Předchozí (555)  Strana:556  Další (557) |
|
|||
556
|
|||
|
|||
proti Bohu v tom, že se protivili tomu. Sš.
J. 44., 121., Sk. 51. -kdy. Při smrti Páně pohanstvo se židovstvem se spiklo a spo- jilo. Sš. Sk. 51. — aby. Když sú sě byli kněžie a zákonníci s-li, aby byl vyobcován, ktožby, že on Kristus jest, vyznal. Hus II. 219. — se na koho (čím). V., J. tr. Trojí vrah ten zase se na ni spiká. Sš. Snt. 54. Havranů dvé do vnitř vniká, na zbojce se vztekem spiká. Sš. Bs. 71. — se o koho. O něj se spikli. Apol. — se k čemu. S-li se k jeho zahubeni. Jel. Ať k útoku se spiknou. Kka Š. 16. Spiknutí, n., smluvení, smlouva proti
někomu, srocení, die Vereinigung, Zusam- menrottung, Meuterei, Verschwörung, das Komplot. V. Tajné s. V. S. rozsévati, Kom., stropiti, D., vyzraditi. Kram. Na s. účasten- ství bráti. Sych. S. něčí proti někomu. Br. Společníci s.; s toho s. sešlo. Sych. Třetie ratolesť jich zlosti jest s. s pohany proti spravedlivému. Hus II. 396. Lidské 8. horší než boží dopuštění. Us. Vk. Původce s., der Komplotstifter. J. tr. Spiknutý, lépe: spiklý. Brs. 2. vd. 234.
Spikořiti se s kým. Vz Pikořiti se.
U 01om. Sd. Spilá Tímto slovem volají na Slov. husy.
U nás: husy, husy! Ryb. Spílací káď, der Füllbotich. Us. Sp.
Spilák, u, m. polévačka, lžíce k lití
svíček, die Gussschaufel. Us. Kk. — S., spí- lací džber, der Ständer. Suk. Spílání, n., nalévání, die Füllung; 2. na-
dávání, das Aufheissen. Vz Spílati. Spílaný. S. pivo (do sudů slité), gefüllt.
Us. Spilati, spílávati = do spily, t. do spilky
dávati = líti, nalévati, v hromadu slévati, giessen, füllen; nadávati, přezdívati, schelten, vorwerfen, aufheissen; žertovati, scherzen. Jg. O původu vz Mz. 311. — co (nalévati): pivo (sudy pivem ze stoku plniti), Us., Háj., mýdlo (ze spiláku do formy dávati). Am. S. neštěstí (stropiti). D. — co kam: víno v láhvice, ZN., Luc, do sudů. Proch. — Rostl. — komu co, čeho (= nadávati, vz toto). Sylvius Cechům často kacíře spílá. V. Divná jména nám spílají; Bohu klamy s-lá. Br. Pravdu někomu spílati (do očí metati). Sych. — Lichevníkům lakomců, pijanům ožralců spílají. Kom. S al mu lotrů, zrádců. Ros. Vlastní svědomí jim hubenců s-lo. Jg. I. 15. —jak: o všecko pryč s. Us. Dch. — o kom (žertovati). Potajně a utrhačně o man- želkách spílal. 1585. Spíle, špíle, e, spilka, spilka, y, f.
(zastr.) — špičatá braň, spitziges Gewehr,
Spiess, Waffe. Nenie čísla tej všej spíle; Dva udatna muže dobré s. (-dobré braně). Výb. I. 146., 815. — Špilka na Moravě = špendlík. — S., žert, hříčka, ze střhněmec. spil, der Scherz, das Vergnügen. Gb. Tisí- ceré větérky v hravé spili modré fábory rozdouvaly. V Žamb. Dbv. Na spíli to obrá- tícím. St. skl., Kat. 310., Výb. I. 209. Spilečný, ého, m., tovaryš sladovnický
mající na starosti spilku, der Füllknecht. Jg. — S., Füllkammer. |
Spilek, lka, m., opilec, der Trunkenbold.
