520

Šoprony = Šoproň.

Soptání, soptění, n., vz Soptiti. V s. po-
tlačíš zemi (in fremitu conculcabis terram).
BO. Soptění a dychavičnosť koňů. V.
Soptati, vz Soptiti.
Soptič, e, m. = soptitel.
Soptidlo, a, n., čím se soptí. S. mu došlo,
der Fond (von Galle) ging ihm aus. Div.
z och.

Soptitel, e, m., der Sprüher. S. hany,
der Schmäher. Div. z och. Vz Soptič.
Soptitelka, y, f., die Spriiherin. Jg.
Soptiti, il, ěn, ění; soptěti, ěl, ěn, ění;
soptati, soptám a sopci; sopotati: soptívati.
S. = silně dýchati, stark athmen, keuchen,
hauchen; vyhazovati ze sebe, vyprskovati,
sprühen, speien; vycházeti z někoho, sprühen;
hněvati se, soptati se, sršeti, vztekati se,
Flammen u. Feuer speien, Trotz äussern.
Jg. — abs. Ten soptí (se zlobí)! Us. — co:
plamen, oheň, dým. Jg. S. vzdory, krutosť
(äussern). Jg. Oblak soptá rudý blesk. Jbl.
107. Skok na skok pro vrazěch sě hnachu,
ránu na ránu sopticím krutú krutosť. Rkk.
13. — čím: plamenem, ohněm, dýmem, Jg.,
zlostí. Us. — Ráj., Troj. — odkud. Parný
dým z nich (z býků) sopce. Troj. Pěna mu
z tlamy soptěla. Sych. Čemu naše braň jmá
tepruv ot vrcha soptati krutosť? Rkk. 10. —
na koho čím. Býci na Iasona soptili lítými
plameny. Troj. 55. (Pára), kterou na mne
soptí starý strůjce svárů. Sš. Bs. 8. — čím
proti komu. Proti němu záštím s-li. Sš. J. 97.

Soptivosť, i, f., soptění, dychavičnosí,
das Keuchen, schweres Athemholen. Ms. —
S., neduh koňský, die Dämpfigkeit. — S.,
Neigung zum Zorne. S. ta (Pavlova) pochá-
zela dílem z přirozené jeho povahy bujné.
Sš. Sk. 107.

Soptivý, těžce dýchající, keuchend. S.
kůň (dychavičný, dämpfig), člověk. V.

Sorakte, a, n., dle Slovo, Zk., hora u Říma.

Soran, a, m., strephon, had užovkovitý.
Krok. I. c. 129.

Sorbet (šerbet), u, m., ar., chladivka,
nápoj turecký připravený z vody, tlučených
rozinek, šťávy citrónové n. malinové, z cukru
atd. Rk. Vz S. N. Dle Kk. 247. také ze
slupek marhaníku obecného (punica gra-
natum, der Granatbaum). Das Sorbet.

Sordinka, y, f., přístrojek dřevěný nebo
kostěný na způsob malého hřebínku, jenž
se ku kobylkám strunových nástrojů při-
pojuje, aby nástroj temný hlas vydával. S.
N. Vz Sordo. Der Dämpfer bei Toninstru-
menten.

Sordo, v hudbě = přidušeně, přitlumeně,
gedämpft. S. N.

Sorit-es, u, m., řec. rozsudek n. závěrek
hromadný, hromadník, der Kettenschluss.
Rk. Vz S. N.

Sorta, y, f., it., druh, die Sorte, Art.
Káva nejlepší sorty. Us.

Sortík, u, m., magnalis, pták, zastr. Rozk.

Sortiment, u, m., fr-., sklad rozličného
zboží zvl. sklad knih cizím nákladem vy-
daných, Waarenlager zum Verkauf, das S.

Sortimentní závod. Sortiment-.

Sortovati, dle druhů rozděliti, rozvrci,
sortiren, absondern. Rk.

