Předchozí (543)  Strana:544  Další (545) |
|
|||
544
|
|||
|
|||
Ale však čeho sú sě báli, to na ně spadlo:
báli sě ztratiti zbožie, to sú ztratili a k tomu duše. Hus I. 55., II. 87., 124. Veliká hróza na všecky spadla. BO. Vše mi na hrdlo spadlo (na starost! mi dáno). Mus. Ptáci do obilí spadli. Děla jich do hlubin dunajských jim spadali. Bart. Číhaři celé Hejno do kře spadlo. Us. Kdo se bojí jíní, spadne na něj sníh. Prov. Bl. — (odkud, kam) jak. Ať hodím kočku jak chci, vždycky spadne na nohy (darebáka nenapravíš). U Žamb. Dbv. (Ten purkrecht) spadl jest na pana plným právem mimo jich vuoli. NB. Tč. 159. Ježto naň odmrť z práva spadla po Brázdové; Nechce mi jich dáti, ježto na mě spadly na díle. Půh. II. 407., 441. A hvězdy s nebes spadaly jsú na zemi. Pass. 12. — od čeho (odkud, kam). Dobré z nôh nespadne od strachu. Mt. S. Zbožie, ješto jest na mě spadlo od mých předkóv; Dědictví na mě spadlo od mého otce. Půh. I. 180., II. 82. Od nich počátek biedy spadl jest na děti. Hus I. 294. Daj pán zemi tvé přieval prašný a s nebe spadni na tě popel, až i budeš potřien. Hus I. 55. Od prarodičů smrť na nás spadla. Sš. I. 63. Měla sem milého ko- minára, spadl mi z komína do Dunaja; .Spadl s hrušek do podušek, spadl jako vtáček, dé (dej) mně můj potáček. Sš. P. (659., 7G2. 8 nebes u peklo s ním spadli. Kat. 1898. — přes co: přes vozy. Alx. 1120. kdy. Srncovi pod zimu rohy spadají. Jg. Slovn. Ten list na tři sta hř. vzal, ješto jest po smrti otce mého na mě spadl. Půh. I. 170., II. 6, 120., 513. (Tč.). — komu, čemu. Spadl mu čípek (1. zapálil se; 2. umlkl). Sych. Čepy mu spadly (umlkl); Spadl nu zub (nemůže se vymluviti). Prov. Sych., Jd. Obilí, vínu spadá. V. Tomu spadly my- šlénky (neví, co mluví). U Domažl. Němc. Štědrý groš na střechu uvrže, dva mu spad- nou, Prov. Jd. — na čem: na obilí spadlo. V. Dobytku spadlo na ceně. Us. Na zboží spadlo. Us. Dch. — čemu kde. Obilí spadlo v trhu. Jd. Spadlo mu v krku (otekly mu žlázy v krku). Us. Sk. - po kom, po čem na koho. Ješto naň spravedlivě spadlo po sestře po jeho; Což jest po jeho otci naň spadlo. Pňh. I. 288., 295., II. 130., 358. Sta- tek spadl po otci (po něčí smrti) na syna. Tur. kron., Dipl. 1417, Jd. - komu čeho: Tomu trému ceny spadá. V. — se. Spadá se neužilec. Sych., V. Ten se spadl (zhube- něl). Us. Kf. Byl se měl spadnouti (se roz- puknouti). St. skl. — se čím: žalostí (pu- kati se). Ctib. — se oč. Musím jí vóz vi- sutý kupiti, bych se měl i hned o to spa- dati. St. skl. — adv. Čím výše sě pozdvi- hneš, najvyšší najníže spadneš. Hus I. 284. Spadnutí, n., das Herabfallen. S. cihly
se střechy. S. mandlí n. čepů (zánět brančí). Vz Spadlý. Déšť, střecha zrovna na s. Dch. Ve světě jako na moři jednak jest zdvih- nutie větrem pýchy, jednak dolov s. psotú. Hus II. 279. — S. léna na pána, der Lchens- heimfall. J. tr. — S., shoření, der Einsturz. Ten dum jest na s. (schátralý). Sych., Ml. Spadnutý; -ut, a, o, eingestürzt. S. plot.
