547

Valrama, muže s-lého, dáme jí za manžela.
Háj. Psala bych ći, psala, me s-le srdce, ale
němom času, bo sě měnim krasu. Sš. P. 355.
S. čin, duše, úmysl, mysl, slovo, řeč. Aqu.
S-lou myslí obdařený. V., Kom. — S., ne-
obecný, neobyčejný, zvláštní, výborný, herr-
lich, vorzüglich, trefflich. Zdraví nejspani-
lejší klenot. Krab. — k čemu. Ta voda
jest ze všech nejspanilejší k očím. Čern.

Spaniol, u, m., druh šňupavého tabáku.
S. N. Vz Spaňol.

Spánkati, spinkati, v dětinské řeči =
spáti, schlafen (in der Kindersprache). Us.
Vz Spaničkati.

Spankov, a, m., něm. Spankowa a Span-
kau, ves u Manetína. PL.

Spánkovice, vymyšlené jm. Již je ve
S-cích = spí. U Litmš. Dř.

Spánkový, Schlaf-. S. prášek. Rostl.

Spánky, vz Spánek, die Schläfe.

Spánlivka, y, f., nemoc, febris intermit-
tens soporosa, lethargica, das Schlaffieber.
Ja.

Spánlivosť, i, f., ospalost, die Schläfrig-
keit. S. hluchá a nepřemožená, die Schlaf-
sucht. V.

Spánlivý, ospalý, schläfrig. Phlegmaticus
jest s-vý. Ms. bib. S. mysl. M., BO. Plís-
kánie nestatečné ubudí s-vé. Hus I. 232.

Spaňol, u, m., tabák španělský, der Spa-
niol. Rostl. Vz Spaniol.

Spaňov, a, m., Spaniow, ves u Domažlic.
PL.

Spanštěti, ěl, ění = panský mrav na se
přijati, herrisch, stolz werden.

Spanštilý, spančilý, zpanštilý, zpančilý
= kdo se spančil, pánem stal, herrisch, stolz
geworden.

Spanštiti se, spančiti se, zp ... = pan-
ským se státi = spanštěti. Jg.

Spapati, v řeči dětské = snísti, zusam-
menessen. Us. — co komu. Liška vešla
do světničky a s-la mu polívečku. Er. Čít.
sl. 43.

1. Spár, u, m., spara, y, f. Spár, částka
čihadla (bidélko) do sítí k táhání ptáka při-
vázaného, aby do výšky poletoval a jiní
jej vidouce k němu přilétali, die Rege, der
Vogelkloben, das Ruder. Táhání ptáka slove :
párení, sparování. Ptáka na spár vyšperko-
vati (připraviti, vystrojiti). Do s-ru dáti.
Us. Jako koroptva čížebná na spáře (Št.),
tak jest srdce pyšného. Br. Na spaře ně-
koho držeti (v naději). L. Vz Jg.

2. Spár, zpár, špár, u, spárek, špárek,
čpárek, rku, spáreček, špáreček, čpáreček,
čku, m. = pazour, pazneht, u Opavy špara,
Klš., die Klaue. Dobytek stůně na špáry.
Dobytku (hovězímu, ovčímu a vepřovému)
lezou špáry. Chmela. Vzal ji orel mezi své
zpáry. Aesop. Ten kohout má s-ry! Us.
Dch. S-ry = paznehty jelení, dančí, srnčí
a černé zvěři. Šp. Ďábel mě drží ve s-rech
svých. Kká. Natahuje s-ry. Us. Sd. — S.,
zaječí nožka, der Hasenfuss. Us. — S., noha,
der Fuss (potupně). U Opav. Klš.

