536

Soupříčka, y, f, koordinata v parabole.
Sedl. Fys. 213. Cf. Souřadnice.

Souprvec, vce, m., der Childrenit, nerost.
Min. 296.

Souputník, u, rn., družice, der Satellit,
Nebenplanet, Trabant. Nz. S. jest těleso
nebeské, které obíhá okolo planety některé
a s ní okolo slunce. Měsíc je s. naší země.
Tl.

Souřaděný; -děn, a, o, koordinirt. Nz.

Souřadí, n., der Reihenkörper, v tělo-
cviku. Km.

Souřadně, koordinirt, S. mluviti, slova
pojiti. Sš. J. 34., II. 122. S. složená věta,
vz Věta s. s.

Souřadnice, e, f., die Koordinate. S-ce
jsou geometrické veličiny, které majíce
k určitým a pevným veličinám jistou po-
lohu a těmito mezemi i velikost určenou,
místo Naznačují, kde který bod geometric-
kého tvaru leží. Vz S. N. S. kosoúhelná,
pravoúhelná; roveň, soustava, úhel souřadnic.
Nz. S. bodu. Stč. Alg. 170.

Souřadnosť, i, f., die Parataxe. Nz. Vz
Parataxe (IL 495. b.).

Souřadný, koordinirt. S. pojmy (podří-
zené témuž rodu, jsouce mezi sebou tvary,
species, ku př. plovati, jezditi, skákati, tan-
čiti znamenajíce všecky pohybovati se),
Marek, věty. S. zápor. Sš. J. 20. Kdyby
členy ty s-ny a jednoběžny byly. Sš. II.
115. — komu. Věta ta s-na jest prvé. Sš.
I. 59.

Souratník, a, m., der Waffenbruder. Div.
z och. Cf. Rat.

Souraz, u, m. = sražení, der Zusammen-
stoss. S. těl. Sedl.

Sourazec, zce, m., der Kraitonit, nerost.
Miner. 565.

Sourazný, do sebe vrážející, zusammen-
stossend. S. tělesa. Sedl.

Souřeční, gleicher Sprache. Šm.

Sourež, rži n. rže, souržice, e, f., obilí
se rží seté = směska. Jg. Us. u Solnice. Vk.

Souříčí, n., das Stromsystem, Flusssystem,
kraj, ze kterého všecky potoky a řeky
v jednu stékají. Balbi. zem., Nz.

Sourodictvo, a, n., gynandria, Linnéova
třída jednosnoubstva 20., která má (v květu)
údy samčí na strmělce sedící. Rostl. I. a.
207. Vz Sourodnictvo.

Sourodnictvo, a, n., gynandria v rostl.
Schd. II. 250., Kk. 66. Vz Sourodictvo.

Sourodník, a, m., člověk téhož rodu, der
Stammverwandte. Sš. Oa. 21. Vz Soukme-
novec.

Sourodnosť, i, f., die Stammesgemein-
schaft. Dch.

Sourodný, stammverwandt. S. bytosti.
Sš. J. 15. — komu. Člověk s. je Bohu.
Sš. Sk. 210.

Sourodovec, vce, m. = člověk sourodný.
Bdl.

Sourodý, ebenbürtig. Dch.

Sourozenec, nce, m., der Mitgeborene,
vom gleichen Stamme. Bur.

Souržice, vz Sourež.

Sousada, y, f., synthesis. Šm.

