554

forschung (s. filosofická); počítavá zištnost
kupecká (s. kupecká), podniknutí, ein Unter-
nehmen, die Gewinnspähung, Spekulation.
Koupě na zisk, auf Spekulation. Nz. Vz
S. N.

Spekulační, Spekulations-. S. svatba.
Němc.

Spekulant, a, m., zištný a počítavý člověk,
der Gewinnspäher, Spekulant.

Spekulativní, přemýšlivý, rozjímavý,
pátravý, vypatřovací, nachdenkend, spähend,
unternehmend, spekulativ. Nz. S. výmysl,
hlava,, methoda či návod, S. N., láska. Kos.
01. I. 267.

Spekulovati — přemýšleti, počítati, pá-
trati, vypatřovati, spekuliren. — k čemu:
k úpadku vkladných listin, auf das Fallen
der- Aktien s. Nz.

Syčiaci, co ke spílání náleží. S. sochor,
zum Bierfassen gehörig. Ros.

Syčlácký, Bierfasser-, Ros.

Spělák, a, m., der das Bier fassende Brauer-
geselle. Ros.

Spělati, zastr., vz Spílati.

Spelík, a, m., athochilus, pták, zastar.
Rozk.

Spěliti, zastr. — spěti, pospíchati, eilen.
— kam. Slunce na svět spěli. Výb. 1. 135.

Spělkov, a, m.. Spielkau, ves u Jimra-
mova na Mor. PL.

Spělosť, i, f. Opatrní, ctní ve spělostech
páni milí. NB. Tč. 244.

Spělov, a, m., Spielau, ves u Batelova
na Mor. PL.

Spelunka, y, f., z lat., jeskyně; místo
nečisté, brloh, skrýš, peleš, kde chátra se
schází, Höhle, f., Nest, n., Spelunke, f. S. N.

Spemši, spenši, zastr. sepjavši. Kat.
918., 2316. O neústrojných tvarech: spem,
počemši m. spen, počenši vz Bž. §. 330. 7.

Spěna, y, ť., cison, zastr. Rozk.

Spěnací — spínací, Bind-. S. provaz. Ja.

Spěnačka, y, f., die Fussfessel. Csk. Cf.
Spěnák.

Spěnadlo, a, n., das Ko])pelzeug. Čsk.

Spěnák, u, m., spěnací proraz, der Spann-
slrick. S-kem koně spinati. D.

Spenát, spenák, u, m. S. zelní. Flora.
Vz Spinat.

Spencer, u, m., angl., v obecné mluvě
špenser živútek, kabátek bez šosuv, die
Uiberzugsjacke, das Spencer. Rk.

Spendage (spendáž, v obec. mluvě špen-
dáž), dar, pomazanka, die Spende, Sehen
kung, Spendage.

Spendovati, darovati, schenken, spen-
diren.

Speněžiti, vz Zpeněžiti.

Spění, n., chvátání, die Kilo. Chrni.

Spěnice, e, f., ein grosser Käfig auf dem
Vogelheerd. Us.

1. Spěniti, il, ěn, ění; spěňovati == pěnu
sebrati, abschäumen. Jg. — co čím. Zvaře
stred, až zhustne, spienuj jej velmi čistě
lžicí. Ms. o štěp. — 2. S., koně na pastvě
spénákem svázati, ein Pferd spannen, seideln.
D.

Spěnka, y, f., die Bloche. Rk.

Spěnuška, y, f., chumáčkovitá housenka,
die Spannraupe, D.

Spěnuškovatý. S-tí (motýlové), phalae-
noidea, die Spanner. Nz.

Spera, y, m., osob. jm. Šd.

Spěra, y, f., v horn., die Verstrebung.
Bc.

Spěrák, u, m., obyč. šperák, šperhák, der
Sperrhaken.

Spěrek, zpěrek, spírek, rku, spěreček, čku,
m. = omydlek, kousek mýdla po práni zbylý.
Us., D. — S., vůbec malý kousek mýdla.
Am. Nemám ani spírek mýdla. Klat. Kd.,
Ktk.

Speřenosť, i, f., gefiederte Beschaffen-
heit. Jg.

Speřenožebrý. S. listy, folia penninervia.
Rostl. I. 58.

Speřený, gefiedert, pinnatus. S. list.
Sudo-, licho-, proti-, střídmo-, dvoj-, troj-,
nad-, předo- atd.speřený; přetržně, ubíravě,
zběžně, zdvojeně, křídelně, prstnatě, kloub-
natě s. — Rostl.

Sperche-us, a, m., řeka v Thessalii.

Speřice, Speřitz, ves u Křelovic v Par-
dubsku. PL. Vz S. N.

Speřiti se, il, en, ení — sraziti se, zu-
sammenstossen, handgemein werden. — abs.
Ti kluci se s-li. U Rychn. — s kým, s čím.
Uhři s Pražany se mužsky spořili. Let. 41.
Buď kdo buď, že se s ním speřím. Ctib. —
jak. Speřili se s velikou horlivostí. Troj. 379.

Sperka, y, f., žen. osob. jm. Pal. Rdh.
126.

Sperlach, zastr., pokryvka. S. na vůz,
die Wagendecke. Půh. II. 605., Reš. Vz
Gl. 467.

Spernatěti, ěl, ění, bitter werden. Us.

Spes, lat. In spe, v naději, v očekáváni.

Speskovati, zpeskovati = vyhubovati,
herunter machen. — koho. D. — S., zka-
ziti. — co: sukno. Us.

Spessartin, u, m., odrůda granátu, Man-
gankiesel, m. S. N.

Spesy, z it., útraty, vydání, náklady, die
Kosten, Auslagen, Spesen. Rk., S. N.

Spěš, spěše, spieš (zastr.) = spíš, spíše.
Na Mor. posud. Šd. Spěš n. spěšej. Brt.
Klekni na kolena a pros pána Boha, bych
moh co spěš umříť; Utopím ho (nůž) v tobě
a lebo sám v sobě, nech ta naše láska spěšej
konec vezme; Spěše se ta hlína ve zlato
obrátí, než se má maměnka z krchova na-
vrátí. Sš. P. 80., 414., 491. Spiéš voda Li-
dečkem hore zpátkem půjde, než na mé
hlavěnce věneček zas bude. Sš. P. 478. (Tč.).

Spěše — na spěch, na kvap. Kat. 363.,
1403.

Spěšiti, zastr. — spíšiti. BO.

Spěšná, é, f., jm. chrtice. Šp.

Spěšně — hbitě, rychle, kompar. spěšněji
Schnell, geschwind, eilends, flugs, hurtig
in Eile, eilig, behende. V. S. přijíti, mlu-
viti; příliš s. V. S. a lakotně jísti. Kom.
Co nejspěšněji. V. Kdo bystrý má vtip, s.
věc prohlídne. Kom. S. něco udělati; s-šně
čísti. D. To slovo má s, rčeno býti. Hus III.
260. Proto nás tu nezdržujte, spěšně váček
rozvazujte. Sš. P. 741.

Spěšník, a, m., ein flinker, geschwinder
Mensch. — S., oxiopes, pavouk plícnatý.
Krok. II. 249.