542

Sova, sůva, sovka, sůvka, sovička,
sovinka, sověnka, y, f. S-y mají měkké,
kypré peří, kulatou hlavu s očima napřed.
S. N. Die Eule. V MV. nepravá glossa. Pta.
S. bukač, strix nebulosa, der Nebelkauz;
kalous, s. aluco, der Nachtkauz; pálená, s.
flammea, die Schleier-, Brandeule; kulich,
kulíšek, s. Tengmalmi, die Steineule; lužní
n. skalní, s. ulula, die Nachteule; ušatá, ka-
lous, s. otus, die Ohreule; lesní, s. scops,
die Baumcule; rákosní, s. palustris, die
Sumpfeule. Jg. S. výr, bubo maximus; ka-
lous, otus vulgaris; pustovka, brachyotus
palustris; sýc obecný či kulíšek, Athenae
noctua; puštík či s. obecná, syrnium aluco;
s. pálená, s. fla.mmea. Vz Frč. 362., Schd. II.
458., 459., S. N. S. noční. Rk. S. vyje, huká
(vz Hu), Ros., Zlob., houká, huláká, huhlá,
buká. Šp. Jich boje se ptactvo a plachý
zvěř, jedno sovy neboja sě. Rkk. 15. A jest
ten sbor pln nečistoty, ptactva nečistého,
jako sov a kalúsuov. Hus I. 459. Za našimi
humny zahukala sova; Jak se sova dově-
děla, hneď na svajbu přiletěla. Sš. P. 505.,
G97. Vlezly do toho sůvy, die Sache geht
(quer. Dch. Houká jako s. z boudy. Sk. Nech
se jak chce uhladí s., přece neostojí podlé
sokola; S. síkoře hlavatých nadává; Spí
sova, ale slípku vidí. Pk. S. v noci hledí,
ve dne slepne. Kom. S. nevysedí sokola.
Vz Rodiče, Orel. V., Lb. Sova slavíka ne-
zplodí. Sd. Chrání se ho jako s. světla. Vz
Nenávisť. Č. Kouká (hledí) jako s. (škaredí
se). Us. S. kde zpívá, tam se zle děje. L.
I s. na slunce hledí. (Cf. Slepý o barvách).
Prov. na Slov. Sokol skrze sovu vyseděný
(nevděčný syn). Na Slov. Když s. zjestřabí,
výše. létá než sokol. L. S. kdyby pod ne-
besy lítala, přede sokolem nebude. L. Byť s.
pod nebe létala, sokolem nebude. Č. Krka-
vec ani sova nevysedí holubic. S. houká-li,
bude proměna času; Má-li v zimě mrznouti,
povídá: Huňku, huňku (= houni); má-li v létě
pršeti, volá: lochtušu, lochtušu (= plachtu)!
Kda — S., člověk mrzout. Ty sovo! Pk. —
S. noční = noční tulák, der Nachtschwär-
mer. Sych. — S., y, m., osob. jm. Vz S. N.

Sovadina, y, f., něm. Sowadina, ves u By-
střice pod Hostýnem. PL. — S., osob. jm.
Mřk.

Sovák, a, m., Eulenmännchen, n.

Sovárna, y, f., statek u Holešova na
Mor. Tč.

Sovek, vku, m. = sypek peřiny (od su-ji).
Vz Sypek. V., Prk. Př. 6. Ve vých. Čech.
Kšá., Jir., Kd. Vz Souky.

Sovenice, Sowenitz, ves u Nimburka. PL.

Sovereign, angl. (sovrchn), angl. zlatá
mince = 20 šilinků.

Soví, sovový, Eulen-. S. očí, péro, hnízdo,
hlas. Kdyby šlo po sovím, nebylo by nikdy
dne Č. M. 212. S. zrak. Smil v. 1741. -
S. střela, ruličky p. Maric, krevník, pote-
rium sanguisorba, die Pimpinelle, rostl. L.
— S. hory, das Eulengebirge. Vz Krč. 334.

