558

Spisec, sce, m., der Koncipist. Šm.

Spisek, spisek, sku, m., ein Schriftchen.
Vz Spis.

Spiseň, sně, f., spitulus, had, zastr. Rozk.

Spískati, pískáním svolati, zusammen-
pfeifen. — S., smysliti, poraditi, erdichten,
ersinnen, amathen, einplauschen, eingeben.
- co komu. Ký čert ti to spískal? Sych.
Sami si to spískali. Ros. — S. co = ztro-
piti, anzetteln. Us. Dch. Co to zase ten
kluk spískal? Us. Všk., Šd.

Spiský = spišský.

Spisní = psaný, schriftlich, geschrieben.
S. příspěvek. Krok.

Spisovač, e, m. = spisovatel.

Spisovačka, y, f. = spisovatelka. Bern.

Spisování, n., das Zusammenschreiben,
Aufsetzen, Verfasseu einer Schrift. S. historií.
Kom. Vydati se na s. Sš. Mt. 13.

Spisovatel, e, m., pl. -lé, der Schrift-
steller. S. kněh, písní, V., správy, Us., leto-
pisuv, příběhů, D., historie. Kom. S-lé do-
kládají toho. Kram. Avšak vezdy zůstává
Pavel hlavitým a jediným s-lem listu na-
šeho. Sš. II. 152.

Spisovatelka, y, spisovatelkyně, ě, f., die
Schriftstellerin.

Spisovatelovati, Schriftstellern. Šm.

Spisovatelský, schriftstellerisch. Nz.

Spisovatelství, die Schriftstellerei. Nz.
S-vím se živiti. Jg.

Spisovatelstvo, a, n. = spisovatelé, die
Schriftsteller.

Spisovati, spisuji, vz Sepsati.

Spisovna, y, f., archiv, (las Archiv, die
Registratur. Jg.

Spisovní, Schrift-. S. jazyk. Víd. list.,
Rk. Šm.

Spisovnice, e, f. = spisovatelka; spisovna.
Zlob.

Spisovnický, schriftstellerisch, Literatur-.
S. díla. Dch.

Spisovnictví, n., die Literatur. Šm.

Spisovník, a, m. = spisovatel. D., Scip.
Bezž.

Spisovnosť, i, f., die schriftliche Ver-
fassung. Bern.

Spisovný, spisovní, Schrift-. S-ná řeč.
Jg., jazyk, mluva. — S., písemní, schriftlich.
Bern.

Spiš, e, m., spišská stolice v Uhřích, das
Zipser Komitat, die Zips. Do Spise jíti =
spat. Us. na Slov. — Tk. II. 514., IV. 57. —
Spišák, a, m. — Spišačka, y, f. — Spišský.

Spíše (zastr. spieše), spiš (zastr. spies),
na Mor. a ve Slez. místy spěš, vz Spěš;
komp. spíšeji, superl. nejspíše, nejspíš. S.,
potius, jest komparativ vedený príponou
-ijъs od spêhъ,. Mkl. B. 235. Cf. Spech. S.,
bez srovnání — honem, rychle, na spěch,
schnell, eilig, eilends. Uzřev hrad pojidu
k mostu spieše. Dal. Petr a Jan s niu jidú
spieše. St. skl. II. 5. — S., komparativní —
raději, dŕívc, eher, lieber. On jde rychleji,
bude spíš (dříve) v městě. Šb. Měli ste mu
zbraňovat spíš, než k nám počal chodit. Sš.
P. 345. Přiňď s. než včera. Ostrav. Tč. Přijď
k nám s. v neděli. Us. Dhn. A šak ty ešče
s. za mnó přindeš; Muselas se narodiť s.
než dennica vyšla; Spíše zapomenu na máti,

na otce, na tebe synečku nemožu dokonce;
Spieše sa rozlúči Dunajek s písečkem, než
sa já rozlúčim se svojím synečkem. Sš. P.
95., 204., 467., 478. (Tč.). Aby tím spíše
chudiny odbyli. Půh. II. 225. K tomu praví
Jakub, žeby od nich oheň nevyšel, než žeby
spieše mohl od pekaře vyjíti, kdež jest byla
pec pekařská. NB. Tč. 87. I pes i vól i kóň
k té věci, jemuž jest utěšena, čím blíže
bude k ní, tiem spieše poběhne a nedá
sebe otehnati, a pacholek k dievce a dievka
ku pacholku; Mněli sú pohané, by (tiem)
Buoh s. sě hnul k uslyšení; V něm (v ko-
stele) mysl s. bude vyprázdněna od tělest-
ných věcí a k Bohu lépe obrácena; Spieše
chleba dadie psu než chudému; Ti nebo-
žátka s. se postí než bohatí břichatí. Hus
I. 117., 290., 299., II. 66., 90 atd. Kdo spíš
přijde, ten mele. Prov. Nejspíše opilý pravdu
poví. Kdo nejvíce řemesel umí, nejspíše ve
psí bývá. Prov. Spíše by z tebe jiskry vy-
razil, nežli by z tebe smích vyvábil. Spíše
se radují než plačí. Br. Čím spíš, tím líp.
Us. Tím spíše = tím více. D. Spíše se voda
s ohněm shodne (vlk s ovcí ožení, kráva
ohřebí), než se to stane. Vz Nikdy. Č. —
Pozn. S. u positivu lze i tím spůsobem pře-
kládati, že druhá z obou vlastností dříve se
klade slovci ne tak, druhá pak se slovcem
jako následuje. Václav je spíše výmluvný
než moudrý = Václ. není tak moudrý jako
výmluvný. Kos.

