548

se = 1. zapotiti se, schwitzen, Bern.; 2. opa-
řiti se horkou vodou atd., sich verbrühen,
Us.; 3. puknouti, springen, bersten. — se
kde. Hrnec v peci se spařil (pukl). Us. Dch.

Spářiti, spářím, spař, spáře (íc), il, en,
ení = spojiti, paaren, zusammenpaaren. —
koho: ptáky (dáti samici k samci). Us. Pán
Bůh spářil volky a čert spolky. Prov. Pan
farár nás spári. Sl. ps. 50. Jak bychom jich
spářili? Sych. — se = spojiti se. Ros.

Spárka, y, f. = spáření. Jg.

Sparkosený; -sen, a, o = skoncovaný,
beendet. Už je to s-no. V Kunv. Msk.

Sparkosilý len = odstavek, verbuttet. Us.
u Petrovic. Dch.

Spařky, ův, m, pl., spařené peří slepičí
atd. (když se drůbež paří), abgebrühte Fe-
dern. Us. Jg., Mý., Dch.

Sparmanka, y, f., sparmannia, rostl, lipo-
vitá. Rostl. I. a. 223.

Spárna, y, f., na Slov. = lehárna, die
Schlafkamrner. Bern., Šd., Ehr. Cf. Spáreň,
Spalna.

Sparno, a, n. = spara, 2., die Hitze.
Máme pořád veliké sparna. V již. Mor. Šd.
Cf. Parno.

Sparnosť, i, f., na Slov. = parno, teplo,
die Hitze. Bern.

Sparný, na Slov. = parný, horký, heiss.
Dnes jest sparno. Bern.

Sparovati == pářiti, nití volavce ku vzle-
tování potahovati. Vz Spár.

Spárovati, vz Spářiti.

Spárový, od spáru, Ruder-. S. niť. Vz
Spár 1.

Sparta, y, f., mě. v Peloponnesu, Lace-
daemon, a, m. Vz S. N. — Sparťan, a, m.,
pl. -né; Lacedaemoňan, a, m. Vz Spartové.
— Spartský lépe než spartánský; lacedae-
monský. Vz více v S. N. S. oběd (prostý).
Bdl.

Spartak-us, a, m., vůdce otrokův, kteří
zbouřivše se proti Římu krvavou válku
v Italii způsobili r. 73.—71. př. Kr. Vz S. N.

Spartein, u, m., těkavá zásada v listech
jetelice (spartium scoparium). Vz Šfk. 623.

Spartové, od ótuíqsiv seti = Thebané
(vlastně: z dračích zubův od Kadma setých
vyrostlí).

Sparupčiti, il, en, ení, zerstören, zer-
schlagen. U Olom. Šd.

Spas, u, m., die Weide. Sveřepece nemóž

dáti na spasě. Kn. rož. čl. 271.

1. Spás, a, spása, y, m., zastr. = spa-
sitel, der Retter, Erlöser. Strsl. sъpasъ, sal-
vator, koř. pas. Mkl. B. 14. Tamo bohóm
spásám dat mnostvie obětí. Rkk. 15. Ty spase
všeho míra, spasiž ny (nás). Pís. sv. Vojt.

2. Spás, u, m., spása, y, f. = spasení,
vysvobození, das Heil, die Rettung, Erlösung,
Errettung, Befreiung. Všemu světu na spás
daný. St. skl. I. 191. Výb. I. 18. 27. S. a)
záporně = zbavení a osvobození od zátraty
a pokut, ježto hříšníka na soudu božím za-
stihnou a b) kladně = přeložení člověka do
stavu blahosti a čáky věčného blahoslaven-
ství. Sš. I. 25. Své dbejte s-sy. Dch. Pro
s-u lidí podroboval se hladu a žízni, pro
ni svízele, protivenství, pronásledování, po-
hanění, rány, žaláře, bídu, nouzi, nahotu a