Němc. Spadný, caduc, heimfällig. S. léno. J. tr.
|
Spádný = spadlý, na níž se zvolna chý-
lící, abschüssig, abgesenkt, Abfalls-. S. roura, mříž (Fallgitter). Dch. Spádný kopec, cesta (schodná). Jg. Spádoměr, u, m., nástroj k měření spádu,
das Nivellirinstrument, die Nivellirwage. Sedl. Fys. 218. Spádoměrství, n., die Nivellirkunst. Sedl.
Fys. 217. Spadat, u, m., obyč. špagát, it., motouz.
Spáchání, n., die Begehung, die Thai
S. hřicha. Aqu. Spáchaný; -án,ána, o, begangen, verübt.
S. hřích, Kom., příklad. Har. S-ná krádež, vražda. Spachatel, e, m., der Begeher, Verüber.
Jg. S. brodně. Sš. I. 156. Spaehatelka, y, f., die Verüberin. Jg.
Spáchati, spáchám a spáši; spachávati =
učiniti, skutiti (v dobrém i ve zlém smyslu slova), thun, bewirken. Jg. — co: mnoho udatného s. Troj. S. hřích, V., Kom., Hus II. 73., nepravosť, nešlechetnosť, lotrovství, vraždu, V., báseň (žertovně). Us. Až i spáši boží nevoli. Št. N. 248. — co čím: vraždu vlastní rukou spáchati. V. — co nad kým. Uzříš, co já nad ní spáši. Leg. Sami vražbu nad sobů spáchámy. Rkk. 53. — co proti komu. Zlé jsem spáchal proti všem spra- vedlivostem tvým. Ojíř. — co proč: zločin ze závisti. Ml. Spachov, a, m., Spachendorf, ves ve
Slezsku. Tč. Spachta, y, m. a f. — ospalec, ospalkyně,
der Langschläfer, die -rin. Us. Č. U Čáslavi. Kšá. Spachták, a, spachtavec, vce, m. =
ospalec. Vz Spachta. Slov. Spájecí kahan, die Löthlampe. Nz.
Spájedlo, a, n., pajidlo, der Löthkolben.
Nz. Spájeti, spajiti, vz Spojiti, löthen. Nz.
Spak, u, m., die verkehrte Seite, opak.
Slov. Plk. — S., der Pacht. Us. u Bolesl. — S., a, m., atrota (monstrosus homo), zastr. Rozk. Spáka, y, f., miopterus, letoun netopýro
vitý. Krok. I. b. 78. Spakostiti, il, ěn, ění (zastr.; na Mor.
posud, Brt.) = uškoditi, pokaziti, schaden. komu proč v čem. Neb zlý ďábel pro svú závisť rádoby každému spakostil v ní (v bla- ženosti). Št. Spakovati, šp. z něm., složiti, schovati,
zusammenpacken. — co kam. Kram., Us. — S., smluviti, verabreden. Us. u Bolesl. Sír. Spal, a, m. = spáč, der Schläfer. Prk. Př.
21., Rozk. — Sedm spalův = sedm sv. bratří. Vz Gl. 310. Spála (zastr. vzpála), y, f., nekrátí prý
á v a v instrum sg. atd. (Cf. Blána), ale toto mínění jest chybné, vz A (I. 6. b. ř. 19. sB.). — Š., upal, der Brand, das Bren- nen. Od sluneční s-ly. St. skl., Výb. I. 1138. 8. — S., zapálení, nemoc, die Entzündung. Us. — a) S., epidemická nemoc jevící se kožní osutinou, scarlatina, der Scbarlach. Vz S. N. S. krvotočná, hladká, puchýřitá, stra- katá, horečná. Lk. — b) S., die Masern, morbilli, osypky, —c) S., der Friesel, pur- |
||
|
|||
Předchozí (543)  Strana:544  Další (545) |