551

nosť. Lb. Kdo sa modlí ležaci, toho Pánbu
slyší spiaci (dřímaja). U Vsetína. Vek. Kdo
se modlí leže, toho pán Bůh slyší dřímaje
(spě). Us. Strany přísloví vz ještě Spání. — co.
S. spánek (sen) věčný. Bž. 161. S. spánek
smrti. Dch.—jak dlouho: přes celé noci
s. Jel. Skrovný (parcus) spí chutně až do
jitra. BO. Spala jak zabitá až do rána. Us.
Šd. Spáti dlouho do rána nectí hospodáře,
hejtmana. Prov. Pk. Celou noc s. Sš. P.
127. S. do bílého dne. — jak. Spí na obě
uši (bezpečně si počíná). V. Spalo se jim
jako po máku. Šml. Spal jsem jenom na
mžitky (často jsem se probouzel). V Dou-
dlebsku. S. otevřenýma očima. Prot. 118.
Naše mama z ticha (= čujno) spává, ona
dobrý pozor dává. Sš. P. 167. Tiem snem
neroď nikdy spáti. Smil v. 939. Zajíc spí
otevřenýma očima (o prozřetelných). Ros.,
Kom. — proč. Celou noc hořem nespal. St.
skl. V. 125. Z hoře nespal. Rk. Když ne-
móžeš s. pro blchy, vzpomeň na ono písmo.
Hus I. 84. Velikým strachem s. nemohou.
Ab. z Günstr. S. od zármutku. Sš. L. 204.

— s kým: se ženou, s mužem. V. Spi,
bratříčku, s Kristem pánem. Er. P. 477.
Spala bych, spala, ale ne sama, s pánem
Ježíškem, s andělíčkama; Bys také umřela,
ty s ním s. musíš; Ty s ňu možeš nocku
spať, ale se jí nětykať; Bude s tebú pán
Bůh spáti, andělíček kolébati. Sš. P. 70.,
149., 178., 508. S holúbcem spáváše na jednej
větvici. Rkk. 29. Ženu pojmi a jiný spi
s ní; Kterýž bude spáti s mužem ženským
obyčejem, oba sta učinila nehodu; Zloře-
čený, jenž spí (obcuje) s kterýmkolivěk
hovadem. Hus 1. 56., 192., 193. (Tč.). —
kde. Bezpečně s. bude na lesiech (in sal-
tibus); Chtie s. na svých postelech. BO.
Dobře se spi na trávě pod stromem. Č. S.
vedlé někoho. Us. Podlé někoho s. V. Nad
něčím s. (nepilným býti). V. S. ve tmách,
Rad. zv., v posteli, na lavici, v hrobě
(umrlým býti). Us. Spí jako na vodě (lehce).
Us. Spi jako na vlnách (lehce). Která (síla)
v Tatrách spí. Hdk. C. 43. Spává ve fukači
(o suchých). Bdl. Spí na psí plachtě (zdá
se, že spí, ale slyší, co se mluví). Kšá. On
ti bude na těch růžích libě spát. Brt. Anth.
69. Pán spal na podušce v konci na lodičce;
Donesla mu tvrdé kameň: Spi, bratříčku,
tade na něm; Došeu sem k ní, na uavici
spaua, bozkau sem ju, aby hore staua; Aby
měla na čem spávat. Sš. P. 16., 169., 352.,
608. S. na peci, na seně; Vy tu spíte v Hrobě.
Er. P. 10., 254., 468. S mílitkem spáváše
na jednom ložici. Rkk. 29. Aby jeho pravé
člověctví bylo dokázáno, spal jest na lodi.
Hus II. 49. Na niež spala (na podlaze). Kat.
859. Když spíš na svém pokoji. Smil v. 1347.

