535

Souměrný = stejnou, srovnanou míru
mající, symmetrický, symmetrisch, eben-,
gleichmässig. S. plocha, těla, tělesa, úkony.
Nz. Prostorné veličiny jsou s-né, když se
ve všech částech úplně shodují i co do po-
doby i co do velikosti, ale přece v jedno
spadati nemohou, ku př. ruce a nohy člo-
věčí. Vz S. N.

Souměsek, sku, m., der Mischtheil. Trest.
zák.

Soumezí, n., die Gränze, der Rain. Kladl
drva podlé s. mého. NB. Tč. 245., 78., 248.

Soumeziti, il, ení, soumezovati, anrainen,
angränzen. — s čím. Jehož dům soume-
zoval se sbornicí. Sš. Sk. 215.

Soumezní, -ný = sousední, Nachbar-,
Gränz-, angränzend. S. země, Us., právo.
D. S. hrazení dobře opravené mějte. Orov-
ského zříz. zemské. — s čím. S Jerusa-
lemem praví se hora Sinaj s-na, souřadna
býti. Sš. II. 51.

Soumezník, a, m., der Feldnachbar. D.

Soumeznosť, i, f., contiguitas, ve filos.
Nz.

Soumil, a, m., der Rival. Hlas. Vz Sok.

Soumilec, lce, m. = soumil. Šm.

Šoumínka, souměnka, y, f. = výmínka,
Bedingung, f. Slov.

Soumnice, e, f., vz Silnice.

Soumný, těhotný, březí, schwanger, träch-
tig. S. svině, kočka. Ros.

Soumračí, n., die Dämmerung. Pl.

Soumračiti se, il, ení, dämmern. V tu
dobu již se soumračí (smráká). St. skl.

Soumračitý = šeřitý, dämmerhaft. Dch.

Soumračník, a, m. S. slézový, hesperia
malvarum, motýl. Vz Frč. 180.

Soumračný, -ční, dämmerig, Dämme-
rungs-. S. stíny, Dämmerschatten. Dch. S.
motýl (nesytka), čas, Us., světlo. Ráj.

Soumrak, u, m., súmrk = setmívání se.
MV. Strsl. samrakъ, tenebrae. Koř. mrk.
Mkl. B. 31. S. jest doba od západu slunce
až do okamžiku, kdy se 6¹/₂° ponořilo pod
obzor. Vz S. N. Die Dämmerung. S. večerní,
V., hvězdářský. Nz. V súmrky. Rkk. Za
západem jde s., když mrká a tmí se. Kom.
Šli jsme domů za s-ku. Sd. S. sedá (smrká
se). Kda. Tma byla jako v s. večerní. V. —
V tento s. světa (poslední věk). V. — S.
nevlastně, ranní s., záře ranní, svítání, die
Morgendämmerung. V., Nz. S. nějaký zaplá-
val nad obzorem člověčenstva. Sš. L. 30.

Soumrakový. S. kruh, oblouk, Dämme-
rungsbogen, m. Nz.

Soumrkati se, dämmern. S-á se, smrká
se, tmí se. D.

Soumyslník, a, m., der Gleichgesinnte.

Sounárodník, a, m., der Nationalgenosse.
Šm.

Sounáspí, n., die Enveloppe. Rk.

Sounitka, y, f., gynandropsis. Rostl. III.
b. 255.

Sounotí, n., die Notengruppe.

Souňov, a, m., něm. Sauniow, ves u Čá-
slavi. PL.

Sounoží, n., sympodium, řetěz obdenko-
vých os. Čl. v S. N. V. 984.

Souobčí, n. = soustátí.

Souosí, n., gleichlaufende Achsen. Nz.

Souosný, gleichlaufende Achsen Habend.
Miner. 18.

Souostroví, n., skupenina ostrovů, die
Inselgruppe, archipelagus. S. N., Nz., Balbi.
zem.

Soupad, u, soupadnosť, i, f., der Zu-
sammenfall. Šm.

Soupé, fr. = večeře.

Soupeleška, y, f., didemnum, mlž. Krok.
II. 129.

Soupeř, súpeř, e, m., kdo s druhým při
vede, der streitende Theil. Ms. pr. hor. —
S., proti komu se pře vede, der Gegner,
Widersacher. Súpeř dva svědky hodna maje
přednější jest ku právu než žalobník víc
svědků maje. Brikc. Ktož žaloby neprovede
na svého s-ře. O. z D. Ktož se svému s-ři
brániti má, jest-li múdrý, nejprve se uteče
ku písaři. O. z D. Nemá jednomu slušeti
ze soupeřů, což by druhému neslušelo. CJB.
385. — Kn. rož. 244. — S., spolu obžalo-
vaný, der Mitbeklagte. Ms. pr. pr.

Souperce, e, m. = odporník, der Wider-
streiter. Rostl. I. a. 172.

Soupeřka, y, f., die Widersacherin ; die
Mitbeklagte. D., Jg.

Soupeřský, Rival-. Rk.

Soupeřství, n., die Streitgenossenschaft.

Soupěvec, vce, m., der Sangesbruder.

Soupis, u, m., das Verzeichniss, die Liste.

Soupísemnosť, i, f., die Alliteration. Dch.
Vz Souliternosť.

Soupitel, e, m., der Mittrinker, Zech-
bruder. Johant. 119.

Souplátečný, die Blumenblätter verbin-
dend. Vz Rst. 489.

Souplemenník, a, m., der Stammgenosse.

Soupletec, tce, m. =. též pleti n. téhož
těla jsoucí, ó óvóóu(*i*ó<;. Sr. Pleť (II. 586.
a.). V eucharistii (v nejsvětější svátosti ol-
tárni) stáváme se s-tci Kristovými = nejen
mravně (láskou a vůlí), nýbrž bytelně a
podstatně s ním se spojujeme. Sš. J. 114.
Vz Soukrevec.

Souplodý, srostloplodý, verwachsenfrüch-
tig. Vz Rst. 489.

Soupodobný = poněkud podobný, spolu-
podobný, spolutvárný, připodobněný, po-
dobný, ähnlich, configuratus (vulg.), von
ähnlicher Gestalt. — čemu. Aby bylo (tělo
naše) s-no tělu jasnosti jeho podlé půso-
bení. Sš. II. 179.

Soupokolenný, von demselben Ge-
schlechte (bei Pflanzen). Rostl. III. b. 206.

Soupolný = obapolný, gengenseitig.

Souponek, nku, m., das obere Rahm-
stück. Puch. exc.

Soupracovník, a, m. = spolupracovník,
der Mitarbeiter. Sš. II. 230.

Souprasí, soupraší, souprasný, sou-
prasní, sprasný = březí, trächtig (o svi-
ních). Aesop., Sml., Dhn. Břicho má odvislé
jako svině souprasní. Ler.

Souprasnice, sprasnice, e. f. = souprasná
svině, die Bache. Aesop. 81.

Souprašnictvo, a, n. v rostl. Vz Kk.
66., 162.

Souprašničný, verwachsenbeutelig. Rst.

Souprava, y, f., die Garnitur (von Möbeln,
Speisegeräthe). Dch.