Předchozí (551)  Strana:552  Další (553) |
|
|||
552
|
|||
|
|||
s. Us. Při zatínání žil mnoho věcí sluší s.
Ras. Nic se tak tence upřísti nemůže, aby toho lidé při slunci s. nemohli. Č. Aby svo- jeho milého za sedym let s-la. Sš. P. 577. Poněvadž při mlácení zrno mezi plevami se nespatřuje; Nikdo za živa Boha s. ne- může. Sš. I. 113., J. 25. — (kde) proč. Ve čtyřech úhlech prostěradla čtyři strany světa se spatřují na důkaz, že . . . Sš. Sk. 124. — co (se) kde: na střeše mech, na zemi nůž s. Us. I v zákonech národů spa- třuje se mravné nápadnictví; Příbuzenství obou listů v tom spatřuje se, že . . .; Aniž v něm (v evangeliu) lidská jen moc se spa- třuje ; Ale i v tom se přednosť Petrova před jinými apoštoly spatřuje; Tertulian v soudu tom božím spatřoval následek vynešeného výhostu církve; S-il pak ve slávě té syna člověkova; Tak Daniel v rozličných obra- zech osudy čtyř říší spatřuje; Podobně spatřujeme u zakladatelů mnišských řádů v církvi křesťanské, že . . . »Sš. I. 28., II. 4., 12., 15., Sk. 56., 90., 124., 213. (Hý.). Co na té cestě spatříte, poznamenávejte sobě pilně. Žer. 331. A v tom zrcadle sě pilně spatřme, jenž nám před očima Buoh klade. Hus III. 134. S. se v zrcadle. Kom. — na čem. Spatřím na něm mistra. Jel. Když se spatřuji na životě. V. — co jak. Po veli- kosti krásy stvořenstva zřetelně či obdobou, obdobně stvořitel spatřín býti může. Sš. I. 27. Ohlédaje se štěstím známého Turka spatřím. Vrat. 113. S pilností s. V. Na oko to spatřujeme (man sieht es augenscheinlich). Sych. Což se i na oko s. může, že . . . V. — z čeho. Z toho přikladu snadno se s.
může. Br. Z toho muož Člověk rozumný s., kterak hustě hřeší lidé v almužnách. Hus I. 451. — kdy jak. Již za svého v Ko- rintě pobytu Pavel na vlastní oči s. mohl. Sš. I. 155. — koho s kým. Poručím tě panu Bohu i s nim, spatřil sem tě v za- hradečce s inšim. Sš. P. 206. — v čem. Kteří ve vypravovateli onom očitém jiného někoho spatřiti chtějí; Sv. otcové ve chromci onom spatřují obraz duchovních chromcův; V nichžto (v křesťanech) raději v té straně spoluctitele velesvatyně boží spatřovali; Vrchol odporu toho spatřen byl v ukřižo- vání Páně. Sš. Sk. 2., 37., 116, L. 4L (Hý.). — co, koho čím. Jak ji spatřím jedním
okem. Er. P. 178. Nespatřil jsem ho ani okem. Us. Šd. Rozumem čistým spatřím to, co jest oko tělestné nevidělo. Hus II. 426. — s inft. Spatřil ho jíti do města. A to jsem já vše tak býti očitě spatřil. Har. II. 124. — jak dlouho. Po tři neděle nespatřili
jsme jasného nebe. Ml. — an. Spatřil jej, an šel do zahrady. Sv. — že. A s-il sem, že by tak velice přesáhla múdrosť bláznov- stvie, kterak velice dělí sě světlo od tem- nosti. Hus I. 282. Spatrnosť, i, f., die Sichtbarkeit. Reš.
Vz Spatřitelnosť. Spatrný, spatřitelný, sichtbar. Reš. — S.,
spatřováním se zabývající. Takový člověk mysli hrdé chce vysoko létati Jako orel v spatrném životu nade všecky. Št. N. 150. Spatřování, n., das Schauen, die An-
schauung, Beobachtung, Besehung. S. minio- |
sobné, vzchytové = ekstatické; S. a nazírání
blahé, visio beatifica. Sš. Sk. 90., 26. (Hý.). Spatřovaný; -án, a, o, erblickt, ange-
sehen atd., vz Spatřiti. Spatřovatel, e, m., vz Spatřitel.
Spatřovatelka, y, f., vz Spatřitelka.
Spatřovati, vz Spatřiti.
Spaťúhati co = nevybíravě snísti. Na
mor. Zlínsku. Brt. Vz Spažerkovati. Spatý, vz Spiatý.
Spauo, Jest mi spauo (spavo) — chce se
mi spáti. V Krkonš. Kb. Spávauice, e, f., das Kanapé. Slov.
Spavice, e, f., sopor, Schlafsucht, f. Vz
S. N. Spavosť, i, f., die Schlafsucht. Rk.
Spavovati — pavováním stěžiti, bauen,
abbauen. — co kde (na čem). Nar. o hor. a k. Spavý, schläfrig, schlafsüchtig. Spavou
si udělati (u pekařů = po celou noc spáti). Šp. Je mi spavo. Cf. Spauo. Spažerkovati — spaťúhati. Na mor.
Zlínsku. Brt. Spě, zastr., sepial, a, o. Kat.; 2.= schla-
fend. Kat. 2224. Vz Spáti. Specerei, něm., z lat., kupecké koření.
Rk. — S. = vonivosť, vonlivosť, aroma, wohlriechende Spezerei. Specerií či vonli- vostí veliké množství potřebováno při mr- tvolách. Sš. L. 214. Spéci (v obec. mluvě spícti), speku, spec,
speka (ouc), kl, čen, ení; spékati, spěkati, spekati; spékávati — dohromady péci, zu- samenbacken, durch Hitze verdichten; pe- čením stráviti, spotřebovati, aufbacken; se = pečením stvrdnouti, sraziti se, dicht werden, durch Backen zusammenschrumpfen. V. S. sě, conglutinari. Ž. wit. 43. 25. — co. Slunce tu hlínu speklo. D. Za týden tři sta korců spekl (pečením spotřeboval). Ros. — se. Ta kýta se spekla. Ros. — se s čím v co. Vápno s vínem ažť sie zasie speče v hro- madu. Jád. — co, se kde (od čeho). Komu se krev spekla (srazila) v životě od úrazu. Lk. Kámen se v ledvích spěká. V., Lk. Když mnoho lidí v tom volu spekl a o hrdlo připravil. V. Spekly se v něm kostky (= pecky) požitých střešní. Us. na Mor. Hý. — se čím. Pěna mořská horkostí slunečnou se speká. Br. Prach krví se spekl. Alx. 1124. Special, speciál, a, m., z lat., důvěrný
přítel. Rk. Specialisovati — zvláště, dopodrobna
označiti, specialisiren, besonders abgeben. S. N. Specialní, speciální, z lat., zvláštní, be-
sonders, einzeln, genau, speciell. S. rozkaz. Specialnosť, speciálnost, i, f., specialita,
y, f., zvláštnost, die Specialität. Speci-es, e, f., podlé Růže, lat., tvar,
druh, die Art, Gattung; s. facti, vylíčení děje, der Thatbestand; in specie, zvláště, obvzláště. S. panis et vini, podoba chleba a vína, die Gestalt. Sš. J. 113. S. v lékár- nictví — příměsek léku, zvl. na hrubo roz- krájené n. roztlučené částky rostlinné. — V počtářství čtyři s. = čtyři známé způ- soby jednoduchého počítání t. sčítání, od- čítání, násobení a dělení. S. N. |
||
|
|||
Předchozí (551)  Strana:552  Další (553) |