550

Spasivý, vz Spasilivý. S. moc kříže; S.
působnost'; S. spravedlnost'; Obrať ten tvůj
(svůj) s. pohled na mne; Jestliže jenom slibům
a obřadům starého zákona nepřipisoval spa-
sivého účinku; S. patření, visio beatifica;
Svědectví Janovo pro židy s-vo a oblaživo
býti mělo; To jest poslední čin působnosti
s-vé Páně; Kde tato spojenosť a jednota
obapolná mezi Člověkem a Kristem se na-
lézá, jen tam plodové s-ví se docilují. Sš. I.
166., II. 94., 176., Sk. 169., 247., J. 26., 93.,
109., 241. (Hý.).

Spaslík, a, m. = trpaslík, der Zwerg. D.

Spáslý = spasený, abgeweidet. Zlob. Tys
s. (nejlepší kousky si vybíráš; vybíravý).
Us. na Mor. Chmel.

Spasný; spasen, sna, o — spásu dající,
heilsam, heilbringend, beseligend. City s-né.
Chmel. S. působení smrti Páně připustiti;
Pravdě tak jasné s-ného evangelia nepovo-
liti; S-né vyřízení úřadu biskupského. Sš.
J. 58., II. 31., II. 381. (Hý.). S. slovo, na-
pomenutí. Dch. — S., passivně, spásu obsa-
hující, blažený, selig. St. skl. — Pozn. Mělo
by býti: spásný; vz á (se krátí).

Spasodan, a, m., cherubím, zastr. Rozk.

Spásonosný, heilbringend. S. myšlénka.
Sš. I. 317.

Spasovati, vz Spasiti. Hus III. 160.

Spásozvěstný, heilverkündend. Rk.

1. Spásti = spadnouti, zastr., posud na
Ostrav. Tč. Statek jeho má spásti (heim-
fallen) na ženu jeho a děti. Půh. III. 61.
Všechny šaty na mateř spásti měly. NB. Tč.
204. Má to s. na jeho ženu. Půh. II. 385.

2. Spásti, spasu, spas, spasa (ouc), spásl,
spasen, ení; spásati = vypásti, pasením po-
hubiti, abweiden, abhüten. V. — co: louku,
trávu, pole, obilí. Us. Zlodějky med spá-
sají. Kom. Velbloudové tu bylinu spásají.
V. — co kým. Celou louku mu dobytkem
spásl. Us. — se = vypásti se, sich dick
fressen. Jak on se spase. Prov.

3. Spásti, salvare, retten. Cf. Spas, 2. —
koho. Ludi a skot spaseš; Meč mój nespase
mne; Spasi mě; Spasl jsi duši mú. Žalt. wit.
35. 7., 43. 7., 21. 22 , 30. 8. Ale spasí jsi
ny ot těch, již mučie nás. Výb. I. 60. 1. —
se komu. Déte jí na užičku (lžičku) másla,
aby se jí ta huběnka spásla. Sš. P. 759.,
761. — se, sich betrügen. Jak ty se spaseš!
Vz Vyhrůžka. Jg., Lb.

Spastviti., il, en, ení = spásti, bevveiden,
verzehren. Smrť je s-ví. Ž. wit. 48.15., 79.14.

1. Spat, lépe: spiat. Vz Sepnouti.

2. Spat, supinum slovesa spáti, vz toto.

3. Spat, u, m., zastr., spáni, der Schlaf.
Leg.

Spát, na Slov. = zpět. Bern.

Spátečně, spáteční, spátečnosť, vz
Zp

Spátek, vz Zpátek.

Spatel, e, m. = spáč, der Schläfer. Obuď
se, s-li, a povstaň. Sš. II. 125.