So viel. Sbírali každého jitra, každý cos
snísti mohl. A žádný, co jich tu bylo, nic
nevynesl. Pokudž já rozuměti mohl, ona jest
dobrá byla. Okrouhlý podražec mým vědo-
mím neroste v Čechách. Byl.

Sovík, a, m., osob. jm. Šd.

Sovín, a, m., mlýn u Boršic na Mor. Tč.

Sovina, y, f., der Eulengeruch. Šm.

Sovinec, nce, m., něm. Eulenberg, městys
v Rymařovsku u Unčova na Mor. Vz S. N.

Sovinice n. Soběnice, ves v Litoměřicku.
Tk. III. 53., 58., 60.

Sovinky, dle Dolany, městys v Boleslav-
sku. Vz S. N.

Sovisko, a, n., ošklivá sova, abscheuliche
Eule. Jg.

Sovní = soví, Eulen-. Štelc.

Sovojovice, Sowojowitz, ves u Brandýsa
n. L. PL.

Sovolusky, dle Dolany, Sowolusk, ves
u Rožďalovic; něm. Soblitz, ves u Jablon-
ného. PL., Tk. II. 430.

Sovovitý, eulenartig. S. ptáci, strixini.
Krok.

Sovový, vz Soví.

Spaběrovati, nachlesend abnehmen oder
sammeln. — co kde: ovoce po zahradě.
Šp., Jg.

Spací, Schlaf-. S. pokoj, vůz (na dráze),
doušek. Dch.

Spackati, verpfuschen, verhunzen. — co.
Us. Sd.

Spáč, e, m., kdo (dlouho) spí, der Lang-
schläfer, der Schläfer. Pošmurný den jako ta
rozsáhlá osada olšanská tichých spáčů. Střik.
— Ros.

Spačice, dle Budějovice, Spatschitz, ves
u G. Jeníkova. PL.

Spáčiti = zpedečným učiniti, abwenden.
Jir., Výb. 1. 1112. '25. — se, den Kauf
rückgängig machen. Na Moravě. Brt. Ru-
kojmie sě spáčili, traten zurück, wollten
nicht bürgen. NB. Tč. 282. Súsedé se s-li,
traten vom gegebenen Versprechen, vom
geschlossenen Vertrage zurück. U Opav.
Klš. Snoubenci se s-li, traten von der Hei-
rath zurück. Na Ostrav. Tč. Kráva se s-la,
wurde wieder läufig. Ib. Tč.

Špačka, y, f., die Schläferin. Rk.

Spáčky, pl., f., paseky u Jablunky u Vse-
tína. Mor. Tč.

Spád, u, m., spadnutí, der Fall. S. an-
dělů s nebe. — S., svah, Abschuss, m. S.
vody (sklon, jejž má povrch vody s obzo-
rem vodorovným. S. N.), das Gefälle. V.
Voda, kam s. má, tam teče. Ros. Voda má
s. po mojí louce. Ml. Ta voda nemá žád-
ného spádu (odtoku); musí se vodě větší s.
dáti. Šp. Úhel s-du, der Fallwinkel; úplný,
das Totalgefälle. Nz. S. střechy, Dachrösche,
f.; čeřitý. Dch. S. vody měřiti. Sych. S. vody
u mlýnu na svrchní vodě: nápad; na spodní
vodě u hřebenáčů: střik. Us. Kolo se žene
spádem 3—4 střevíců. Vys. S. pole (naklo-
nění), das Gefälle. Sedl. Nemáte žádného
s-du k božským věcem. Sš. J. 179. S. v horn.,
das Verflachen, Einfallen, die Neigung. S.
slabý, mírný, malý (geringes, kleines, flaches
E.), ostrý, příkrý, veliký (starkes, steiles E.).
Hř. — S., sjezd, výpad, der Ausfall, An-
griff. Ze zámku časté spády a škody na
moři činili. V. — S. na čihadle, veliká síť
k lapání ptáků skrytá v uměle připraveném
lesíku, der Fallbaum beim Vogelherd. D.,
Šp. Číhati na s. (do síti, pod síť). Us. —



