Předchozí (552)  Strana:553  Další (554) |
|
|||
553
|
|||
|
|||
Specifický, zvláštní, vše, co podstatě ně-
jaké věci jest vlastní, nebo jí přísluší dle její přirozené povahy anebo zvláštnosti ro- dové, eigenthümlich, der natürlichen Be- schaffenheit gemäss, verhältnissmässig, ge- mäss, specifisch. S. teplo, váha. Vz S. N. Specifika, pl., n , léky, které v jistých
nemocech velmi dobře účinkují ku př. chinin při zimnici střídavé, ein sicheres Heilmittel. Specifikace, e, f., z lat., jednotlivé vy-
čtení, vyjmenování jednotlivých věcí jejich jménem, die Specifikation, genaues, nament- liches Verzeichniss, die Namhaftmachung. Specifikovati, tvarovati, roztvarovati,
rozdruziti, rozváděti na druhy, zevrubně vy- čísti, specificiren, namentlich, genau angeben, namhaft machen. Rk. — co. Spectabilis, lat., titul fakultních děkanů
na universitách. S. N. Spectacul-um, a, n., lat., podívaná, po-
dívání, hluk, die Schau, das Schaustück, der Anblick, Lärm, Spektakel. Spěč, e, m. — spáč, der Schläfer. D.
Spěčení, n., das Zusammenbacken.
Spečený; -en, a, o, zusammengebacken.
Har. Spečetění, n., die Versiegelung. S. krámu,
die Sperranlegung. J. tr. Spečetěný; -en, a, o, versiegelt. S. list.
U. — čím: list s. třemi sty pečetí. Dač. I. 32. Spečetiti, vz Zpečetiti.
Spěčiti se, spíčiti se, il, ení; spěčovati
se, lépe než spečovati se. Jg. S. = zepříti se, zpírati se, widerstreben, sich widersetzen. — komu, čemu. Pravdě se spíčíš. D. Kteráž
krajina pomyslila spíčiti se Římanům. Lom. — proti čemu. Tvrdosť jest tobě proti
ostnům se zpěčovati. Br. Proti králům se spíčili. Koule. — s inft. Pakli se kteří to činiti spěčovali. D. Hornící toto podniknouti se s-li. Dač. I. 121. — čeho. Jmaje Polákům učiniti slib, toho se spěčoval. Dač. I. 168. — Vz Zpíčiti se.
Spečka, y, f., omáčka z pečeně, der Bra-
tensaft. Us. Spěčka, y, f., která spí, die Schläferin D.
Spěčky, adv., ve spáni, schlafend, im
Schlaf. Ve spěčky někoho přivésti. Zlob. Ve spěéky někoho zamordovati. Háj. Spečný. S. uhlí, die Backkohle. Hř. S.
koks, Backkoks. Hř. Spěčovati se, vz Spěčiti se.
Spedice, e, f., it., posýlka, obsýlka, do-
prava, výprava, die Absendung, Warensen- dung, Spedition. Spediteur (speditér), fr., odesylatel, od-
sylač, posylač, posylatel, výpravce, der Ver- sender, Spediteur. Rk. Spedovati, poslati, odeslati, odpraviti,
vypraviti, fördem, versenden, absenden, spc- diren. — co kam:do Jičína atd. Speh, u, m., vz Špeh.
