546

paměti, Memoire, die Gedächtnissschrift. Ipo-
krates ve svých s-ních učí. Aesop. — S.,
přijití a přivedení k sobě, das Erwecken.
D., Jg.

Spamatovati, zpamatovati = pamětí ob-
jíti, v paměi vložiti, gedenken, auswendig
lernen, sich merken; v paměti obnoviti, sich
erinnern, gedenken ; připomenouti, gedenken,
erzählen, sagen; zkřísiti, zu sich o. zum Be-
wusstsein bringen; se = vzpomenouti si nač,
sich erinnern, besinnen; k sobě přijíti, zum
Bewusstsein o. zur Besinnung kommen, zu
sich selbst kommen, sich fassen. Jg. — co,
koho: píseň (v paměť vložiti). Br. Kdyby
kdo těch artikulů dobře s. nemohl (na ně
zpomenouti). V. Spamatovali ho zase (zkří-
sili). Us. Bůh Priapus některá řecká slova
uchytil a s-val. Jel. Enc. m. 72. Dal nám
pán Buoh dlúhý čas, abychom své hřiechy
lépe s-li a jich statečně želeli. Hus III. 228.

— co komu: sobě něco s. (připomenouti).
Kram. —- se. Až se spamatuji (si vzpomenu),
povím to. Us. Spamatovaí se zase (přišel
k sobě). Sych. Pomrzlé stromoví s těžkem
se s jara spamatuje. Sych. — se od čeho.
Po delším čase od leknutí se s. Ml.

Spaměť, zpaměť, i, f., ve frasi: na spa-
měť uměti, říkati, se učiti = z paměti, aus-
wendig (lernen, hersagen). D., Zák. sv. Ben.
Cf. násl.

Spaměti, lépe: z paměti (něco říkati),
auswendig. Jg. Vz Paměť.

Spamětlivosť, i, f. = pamětlivosť, die
Erinnerungskraft.

Spamětlivý = pamětlivý, der gut merkt,
sich gut erinnert. Reš.

Spančilý, zpančilý, zpanštilý = herrisch
geworden. Mus. IV. b. 165.

Spančiti, zpančiti, spanštiti, zpanštiti

= panským učiniti, herrisch machen. — se,
herrisch werden. Us.

Spanda, y, f., stipa, zastr. Veleš. — S. =
spačka. Mor. Hý.

Spánek, nku, spáneček, čku, m. —
spáni, sen, der Schlaf. Do libého s-ku ně-
koho ukolíbati. Tabl. S. mne nadejde. Mt.
Smrť jenom nějakým spánkem dočasným
jest. Sš. Sk. 92.Má s. protrhaný. Sk. Dnes
mu do spánku nebylo. Kmsk. Jde (přichází)
na mne s. Us. Sd. Jest na věčném s-ku —
zemřel. Bdl. S. jest smrti příbuzný. Km. S.
smrti spáti. Dch. — S., lék pro spáni, der
Schlaftrunk. — S. = olej makový, mléko ma-
kové, opium. V, Vz Rostl. 60. — S., spánky,
ův, m., pl. = skráně, židoviny, die Schläfe.
Do s-ku se uhoditi. Us. — S., rostlina:
lilek černý (solanum nigrum, kleiner Nacht-
schatten) ; psí víno. — Spánky, hnůj v očích
po spáni, die Augenbutter. Má plné oči
s-ků. Us.

Spaněti, ěl, ění = v pána se obrátiti,
zpyšněti, stolz werden. Již nám spaněl. Ros.

Spanchartilý, zpanchartilý, zpanhartilý,
zparchantilý = nepravý. S. syn. Lom. Zpank-
hartilé vábení. V.