	542

	Sova, sůva, sovka, sůvka, sovička, sovinka, sověnka, y, f. S-y mají měkké, kypré peří, kulatou hlavu s očima napřed. S. N. Die Eule. V MV. nepravá glossa. Pta. S. bukač, strix nebulosa, der Nebelkauz; kalous, s. aluco, der Nachtkauz; pálená, s. flammea, die Schleier-, Brandeule; kulich, kulíšek, s. Tengmalmi, die Steineule; lužní n. skalní, s. ulula, die Nachteule; ušatá, ka- lous, s. otus, die Ohreule; lesní, s. scops, die Baumcule; rákosní, s. palustris, die Sumpfeule. Jg. S. výr, bubo maximus; ka- lous, otus vulgaris; pustovka, brachyotus palustris; sýc obecný či kulíšek, Athenae noctua; puštík či s. obecná, syrnium aluco; s. pálená, s. fla.mmea. Vz Frč. 362., Schd. II. 458., 459., S. N. S. noční. Rk. S. vyje, huká (vz Hu), Ros., Zlob., houká, huláká, huhlá, buká. Šp. Jich boje se ptactvo a plachý zvěř, jedno sovy neboja sě. Rkk. 15. A jest ten sbor pln nečistoty, ptactva nečistého, jako sov a kalúsuov. Hus I. 459. Za našimi humny zahukala sova; Jak se sova dově- děla, hneď na svajbu přiletěla. Sš. P. 505., G97. Vlezly do toho sůvy, die Sache geht (quer. Dch. Houká jako s. z boudy. Sk. Nech se jak chce uhladí s., přece neostojí podlé sokola; S. síkoře hlavatých nadává; Spí sova, ale slípku vidí. Pk. S. v noci hledí, ve dne slepne. Kom. S. nevysedí sokola. Vz Rodiče, Orel. V., Lb. Sova slavíka ne- zplodí. Sd. Chrání se ho jako s. světla. Vz Nenávisť. Č. Kouká (hledí) jako s. (škaredí se). Us. S. kde zpívá, tam se zle děje. L. I s. na slunce hledí. (Cf. Slepý o barvách). Prov. na Slov. Sokol skrze sovu vyseděný (nevděčný syn). Na Slov. Když s. zjestřabí, výše. létá než sokol. L. S. kdyby pod ne- besy lítala, přede sokolem nebude. L. Byť s. pod nebe létala, sokolem nebude. Č. Krka- vec ani sova nevysedí holubic. S. houká-li, bude proměna času; Má-li v zimě mrznouti, povídá: Huňku, huňku (= houni); má-li v létě pršeti, volá: lochtušu, lochtušu (= plachtu)! Kda — S., člověk mrzout. Ty sovo! Pk. — S. noční = noční tulák, der Nachtschwär- mer. Sych. — S., y, m., osob. jm. Vz S. N. Sovadina, y, f., něm. Sowadina, ves u By- střice pod Hostýnem. PL. — S., osob. jm. Mřk. Sovák, a, m., Eulenmännchen, n. Sovárna, y, f., statek u Holešova na Mor. Tč. Sovek, vku, m. = sypek peřiny (od su-ji). Vz Sypek. V., Prk. Př. 6. Ve vých. Čech. Kšá., Jir., Kd. Vz Souky. Sovenice, Sowenitz, ves u Nimburka. PL. Sovereign, angl. (sovrchn), angl. zlatá mince = 20 šilinků. Soví, sovový, Eulen-. S. očí, péro, hnízdo, hlas. Kdyby šlo po sovím, nebylo by nikdy dne Č. M. 212. S. zrak. Smil v. 1741. - S. střela, ruličky p. Maric, krevník, pote- rium sanguisorba, die Pimpinelle, rostl. L. — S. hory, das Eulengebirge. Vz Krč. 334. So viel. Sbírali každého jitra, každý cos snísti mohl. A žádný, co jich tu bylo, nic nevynesl. Pokudž já rozuměti mohl, ona jest dobrá byla. Okrouhlý podražec mým vědo- mím neroste v Čechách. Byl.	