543

Spády = stromky u výrovky n. na čihadle,
na které ptactvo hřaduje, die Fallbäume.
Šp. — S., cesta, šlepeje, obmysl, uskok, der
Schlich, Weg, die Spur, der Schleichweg,
-quartier. Má s. do Bachorovy hospody.
Us. Sd. Vždyť já vím, jaké ty máš s-dy.
Us. Vrů. Zná on všecky s-dy. Má on své
s-dy. S-dy něčí vyšetřiti. Plk. K vám mám
vždycky spády. Us. Hý. Známť já vaše
spády, že jste s hochy rády, proč se upej-
páte, plaché dívčiny? Nár. pís. (Hý.).

Spadání, n., das Fallen, Herabfallen. S.
vody, der Abfall; kůže, pysků (spára), die
Hautschrunde. Ja.

Spadaními, y, f., něco spadaného, zvl.
spadání kůže. Vz Spadání. Čern.

Spadanka = padanka. Us.

Spadaný; spadán, ána, o, ab-, herabgefal-
len. S. ovoce (spadlé); s. kůže na těle (roz-
sedlá, spára). Us. S. n. trudovatá tvář. Čern.

Spadali, vz Spadnouti.

Spádek, dku, m., malý spád, kleiner Ab-
fall. — S. na burse, baisse, die Preisernie-
drigung. — S., mana, medová rosa na li-
stech stromů, der Honigthau. Rozml. o vč. 14.

Spadení, n., das Herabfallen. S. velikého
přívalu, Gussregen, Pass., Ž. wit. 105. 29.,
čípku (žába). V.

Spaditi = hubeným činiti, herabbringen.
— koho: koně. Dch.

Spaditosť, i, f., der Abhang, die Ab-
schüssigkeit. S. vody. Jg. Slovn., Č.

Spaditý, položitý, nachýlený, abschüssig.
S. cesta, Č., hora. Sš.

Spadlec, dlce, m., der Herabgefallene.
Ráj.

Spadlina, y, f., spadlé ovoce. Us. Dch. —
S., der Bergfall. D.

Spadlisko, a, n , v horn. = kotlina. Hr.

Spadlosť, i, f., das Abfallen. Jg.

Spadlý, ab-, herabgefallen, unerwartet,
plötzlich. Ten je s-ý (suchý). Dhn. Co s pátra
spadlý (== náhlý), V., čípek (zápal čípku), die
Zäpfchenbräune, Byl., mandle (zánět branči),
die Mandelbräune, klapky, der Augenlider-
vorfall, Ja., tvář, eingefallen. Zlob. — od-
kud kam. Lupen jest to, do propastné tůně
se stromu již člověčenstva s-ý. Sš. Bs. 165.
Hřích dědičný od Adama na nás s-lý. Sš.
II. 94. Jako s nebe s. Dch.

Spádní, ku spádu se vztahující, Abfall-,
abfällig. S. voda. Arch. IV. 271., 274.

Spadnosť, i, f., der Heimfall. J. tr. S.
věcí u soudu složených, die Caducität der
Depositen. J. tr.

Spádnosť, i, f., das Gefälle. Dch. S. mě-
řiti, nivelliren. Čsk.

Spadnouti, dnu, dni, dna (ouc), dl a dnul,
dnutí a dení; spadati, spadávati, spado-
vati = spadnouti s hůry, herab-, herunter-
fallen, abfallen, von einer Höhe fallen; na
hromadu padnouti, sesypali se, ein-, zusam-
menfallen, einstürzen; ubyti, fallen, abneh-
men ; se = hubeněti, abfallen, mager wer-
den; pukati se, rozpadati se, zerfallen, zer-
bersten, zerspringen. Jg. — abs. Déšť spadl,
lešení spadlo, voda spadla. Us. Cena věcí
spadá. Kom. Spadl veliký příval. V. Má na
něho spadeno (= zlosť, s vrchu). Us. Fch.
Literatura sem spadající (einschlägig). Dch.

