Předchozí (546)  Strana:547  Další (548) |
|
|||
547
|
|||
|
|||
Valrama, muže s-lého, dáme jí za manžela.
Háj. Psala bych ći, psala, me s-le srdce, ale němom času, bo sě měnim krasu. Sš. P. 355. S. čin, duše, úmysl, mysl, slovo, řeč. Aqu. S-lou myslí obdařený. V., Kom. — S., ne- obecný, neobyčejný, zvláštní, výborný, herr- lich, vorzüglich, trefflich. Zdraví nejspani- lejší klenot. Krab. — k čemu. Ta voda jest ze všech nejspanilejší k očím. Čern. Spaniol, u, m., druh šňupavého tabáku.
S. N. Vz Spaňol. Spánkati, spinkati, v dětinské řeči =
spáti, schlafen (in der Kindersprache). Us. Vz Spaničkati. Spankov, a, m., něm. Spankowa a Span-
kau, ves u Manetína. PL. Spánkovice, vymyšlené jm. Již je ve
S-cích = spí. U Litmš. Dř. Spánkový, Schlaf-. S. prášek. Rostl.
Spánky, vz Spánek, die Schläfe.
Spánlivka, y, f., nemoc, febris intermit-
tens soporosa, lethargica, das Schlaffieber. Ja. Spánlivosť, i, f., ospalost, die Schläfrig-
keit. S. hluchá a nepřemožená, die Schlaf- sucht. V. Spánlivý, ospalý, schläfrig. Phlegmaticus
jest s-vý. Ms. bib. S. mysl. M., BO. Plís- kánie nestatečné ubudí s-vé. Hus I. 232. Spaňol, u, m., tabák španělský, der Spa-
niol. Rostl. Vz Spaniol. Spaňov, a, m., Spaniow, ves u Domažlic.
PL. Spanštěti, ěl, ění = panský mrav na se
přijati, herrisch, stolz werden. Spanštilý, spančilý, zpanštilý, zpančilý
= kdo se spančil, pánem stal, herrisch, stolz geworden. Spanštiti se, spančiti se, zp ... = pan-
ským se státi = spanštěti. Jg. Spapati, v řeči dětské = snísti, zusam-
menessen. Us. — co komu. Liška vešla do světničky a s-la mu polívečku. Er. Čít. sl. 43. 1. Spár, u, m., spara, y, f. Spár, částka
čihadla (bidélko) do sítí k táhání ptáka při- vázaného, aby do výšky poletoval a jiní jej vidouce k němu přilétali, die Rege, der Vogelkloben, das Ruder. Táhání ptáka slove : párení, sparování. Ptáka na spár vyšperko- vati (připraviti, vystrojiti). Do s-ru dáti. Us. Jako koroptva čížebná na spáře (Št.), tak jest srdce pyšného. Br. Na spaře ně- koho držeti (v naději). L. Vz Jg. 2. Spár, zpár, špár, u, spárek, špárek,
čpárek, rku, spáreček, špáreček, čpáreček, čku, m. = pazour, pazneht, u Opavy špara, Klš., die Klaue. Dobytek stůně na špáry. Dobytku (hovězímu, ovčímu a vepřovému) lezou špáry. Chmela. Vzal ji orel mezi své zpáry. Aesop. Ten kohout má s-ry! Us. Dch. S-ry = paznehty jelení, dančí, srnčí a černé zvěři. Šp. Ďábel mě drží ve s-rech svých. Kká. Natahuje s-ry. Us. Sd. — S., zaječí nožka, der Hasenfuss. Us. — S., noha, der Fuss (potupně). U Opav. Klš. 3. Spár čertův, špárek, lycopodium, mus-
cus clavatus, der Erdschwefel, rostl. Us. 1. Spara, y, f., upárané lešení, theatrum.
Ros. — S., Dachsparren. Prm. IV. č. 24. |
Nelez na s-ry, abys nespadl. Zlob. — S.,
nebezpečné místo. Po sparách lézti, Ros., choditi, herumstrabanzen. Brt. Sháněti se za jahodami po sparách. Na Mor. Hý., Kom., Jg. — S., vz Spár, 1. 2. Spára, y, f., zpara = horko, vedro,
parno, die Hitze, Schwüle. Vz letnú sparu. Výb. I. 1074. 29., 1110. 37., St. skl. — S., spaření, puch, smrad, potový zápach, der Gestank. St. skl. — Jg. — Cf. Sparno. 3. Spára, špára, y, f. (zastr. spár, u, m.)
= skulina, die Fuge, Spalte, der Ritz. Jg., Bc, Kom. S. mezi prkny ve stěně. L. Ne- přítel všecky s-ry jejich zná. Sš. S-ry v lodi ucpati. Us. Hk. S. styčná, die Stossfuge. Nz. — S., skulina, otvor mezi nehtem a prstem. Reš. — S., prohlubina žlabovitá v prkně, do které vyvýšenina (péro) zapadá. Techn. — S., rozpukaná kůže, die Haut- schrunde. Reš., Ja. — Jg. 1. Spárati = odpárati, auftrennen. — co
odkud: tkanice se šatu. 2. Spárati, zastr. = spořiti, sparen. Mudr.
3. Spárati = prohledati, durchstöbern. —
co. Jeho děcka všecko spávajú. Slez. a mor. Šd., Vch. Sparátko, a, n., v horn., Schürblech, n.
Šm. Spařelisko, a, n. = pelech, prázné místo
na úrodném poli. Na Ostrav. Tč. Spáreň, rně, f., Ichárna, das Schlafzim-
mer. Slov. Cf. Spárna. Spařence, něm. Spařenetz, ves u Sobotky.
Spaření, n., die Ab-, Verbrühung. S.
ohněm. Jád. S. od vrúci vody. Ras. Spáření, n., die Zusammenpaarung.
Spařenina, y, f. = spaření, též opařené
místo, die Verbrühung, die verbrühte Stelle. S. ohněm n. úkropem; s-nu něčím mazati. Jád. — S., něco spařeného, paření, pařivo, sparka, die Abbrühung, das Brühfutter. Hospodář dává dobytku s-ny. Jg. Spařenky, pl., f., spařené housky (jídlo),
gebrühte Semmeln. Rk. Spařený; spařen, a, o; verbrüht, abge-
brüht. S. píce, D., housky (jídlo), kůže. Dch., Šp. — S., na Slov. = plný páry, po- tící se, schwitzend. Bern. Vz Spařiti. Spářený, spojený, zusammengepaart. Vz
Spářiti. S. v bot., didymus, zwillingsartig, ze dvou patrných poloviček zakulatělých aneb okrouhlých složený na př. plody roz- razilu douškolistého. Rst. 494. Spářeti, vz Spořiti.
Spargan, u, m., sparganium, die Igels-
knospe. Rostl. I. a. 263. Spařisko, a, n. = suchopar. Slov. Plk.
Spařiti, spařím, spař, spaře (íc), il, en,
ení; spařívati = do potu přivésti, schwitzen machen, Slov.; horkou vodou, ohněm atd. spáliti, zehříti (politi), uškoditi, ab-, ver-, einbrühen, heiss machen. — co: seno, otruby, košťály. — co pro koho, komu: dobytku, pro dobytek. Us. S. si nohy. Us. Ten tomu spaří drštky (nic tomu neudělá). Mus. — co, se čím. S. se vodou (opařiti se). Us. Jest mu, jakoby se s-řil horkou vodou. Us. Dch. Otruby horkou vodou s. Us. Spaříš drštky studenou vodou (nic neprospěješ). Us. — |
||
|
|||
Předchozí (546)  Strana:547  Další (548) |