Spáni, lépe než spaní, n., das Schlafen,
der Schlaf. V., Jg. S. = všeobecný klid těla,
v němž veškeré ústroje těla ponenáhlu po-
zbývají samovolného pohybu. Vz Schd. II.
377., S. N. S. čujné (z kterého člověk při

sebe menším šelestu procitne). U Opav. Klš.
Míti dobré s.; Už je zase po s.; Dobré s.,
dobré zdraví; Protrhnouti se ze s.; Bouřiti
koho ve s.; Tvrdé s. Dch. Ve spáni viděti;
dušení člověka ve spaní; ve spáni si po-
voliti; chrápati ve spaní; ke spaní se po-
ložiti. V. Ten ve spáni od par ucpán; spáni
občerstvuje. Kom. K s. přivésti, s. zatínati;
ze s. někoho vyraziti, se probuditi; usta-
vičné s. (záchvat). V. Ve spáni. Br. Ve s.
mu to přišlo. Ros. Najíti koho ve spaní (an
spí); s. ho napadá; s. odnésti; ze s. mluviti.
D. Posaďte se u nás, abyste nám spani ne-
odnesl. Us. Staň, Lukáši, staň ze spáni, už
je obraz malovaný; Vyletěla holubička ze
skály, probudila modré oči ze spaní; Sedlák
jede z vorání, žena stává ze spáni. Sš. P. 397.,
676. Oni ale domnělí se, že o s. sna mluví.
Sš. J. 183. Ze spanie vstáti. Dal. 161. Dobrého
člověka spanie i každý skutek nenie bez
odplaty. Hus II. 26. Praha v jutřniem s.
Rkk. Přílišné s. není zdravé. Ros. S. ně-
komu přetrhnouti. Jel. Plné oči spaní mám;
v tvrdém s. dítě zalehla; jde na mne s.;
probrati, protrhnouti se ze s. Sych. S. ma-
gnetické. Ja. Panské (dlouhé) spaní žebračí
snídaní. Mus., C. Vz Sen, 1. Strany pří-
sloví vz: Blaník, Hrnec, Limb, Mák, Mako-
vice, Myš, Oko, Plachta, Prospati, Slepý,
Snop, Spáti, Žid. Vz S. N. — S., soutěžení,
das Beischlafen. V.

Spaničkati, spinkati, leicht, süss schlafen
(o dětech). Spaničkej tiše. Mor. Tč. Cf. Spán-
kati.

Spaníčko, a, n., das Schläfchen. D., Č.

Spaník, a, m., kdo dlouho spí, der Lang-
schläfer. D.

Spanile = sličně, pěkně, herrlich, schön.
S. růsti, Br., kráčeti, St. skl., na koni si
počínati. Har. — Jg.

Spanilolící, schönwangig (slovo nové).

Jg.

Spanilomyslný, edelsinnig. Sm.

Spanilosť, zpanilosť, i, f., velebnost, skvost-
nosť, die Herrlichkeit, Pracht, Grossmuth,
Hochherzigkeit. S. a šlechetnost' mysli. V.
S. skutků. Háj. — S., sličnost, lepost, pěknosť,
slušnosť, milostnosť, die Grazie, Wohlge-
stalt, Schönheit, Holdseligkeit, Anmuth. S.
krásy, V., lesů. Br. Místo to také pro s.
vody velmi oblíbil. Háj. — Jg.

Spanilotvářný, krásnolící, vom holden
Antlitz. Nej.

Spanilý, zpanilý, v pána obrácený, in
einen Herrn verwandelt. Ros. — S., velebný,
vznešený, pěkně veliký, herrlich, prächtig,
majestätisch, ansehnlich, gross, erhaben. S.
jonák, kůň, strom; s-lému sluší všecko.
Ros. Jako cedrové libánští s-lí. Br. S. po-
stava. St. skl. Lev jest zvíře s. Br. — S.,
pěkný, sličný, ozdobný, bez značného ponětí
velikosti neb vznešenosti, schön, wohlgestaltet,
wohlgebildet, angenehm, graziös, hold, hold-
selig. V. Uhlídl tam svou mjilou, pěknou,
krásnou, s-lou. Sš. P. 269. S. člověk, dítě,
D., jinoch, vlasy, Gníd., krk, chod, rovina,
Us., krása. Lom. — čím: tělem. Kom. Vz
Krásný, — jak: na pohled. Us. — S., s po-
nětím mravné velikosti, šlechetný, vznešený,
edel, hoch, hochherzig. A my bratra našeho