zimu a trudy jiné snášel; Dnem i nocí pro
s-u lidí bděl; Očekávání dárce s-y; Od mi-
losti boží zajisté všeliká s. naše počátek
béře; Z milosti boží jiným propůjčené k spáse
vlastní kořistiti; S. ta se tuto počíná, avšak
v budoucnosti, v životě onom dokonává;
Výmínka, pode kterou křesťanstvím Bůh s-u
uděluje, jest víra; Jedni slávou boží roz-
umějí věčnou v nebesích s-u; Prostředek,
příprava, činitel, působitel s-y; Avšak Bůh
stejně se o spásu pohanů stará; Židé vy-
padají ze s-y; Aby všeobecnosť s-y nazna-
čil; Nýbrž (v kříži Kristově) také všemo-
hutně s-u světa osnoval; Ješto (obřadové
starého zákona) s-y pravé a skutečné člo-
věku dopomoci nemohli; Že všechna spása
z pouhé milosti boží pochodí; Aby poha-
nům s. dochována byla; Kořen i podloha
s-y; Aby plnosť, velikoleposf a přesažitosť
věčné s-y vyobrazil; Náředba s-y; Mimo cír-
kev nelze očekávati s-y; Spásu dokonati;
Nikdo nemůže se jistotou s-sy bezpečiti;
Prostředník s-y; Povšechnosť s-y v Kristu
zjednané; Vnímavosť a touha po s-e duše;
S. messiášem strojená; S-y své žádati, pí-
leti, nedbati, s-ou opovrhovati; Odtahovati
se s-ou; od věčné s-y vyloučiti; k s-e koho
volati, dosažení s-y; se spásou svojí opět
se střetiti; Měl nějaké právo k té s-e; Osno-
vati s-u; Ze židů s. vzejíti měla pro veške-
renstvo: Tudy se s pravou s-ou minuli; S.
lidstvu Kristem dobytá; skutečně Kristus
s-u lidstvu poskýtal; Nyní s. jde z křesťanů;
Snažiti se o s-u; Ježíš s-u naši vykonal;
Dokonatel díla a s-y lidské; Dílo s-y lidské
ve všech částkách provésti; Syn dílo s-y
lidské vzal na sebe; Dílo s-y vykonati, do-
konati ; tajemství s-y lidské s tíží pocho-
piti; Působce s-y; Pracováni jeho o s-e;
Čehož lidstvu k s páse potřebí; Zákon nový
s-u přináší; Spásy hledati v útěku; O s-u
věčnou někoho připraviti; V tom k spáse
naší prohlédal. Sš. I. 9., 20., 22., 24., 25.,
46., 49., 97., 110., 169., II. 4., 13., 36., 89.,
108., 133., 168., Sk. 125., 127., 168., L. 140.,
143., 181., J. 70., 71., 76., 83., 88., 104., 89.,
262., Mt. 199., 211., 11., 39., 210., 63. (Hý.).

Spása, vz Spás. 2.

Spásati, vz Spasiti.

Spasedlivý, heilsam. Tak se děje, že
modlitba, jenž by měla býti s-vá, bude
škodná. Hus I. 347.

Spasedlně, heilsam. V té řeči s. nás na-
pomenul, abychom . . . Hus II. 220.

Spasenec, nce, m. = spasený nebo spa-
sen býti mající, věřící, der Erlöste, Selige,
Gläubige. V., Kom. S-ci a zatracenci. Štr.,
Hus I. 34. Bude súditi s-ce i zatracence.
Hus I. 20. Anjelé jsou služební duchové
posýlaní ku spáse s-ců; Vzkříšení s-cň. Sš.
II. 39., L. 189. (Hý.).

Spasení, n., vysvobození, die Rettung,
Befreiung; zvl. vysvobození od věčné smrti,
die Erlösung, Seligmachung. Ros. Syna vsěm
na spasenie dal. St. skl. III. 18. Pro vaše
s. BO. S., salvatio, salus. Ž. wit. Hab. 8.,
17. 3. Jak to Bara na své s. slíbila. Sá. Ať
jsou tělu k otavení, duši naší ke s. Sš. P.
74. O s. málo dbáti; Bez smrti Kristovy
nemohlo se díti s. člověctva; Dopomoci