537

práva (soumezní), D., úhel (vedlejší). Sedl. —
čemu. A jiní jim sousední obyvatelé. Sš.
II. 207.

Sousedová, é, f. = sousedka. Zák. sv.
Ben. 141.

Sousedovati s kým. Č. Vz Souseděti.

Sousedovice, dle Budějovice, Sausedo-
witz, ves u Strakonic.

Sousedská, é, f., vz Sousedský.

Sousedsky, po sousedsku, nachbarlich,
nach Art der Nachbarn. Páni odpověděli:
Buďte sebú súsedsky. NB. Tč. 78. Soused-
sky s někým nakládati. Pref.

Sousedský — sousedu příslušný, od sou-
sedil, bürgerlich, nachbarlich. S-ou svornosť
bořiti. Sych. Zahráti, zatancovati si soused-
skou. Us. Aj, vy páni muzikanti zahrajte
nám tu s-skou: Ťulitajtum, tulitajtum, tuli
tuli tulitum. Nár. pís. (Hý.). S-ská přízeň
půjčuje ráda konve na pivo a rožeň na pe-
čeni. Pk. — S., sousední, benachtbart. V.
Kněz sousedského kostela. Zák. sv. Ben.

Sousedství, n. = blízkosť, přisedění, die
Nachbarschaft. V dobrém s. s někým býti.
V. Někomu v s. býti. Br. V s. s někým by-
dleti. Br. — S., měšťanství společné, die Mit-
bürgerschaft. V s. někoho přijati. Brikc.

Sousedstvo, a, n., sousedé, die Nachbar-
schaft, die Nachbarn. D. Určil daň na usedlé
s. Sych. — S. = sousedství. Dobré mravy
vždy s ctnosťami súsedstvo mávajú, jak sú
od ctnosti vzdálené, stálé nebývajú. Slov.
Tč. Cf. Mkl. B. 181.

Sousedův, -ova, -ovo, dem Nachbar ge-
hörig. Sósedova stěna bílá, teče po ní krev
nevinná; Před susedovym dva duby, hrkaju
na nich holubi. Sš. P. 182., 449., 751. Zlo
s-vo na slunce, svoje do stínu stavíme. Pk.
S-va kráva více mléka dává. Hojněji zboží
na s-vé roli. Slov.

Soušek, sku, m. = příhrada n. oddělení
v obilnici, perná, na Mor. ouplota (Mřk.), der
Kornkasten, die Banse. Jel., Ctib., MV. —
S., na chmel, kde se skládá, die Hopfen-
kammer. D. — S., řezárna, kde řezanka se
řeže. U Bydž. Mý. — S, truhla s příhra-
dami, ve literé se rozličné vařivo chová, druh
moučnice, der Speisekasten. Us. u Jilemn.
Súceci jich plní, vyřihující z toho v uonen.
Ž. wit. 143. 13. (Č. exc); ale dle Gb. vy-
dání : (Pyvnicye jich plne, rzychayucze z one
v onu).

Souskalí, n., die Felsengruppe, Balbi.
zem.

Souslasť, i, f., gemeinsame Wonne.

Sousledečný = vyvodící, konsekutivní,
konsekutiv. S. částice. Sš. J. 152.

Sousledek, dku, m., přípojek, das Co-
róllarium. S. N. Částice ta vynáší následek
či s. z předešlé věty. Sš. I. 213.

Souslednost', i, f, die Konsequenz. Ve
zlomku pohřešujeme onu s., která nás v listu
pravém tak blahodějně zajímá. Sš. Oa. 134.

Sousledný, konsekutiv. S. částice. Sš.
Mt. 88., Sk. 238. S. věta, vz Věta.

Souslov, u, m., vz Souznačný.

Sousloví, n. = souslov. Šm.

Souslovní = souznačný. Krok.

Souslovo, a, n. = souslov.

Sousluní, n., konjunkce = postavení oběž-
nice, když přímky vedené od ní k slunci
a k zemi splývají v jednu, když tedy vidíme
slunce a oběžnici v jednom směru, při čemž
zároveň vycházejí a zapadají. S. N. S. ho-
řejší, dolejší. Nz.

Souslunný, mitsonnig. Smet. Vz Sou-
sluní.

Souslužník, a, m., der Dienstgenosse.
Šm.

Sousmysl, u, m., die Uibereinstimmung
der Meinungen. Krok. I. d. 130.

Sousněžice, e, f., floccus, zastr. Rkp.
vodň.

Sousněžný, se sněhem, schneeig. 1523.

Sousnova, y, f, sesnova, opakování na
začátku i na konci průpovědí, óvunXo/.i],
complexio, dle Komplexion. Nz. Vz Sym-
ploke, Komplexe.

Sousok, a, m., sok, der Mit-, Nebenbuhler.
D.

Sousoší, n., die Statuengruppe. Nz., Dch.,
Balbi. zem.

Souspřežník, a, m. == spolupracovník,
der Mitarbeiter. S. či spolupracovník Pavlův
v evangeliu. Sš. II. 182.

Soustátí, n. S. či federace, der Staaten-
bund == souhrn několika zemí spojených
mezi sebou stálým svazkem, vedlé kterého
jedna každá z nich v jistých veřejných zá-
ležitostech jest samostatna, ostatní pak zá-
ležitosti vyřizují se společnými jim všem
organy. Vz S. N., Souobčí. S. severoame-
rické. Balbi.

Soustava, y, f., soustav, u, m., od se-
staviti. Jg. S., celek nějaké vědy neb aspoň
dílu jejího, sklad, die Zusammenstellung,
Komposition, das System. Jg. S. vše, co je
sestaveno, uspořádáno; v užším smyslu
forma dokonalá vědy (dokonaná uspořáda-
nost pojmů vědeckých). Vz S. N. Obsah
všech rozdílů (druhů, rodů, čeledí, řádů a
tříd) slove s. Rostl. Vz Schd. II. 241., 245.
S. Decandollova, Endlicherova, Jussieuova,
Linnéova, Preslova, přirozená, umělá. Vz
Kk. 65.-68. S. nervů vegetativní, s. nervů
živočišná, uzlinná. Vz Schd. II. 353., 333., 336.,
379. Cf. Pletež. S. cvičebná v tělocviku vz
KP.I. 414. S. v mathematice a mechanice. S.
bodů, čar, sil, poměročetná (logarithmická),
souřadnic; v botan. a zoologii s. přirozená,
umělá; v botan. také: pohlavní; v stilistice
s. slohy, strofy. Us. Soustav krystalův jest
šestero: 1. krychlová, 2. čtverečná n. je-
hlancová, 3. kosočtverečná n. přímotvarná,
4. jednoklonná n. šikmo kosočtverečná, 5.
trojklonná n. šikmo kosodélná, 6. klencová
n. šesterečná. Ad 1. Tvary soustavy krych-
lové, A) jednoduché: a) krychle n. šestistěn
(kamenná sůl), b) osmistěn (kamenec), c)
granátotvar n. dvanáctistěn kosočtverečný
(granát), d) kyzotvar n. dvanáctistěn pěti-
úhelný (kyz železný), e) kazivcotvar nebo
krychlový 24-stěn trojúhelný, f) leštěncotvar
n. osmistěnný 24-stěn trojúhelný (leštěnec),
g) leucitotvar nebo 24-stén lichoběžný, h)
démantotvar nebo 48-stěn (na démantu), i)
čtyrstěn (na blejnu zinkovém); B) složené
čili spojky. — Ad 2. Tvary soustavy čtve-
rečné: a) jehlanec čtverečný (žlutoba), b)