557

Špiní, n., špenky, ostenky, die Kiele von
den geschlissenen Federn. U Opavy. Klš.

Spínka, y, f. = spěnadlo. D. S. na kosili.
Vlasy vyšívanou s-kou svázané. Bdl. — S.,
převaz, trám ve stavení (malý trámec, který
dva krovní trámy spojuje, das Heftel, die
Schnalle). — S., řetízek s háčkem n. i kroužek
ku spínání k sobě bran vláčných. Us. Dch.

Spinkati, v dětské řeči = spáti. Us.
Spinkej! Sd., Klš., Škr., Jg.

Spinozism-us, u, m, náuka, že hmota
jest božstvím. Šd.

Spion, a, m., it., vyzvedač. — Spionovati,
vyzvídati, spioniren.

Spiplati, verhunzen. Boč. exc. 1523. —
co. Cf. Piplati.

Spipnouti, pnul a pl, utí = zdechnouti,
krepiren. Cf. Pipec. Kuře spiplo. Pk.

Spíra, spírka, y, f., niť k potrhování
síti na ptáky, der Spannstrick. Zlob. —
S. = spara, spár. Der Ruhrfaden, die Ruhr-
schnur. Pták na spíře. D. Vz Spár. D.

Spiralní (spirální) linie = čára závitková,
závitnice, kotoučnice, spiralka = křivka té
vlastnosti, že každá přímka vedená z urči-
tého bodu (ze středu spiralky) kterýmkoli
směrem, protíná ji v nekonečném počtu
bodů, die Spiral-, Schneckenlinie. Vz S. N.

Spirans, lat., vanutá souhláska. Rk.

Spírati, vz Sepříti. — se s kým = há-
dati se. Na mor. Zlínsku. Brt. — S., vz Se-
prati, zusammenwaschen. Us. Tč. — S. a
spirovati = ptákem na spíře hýbati, den
Vogel rühren, anspannen, anziehen.

Spiratio, lat., vz Výdech.

Spírek, rku, m. = sperek. Kšá., Kf.

Spířek, vz Přístodůlek. Jg.

Spireň, mě, f., oploteň ve stodole. Us.
Cf. Perna.

Spiřice, Welperschitz, ves u Stříbra. PL.

Spiritual, spirituál, a, m., z lat., do-
zorce nad mravy v duchovních seminářích,
der Spiritual. Rk., Šd.

Spiritualism-us, u, m., lat., duchověda.
Rk. S. jest nauka, že duch jest původem
a podstatou buď veskrz všeho, buď že jest
aspoň podstatou samostatnou podlé hmoty.
Blř. Tím s. odsouzen jest. Sš. J. 216. —
Vz S. N.

Spiritualista, y, m., přívrženec spiritua-
lismu, der Spiritualist. S. N.

Spirituosa, pl., n., lihové nápoje. S. N.

Spirit-us, u, m., lat., dech; duch; přídech
(v mluvnici), Rk. — Spiritus, u, m., líh (silice).

Spirník, a, m., pták na spíře. Vz Po-
nožka. Šp.

Spirov, a, m., továrna u Něm. Brodu.

Spirovadlo, a, n., přístroj, kterým se
volavé ptactvo hýbe, aby poletovalo, der
Lauferzug. Šp.

Spis, u, spisek, spisek, sku, spiseček,
čku, m. = sepsání, něco sepsaného, die Schrift,
der Aufsatz; kniha, die Abhandlung, Schrift,
der Aufsatz, das Buch, Werk. Jg. S. ha-
nebný, obranný n. ochranný (obrana, apo-
logie), prosebný (písemná žádosť), památný,
pamětný, jednací nebo řídicí (Geschäfts-
aufsatz), obranný n. sporný, dvojnásobný
(duplikat), potupný, Nz., běžný, běhlý
(Flugschrift), dovolací, konečný (Schluss-