Sos, u, m. = dlouhý skok, krok. To byl
sos! Jinde soc; tedy z něm. Satz. Prk. —
S. při pití == lok. Cf. Sosati, Sosec. U Ko-
stelce n. O. Ktk. Dej mi jen sos. Ktk. —
S., der Saugrüssel. Vz Sosák. Krok. — S. —
sosáček, 2. Šm.

Sosací, Saug-. S. kořen. Dch.

Sosáček, čku, m., malý sos, das Rüssel-
chen. Šm. — S., ssací ústrojí včel, der
Saugrüssel der Bienen. Sm.

Sosáčnatý. S-tí brouci, rhynchophora,
Rüsselkäfer, m. Nz.

Sosadlo, a, n., der Exhaustor, náčiní.
Dch. Vz Ssací, Sos.

Sosák, u, m., der Rüssel. Sosák dlouhý,
krátký, k spodní ploše hrudní přitlačitelný,
ostrý, pichlavý, pohyblivý, s ostrými háčky,
rovný, tenký, vtažitelný. Jhl. S. sloní =
chobot; svinský: rypák. Nz. S. Čerpací, čer-
pák, der Schöpfrüssel. S. svinutý, der Roll-
rüssel. Nz.

Sosati = ssáti (cucati), saugen. — Prsou
požívati sličně se praví, ale nedobře se řecké
a latinské slove frrjíá£o>, sugo slovem poží-
vati vykládá, ješto má býti ssáti nebo jinou
snad přístojnější a důstojnější formou sosati,
což se s obdobami toho výrazu v lidu pří-
střetnými cucati, cicati, cecati přízní. Sš. L.
předml. — co. Blaženy prsy, ježto jsi sosal.
Sš. L. 115. Oko člověka sosá či ssaje světlo.
Sš. Zj. 501. — co s čím. Sv. Augustin
s mlékem mateřským sosal lásku ku jménu
tomu (Ježíš). Sš. II. 167. — co jak: věčnou
bláhu činem nepřetrženým. Sš. Zj. 501.

Sosavý, saugend. Rk.

Sosec, sce, sošek, sku, m., v obec. mluvě:
cecek, strsl. sъsьcь, mamma, koř. sъsъ, příp.
-ьcь. Mkl. B. 307. Bradavice na prsech n.
na vemeně ku ssání, die Saugwarze, Brust-
warze.

Sosecenka, y, f., thelotrema, rostl, lišej-
níkovitá. Krok. I. a. 274.

Sosecnice, e, f., ziziphora, rostl, ožan-
kovitá. Rostl. I. a. 245.

Sosecník, u, m., mazus, rostl, krtičníko-
vitá. Rostl. I. a. 243.

Soseconoska, y, f., teleophora, houba.
Rostl. 274. b.

Sosen, sně, f., něm. Sossen, ves v Pod-
bořansku. Vz S. N.

Sosenka, y, f., malá sosna. — S., špar-
gel, svízel, hromové koření, hromový výstře-
lek, asparagus, Spargel, m. Jg. — S., osob.
jm. Šd.

Sosík, a, m., osob. jm. Šd.

Soska, y, f., das Milchglas. Šm. Cf. Sosati.

Sosna, sosenka, sosnička, y, f., pinus,
die Fichte. Gt. Lit. Stud. 70. vergleicht šašas
der Schorf und meint, der Name sei nach
der Rinde so benannt. Mkl. L. 70. Příp. -na.
Mkl. B. 118. S. borovice, pinus silvestris, kleč
n. kosodrevina, p. pumilio, černá rakouská,
mořská, pinie n. pinela (borovice zahradní),
tuhá, kadidlová, dlouhopoševná, hladká, vz
S. N., jedle, p. abies, smrk, p. picea, mo-
drín, p. larix. Flor., MV., Schd. II. 278.,
S. N., Čl. 163., Kk. 100., FB. 5., Čl. Kv. 81.,
Slb. 284., Rostl. 1432., 1440., KP. III. 308.
Kde s. rostla, tam ona i krásna. Pk. Vz
Sosnovitý.