Spěch, u, m., pospíchání, od spěti, ch
vsuto. Sf. Die Eile. Strsl. spêhъ.. Vz Spěti, 2. Koř. spê, příp. -hъ,. Mkl. B. 286. Na s. (brzo), na s. udělati; v krátkém času a na spěch; rychlého retunku na s. potřebujeme. V. Spě- chem jídlo do sebe házeti; Míti s něčím na spěch; Má to s. ?; Kam tak na s. pálíš V |
Dch. Na s. něco činiti. Let. 345. To nemá na
s. Us. Šd. Takový s. vedl, není-li to nerozum? U Dobrušky. Vk. Na s. se stalo. Ros. Má na s. Us. Dělal, jakoby na s. měl. Sych. Spěchem dělej (na s.). Ros. Spěchem jíti. D. V s-chy se dáti. Č. V s-chu před někým jíti. St. skl. V s. zemi projíti. Ráj. S. není dobrý rádce (cf. Kvapné pospíchání jest macecha, spravedlnosti). Pr., Rb. S. brzo umírá. Č. Strany přísloví a pořekadel vz : Běžeti, Dech, Hlava, Hořeti, Chození (zvl.), Keser, Kocour, Kot, Noha, Oheň, Páliti, Pata, Prut, Skok, Spěšný, Steh, Strýček, Švec, Uhlí, Vítr.- S., rychlé stíhání, dieVerfolgung, Svévolně odtud, neučiniv počtu, s nějakou sumou peněz vyvázl; po němž, nelitovavše nákladu, páni poručníci s. způsobili a do- ptavše se jeho v Salcburku, vsaditi jej dali. Břez. 38. — S., prospěch, das Gedeihen, Glück. Na Slov. žencům se říká: ,Spěšno vám žati'; načež oni děkují: ,Zdraví za spěch' (za přání spěchu)! Plk. Spěchák, a, m., kdo spěchá, der Eiler.
Nej. Vz Spěchatel. Spěchatel, e, m., der Eiler. Vz Spěchák.
Spěchatelka, y, spěchatelkyně, ě, f,
die Eilerin. Č. Spěchali, spíchati = pospíchati, eilen. S.,
od spěch a to od spěti, ch jest vsuto. Šf. — odkud kam (kudy). (Ziboj) lesem bystro spěcháše ot muže k mužů po všickej vlasti. Rkk. 7. S. do školy, z práce. Spěchá jako švec na jarmark. Us. — jak. S ve- likým spěchem s. Us. •■- s kým. Už tam kněza nechaj, jenom se mnú spěchaj. Sš. P. 10. Spěchavec, vce, m., lebia, hmyz. Krok.
Spěchavo = spěšně. Jb. 135.
Spěchavý, eilig. Šm.
Spěcholetný, eilbefliigelt. Dch.
Spěchoň, ě, m., der Eiler. Us. Všk.
Spěchule, e, f., tachynus, hmyz. Krok.
II. 252. Spejchati = zpyšněti. Dač. I. 313.
Spejšov, a, m., něm. Speschau, ves u Blan-
ska na Mor. PL. Spejznouti, stehlen. Cf. Pejznouti.
U Olom. Sd. Spekati, vz Spéci.
Speklina, y, f., něco speklého, durch Hitze
verhärteter Klumpen. S. v hovadě (chundel srsti). Ja., v oku, D., sirovata (láva). Kram. Speklitosť, i, f., speklivosť, speklosť, die
Verhärtung durch Hitze. S. jater a jiného drobu (zacpání). Ja. S. kamenná. V. Speklitý, speklivý, speklý, zusammen-
gebacken, durch Hitze verhärtet. S. těsto, Jád S. vozher. 1). Nejeden s. žid tak učinil. Sš. J. 65. S-tou tvrdosť obměkčovati. Byl. Předm. 4. Spektakl, u, m., z lat., vz Spectaculum.
Spektralní, spektrální, vidinový, Spek-
tral-. S. rozbor. Vz KP. IL 142., S. N. Spektroskop, u, m., vidmojev. Ck. Vz
S. N. S. Dubosqueův, Kircbhoffuv a Bun- senňv. Vz KP. II. 143. S. kapesní. Ck. Spektr-um, a, n., vidmo, das Spektrum.
Vz KP. II 404., S. N. Spekulace, e, f., z lat., přemýšlení, pá-
trání, vypatřování, die Nachsinnung, Er- |
||
|
|||
Předchozí (552)  Strana:553  Další (554) |