552

s. Us. Při zatínání žil mnoho věcí sluší s.
Ras. Nic se tak tence upřísti nemůže, aby
toho lidé při slunci s. nemohli. Č. Aby svo-
jeho milého za sedym let s-la. Sš. P. 577.
Poněvadž při mlácení zrno mezi plevami
se nespatřuje; Nikdo za živa Boha s. ne-
může. Sš. I. 113., J. 25. — (kde) proč.
Ve čtyřech úhlech prostěradla čtyři strany
světa se spatřují na důkaz, že . . . Sš. Sk.
124. — co (se) kde: na střeše mech, na
zemi nůž s. Us. I v zákonech národů spa-
třuje se mravné nápadnictví; Příbuzenství
obou listů v tom spatřuje se, že . . .; Aniž
v něm (v evangeliu) lidská jen moc se spa-
třuje ; Ale i v tom se přednosť Petrova před
jinými apoštoly spatřuje; Tertulian v soudu
tom božím spatřoval následek vynešeného
výhostu církve; S-il pak ve slávě té syna
člověkova; Tak Daniel v rozličných obra-
zech osudy čtyř říší spatřuje; Podobně
spatřujeme u zakladatelů mnišských řádů
v církvi křesťanské, že . . . »Sš. I. 28., II.
4., 12., 15., Sk. 56., 90., 124., 213. (Hý.).
Co na té cestě spatříte, poznamenávejte
sobě pilně. Žer. 331. A v tom zrcadle sě
pilně spatřme, jenž nám před očima Buoh
klade. Hus III. 134. S. se v zrcadle. Kom. —
na čem. Spatřím na něm mistra. Jel. Když
se spatřuji na životě. V. — co jak. Po veli-
kosti krásy stvořenstva zřetelně či obdobou,
obdobně stvořitel spatřín býti může. Sš. I.
27. Ohlédaje se štěstím známého Turka
spatřím. Vrat. 113. S pilností s. V. Na oko
to spatřujeme (man sieht es augenscheinlich).
Sych. Což se i na oko s. může, že . . . V.

— z čeho. Z toho přikladu snadno se s.
může. Br. Z toho muož Člověk rozumný s.,kterak hustě hřeší lidé v almužnách. Hus
I. 451. — kdy jak. Již za svého v Ko-
rintě pobytu Pavel na vlastní oči s. mohl.
Sš. I. 155. — koho s kým. Poručím tě
panu Bohu i s nim, spatřil sem tě v za-
hradečce s inšim. Sš. P. 206. — v čem.
Kteří ve vypravovateli onom očitém jiného
někoho spatřiti chtějí; Sv. otcové ve chromci
onom spatřují obraz duchovních chromcův;
V nichžto (v křesťanech) raději v té straně
spoluctitele velesvatyně boží spatřovali;
Vrchol odporu toho spatřen byl v ukřižo-
vání Páně. Sš. Sk. 2., 37., 116, L. 4L (Hý.).

— co, koho čím. Jak ji spatřím jedním
okem. Er. P. 178. Nespatřil jsem ho ani
okem. Us. Šd. Rozumem čistým spatřím to,
co jest oko tělestné nevidělo. Hus II. 426. —
s inft. Spatřil ho jíti do města. A to jsem
já vše tak býti očitě spatřil. Har. II. 124.

— jak dlouho. Po tři neděle nespatřili
jsme jasného nebe. Ml. — an. Spatřil jej,
an šel do zahrady. Sv. — že. A s-il sem,
že by tak velice přesáhla múdrosť bláznov-
stvie, kterak velice dělí sě světlo od tem-
nosti. Hus I. 282.

Spatrnosť, i, f., die Sichtbarkeit. Reš.
Vz Spatřitelnosť.

Spatrný, spatřitelný, sichtbar. Reš. — S.,
spatřováním se zabývající. Takový člověk
mysli hrdé chce vysoko létati Jako orel
v spatrném životu nade všecky. Št. N. 150.

