Předchozí (556)  Strana:557  Další (558) |
|
|||
557
|
|||
|
|||
Špiní, n., špenky, ostenky, die Kiele von
den geschlissenen Federn. U Opavy. Klš. Spínka, y, f. = spěnadlo. D. S. na kosili.
Vlasy vyšívanou s-kou svázané. Bdl. — S., převaz, trám ve stavení (malý trámec, který dva krovní trámy spojuje, das Heftel, die Schnalle). — S., řetízek s háčkem n. i kroužek ku spínání k sobě bran vláčných. Us. Dch. Spinkati, v dětské řeči = spáti. Us.
Spinkej! Sd., Klš., Škr., Jg. Spinozism-us, u, m, náuka, že hmota
jest božstvím. Šd. Spion, a, m., it., vyzvedač. — Spionovati,
vyzvídati, spioniren. Spiplati, verhunzen. Boč. exc. 1523. —
co. Cf. Piplati. Spipnouti, pnul a pl, utí = zdechnouti,
krepiren. Cf. Pipec. Kuře spiplo. Pk. Spíra, spírka, y, f., niť k potrhování
síti na ptáky, der Spannstrick. Zlob. — S. = spara, spár. Der Ruhrfaden, die Ruhr- schnur. Pták na spíře. D. Vz Spár. D. Spiralní (spirální) linie = čára závitková,
závitnice, kotoučnice, spiralka = křivka té vlastnosti, že každá přímka vedená z urči- tého bodu (ze středu spiralky) kterýmkoli směrem, protíná ji v nekonečném počtu bodů, die Spiral-, Schneckenlinie. Vz S. N. Spirans, lat., vanutá souhláska. Rk.
Spírati, vz Sepříti. — se s kým = há-
dati se. Na mor. Zlínsku. Brt. — S., vz Se- prati, zusammenwaschen. Us. Tč. — S. a spirovati = ptákem na spíře hýbati, den Vogel rühren, anspannen, anziehen. Spiratio, lat., vz Výdech.
Spírek, rku, m. = sperek. Kšá., Kf.
Spířek, vz Přístodůlek. Jg.
Spireň, mě, f., oploteň ve stodole. Us.
Cf. Perna. Spiřice, Welperschitz, ves u Stříbra. PL.
Spiritual, spirituál, a, m., z lat., do-
zorce nad mravy v duchovních seminářích, der Spiritual. Rk., Šd. Spiritualism-us, u, m., lat., duchověda.
Rk. S. jest nauka, že duch jest původem a podstatou buď veskrz všeho, buď že jest aspoň podstatou samostatnou podlé hmoty. Blř. Tím s. odsouzen jest. Sš. J. 216. — Vz S. N. Spiritualista, y, m., přívrženec spiritua-
lismu, der Spiritualist. S. N. Spirituosa, pl., n., lihové nápoje. S. N.
Spirit-us, u, m., lat., dech; duch; přídech
(v mluvnici), Rk. — Spiritus, u, m., líh (silice). Spirník, a, m., pták na spíře. Vz Po-
nožka. Šp. Spirov, a, m., továrna u Něm. Brodu.
