538

hranol čtverečný, c) spojka hranolu a je-
hlance čtverečného (na cínovci) atd. —
.- Ad 3. Tvary soustavy kosočtverečné: a) je-
lanec kosočtverečný n. přímotvar (na síře),
b) hranol kosočtverečný, c) hranol příčný,
vodorovný, d) podélný, vodorovný atd. —
Ad. 4. Tvary soustavy jednoklonné: a) je-
hlanec jednoklonný, b) rozličné spojky. —
Ad. 5. Tvary soustavy trojklonné: a)jehlanec
trojklonný, b) spojky. — Ad. 6. Tvary sou-
stavy klencové: a) klenec (tupý, ostrý; vá-
penec), b) jehlanec šesterečný (křemen), c)
vápencotvar (na vápenci), d) rozličné spojky.
Vz Krystal, Bř. N. 11., 22., 28., 31., 34.,
30., S. N., Schd. II. str. XXV. S. krátko-
pisná, das Kurzschreibsystem; s. okružná,
das Rundherumsystem. Dch. S. mlčenství,
das System des Stillschweigens (in Strafan-
stalten). J. tr. S. učební. J. tr. S. not, das
Notensystem. Hd. S-va zákonů a účelů se
v něm (ve světě) spatřuje; Není jejich s.
docela z listu našeho průzračna a zřejma;
S. jejich později vyvinutá v listu našem
v zárodcích jediné se spatřuje; Kterak učenci
v pojmenování a vyličování s-vy jejich se
různí; S-vy osnovati; Ač s-vy slunečné
ještě v osnovách svojich se nepohybovaly.
Sš. I. 1(58., II. 191., 192., 303., Sk. 22. S.
hlásek, silurická, s. čtvera mocnářství, das
Viermonarchensystem; tržební, obchodní,
das Handelssystem, hvězd n. hvězdná, das
Sterns., alpská, das Alpens., slunečná, das
Somnens., státův, das Staatens., zdvižení,
das Hebungss., účetná, das Rechnungss.,
volného obchodu, das Freihandelss., celná
ochraňovací, das Schutzzolls., cevná, das Ge-
fässís., desetní (dekadika), die Dekadik, das
dekadische Zahlensystem, s-va číselná, das
Zahlens., tříciferná, triadika, die Triadik,
triadisches Zahlensystem, dvanácticiferná,
dodekadika, die Dodekadik. Nz.

Soustaviti, il, en, ení; soustavovati =
soustavy tvořiti, zusammenstellen, systemi-
siren. — co jak. Mladosť nesoustavuje jedno
podnikání vedlé druhého. Č.

Soustavivosť, i, f., systematische Dar-
stellungsgabe. Sm.

Soustavnictví, n., die Systematik. Šm.

Soustavnost, i, f., die Systematik. Dch.

Soustavný, systematisch, System-. S. ná-
vod (opak: rozrušený). Marek. S. vypsání
nerostů, vz Bř. N. 100. S. myšlení, líčení,
zlomky. Nz.

Soustavopis, u, m., die Systematographie,
Systematologie. Dch.

Soustavosloví, n., die Systematik. S.
(v botan.) jedná o vědeckém seřadéní rostlin
ku snadnějšímu jich přehledu a poznání.
Kk. 1., 65.

Soustavový, wer gern Systeme macht,
Mus 11. 179.

Soustejnosť, i, f., das Ebenmass, die Pro-
portion. S. mezi vzory (souměrnost'). Sych.

Soustejný = souměrný, proportionirt.

Jg.
Sousto, sústo, a, n., co se do úst vejde,

co jest s jedno ústo (jako: s pytel, s hrst),

das Mundvoll, der Mundbissen. Ani sousta

chleba nemám; Sústem chleba se nenasytím.

Ros. Vydřel by jednomu poslední s. z hrdla;

Není sousta k zakousnutí. Sych. Každé s.
rostlo mi v hubě (jedl jsem s nechutí).
U Žamb. Kf. Ještě má mléko po brade a
už by hledal sousta (chtěl by se ženiti).
U Rychn. Msk.

Soustolitel, e, m., kdo s někým stoluje,
spoluhodovník, conviva, der Tischgenosse.
A tudy ten, kdo z oltářre požívá, s-lem
božím se stává. Sš. I. 234.

Soustolník, a, m. = soustolitel. Ros.

Soustopečný (mající touž stopku). S.
prašníky. Rostl. III. b. 8i.

Soustraněný, zusammengeflächt. Rst. 489.

Soustrasť, i, f., soustrastí, n., das Bei-
leid. S. s někým míti. Vz Útrpnosť.

Soustrastně, mitleidig. S. k někomu se
chovati. Hvl.

Soustrastník, u, m., kdo s jinými sou-
strast má, der Mitleidige. Ani v apoštolech
s-ků nenalezl pán. Sš. Mr. 65.

Soustrastný, mitleidig. S. slza. Kol. Ol.
L 279.

Soustrázeň, zně, f., soustrast, die Sym-
pathie. Kl.

Soustřed = soustředí.

Soustředěnost, i, f., die Koncentrirtheit.

Soustředěný; den, a, o, koncentrirt. S.
roztok, lépe: nasycený, sehnaný. Km. S.
kružnice, vz Mezikruží. Hra.

Soustředí, n., der Koncentrirungspunkt.
Šm.

Soustřediti, il, děn, ění; soustřeďovati,
koncentriren. — co. Rk. — co, se kam.
Teď se vojsko více na jedno místo s-ďuje.
Tč. — kde. Veškeru jeho vědu v sobě
soustřeďujíce; Petr, v němž víra celé církve
se s-dila; Že v nich (penězích) zloba a ne-
mravnosť žádosti té ozvláště soustředěna
byla. Sš. Sk. 46., 98., 99. (Hý.).

Souslředivý, sich koncentrirend. S-vý
pochod. Čsk.

Soustřední kruh, koncentrisch. Sedl.

Soustrk, u, m. = souraz. Rostl. I. a. 27.

Soustro, vz Soustruh.

Soustrojí, n., die Maschinenkonstruktion.
Dch.

Soustrovací, lépe: soustruhovací, Dreh-.
Vz Soustruh. S. želízko. Techn.

Soustrovatebný, co na soustruh děláno
býti má. S. hmota. Techn. I. 365.

Soustrovatelný, co soustrováno býti
může, was sich drechseln lässt. S. hmota,
dřevo. Techn. I. 366.

Soustrovnik, a, m., lépe: soustružník.
Vz Soustruh.

Soustruh, u, m., lépe než soustro, a, n. =
strouhací nůž, soustružní dláto n. želízko,
das Dreheisen, V.; celý stroj soustruzníkův,
die Drehbank, Drechselbank. Nz. Části s-u:
podstavec a na něm tlapadlo (podnožka),
kolo, vřeteno, šína, opěradlo. Hk. S. s dvo-
jitou podnožkou (Tritt), kolářský, bez ko-
níka, se železným spolehadlem. Šp. S-hera
vřeténka a jiné věci dělal, tak se jest živil.
Bart. Cepy a zátky na s-hu strouhati. Hk.
S. na děla, die Geschützdrehbank, čepový,
die Schildzapfendrehbank. Čsk. S. šroubo-
řežný, die Schraubendrehbank. Sp. Jako co
se v sústruh dělá, to se snadně rovná, tak
skutkové Kristovi snadní jsú a přiemí; Jak