544

Ale však čeho sú sě báli, to na ně spadlo:
báli sě ztratiti zbožie, to sú ztratili a k tomu
duše. Hus I. 55., II. 87., 124. Veliká hróza
na všecky spadla. BO. Vše mi na hrdlo
spadlo (na starost! mi dáno). Mus. Ptáci do
obilí spadli. Děla jich do hlubin dunajských
jim spadali. Bart. Číhaři celé Hejno do kře
spadlo. Us. Kdo se bojí jíní, spadne na něj
sníh. Prov. Bl. — (odkud, kam) jak. Ať
hodím kočku jak chci, vždycky spadne na
nohy (darebáka nenapravíš). U Žamb. Dbv.
(Ten purkrecht) spadl jest na pana plným
právem mimo jich vuoli. NB. Tč. 159. Ježto
naň odmrť z práva spadla po Brázdové;
Nechce mi jich dáti, ježto na mě spadly na
díle. Půh. II. 407., 441. A hvězdy s nebes
spadaly jsú na zemi. Pass. 12. — od čeho
(odkud, kam). Dobré z nôh nespadne od
strachu. Mt. S. Zbožie, ješto jest na mě
spadlo od mých předkóv; Dědictví na mě
spadlo od mého otce. Půh. I. 180., II. 82.
Od nich počátek biedy spadl jest na děti.
Hus I. 294. Daj pán zemi tvé přieval prašný
a s nebe spadni na tě popel, až i budeš
potřien. Hus I. 55. Od prarodičů smrť na
nás spadla. Sš. I. 63. Měla sem milého ko-
minára, spadl mi z komína do Dunaja; .Spadl
s hrušek do podušek, spadl jako vtáček, dé
(dej) mně můj potáček. Sš. P. (659., 7G2.
8 nebes u peklo s ním spadli. Kat. 1898.
— přes co: přes vozy. Alx. 1120. kdy.
Srncovi pod zimu rohy spadají. Jg. Slovn.
Ten list na tři sta hř. vzal, ješto jest po
smrti otce mého na mě spadl. Půh. I. 170.,
II. 6, 120., 513. (Tč.). — komu, čemu.
Spadl mu čípek (1. zapálil se; 2. umlkl).
Sych. Čepy mu spadly (umlkl); Spadl nu
zub (nemůže se vymluviti). Prov. Sych., Jd.
Obilí, vínu spadá. V. Tomu spadly my-
šlénky (neví, co mluví). U Domažl. Němc.
Štědrý groš na střechu uvrže, dva mu spad-
nou, Prov. Jd. — na čem: na obilí spadlo.
V. Dobytku spadlo na ceně. Us. Na zboží
spadlo. Us. Dch. — čemu kde. Obilí spadlo
v trhu. Jd. Spadlo mu v krku (otekly mu
žlázy v krku). Us. Sk. - po kom, po čem
na koho. Ješto naň spravedlivě spadlo po
sestře po jeho; Což jest po jeho otci naň
spadlo. Pňh. I. 288., 295., II. 130., 358. Sta-
tek spadl po otci (po něčí smrti) na syna.
Tur. kron., Dipl. 1417, Jd. - komu čeho:
Tomu trému ceny spadá. V. — se. Spadá
se neužilec. Sych., V. Ten se spadl (zhube-
něl). Us. Kf. Byl se měl spadnouti (se roz-
puknouti). St. skl. — se čím: žalostí (pu-
kati se). Ctib. — se oč. Musím jí vóz vi-
sutý kupiti, bych se měl i hned o to spa-
dati. St. skl. — adv. Čím výše sě pozdvi-
hneš, najvyšší najníže spadneš. Hus I. 284.

Spadnutí, n., das Herabfallen. S. cihly
se střechy. S. mandlí n. čepů (zánět brančí).
Vz Spadlý. Déšť, střecha zrovna na s. Dch.
Ve světě jako na moři jednak jest zdvih-
nutie větrem pýchy, jednak dolov s. psotú.
Hus II. 279. — S. léna na pána, der Lchens-
heimfall. J. tr. — S., shoření, der Einsturz.
Ten dum jest na s. (schátralý). Sych., Ml.