Spatřování, n., das Schauen, die An-
schauung, Beobachtung, Besehung. S. minio-

sobné, vzchytové = ekstatické; S. a nazírání
blahé, visio beatifica. Sš. Sk. 90., 26. (Hý.).

Spatřovaný; -án, a, o, erblickt, ange-
sehen atd., vz Spatřiti.

Spatřovatel, e, m., vz Spatřitel.

Spatřovatelka, y, f., vz Spatřitelka.

Spatřovati, vz Spatřiti.

Spaťúhati co = nevybíravě snísti. Na
mor. Zlínsku. Brt. Vz Spažerkovati.

Spatý, vz Spiatý.

Spauo, Jest mi spauo (spavo) — chce se
mi spáti. V Krkonš. Kb.

Spávauice, e, f., das Kanapé. Slov.

Spavice, e, f., sopor, Schlafsucht, f. Vz
S. N.

Spavosť, i, f., die Schlafsucht. Rk.

Spavovati — pavováním stěžiti, bauen,
abbauen. — co kde (na čem). Nar. o hor.
a k.

Spavý, schläfrig, schlafsüchtig. Spavou
si udělati (u pekařů = po celou noc spáti).
Šp. Je mi spavo. Cf. Spauo.

Spažerkovati — spaťúhati. Na mor.
Zlínsku. Brt.

Spě, zastr., sepial, a, o. Kat.; 2.= schla-
fend. Kat. 2224. Vz Spáti.

Specerei, něm., z lat., kupecké koření.
Rk. — S. = vonivosť, vonlivosť, aroma,
wohlriechende Spezerei. Specerií či vonli-
vostí veliké množství potřebováno při mr-
tvolách. Sš. L. 214.

Spéci (v obec. mluvě spícti), speku, spec,
speka (ouc), kl, čen, ení; spékati, spěkati,
spekati; spékávati — dohromady péci, zu-
samenbacken, durch Hitze verdichten; pe-
čením stráviti, spotřebovati, aufbacken; se =
pečením stvrdnouti, sraziti se, dicht werden,
durch Backen zusammenschrumpfen. V. S.
sě, conglutinari. Ž. wit. 43. 25. — co. Slunce
tu hlínu speklo. D. Za týden tři sta korců
spekl (pečením spotřeboval). Ros. — se. Ta
kýta se spekla. Ros. — se s čím v co.
Vápno s vínem ažť sie zasie speče v hro-
madu. Jád. — co, se kde (od čeho). Komu
se krev spekla (srazila) v životě od úrazu.
Lk. Kámen se v ledvích spěká. V., Lk.
Když mnoho lidí v tom volu spekl a o hrdlo
připravil. V. Spekly se v něm kostky
(= pecky) požitých střešní. Us. na Mor. Hý.
— se čím. Pěna mořská horkostí slunečnou
se speká. Br. Prach krví se spekl. Alx. 1124.

Special, speciál, a, m., z lat., důvěrný
přítel. Rk.

Specialisovati — zvláště, dopodrobna
označiti, specialisiren, besonders abgeben.
S. N.

Specialní, speciální, z lat., zvláštní, be-
sonders, einzeln, genau, speciell. S. rozkaz.

Specialnosť, speciálnost, i, f., specialita,
y, f., zvláštnost, die Specialität.

Speci-es, e, f., podlé Růže, lat., tvar,
druh, die Art, Gattung; s. facti, vylíčení
děje, der Thatbestand; in specie, zvláště,
obvzláště. S. panis et vini, podoba chleba
a vína, die Gestalt. Sš. J. 113. S. v lékár-
nictví — příměsek léku, zvl. na hrubo roz-
krájené n. roztlučené částky rostlinné. —
V počtářství čtyři s. = čtyři známé způ-
soby jednoduchého počítání t. sčítání, od-
čítání, násobení a dělení. S. N.