schrift), s. na spis konečný, Gegenschluss-
schrift, odvratný nebo konečný, omluvný,
Rechtfertigungsschrift, o shledaných škodách,
losovní (o losování), pohoršlivý, skandalös,
podaný, předcházející, před se jdoucí (cur-
rente Acten), přehledací, Revisions-, pří-
ležící, příležitý, přípravný, prokazovací,
Liquidirungsakt, průvodní, Beweis-, regi-
straturní, sporný, Satzschrift, účetní, zdů-
vodněný, žalobní, J. tr., nářklivý, Schmäh-
schrift, hanlivý (J. tr.), obrázkový, obžalo-
lovací, Rk., odvolací, omluvný, vykazovací,
stížný, Beschwerde-, Řd., přiložený (příloha,
Nz.), druhý v táž slova sepsaný (stejnopis,
duplikat), souhlasný (téhož znění), přepsaný,
početní, konečný nebo závěreční, opatřený
výměrem (s. s výměrem). Šp. Přítomný s.,
Har., s. právní, Jg., došlý, Us., na foliu
psaný. Proch. Spis ku zábavě, podvržený,
prosou psaný, uveřejněný, tiskem vydaný,
pro pamětnou (Pro memoria); někde zastr-
čený; s-y drobné; s. podepisovati. Dch.
Svazek s-sův. D. V s. něco uvésti (ku př.
svou poslední vůli n. paměti věcí). V. Skrze
s. (písemně) žalovati. Pr. m. V spisu (pí-
semně) něco podati. Har. S. ve spisu cho-
vati ; poručení ve s-su vydati. V. Leží to
mezi spisy. Us. S. prosební zadati, Sych.,
podati. D. Vydati spis (knížku). D. Jest to
v jeho spisích a pamětech. Spis na světlo
vyšel (kniha). Kram. Něčí s-sy čísti, spisy
svými se oslaviti. Sych. S-sy zabaviti; S-sy
klassickými se vzdělávati. Nz. S. k potvr-
zení předložiti; s. zahladiti, uložiti (depo-
novati), podati (k soudu), vydati, sepsati,
tisknouti, poslati; s. přišel, došel; s. i od-
pis; žalovati skrze spis (písemně), podati
něco na spise (písemně); některé místo ze
spisu vypustiti; s-sem někoho se dotýkati,
spisy v pořádku zachovati, u soudu uložiti,
tiskem vydati; k s-sňm něco přiložiti; s.
přílohami opatřiti; zabavení s-su; výtah ze
spisů, seznam spisů; okolnosti skutku dle
spisů, aktenmässige Thatumstände; doklá-
dati se s-sů, táhnouti se na s-sy, sich auf
Akten berufen. J. tr. Všecky s-y v té roze-
při zašlé; s-sy ku právu podati (do rady).
Řd. S. přiložiti, udělati, zdělati, zhotoviti,
učiniti, bez kolku vydati, vypsati, dvojná-
sobně přepsati a podati, skládati (skladek
spisů, rotulus), k potvrzení předložiti, se
svým podpisem podati, výměrem opatřiti;
dvojnásobné sepsání s-su; přepis s-su vzíti;
podávané s-sy po pořádku zapisovati. Šp.
Celá povodeň s-sů o tom předmětu se vy-
dala; Celitosť, pravosť, věrohodnost spisu;
S-vé starého a nového zákona dělí se na
učebné (didaktické), prorocké a dějepravné
(historické). Sš. Mt. Předml., Zj. 344. Spis
ukazuje, že by jí ta summa zl. zaplacena
byla úplně; A my vzavše spis ten, kterýž
nám pro paměť starší naši vydali, jim sme
jej předčtli. NB. Tč. 32., 262.

Spisar, a, m., kdo něco zapisuje, zapi-
sovatel Us. mor. Šd. — S., osob. jm. Šd.

Spisati = sepsati. U Opav. a na Slov.
Jg., Klš.

Spisatel, e, m. = spisovatel. V tom vi-
díme s-le epištoly. Sš. Sk. 180. — Sš. I.
13., Sk. 232. Cf. Sepsatel.