	520

	Šoprony = Šoproň. Soptání, soptění, n., vz Soptiti. V s. po- tlačíš zemi (in fremitu conculcabis terram). BO. Soptění a dychavičnosť koňů. V. Soptati, vz Soptiti. Soptič, e, m. = soptitel. Soptidlo, a, n., čím se soptí. S. mu došlo, der Fond (von Galle) ging ihm aus. Div. z och. Soptitel, e, m., der Sprüher. S. hany, der Schmäher. Div. z och. Vz Soptič. Soptitelka, y, f., die Spriiherin. Jg. Soptiti, il, ěn, ění; soptěti, ěl, ěn, ění; soptati, soptám a sopci; sopotati: soptívati. S. = silně dýchati, stark athmen, keuchen, hauchen; vyhazovati ze sebe, vyprskovati, sprühen, speien; vycházeti z někoho, sprühen; hněvati se, soptati se, sršeti, vztekati se, Flammen u. Feuer speien, Trotz äussern. Jg. — abs. Ten soptí (se zlobí)! Us. — co: plamen, oheň, dým. Jg. S. vzdory, krutosť (äussern). Jg. Oblak soptá rudý blesk. Jbl. 107. Skok na skok pro vrazěch sě hnachu, ránu na ránu sopticím krutú krutosť. Rkk. 13. — čím: plamenem, ohněm, dýmem, Jg., zlostí. Us. — Ráj., Troj. — odkud. Parný dým z nich (z býků) sopce. Troj. Pěna mu z tlamy soptěla. Sych. Čemu naše braň jmá tepruv ot vrcha soptati krutosť? Rkk. 10. — na koho čím. Býci na Iasona soptili lítými plameny. Troj. 55. (Pára), kterou na mne soptí starý strůjce svárů. Sš. Bs. 8. — čím proti komu. Proti němu záštím s-li. Sš. J. 97. Soptivosť, i, f., soptění, dychavičnosí, das Keuchen, schweres Athemholen. Ms. — S., neduh koňský, die Dämpfigkeit. — S., Neigung zum Zorne. S. ta (Pavlova) pochá- zela dílem z přirozené jeho povahy bujné. Sš. Sk. 107. Soptivý, těžce dýchající, keuchend. S. kůň (dychavičný, dämpfig), člověk. V. Sorakte, a, n., dle Slovo, Zk., hora u Říma. Soran, a, m., strephon, had užovkovitý. Krok. I. c. 129. Sorbet (šerbet), u, m., ar., chladivka, nápoj turecký připravený z vody, tlučených rozinek, šťávy citrónové n. malinové, z cukru atd. Rk. Vz S. N. Dle Kk. 247. také ze slupek marhaníku obecného (punica gra- natum, der Granatbaum). Das Sorbet. Sordinka, y, f., přístrojek dřevěný nebo kostěný na způsob malého hřebínku, jenž se ku kobylkám strunových nástrojů při- pojuje, aby nástroj temný hlas vydával. S. N. Vz Sordo. Der Dämpfer bei Toninstru- menten. Sordo, v hudbě = přidušeně, přitlumeně, gedämpft. S. N. Sorit-es, u, m., řec. rozsudek n. závěrek hromadný, hromadník, der Kettenschluss. Rk. Vz S. N. Sorta, y, f., it., druh, die Sorte, Art. Káva nejlepší sorty. Us. Sortík, u, m., magnalis, pták, zastr. Rozk. Sortiment, u, m., fr-., sklad rozličného zboží zvl. sklad knih cizím nákladem vy- daných, Waarenlager zum Verkauf, das S. Sortimentní závod. Sortiment-. Sortovati, dle druhů rozděliti, rozvrci, sortiren, absondern. Rk.	