Předchozí (549)  Strana:550  Další (551) |
|
|||
550
|
|||
|
|||
Spasivý, vz Spasilivý. S. moc kříže; S.
působnost'; S. spravedlnost'; Obrať ten tvůj (svůj) s. pohled na mne; Jestliže jenom slibům a obřadům starého zákona nepřipisoval spa- sivého účinku; S. patření, visio beatifica; Svědectví Janovo pro židy s-vo a oblaživo býti mělo; To jest poslední čin působnosti s-vé Páně; Kde tato spojenosť a jednota obapolná mezi Člověkem a Kristem se na- lézá, jen tam plodové s-ví se docilují. Sš. I. 166., II. 94., 176., Sk. 169., 247., J. 26., 93., 109., 241. (Hý.). Spaslík, a, m. = trpaslík, der Zwerg. D.
Spáslý = spasený, abgeweidet. Zlob. Tys
s. (nejlepší kousky si vybíráš; vybíravý). Us. na Mor. Chmel. Spasný; spasen, sna, o — spásu dající,
heilsam, heilbringend, beseligend. City s-né. Chmel. S. působení smrti Páně připustiti; Pravdě tak jasné s-ného evangelia nepovo- liti; S-né vyřízení úřadu biskupského. Sš. J. 58., II. 31., II. 381. (Hý.). S. slovo, na- pomenutí. Dch. — S., passivně, spásu obsa- hující, blažený, selig. St. skl. — Pozn. Mělo by býti: spásný; vz á (se krátí). Spasodan, a, m., cherubím, zastr. Rozk.
Spásonosný, heilbringend. S. myšlénka.
Sš. I. 317. Spasovati, vz Spasiti. Hus III. 160.
Spásozvěstný, heilverkündend. Rk.
1. Spásti = spadnouti, zastr., posud na
Ostrav. Tč. Statek jeho má spásti (heim- fallen) na ženu jeho a děti. Půh. III. 61. Všechny šaty na mateř spásti měly. NB. Tč. 204. Má to s. na jeho ženu. Půh. II. 385. 2. Spásti, spasu, spas, spasa (ouc), spásl,
spasen, ení; spásati = vypásti, pasením po- hubiti, abweiden, abhüten. V. — co: louku, trávu, pole, obilí. Us. Zlodějky med spá- sají. Kom. Velbloudové tu bylinu spásají. V. — co kým. Celou louku mu dobytkem spásl. Us. — se = vypásti se, sich dick fressen. Jak on se spase. Prov. 3. Spásti, salvare, retten. Cf. Spas, 2. —
koho. Ludi a skot spaseš; Meč mój nespase mne; Spasi mě; Spasl jsi duši mú. Žalt. wit. 35. 7., 43. 7., 21. 22 , 30. 8. Ale spasí jsi ny ot těch, již mučie nás. Výb. I. 60. 1. — se komu. Déte jí na užičku (lžičku) másla, aby se jí ta huběnka spásla. Sš. P. 759., 761. — se, sich betrügen. Jak ty se spaseš! Vz Vyhrůžka. Jg., Lb. Spastviti., il, en, ení = spásti, bevveiden,
verzehren. Smrť je s-ví. Ž. wit. 48.15., 79.14. 1. Spat, lépe: spiat. Vz Sepnouti.
2. Spat, supinum slovesa spáti, vz toto.
3. Spat, u, m., zastr., spáni, der Schlaf.
Leg. Spát, na Slov. = zpět. Bern.
Spátečně, spáteční, spátečnosť, vz
Zp Spátek, vz Zpátek.
Spatel, e, m. = spáč, der Schläfer. Obuď
se, s-li, a povstaň. Sš. II. 125. 1. Spáti, spím (zastr. spiu), 3. os. pl. spí
(tvar spějí náleží ke slovesu: spěti. Brs. 2. vd. 234.), spi (spěme, spěte), spě (íc; spiecze, Z. wit. 87. 6.), spal, án, ání, sup. spat; spá- vati, schlafen. Strsl. sъpati, dormire; koř. asi sup; sr. stind. svap, svapiti, lit. spanas, lett. |
sapnis, stnord. sofa, řec. vnvo?, lat. somnus.