Spadnutý; -ut, a, o, eingestürzt. S. plot.
Němc.

Spadný, caduc, heimfällig. S. léno. J. tr.

Spádný = spadlý, na níž se zvolna chý-
lící, abschüssig, abgesenkt, Abfalls-. S. roura,
mříž (Fallgitter). Dch. Spádný kopec, cesta
(schodná). Jg.

Spádoměr, u, m., nástroj k měření spádu,
das Nivellirinstrument, die Nivellirwage. Sedl.
Fys. 218.

Spádoměrství, n., die Nivellirkunst. Sedl.
Fys. 217.

Spadat, u, m., obyč. špagát, it., motouz.

Spáchání, n., die Begehung, die Thai
S. hřicha. Aqu.

Spáchaný; -án,ána, o, begangen, verübt.
S. hřích, Kom., příklad. Har. S-ná krádež,
vražda.

Spachatel, e, m., der Begeher, Verüber.
Jg. S. brodně. Sš. I. 156.

Spaehatelka, y, f., die Verüberin. Jg.

Spáchati, spáchám a spáši; spachávati =
učiniti, skutiti (v dobrém i ve zlém smyslu
slova), thun, bewirken. Jg. — co: mnoho
udatného s. Troj. S. hřích, V., Kom., Hus
II. 73., nepravosť, nešlechetnosť, lotrovství,
vraždu, V., báseň (žertovně). Us. Až i spáši
boží nevoli. Št. N. 248. — co čím: vraždu
vlastní rukou spáchati. V. — co nad kým.
Uzříš, co já nad ní spáši. Leg. Sami vražbu
nad sobů spáchámy. Rkk. 53. — co proti
komu. Zlé jsem spáchal proti všem spra-
vedlivostem tvým. Ojíř. — co proč: zločin
ze závisti. Ml.

Spachov, a, m., Spachendorf, ves ve
Slezsku. Tč.

Spachta, y, m. a f. — ospalec, ospalkyně,
der Langschläfer, die -rin. Us. Č. U Čáslavi.
Kšá.

Spachták, a, spachtavec, vce, m. =
ospalec. Vz Spachta. Slov.

Spájecí kahan, die Löthlampe. Nz.

Spájedlo, a, n., pajidlo, der Löthkolben.
Nz.

Spájeti, spajiti, vz Spojiti, löthen. Nz.

Spak, u, m., die verkehrte Seite, opak.
Slov. Plk. — S., der Pacht. Us. u Bolesl.
— S., a, m., atrota (monstrosus homo),
zastr. Rozk.

Spáka, y, f., miopterus, letoun netopýro
vitý. Krok. I. b. 78.

Spakostiti, il, ěn, ění (zastr.; na Mor.
posud, Brt.) = uškoditi, pokaziti, schaden.
komu proč v čem. Neb zlý ďábel pro svú
závisť rádoby každému spakostil v ní (v bla-
ženosti). Št.

Spakovati, šp. z něm., složiti, schovati,
zusammenpacken. — co kam. Kram., Us. —
S., smluviti, verabreden. Us. u Bolesl. Sír.

Spal, a, m. = spáč, der Schläfer. Prk. Př.
21., Rozk. — Sedm spalův = sedm sv. bratří.
Vz Gl. 310.

Spála (zastr. vzpála), y, f., nekrátí prý
á v a v instrum sg. atd. (Cf. Blána), ale
toto mínění jest chybné, vz A (I. 6. b. ř.
19. sB.). — Š., upal, der Brand, das Bren-
nen. Od sluneční s-ly. St. skl., Výb. I. 1138.
8. — S., zapálení, nemoc, die Entzündung.
Us. — a) S., epidemická nemoc jevící se
kožní osutinou, scarlatina, der Scbarlach. Vz
S. N. S. krvotočná, hladká, puchýřitá, stra-
katá, horečná. Lk. — b) S., die Masern,
morbilli, osypky, —c) S., der Friesel, pur-