Spirovadlo, a, n., přístroj, kterým se
volavé ptactvo hýbe, aby poletovalo, der Lauferzug. Šp. Spis, u, spisek, spisek, sku, spiseček,
čku, m. = sepsání, něco sepsaného, die Schrift, der Aufsatz; kniha, die Abhandlung, Schrift, der Aufsatz, das Buch, Werk. Jg. S. ha- nebný, obranný n. ochranný (obrana, apo- logie), prosebný (písemná žádosť), památný, pamětný, jednací nebo řídicí (Geschäfts- aufsatz), obranný n. sporný, dvojnásobný (duplikat), potupný, Nz., běžný, běhlý (Flugschrift), dovolací, konečný (Schluss- |
schrift), s. na spis konečný, Gegenschluss-
schrift, odvratný nebo konečný, omluvný, Rechtfertigungsschrift, o shledaných škodách, losovní (o losování), pohoršlivý, skandalös, podaný, předcházející, před se jdoucí (cur- rente Acten), přehledací, Revisions-, pří- ležící, příležitý, přípravný, prokazovací, Liquidirungsakt, průvodní, Beweis-, regi- straturní, sporný, Satzschrift, účetní, zdů- vodněný, žalobní, J. tr., nářklivý, Schmäh- schrift, hanlivý (J. tr.), obrázkový, obžalo- lovací, Rk., odvolací, omluvný, vykazovací, stížný, Beschwerde-, Řd., přiložený (příloha, Nz.), druhý v táž slova sepsaný (stejnopis, duplikat), souhlasný (téhož znění), přepsaný, početní, konečný nebo závěreční, opatřený výměrem (s. s výměrem). Šp. Přítomný s., Har., s. právní, Jg., došlý, Us., na foliu psaný. Proch. Spis ku zábavě, podvržený, prosou psaný, uveřejněný, tiskem vydaný, pro pamětnou (Pro memoria); někde zastr- čený; s-y drobné; s. podepisovati. Dch. Svazek s-sův. D. V s. něco uvésti (ku př. svou poslední vůli n. paměti věcí). V. Skrze s. (písemně) žalovati. Pr. m. V spisu (pí- semně) něco podati. Har. S. ve spisu cho- vati ; poručení ve s-su vydati. V. Leží to mezi spisy. Us. S. prosební zadati, Sych., podati. D. Vydati spis (knížku). D. Jest to v jeho spisích a pamětech. Spis na světlo vyšel (kniha). Kram. Něčí s-sy čísti, spisy svými se oslaviti. Sych. S-sy zabaviti; S-sy klassickými se vzdělávati. Nz. S. k potvr- zení předložiti; s. zahladiti, uložiti (depo- novati), podati (k soudu), vydati, sepsati, tisknouti, poslati; s. přišel, došel; s. i od- pis; žalovati skrze spis (písemně), podati něco na spise (písemně); některé místo ze spisu vypustiti; s-sem někoho se dotýkati, spisy v pořádku zachovati, u soudu uložiti, tiskem vydati; k s-sňm něco přiložiti; s. přílohami opatřiti; zabavení s-su; výtah ze spisů, seznam spisů; okolnosti skutku dle spisů, aktenmässige Thatumstände; doklá- dati se s-sů, táhnouti se na s-sy, sich auf Akten berufen. J. tr. Všecky s-y v té roze- při zašlé; s-sy ku právu podati (do rady). Řd. S. přiložiti, udělati, zdělati, zhotoviti, učiniti, bez kolku vydati, vypsati, dvojná- sobně přepsati a podati, skládati (skladek spisů, rotulus), k potvrzení předložiti, se svým podpisem podati, výměrem opatřiti; dvojnásobné sepsání s-su; přepis s-su vzíti; podávané s-sy po pořádku zapisovati. Šp. Celá povodeň s-sů o tom předmětu se vy- dala; Celitosť, pravosť, věrohodnost spisu; S-vé starého a nového zákona dělí se na učebné (didaktické), prorocké a dějepravné (historické). Sš. Mt. Předml., Zj. 344. Spis ukazuje, že by jí ta summa zl. zaplacena byla úplně; A my vzavše spis ten, kterýž nám pro paměť starší naši vydali, jim sme jej předčtli. NB. Tč. 32., 262. Spisar, a, m., kdo něco zapisuje, zapi-
sovatel Us. mor. Šd. — S., osob. jm. Šd. Spisati = sepsati. U Opav. a na Slov.
Jg., Klš. Spisatel, e, m. = spisovatel. V tom vi-
díme s-le epištoly. Sš. Sk. 180. — Sš. I. 13., Sk. 232. Cf. Sepsatel. |
||
|
|||
Předchozí (556)  Strana:557  Další (558) |