Soused, a, sousedek, dka, sousedeček,
čka, m. S., pl. sousedé, vz é. S., sasjed, lit.

susedas, lat. vicinus. Schl. Strsl. sasêdъ,
kdež sa. = stind. sam, lit. su, sa = cum se
rovná. Mkl. L. 78. Koř. sêd, ъ příp., tudy
sa, + sêd-/-ъ. Mkl. B. 34., 34. S., kdo spolu
sedí, v též obci, v obci usedlý, vlastník used-
losti, der Mitsass, Mitbürger, Bürger, Ein-
wohner; zvl. kdo vedlé nás sedí, bydlí nebo
blízko, der Nachbar. S-dy míti. Kom. Vezdy
nám súsedé Němci. Rkk. Zlý s. Br. S-dé
pomezní, hraniční. V. Vedlé sousedův zlé
i dobré trp; Každý tak dům a grunt svůj
opravuj a vzdělávej, aby sousedu svému a
gruntu jeho tím neuškodil; S. s-du v sta-
vení starodávním překážky nečiň; Dýmem,
smradem, listím a jinou nečistotou s-du ne-
škoď. Pr. Jiným pak v městě neosedlým a
kteříž jsou prve v městě s-dé nebyli. Václ.
XXVIII. Podlé jiných súsed z podměstie
má trpěti. 1433. Nách. 63. Těch Časuov bieše
jeden bližní súsed jeho. Pass. 37. Dobře se
židé modlí, aby je Bůh chránil zlého sou-
seda. Us. u Rychn. Msk. Múdří a opatrní
páni příznitelé a súsedie naši milí. NB. Tč.
160. Vyletěla holubička od sósedů z oký-
nečka; Teče voda po potůčku přes súsedů
dvůr; Nědalečko za cestu do suseda (k s-u)
půjdu, roztomila mamičko, už jo vos (já
vás) odejdu; Ulubilo se mi děvča u suseda,
němožu ho namluvić; Kaj mu jišć kazala
(= kam mu jíti kázala)? do susěda k divce.
Sš. P. 182., 332., 454., 645., 754. Súsedé,
jenž vždy podlé něho bydlé. Hus II. 264.
Ukáže-li Katerina tu na zboží těmi konšely
a súsedy, že je to odběhlá věc, tehdá jest
to spravedlivě pobrala. Půh. I. 388. S. za
přítele stojí, Č.; S. dobrý za peníze stojí;
Pomáhej sousedům, pomohou tobě, Lb.;
Lepší blízký s. než daleký přítel (Lepší jest
s. podlé nežli bratr daleko. BO.); Dobrý s.
drahý klenot (veliký poklad); Od dobrého
s-da hraditi se netřeba; Dotud jeden v po-
koji bydlí, dokud se s-dům jeho líbí; Svaď
se se s-em, povíť, jakous měl matku a babku;
Nevíš-li urození a zachování svého, roz-
hněvej s -a nejbližšího, povíť povahu života
tvého. Č. Musí s. se s-dem kyselá jablka
i plané hrušky hrýzti a za dobré přijíti;
Kdo dobrého s-da má, ten svůj dům výš
o sto kop prodá; Vida, že se u s-da zapá-
lilo, svého hájiti pospěš. Jg. U s-dů hoří,
odstav svého; Veliké pány měj přátely,
ale ne sousedy. V. Má zlé sousedy, sám se
chválí. Ros. Vz Obec.

Souseda, y, f. = sousedka. V novém
městě jedna s. Bart. Paní súsedo! co ty
k tomu svědomie dieš? NB. Tč. 184. Kate-
řina, má súseda, má dosti roucha. Pč. 42.
Súseda slyšela, hned k matce běžela, Sš.
P. 793. S dobrými s-dami. Půh. II. 41.

Souseděti, ěl, ění, sousedovati, Nachbar
sein. Dch., Sd. — kde. Celé pokolení lidské
sousedí na tomto světě. Mus. — s kým.
Ráj. Čechoslované s bratry Poláky souse-
dují. Kmp. — si s kým = bratříčkovati se.
Se mnou si souseduje. V. Vlček v Mtc
lidu 1870. 7.

Sousedka, y, sousedkyně, ě, f. (zastr.
souseda, y), die Bürgerin, Nachbarin. D., Br.

Sousedný, -dní = co sousedům náleží,
nachbarlich, Nachbar-, S-dní krajiny, Troj.,