553

Specifický, zvláštní, vše, co podstatě ně-
jaké věci jest vlastní, nebo jí přísluší dle
její přirozené povahy anebo zvláštnosti ro-
dové, eigenthümlich, der natürlichen Be-
schaffenheit gemäss, verhältnissmässig, ge-
mäss, specifisch. S. teplo, váha. Vz S. N.

Specifika, pl., n , léky, které v jistých
nemocech velmi dobře účinkují ku př. chinin
při zimnici střídavé, ein sicheres Heilmittel.

Specifikace, e, f., z lat., jednotlivé vy-
čtení, vyjmenování jednotlivých věcí jejich
jménem, die Specifikation, genaues, nament-
liches Verzeichniss, die Namhaftmachung.

Specifikovati, tvarovati, roztvarovati,
rozdruziti, rozváděti na druhy, zevrubně vy-
čísti, specificiren, namentlich, genau angeben,
namhaft machen. Rk. — co.

Spectabilis, lat., titul fakultních děkanů
na universitách. S. N.

Spectacul-um, a, n., lat., podívaná, po-
dívání, hluk, die Schau, das Schaustück, der
Anblick, Lärm, Spektakel.

Spěč, e, m. — spáč, der Schläfer. D.

Spěčení, n., das Zusammenbacken.

Spečený; -en, a, o, zusammengebacken.
Har.

Spečetění, n., die Versiegelung. S. krámu,
die Sperranlegung. J. tr.

Spečetěný; -en, a, o, versiegelt. S. list.
U. — čím: list s. třemi sty pečetí. Dač.
I. 32.

Spečetiti, vz Zpečetiti.

Spěčiti se, spíčiti se, il, ení; spěčovati
se, lépe než spečovati se. Jg. S. = zepříti
se, zpírati se, widerstreben, sich widersetzen.

— komu, čemu. Pravdě se spíčíš. D. Kteráž
krajina pomyslila spíčiti se Římanům. Lom.

— proti čemu. Tvrdosť jest tobě proti
ostnům se zpěčovati. Br. Proti králům se
spíčili. Koule. — s inft. Pakli se kteří to
činiti spěčovali. D. Hornící toto podniknouti
se s-li. Dač. I. 121. — čeho. Jmaje Polákům
učiniti slib, toho se spěčoval. Dač. I. 168.

— Vz Zpíčiti se.

Spečka, y, f., omáčka z pečeně, der Bra-
tensaft. Us.

Spěčka, y, f., která spí, die Schläferin D.

Spěčky, adv., ve spáni, schlafend, im
Schlaf. Ve spěčky někoho přivésti. Zlob.
Ve spěéky někoho zamordovati. Háj.

Spečný. S. uhlí, die Backkohle. Hř. S.
koks, Backkoks. Hř.

Spěčovati se, vz Spěčiti se.

Spedice, e, f., it., posýlka, obsýlka, do-
prava, výprava, die Absendung, Warensen-
dung, Spedition.

Spediteur (speditér), fr., odesylatel, od-
sylač, posylač, posylatel, výpravce, der Ver-
sender, Spediteur. Rk.

Spedovati, poslati, odeslati, odpraviti,
vypraviti, fördem, versenden, absenden, spc-
diren. — co kam:do Jičína atd.

Speh, u, m., vz Špeh.

Spěch, u, m., pospíchání, od spěti, ch
vsuto. Sf. Die Eile. Strsl. spêhъ.. Vz Spěti, 2.
Koř. spê, příp. -hъ,. Mkl. B. 286. Na s. (brzo),
na s. udělati; v krátkém času a na spěch;
rychlého retunku na s. potřebujeme. V. Spě-
chem jídlo do sebe házeti; Míti s něčím na
spěch; Má to s. ?; Kam tak na s. pálíš V