— komu. Protož ta jest zvláštie příčina,
proč nám spí Kristus a z té treskce nás;
Bóh nespí lidem, jedné pro nedostatek viery,
jejž mají. Hus. II. 49. — kde kdy. Té noci
spal Petr mezi dvěma vojákoma. Sš. Sk.
140. S. jako had v zimě. Němc. Nedalas
mi s. v noci, nedalas mi spáti. Er. P. 321.
Jiní pracují a naši chytrci v tu dobu sladce
spie. Hus I. 237. A v noci zákon jest spáti.
Žk. 489. — v čem. Každý taký s. chce

v hřieše. Hus II. 217., I. 129. — se komu.
Jak se vám dnes spalo. Us. Č. — adv.:
tvrdé, Br., tvrdo. Sš. P. 71., 179., 221. (Také
o mrtvých.) Mírnosť měj, spi méň, bdi více.
Jg. Slovn. Čujno (tiše) s. Sš. P. 338. Ti
pravda dobre už spali. Er. Čít. sl. 65. — Vz
stran pořekadel: Hrnec, Naseti, Špaček.

2. Spáti m.: sypati. Cf.: Pospěte hlavy
popelem. Solf. (Bž. 33.).

Spatný, v tělocv. Cf. Pata. S. stoj, mit
geschlossenen Füssen. Km.

Spatra, z patra, lépe: s patra, aus dem
Stegreif. Vz Patro. Jg.

Spátralý. S. ovoce = špatné, vybrané.
Us. Lg.

Spatřená, é, f., die Schau. Us. Vz Spa-
třený.

Spatření, n., der Anblick. Ze s. a ohle-
dáni střev hovadských hádati. V. Hodný s.
Har. Liter tažení pacholátkům v prvním s.
divné potvory se zdají. Kom. Bezprostředné
a neobrazné s. bytosti boží. Sš. J. 25. Všecky
dvéře zamčeny, žádného není k s. Sš. P.
100. Pravý osten k popuzení, abychom se
modlili, jest pilné s. našie nemoci. Hus I.
292. Při s. krále řekl, lépe: spatřiv krále.
Pk. Očima k s. libé město. Mand. Není k s.,
lépe: není, nelze ho spatřiti. Ku s. (Augen-
scheinvornahme) škod, ran, míst, stavení,
gruntů přísežní před žalobou vysýláni býti
a potom seznání o tom učiniti mají. Kol. 23.

Spatřený; spatřen, a, o, gesehen, er-
blickt. Věci, s-né. Kom. Na s-nou jíti, reko-
gnosciren. Šm. — kde. Ó ohavnosti veliká,
na miestě sv. již s-ná, že tě kdy trpí spa-
sitel. Hus. I. 301.

Spatřitel, spatřovatel, e, m., der Er-
blicker. Besichtiger. Štelc, Ryt. křest.

Spatřitelka, spatřovatelka, y, spatřitel-
kyně, spatřovatelkyně, ě, f., die Erblickerin,
Besichtigerin. Jg.

Spatřitelnosť, i, f, die Sichtbarkeit. Jg.

Spatřitelný, sichtbar. Hora z daleka s-ná.
Ráj. — čím: lidskýma očima. Ryt. křest.

Spatřiti, tři, tře (íc), il, en, ení; spatřo-
vati, spatřovávati — shlednouti, ohledati, zvl.
s ponětím pilnosti, besichtigen, in Augen-
schein nehmen, sehen, ersehen, erblicken,
betrachten, beobachten, berücksichtigen; na-
vštíviti (V.), besuchen; mysliti, uvažovati
(V.), besehen, erwägen; poznati, ersehen,
erkennen. Jg. — abs. Abychom znamenajíc
své vzdáleni« od pravého zdraví spatřili,
kterak hlubocě pohříženi jsme v nemoc.
Hus I. 292. — co: všecko, nebe; hvězdář
běh nebeský spatřuje. V. Spatři mě= proba
me. Ž. wit. 25. 2. Takého nenajdeš sobě
upřímného, jakého spatřuješ spasitele svého;
Krev červenú tam s-li; Neplač vo ně, dítě
mé, šak ho tam zase s-me; Zase ho tam
s-me, až jednó všeci vstaneme. Sš. P. 51.,
84., 180. (Tč.). Nespatřil otce již živa. Bž.
127. Kdy byste zde byli a náš způsob s-li,
že byste mne snadno u sebe omluvili. Žer.
22. Znamenaj Petra, Jidáše spatři, Štěpána
přijmi, Nikoláše zavrz; nečinie kostelní do-
stojenstvie křesťana. Hus I. 183. — čeho:
drahých kamenů, šp. m.: co. Brt. V domě
tom s-il N . . světla vezdejšího šp. m.:
světlo. Brt. — co kdy. Strom při světle