Předchozí (536)  Strana:537  Další (538) |
|
|||
537
|
|||
|
|||
práva (soumezní), D., úhel (vedlejší). Sedl. —
čemu. A jiní jim sousední obyvatelé. Sš. II. 207. Sousedová, é, f. = sousedka. Zák. sv.
Ben. 141. Sousedovati s kým. Č. Vz Souseděti.
Sousedovice, dle Budějovice, Sausedo-
witz, ves u Strakonic. Sousedská, é, f., vz Sousedský.
Sousedsky, po sousedsku, nachbarlich,
nach Art der Nachbarn. Páni odpověděli: Buďte sebú súsedsky. NB. Tč. 78. Soused- sky s někým nakládati. Pref. Sousedský — sousedu příslušný, od sou-
sedil, bürgerlich, nachbarlich. S-ou svornosť bořiti. Sych. Zahráti, zatancovati si soused- skou. Us. Aj, vy páni muzikanti zahrajte nám tu s-skou: Ťulitajtum, tulitajtum, tuli tuli tulitum. Nár. pís. (Hý.). S-ská přízeň půjčuje ráda konve na pivo a rožeň na pe- čeni. Pk. — S., sousední, benachtbart. V. Kněz sousedského kostela. Zák. sv. Ben. Sousedství, n. = blízkosť, přisedění, die
Nachbarschaft. V dobrém s. s někým býti. V. Někomu v s. býti. Br. V s. s někým by- dleti. Br. — S., měšťanství společné, die Mit- bürgerschaft. V s. někoho přijati. Brikc. Sousedstvo, a, n., sousedé, die Nachbar-
schaft, die Nachbarn. D. Určil daň na usedlé s. Sych. — S. = sousedství. Dobré mravy vždy s ctnosťami súsedstvo mávajú, jak sú od ctnosti vzdálené, stálé nebývajú. Slov. Tč. Cf. Mkl. B. 181. Sousedův, -ova, -ovo, dem Nachbar ge-
hörig. Sósedova stěna bílá, teče po ní krev nevinná; Před susedovym dva duby, hrkaju na nich holubi. Sš. P. 182., 449., 751. Zlo s-vo na slunce, svoje do stínu stavíme. Pk. S-va kráva více mléka dává. Hojněji zboží na s-vé roli. Slov. Soušek, sku, m. = příhrada n. oddělení
v obilnici, perná, na Mor. ouplota (Mřk.), der Kornkasten, die Banse. Jel., Ctib., MV. — S., na chmel, kde se skládá, die Hopfen- kammer. D. — S., řezárna, kde řezanka se řeže. U Bydž. Mý. — S, truhla s příhra- dami, ve literé se rozličné vařivo chová, druh moučnice, der Speisekasten. Us. u Jilemn. Súceci jich plní, vyřihující z toho v uonen. Ž. wit. 143. 13. (Č. exc); ale dle Gb. vy- dání : (Pyvnicye jich plne, rzychayucze z one v onu). Souskalí, n., die Felsengruppe, Balbi.
zem. Souslasť, i, f., gemeinsame Wonne.
Sousledečný = vyvodící, konsekutivní,
konsekutiv. S. částice. Sš. J. 152. Sousledek, dku, m., přípojek, das Co-
róllarium. S. N. Částice ta vynáší následek či s. z předešlé věty. Sš. I. 213. Souslednost', i, f, die Konsequenz. Ve
zlomku pohřešujeme onu s., která nás v listu pravém tak blahodějně zajímá. Sš. Oa. 134. Sousledný, konsekutiv. S. částice. Sš.
Mt. 88., Sk. 238. S. věta, vz Věta. Souslov, u, m., vz Souznačný.
Sousloví, n. = souslov. Šm.
Souslovní = souznačný. Krok.
Souslovo, a, n. = souslov.
|
Sousluní, n., konjunkce = postavení oběž-
nice, když přímky vedené od ní k slunci a k zemi splývají v jednu, když tedy vidíme slunce a oběžnici v jednom směru, při čemž zároveň vycházejí a zapadají. S. N. S. ho- řejší, dolejší. Nz. Souslunný, mitsonnig. Smet. Vz Sou-
sluní. Souslužník, a, m., der Dienstgenosse.
Šm. Sousmysl, u, m., die Uibereinstimmung
der Meinungen. Krok. I. d. 130. Sousněžice, e, f., floccus, zastr. Rkp.
vodň. Sousněžný, se sněhem, schneeig. 1523.
Sousnova, y, f, sesnova, opakování na
začátku i na konci průpovědí, óvunXo/.i], complexio, dle Komplexion. Nz. Vz Sym- ploke, Komplexe. Sousok, a, m., sok, der Mit-, Nebenbuhler.
D. Sousoší, n., die Statuengruppe. Nz., Dch.,
Balbi. zem. Souspřežník, a, m. == spolupracovník,
der Mitarbeiter. S. či spolupracovník Pavlův v evangeliu. Sš. II. 182. Soustátí, n. S. či federace, der Staaten-
bund == souhrn několika zemí spojených mezi sebou stálým svazkem, vedlé kterého jedna každá z nich v jistých veřejných zá- ležitostech jest samostatna, ostatní pak zá- ležitosti vyřizují se společnými jim všem organy. Vz S. N., Souobčí. S. severoame- rické. Balbi. Soustava, y, f., soustav, u, m., od se-
staviti. Jg. S., celek nějaké vědy neb aspoň dílu jejího, sklad, die Zusammenstellung, Komposition, das System. Jg. S. vše, co je sestaveno, uspořádáno; v užším smyslu forma dokonalá vědy (dokonaná uspořáda- nost pojmů vědeckých). Vz S. N. Obsah všech rozdílů (druhů, rodů, čeledí, řádů a tříd) slove s. Rostl. Vz Schd. II. 241., 245. S. Decandollova, Endlicherova, Jussieuova, Linnéova, Preslova, přirozená, umělá. Vz Kk. 65.-68. S. nervů vegetativní, s. nervů živočišná, uzlinná. Vz Schd. II. 353., 333., 336., 379. Cf. Pletež. S. cvičebná v tělocviku vz KP.I. 414. S. v mathematice a mechanice. S. bodů, čar, sil, poměročetná (logarithmická), souřadnic; v botan. a zoologii s. přirozená, umělá; v botan. také: pohlavní; v stilistice s. slohy, strofy. Us. Soustav krystalův jest šestero: 1. krychlová, 2. čtverečná n. je- hlancová, 3. kosočtverečná n. přímotvarná, 4. jednoklonná n. šikmo kosočtverečná, 5. trojklonná n. šikmo kosodélná, 6. klencová n. šesterečná. Ad 1. Tvary soustavy krych- lové, A) jednoduché: a) krychle n. šestistěn (kamenná sůl), b) osmistěn (kamenec), c) granátotvar n. dvanáctistěn kosočtverečný (granát), d) kyzotvar n. dvanáctistěn pěti- úhelný (kyz železný), e) kazivcotvar nebo krychlový 24-stěn trojúhelný, f) leštěncotvar n. osmistěnný 24-stěn trojúhelný (leštěnec), g) leucitotvar nebo 24-stén lichoběžný, h) démantotvar nebo 48-stěn (na démantu), i) čtyrstěn (na blejnu zinkovém); B) složené čili spojky. — Ad 2. Tvary soustavy čtve- rečné: a) jehlanec čtverečný (žlutoba), b) |
||
|
|||
Předchozí (536)  Strana:537  Další (538) |