Na osice listí vadne, dyž uvadne, dolů spadne ;
Zrálo jabko, zrálo, jak dozrálo, spadlo; A
dyž ono (jabko) spadne, po zemi se kúle
(koulí), už sa můj syneček po tom světě
túle (toulá). Sš. P. 280., 418., 588. — odkud
(jak). S příkrého místa po hlavě spadnouti;
Spadl hlas s nebe. V., BO. S. s vozu, s koně.
Ros. S vína spadá. Kram. S vysoka s. Jd.
S veliké cti a slávy s., V., s důstojnosti.
Jel. S. s koně. Rkk. Pane, to babici spadne
s kopy groš (nepodaří se jí). Us. Vk. Krásná
panna stála před ní, jako by s oblak byla
spadla. Erb. Sl. čít. 81. Mlč, plácale, dáš
mi, až spadneš s nebe (= nikdy). U Žamb.
Dbv. Se schodů po hlavě s. Er. P. 251.
Prsteň s prsta spadně a vínek uvadně; Ten
dóbek uvadne, lestí (listí) z něho spadne,
tak se naší lásce nekdy konec stane ; Škoda
tě lípečko, spadnú s tebe listí; A dyž s koňa
spadnu, šabla mně zazvoní; Nezhynu na
zemi, zhynu na koňovi, s koně dolů spadnu,
palaš mně zazvoní; Z jalovečky bude masa,
a z děvečky spadne krása; Z mála bych
ti, vrabče, dala, ežby z tebe hlava spadla.
Sš. P. 111., 236., 549., 579., 592., 627., 697.
Užitky, ježto s královstvie spadají. Arch. I.
67. S. se skály. Alx. Ruboš vazem (= na
znak) s koně spade. Rkk. 43. Sukně vet-
chem s něho spadla. Pass. 614. Jakoby hora
(kámen) se mne spadla. Hš. — čím. Spa-
dají fíkové větrem. Aqu. S. láskou na ně-
koho (nenadále se zamilovati). Ros. Ty země
pravem přirozeným naň spadly. Let. 160.
Spadne-li Litva na prsy břemenem. Vz Brt.
Instr. 15. Vězením se spadnouti, trápením.
Us. — kam (komu). S. v nepřátely. St.
skl. Voda spadává na kola. D. Spadá na
mne s něho dědictví. Jel. Dědina jeho na
dceru spadla. Št. Kn. š. 159. Veliká pohroma
na křesťany od pohanuov spadla. Pass. 530.
Chlebili (vdova) s dětmi zlé i dobré s nimi
trpíc, její věno na děti spadá; Nebude-li
žádného, na krále (díl ten) spadne. O. z D.
Neb na ně všecko jako na dědice spadne.
Kn. tov. 83. Umře li jeden z nich a nezů-
staví po sobě dědiců, statek na druhého ži-
vého spadne. Kol. 64. To poručenství spadne
na nejbližšího přítele. Zříz. F. I. F. XXV.
Spadá dřímota na lidi. BO. K zemi s. Alx.
Ta naše Anička na kolena padla, by jí ma-
kověnka do fěrtúšku spadla; Jako polní
kvítí ve dně v noci svítí a pak uvadne, do
vode spadne; Esli mne ošidíš, ten hřích na
tě spadně; těžko budě, synku, zapomínať
na mne; Á já plaču a naříkám dávnej pří-
hody, měla sem vínek zelený, spadnul do
vody. Sš. P. 226., 273., 283., 352. Že i jiné
národnosti v povšechné to stočiště spadají;
Vážnosť všech církví apoštolských na ni
(církev římskou) spadla. Sš. I.12., 23. Ten
statek zuostalý aby na druhého spadl. NB.
Tč. 192. To jest na Markrabími milosť spadlo.
Půh. I. 201. Spadlo na ně chtěnie. Kat. 2478.
Spade bezduch mezi mrchy. Rkk. 57. S.
v chladnú vodicu. Rkk 60. Bázeň veliká
spadla na ty, kteří . . . Žalan. 12. Spadl los
na Matěje. Pass. 232. Veliká pohroma na
křesťany od pohanuov spadla. Pass. 530.
Spadnu na tě všecky kletby tyto a chopie
sě tebe; To pokušenie spadlo na ty, kteří...