Sovík, a, m., osob. jm. Šd. Sovín, a, m., mlýn u Boršic na Mor. Tč. Sovina, y, f., der Eulengeruch. Šm. Sovinec, nce, m., něm. Eulenberg, městys v Rymařovsku u Unčova na Mor. Vz S. N. Sovinice n. Soběnice, ves v Litoměřicku. Tk. III. 53., 58., 60. Sovinky, dle Dolany, městys v Boleslav- sku. Vz S. N. Sovisko, a, n., ošklivá sova, abscheuliche Eule. Jg. Sovní = soví, Eulen-. Štelc. Sovojovice, Sowojowitz, ves u Brandýsa n. L. PL. Sovolusky, dle Dolany, Sowolusk, ves u Rožďalovic; něm. Soblitz, ves u Jablon- ného. PL., Tk. II. 430. Sovovitý, eulenartig. S. ptáci, strixini. Krok. Sovový, vz Soví. Spaběrovati, nachlesend abnehmen oder sammeln. — co kde: ovoce po zahradě. Šp., Jg. Spací, Schlaf-. S. pokoj, vůz (na dráze), doušek. Dch. Spackati, verpfuschen, verhunzen. — co. Us. Sd. Spáč, e, m., kdo (dlouho) spí, der Lang- schläfer, der Schläfer. Pošmurný den jako ta rozsáhlá osada olšanská tichých spáčů. Střik. — Ros. Spačice, dle Budějovice, Spatschitz, ves u G. Jeníkova. PL. Spáčiti = zpedečným učiniti, abwenden. Jir., Výb. 1. 1112. '25. — se, den Kauf rückgängig machen. Na Moravě. Brt. Ru- kojmie sě spáčili, traten zurück, wollten nicht bürgen. NB. Tč. 282. Súsedé se s-li, traten vom gegebenen Versprechen, vom geschlossenen Vertrage zurück. U Opav. Klš. Snoubenci se s-li, traten von der Hei- rath zurück. Na Ostrav. Tč. Kráva se s-la, wurde wieder läufig. Ib. Tč. Špačka, y, f., die Schläferin. Rk. Spáčky, pl., f., paseky u Jablunky u Vse- tína. Mor. Tč. Spád, u, m., spadnutí, der Fall. S. an- dělů s nebe. — S., svah, Abschuss, m. S. vody (sklon, jejž má povrch vody s obzo- rem vodorovným. S. N.), das Gefälle. V. Voda, kam s. má, tam teče. Ros. Voda má s. po mojí louce. Ml. Ta voda nemá žád- ného spádu (odtoku); musí se vodě větší s. dáti. Šp. Úhel s-du, der Fallwinkel; úplný, das Totalgefälle. Nz. S. střechy, Dachrösche, f.; čeřitý. Dch. S. vody měřiti. Sych. S. vody u mlýnu na svrchní vodě: nápad; na spodní vodě u hřebenáčů: střik. Us. Kolo se žene spádem 3—4 střevíců. Vys. S. pole (naklo- nění), das Gefälle. Sedl. Nemáte žádného s-du k božským věcem. Sš. J. 179. S. v horn., das Verflachen, Einfallen, die Neigung. S. slabý, mírný, malý (geringes, kleines, flaches E.), ostrý, příkrý, veliký (starkes, steiles E.). Hř. — S., sjezd, výpad, der Ausfall, An- griff. Ze zámku časté spády a škody na moři činili. V. — S. na čihadle, veliká síť k lapání ptáků skrytá v uměle připraveném lesíku, der Fallbaum beim Vogelherd. D., Šp. Číhati na s. (do síti, pod síť). Us. —