1. Spáti, spím (zastr. spiu), 3. os. pl. spí
(tvar spějí náleží ke slovesu: spěti. Brs. 2.
vd. 234.), spi (spěme, spěte), spě (íc; spiecze,
Z. wit. 87. 6.), spal, án, ání, sup. spat; spá-
vati, schlafen. Strsl. sъpati, dormire; koř. asi
sup; sr. stind. svap, svapiti, lit. spanas, lett.

sapnis, stnord. sofa, řec. vnvo?, lat. somnus.
Mkl. L. 144. Vz Spaní. — abs. Ani spě
ani bdě, ani v noci ani ve dne. Sedě s.,
nemoci s., celou noc nespati; nalezl vás
spící; protož nespěme, ale bděme; šel, ode-
šel spat. V. Spící supá n. chrápe; Komu
se chce spáti, ten zívá. Kom. Nemniem, byť
kdo snem mohl shřešiti, poněvadž spě nemá
vóle svobodné. Št. N. 137. Málo bylo spáno
té noci; Některá zvířata v zimě spí. Jg.
Žádnému psu nedá spáti (=jest rozpustilý).
Mus. Nedati s. V. Tuť vlk leží a zajíc spi.
Tuť čert spí, popadneš jej za ocas. Spal
bych; chce se mi spáti. Us. Psem spícím ne-
trhej (nikoho nedráždí). Ros. Kde tě ne-
svrbí, nedrbej a psem, když chce spáti, za
ocas netrhej. Ve mlýně nehuďa ožralce, když
spí, nebuď. Čert nikdy nespí. Kdyby byl
pes nespal, bylby zajíce dostal. Jg. Spí jako
německá myš (hrubě a dlouho). V. Spí jako
dřevo. Pk. Spí jako dudek, kotě. Vz Ospalý.
Lb., Bit., Kf., Dch., Šd. Spi jako dub. Kf.
Spí jako peň. Sš. Bs. Ta děvucha spala
jako peň. Sš. P. 541. Spal jsem, jakoby mě
do vody hodil. Us. Brt., Šd., Dch. Spí,
jako by ho utopil. Us. Dch. Spí, jak by
ho zabil. Šd. Spal jako zabitý. Šd., Mt. S.
Čert nespí, mohlo by se něco (nemilého)
z toho státi. Jdi raděj spat. Us. Dch. Sed-
nite si u nás, lebo nebudeme môct spať. Mt.
S. Posaďte se u nás, abychom mohli spáti.
Načež se odpovídá: Spát', jako spát', horší,
myslím, vstávat Us. Chodí spat so sliep-
kami. Mt. S. Co pak na tom hochoj máš,
že mu nedáš spát'? U Rychn. Msk. Do toho
dušička chodí jenom spat (o churavém, hu-
beném, bídném). Us. Šd. Děťátko plulo v ko-
šíku po vodě, jako by je kolíbal a spalo,
jako by mu zpíval. Er. Čít. sl. 2. Že mu
toliko ukázala, kam spat jíti má. NB. Tč.
148. Veru si ja spať lehnem. Sl. ps. č. 148.
A už my se spat strojíme, bohu duši porú-
číme; Co bych já sa nehněvala, obudils
mja, jak sem spala; Možeš, milá, tepruv
spáti, až já budu bojovati; Ta nevěsta le-
nivá, sama mě spať pobízá; Spíš-li nebo
nespíš, lebo mne neslyšíš; Běž, dceruško,
lůžko stláti, bude tam kramářka spáti; Mar-
janka stala, čtvrť ovsa dala, zas polehoučku
spať poléhala; Spíš-li, Nanynko, nebo ne-
spíš ; nebo ty mně odevřít nesmíš ?; Až já
světlo zahasím, sama sa ti ohlásím: Poď,
Janošku, poď ty k nám, naša paní spí aj
pán; Dřime se mi, dřime, ba i se mi spać
chce, neřekla mi jeho matka, nevěsto uklaď
se; Spi, Janičku, spi, očička zamži!; Bude-li
tak spávat, až budem žínávát, bude hospo-
dářství zlé; Kady chodí, všudy spí, kde co
nande, všecko sní; Nespim, nespim, koled-
ničky, ja čuju, ešče ja vam koledičku ho-
tuju. Sš.P.52., 81., 85., 89., 104., 127., 218.,
338., 497., 510., 613., 687., 746. (Tč.). A aj
hnutie (bouře) veliké stalo se na moři, tak
že lodička přikrýváše sě vlnami, a on spáse
(Mat. 8.); Jáť spím a srdce mé bdí (Pís. Šal.
5. 2.); Obec spících; Ktož spí, nevládne
sebú, ani co sobě zaslúži. Hus. II. 48., III.
58., 293. (Tč.). Jak kdo si postilá, tak spí;
Když se hlava klepe, jdi spat, jest nejlépe.
Pk., Lb. Kdo dlouho spí, málo zví. Vz Le-