Dch. Na s. něco činiti. Let. 345. To nemá na
s. Us. Šd. Takový s. vedl, není-li to nerozum?
U Dobrušky. Vk. Na s. se stalo. Ros. Má
na s. Us. Dělal, jakoby na s. měl. Sych.
Spěchem dělej (na s.). Ros. Spěchem jíti.
D. V s-chy se dáti. Č. V s-chu před někým
jíti. St. skl. V s. zemi projíti. Ráj. S. není
dobrý rádce (cf. Kvapné pospíchání jest
macecha, spravedlnosti). Pr., Rb. S. brzo
umírá. Č. Strany přísloví a pořekadel vz :
Běžeti, Dech, Hlava, Hořeti, Chození (zvl.),
Keser, Kocour, Kot, Noha, Oheň, Páliti,
Pata, Prut, Skok, Spěšný, Steh, Strýček, Švec,
Uhlí, Vítr.- S., rychlé stíhání, dieVerfolgung,
Svévolně odtud, neučiniv počtu, s nějakou
sumou peněz vyvázl; po němž, nelitovavše
nákladu, páni poručníci s. způsobili a do-
ptavše se jeho v Salcburku, vsaditi jej dali.
Břez. 38. — S., prospěch, das Gedeihen,
Glück. Na Slov. žencům se říká: ,Spěšno
vám žati'; načež oni děkují: ,Zdraví za
spěch' (za přání spěchu)! Plk.

Spěchák, a, m., kdo spěchá, der Eiler.
Nej. Vz Spěchatel.

Spěchatel, e, m., der Eiler. Vz Spěchák.

Spěchatelka, y, spěchatelkyně, ě, f,
die Eilerin. Č.

Spěchali, spíchati = pospíchati, eilen. S.,
od spěch a to od spěti, ch jest vsuto. Šf.
— odkud kam (kudy). (Ziboj) lesem
bystro spěcháše ot muže k mužů po všickej
vlasti. Rkk. 7. S. do školy, z práce. Spěchá
jako švec na jarmark. Us. — jak. S ve-
likým spěchem s. Us. •■- s kým. Už tam
kněza nechaj, jenom se mnú spěchaj. Sš.
P. 10.

Spěchavec, vce, m., lebia, hmyz. Krok.

Spěchavo = spěšně. Jb. 135.

Spěchavý, eilig. Šm.

Spěcholetný, eilbefliigelt. Dch.

Spěchoň, ě, m., der Eiler. Us. Všk.

Spěchule, e, f., tachynus, hmyz. Krok.
II. 252.

Spejchati = zpyšněti. Dač. I. 313.

Spejšov, a, m., něm. Speschau, ves u Blan-
ska na Mor. PL.

Spejznouti, stehlen. Cf. Pejznouti.
U Olom. Sd.

Spekati, vz Spéci.

Speklina, y, f., něco speklého, durch Hitze
verhärteter Klumpen. S. v hovadě (chundel
srsti). Ja., v oku, D., sirovata (láva). Kram.

Speklitosť, i, f., speklivosť, speklosť, die
Verhärtung durch Hitze. S. jater a jiného
drobu (zacpání). Ja. S. kamenná. V.

Speklitý, speklivý, speklý, zusammen-
gebacken, durch Hitze verhärtet. S. těsto,
Jád S. vozher. 1). Nejeden s. žid tak učinil.
Sš. J. 65. S-tou tvrdosť obměkčovati. Byl.
Předm. 4.

Spektakl, u, m., z lat., vz Spectaculum.

Spektralní, spektrální, vidinový, Spek-
tral-. S. rozbor. Vz KP. IL 142., S. N.

Spektroskop, u, m., vidmojev. Ck. Vz
S. N. S. Dubosqueův, Kircbhoffuv a Bun-
senňv. Vz KP. II. 143. S. kapesní. Ck.

Spektr-um, a, n., vidmo, das Spektrum.
Vz KP. II 404., S. N.

Spekulace, e, f., z lat., přemýšlení, pá-
trání, vypatřování, die Nachsinnung, Er-