Mkl. L. 144. Vz Spaní. — abs. Ani spě ani bdě, ani v noci ani ve dne. Sedě s., nemoci s., celou noc nespati; nalezl vás spící; protož nespěme, ale bděme; šel, ode- šel spat. V. Spící supá n. chrápe; Komu se chce spáti, ten zívá. Kom. Nemniem, byť kdo snem mohl shřešiti, poněvadž spě nemá vóle svobodné. Št. N. 137. Málo bylo spáno té noci; Některá zvířata v zimě spí. Jg. Žádnému psu nedá spáti (=jest rozpustilý). Mus. Nedati s. V. Tuť vlk leží a zajíc spi. Tuť čert spí, popadneš jej za ocas. Spal bych; chce se mi spáti. Us. Psem spícím ne- trhej (nikoho nedráždí). Ros. Kde tě ne- svrbí, nedrbej a psem, když chce spáti, za ocas netrhej. Ve mlýně nehuďa ožralce, když spí, nebuď. Čert nikdy nespí. Kdyby byl pes nespal, bylby zajíce dostal. Jg. Spí jako německá myš (hrubě a dlouho). V. Spí jako dřevo. Pk. Spí jako dudek, kotě. Vz Ospalý. Lb., Bit., Kf., Dch., Šd. Spi jako dub. Kf. Spí jako peň. Sš. Bs. Ta děvucha spala jako peň. Sš. P. 541. Spal jsem, jakoby mě do vody hodil. Us. Brt., Šd., Dch. Spí, jako by ho utopil. Us. Dch. Spí, jak by ho zabil. Šd. Spal jako zabitý. Šd., Mt. S. Čert nespí, mohlo by se něco (nemilého) z toho státi. Jdi raděj spat. Us. Dch. Sed- nite si u nás, lebo nebudeme môct spať. Mt. S. Posaďte se u nás, abychom mohli spáti. Načež se odpovídá: Spát', jako spát', horší, myslím, vstávat Us. Chodí spat so sliep- kami. Mt. S. Co pak na tom hochoj máš, že mu nedáš spát'? U Rychn. Msk. Do toho dušička chodí jenom spat (o churavém, hu- beném, bídném). Us. Šd. Děťátko plulo v ko- šíku po vodě, jako by je kolíbal a spalo, jako by mu zpíval. Er. Čít. sl. 2. Že mu toliko ukázala, kam spat jíti má. NB. Tč. 148. Veru si ja spať lehnem. Sl. ps. č. 148. A už my se spat strojíme, bohu duši porú- číme; Co bych já sa nehněvala, obudils mja, jak sem spala; Možeš, milá, tepruv spáti, až já budu bojovati; Ta nevěsta le- nivá, sama mě spať pobízá; Spíš-li nebo nespíš, lebo mne neslyšíš; Běž, dceruško, lůžko stláti, bude tam kramářka spáti; Mar- janka stala, čtvrť ovsa dala, zas polehoučku spať poléhala; Spíš-li, Nanynko, nebo ne- spíš ; nebo ty mně odevřít nesmíš ?; Až já světlo zahasím, sama sa ti ohlásím: Poď, Janošku, poď ty k nám, naša paní spí aj pán; Dřime se mi, dřime, ba i se mi spać chce, neřekla mi jeho matka, nevěsto uklaď se; Spi, Janičku, spi, očička zamži!; Bude-li tak spávat, až budem žínávát, bude hospo- dářství zlé; Kady chodí, všudy spí, kde co nande, všecko sní; Nespim, nespim, koled- ničky, ja čuju, ešče ja vam koledičku ho- tuju. Sš.P.52., 81., 85., 89., 104., 127., 218., 338., 497., 510., 613., 687., 746. (Tč.). A aj hnutie (bouře) veliké stalo se na moři, tak že lodička přikrýváše sě vlnami, a on spáse (Mat. 8.); Jáť spím a srdce mé bdí (Pís. Šal. 5. 2.); Obec spících; Ktož spí, nevládne sebú, ani co sobě zaslúži. Hus. II. 48., III. 58., 293. (Tč.). Jak kdo si postilá, tak spí; Když se hlava klepe, jdi spat, jest nejlépe. Pk., Lb. Kdo dlouho spí, málo zví. Vz Le- |
||
|
|||
Předchozí (549)  Strana:550  Další (551) |