Spílení, n., das Scherzen, der Scherz.
St. skl. IV. 16. — S., das Zusammensägen. Slov. Bern. Spíleti, el, en, ení, zastr. = žertovati,
posmívati se, obelhávati, přelstíti, belügen, betrügen, verhöhnen. Ze střhněmec. spiln, Scherz treiben. Gb. — abs. Ty jsi pravda, jež s. a Istíti nemuožeš. Orlog. Který kupec móž býti, by ne-lel neb druhého neoklamal. Št. — kým. Bohem a svatými spílejí. Výb. I. 259. Svět všemi ludí a spílé. Št. N. 213. - St. skl., Dal. Spíliti, il, en, ení, spilovati, zusammen-
sägen ; zusammenfeilen, überfeilen. Berg. exc. Spilka, y, f., podzemní jáma u koželuhův,
die Höhle. — S. u sladovníků místnosť a) kde pivo kyše (s. mladá), die Füllkammer, b) kde pivo k výstavu leží (s. stará), die Vor- rathskammer. Us. — S., spílání piva, vlé- vání do sudů, das Bierfüllen. Us. — S., vz Spíle. — S., y, m., osob. jm. Šd. Spilný, zastr., plný spíle, žertovný, scherz-
haft; 2. nadávačný, posměvačný, Läster-. S. jazyk. Tkad. — Jg. Vz Spíle. Spilosť, i, f. = opilosť, podpilosť, pod-
napilosť, die Betrunkenheit, der Rausch. An jich duši pýchy zmohla s. Sš. Bs. 175. (Hý.). Spilovati. V. — co čím: pilou (sřezati)
n. pilníkem (sestrouhati), absägen; abfeilen, verputzen. Us. Sp. Spilý = opilý, trunken, berauscht. Br.,
V. — čím: včely sirkou s. Rozm. o vč. Spím, vz Spáti.
Spína, y, f., spínka = sponka. Sd. — S.,
y, m., osob. jm. Šd. Spínací, vz Spěnací.
Spínač, spinatel, e, m., der Zusammen-
hefter. Spináč, e, m., mikrommata, pavouk. Krok.
Spinačka, y, f., die Hefterin. — S., řemen
n. provaz ku spínání, die Gurte. Vrat. Spinadlo, spinadelko, spinátko a, n. =
náčiní ku spínání něčeho, spona, sponka, das Hefteisen, -blech, die Spange. Jg., BO., Čsk., Nz. Peníze nám vzali, zlatý a 7 gr. a tři groše široký, s-dla stříbrná s měšcem velikým. NB. Tč. 125. (Ib. 273.). Spínák, u, m., vz Spěnák.
Spínání, n., die Zusammenknüpfung,
Koppelung. Spinar, a, m., kdo dělá spínky, der Haftel-
macher. Mor. Šd. — S., osob. jm. Šd. Spinat, špinát, špenát, u, m., rostlina,
spínacia oloracea, der Spinat. Kk. 151., 153., Rostl. 1286. Spínati, vz Sepnouti.
Spinátko, a, n., vz Spinadlo.
Špinavý = sepiatými rukama, ruce spí-
naje. Volal a prosil s-vě. 15. stol. S. hledá města. Bech. — S., který spíná, heftend. — S. nohy, pedes adhamantes, když buď všecky 4 prsty ku předu n. zadní větší a zvrátivé jsou. Krok. I. c. 117. Spínek, nku, m, die Klausur. Mor. Šm.
Spinel, u, m., nerost, der Spinell. S. ob-
sahuje kysličník hlinitý a hořečnatý; jemu se podobá: hernicit. Spinel černý, červený, tmavě zelený. Vz Drahokam. Bř. Vz Bř. N. 188., Schd. II. 41., KP. III. 188. |
||
|
|||
Předchozí (555)  Strana:556  Další (557) |