Sos, u, m. = dlouhý skok, krok. To byl sos! Jinde soc; tedy z něm. Satz. Prk. — S. při pití == lok. Cf. Sosati, Sosec. U Ko- stelce n. O. Ktk. Dej mi jen sos. Ktk. — S., der Saugrüssel. Vz Sosák. Krok. — S. — sosáček, 2. Šm. Sosací, Saug-. S. kořen. Dch. Sosáček, čku, m., malý sos, das Rüssel- chen. Šm. — S., ssací ústrojí včel, der Saugrüssel der Bienen. Sm. Sosáčnatý. S-tí brouci, rhynchophora, Rüsselkäfer, m. Nz. Sosadlo, a, n., der Exhaustor, náčiní. Dch. Vz Ssací, Sos. Sosák, u, m., der Rüssel. Sosák dlouhý, krátký, k spodní ploše hrudní přitlačitelný, ostrý, pichlavý, pohyblivý, s ostrými háčky, rovný, tenký, vtažitelný. Jhl. S. sloní = chobot; svinský: rypák. Nz. S. Čerpací, čer- pák, der Schöpfrüssel. S. svinutý, der Roll- rüssel. Nz. Sosati = ssáti (cucati), saugen. — Prsou požívati sličně se praví, ale nedobře se řecké a latinské slove frrjíá£o>, sugo slovem poží- vati vykládá, ješto má býti ssáti nebo jinou snad přístojnější a důstojnější formou sosati, což se s obdobami toho výrazu v lidu pří- střetnými cucati, cicati, cecati přízní. Sš. L. předml. — co. Blaženy prsy, ježto jsi sosal. Sš. L. 115. Oko člověka sosá či ssaje světlo. Sš. Zj. 501. — co s čím. Sv. Augustin s mlékem mateřským sosal lásku ku jménu tomu (Ježíš). Sš. II. 167. — co jak: věčnou bláhu činem nepřetrženým. Sš. Zj. 501. Sosavý, saugend. Rk. Sosec, sce, sošek, sku, m., v obec. mluvě: cecek, strsl. sъsьcь, mamma, koř. sъsъ, příp. -ьcь. Mkl. B. 307. Bradavice na prsech n. na vemeně ku ssání, die Saugwarze, Brust- warze. Sosecenka, y, f., thelotrema, rostl, lišej- níkovitá. Krok. I. a. 274. Sosecnice, e, f., ziziphora, rostl, ožan- kovitá. Rostl. I. a. 245. Sosecník, u, m., mazus, rostl, krtičníko- vitá. Rostl. I. a. 243. Soseconoska, y, f., teleophora, houba. Rostl. 274. b. Sosen, sně, f., něm. Sossen, ves v Pod- bořansku. Vz S. N. Sosenka, y, f., malá sosna. — S., špar- gel, svízel, hromové koření, hromový výstře- lek, asparagus, Spargel, m. Jg. — S., osob. jm. Šd. Sosík, a, m., osob. jm. Šd. Soska, y, f., das Milchglas. Šm. Cf. Sosati. Sosna, sosenka, sosnička, y, f., pinus, die Fichte. Gt. Lit. Stud. 70. vergleicht šašas der Schorf und meint, der Name sei nach der Rinde so benannt. Mkl. L. 70. Příp. -na. Mkl. B. 118. S. borovice, pinus silvestris, kleč n. kosodrevina, p. pumilio, černá rakouská, mořská, pinie n. pinela (borovice zahradní), tuhá, kadidlová, dlouhopoševná, hladká, vz S. N., jedle, p. abies, smrk, p. picea, mo- drín, p. larix. Flor., MV., Schd. II. 278., S. N., Čl. 163., Kk. 100., FB. 5., Čl. Kv. 81., Slb. 284., Rostl. 1432., 1440., KP. III. 308. Kde s. rostla, tam ona i krásna. Pk. Vz Sosnovitý.