3. Spár čertův, špárek, lycopodium, mus-
cus clavatus, der Erdschwefel, rostl. Us.

1. Spara, y, f., upárané lešení, theatrum.
Ros. — S., Dachsparren. Prm. IV. č. 24.

Nelez na s-ry, abys nespadl. Zlob. — S.,
nebezpečné místo. Po sparách lézti, Ros.,
choditi, herumstrabanzen. Brt. Sháněti se
za jahodami po sparách. Na Mor. Hý., Kom.,
Jg. — S., vz Spár, 1.

2. Spára, y, f., zpara = horko, vedro,
parno, die Hitze, Schwüle. Vz letnú sparu.
Výb. I. 1074. 29., 1110. 37., St. skl. — S.,
spaření, puch, smrad, potový zápach, der
Gestank. St. skl. — Jg. — Cf. Sparno.

3. Spára, špára, y, f. (zastr. spár, u, m.)
= skulina, die Fuge, Spalte, der Ritz. Jg.,
Bc, Kom. S. mezi prkny ve stěně. L. Ne-
přítel všecky s-ry jejich zná. Sš. S-ry v lodi
ucpati. Us. Hk. S. styčná, die Stossfuge.
Nz. — S., skulina, otvor mezi nehtem a
prstem. Reš. — S., prohlubina žlabovitá
v prkně, do které vyvýšenina (péro) zapadá.
Techn. — S., rozpukaná kůže, die Haut-
schrunde. Reš., Ja. — Jg.

1. Spárati = odpárati, auftrennen. — co
odkud: tkanice se šatu.

2. Spárati, zastr. = spořiti, sparen. Mudr.

3. Spárati = prohledati, durchstöbern. —
co. Jeho děcka všecko spávajú. Slez. a mor.
Šd., Vch.

Sparátko, a, n., v horn., Schürblech, n.
Šm.

Spařelisko, a, n. = pelech, prázné místo
na úrodném poli. Na Ostrav. Tč.

Spáreň, rně, f., Ichárna, das Schlafzim-
mer. Slov. Cf. Spárna.

Spařence, něm. Spařenetz, ves u Sobotky.

Spaření, n., die Ab-, Verbrühung. S.
ohněm. Jád. S. od vrúci vody. Ras.

Spáření, n., die Zusammenpaarung.

Spařenina, y, f. = spaření, též opařené
místo, die Verbrühung, die verbrühte Stelle.
S. ohněm n. úkropem; s-nu něčím mazati.
Jád. — S., něco spařeného, paření, pařivo,
sparka, die Abbrühung, das Brühfutter.
Hospodář dává dobytku s-ny. Jg.

Spařenky, pl., f., spařené housky (jídlo),
gebrühte Semmeln. Rk.

Spařený; spařen, a, o; verbrüht, abge-
brüht. S. píce, D., housky (jídlo), kůže.
Dch., Šp. — S., na Slov. = plný páry, po-
tící se, schwitzend. Bern. Vz Spařiti.

Spářený, spojený, zusammengepaart. Vz
Spářiti. S. v bot., didymus, zwillingsartig,
ze dvou patrných poloviček zakulatělých
aneb okrouhlých složený na př. plody roz-
razilu douškolistého. Rst. 494.

Spářeti, vz Spořiti.

Spargan, u, m., sparganium, die Igels-
knospe. Rostl. I. a. 263.

Spařisko, a, n. = suchopar. Slov. Plk.

Spařiti, spařím, spař, spaře (íc), il, en,
ení; spařívati = do potu přivésti, schwitzen
machen, Slov.; horkou vodou, ohněm atd.
spáliti, zehříti (politi), uškoditi, ab-, ver-,
einbrühen, heiss machen. — co: seno, otruby,
košťály. — co pro koho, komu: dobytku,
pro dobytek. Us. S. si nohy. Us. Ten tomu
spaří drštky (nic tomu neudělá). Mus. — co,
se čím. S. se vodou (opařiti se). Us. Jest
mu, jakoby se s-řil horkou vodou. Us. Dch.
Otruby horkou vodou s. Us. Spaříš drštky
studenou vodou (nic neprospěješ). Us. —