Spišek, na Mor. spížek, žku, m., ku př.
soli, Salzküfel. Zlob., Rybay, Boč. exc. S.
sýru. Us. Hý.

Spiši, vz Sepsati.

Spíšiti, il, en, ení, obyč. pospíšiti, eilen. —
za kým. L. — S., spěšněji činiti, beschleu-
nigen. — co: kroky. Puch. — Jg.

Spišová, é, f., Spischow, ves u Sobotky.
PL.

Spišská stolice v Uhřích sev., das Zipser
Komitat. S. N. Vz Spiš.

Spitata, y, m., osob. jm.

Spitati sa = zeptati se. Er. Čít. sl. 52.

1. Spíti, spiji (n. spím), il, it, ití; spíjeti,
el, en, ení = mnoho píti, austrinken. - co.
Mnoho vína spili. Ros. — koho, se = opiti,
betrinken. Spili ho, spil se. — čím: pivem.
— co s kým. Ale to vše kněžie s ženami
svými a dětmi sú zjiedali a spíjeli. Hus I.
113.

2. Spíti, vz Sepnouti.

3. Spíti, sezpívati, herabsingen. Jg.
Spitibor, a, m., osob. jm. Rkk., Mkl. aL.

124.

Spitice, Spititz, ves u Vilimova. PL.,
Dač. I. 318., II. 109., 210., S. N.

Spitihněv, a, m., osob. jm. Cf. Spytihněv.
Vz S. N.

Spitimír, a, m., osob. jm.

Spitinov, a, m., Spittinau, ves u Napa-
jedel na Mor. PL.

Spítiti se = vzpírati se. U Poč. Kšá.

Spitoměti, vz Zpitoměti.

Spitovať sa = spíéiti se. Na Slov.

Spitovice, Spittwitz, ves u Přelouče.
PL.

Spitý; spit, a, o, trunken, berauscht. —
jak: na mol s., Sych., na žmoch, D., na



	558

	Spisec, sce, m., der Koncipist. Šm. Spisek, spisek, sku, m., ein Schriftchen. Vz Spis. Spiseň, sně, f., spitulus, had, zastr. Rozk. Spískati, pískáním svolati, zusammen- pfeifen. — S., smysliti, poraditi, erdichten, ersinnen, amathen, einplauschen, eingeben. - co komu. Ký čert ti to spískal? Sych. Sami si to spískali. Ros. — S. co = ztro- piti, anzetteln. Us. Dch. Co to zase ten kluk spískal? Us. Všk., Šd. Spiský = spišský. Spisní = psaný, schriftlich, geschrieben. S. příspěvek. Krok. Spisovač, e, m. = spisovatel. Spisovačka, y, f. = spisovatelka. Bern. Spisování, n., das Zusammenschreiben, Aufsetzen, Verfasseu einer Schrift. S. historií. Kom. Vydati se na s. Sš. Mt. 13. Spisovatel, e, m., pl. -lé, der Schrift- steller. S. kněh, písní, V., správy, Us., leto- pisuv, příběhů, D., historie. Kom. S-lé do- kládají toho. Kram. Avšak vezdy zůstává Pavel hlavitým a jediným s-lem listu na- šeho. Sš. II. 152. Spisovatelka, y, spisovatelkyně, ě, f., die Schriftstellerin. Spisovatelovati, Schriftstellern. Šm. Spisovatelský, schriftstellerisch. Nz. Spisovatelství, die Schriftstellerei. Nz. S-vím se živiti. Jg. Spisovatelstvo, a, n. = spisovatelé, die Schriftsteller. Spisovati, spisuji, vz Sepsati. Spisovna, y, f., archiv, (las Archiv, die Registratur. Jg. Spisovní, Schrift-. S. jazyk. Víd. list., Rk. Šm. Spisovnice, e, f. = spisovatelka; spisovna. Zlob. Spisovnický, schriftstellerisch, Literatur-. S. díla. Dch. Spisovnictví, n., die Literatur. Šm. Spisovník, a, m. = spisovatel. D., Scip. Bezž. Spisovnosť, i, f., die schriftliche Ver- fassung. Bern. Spisovný, spisovní, Schrift-. S-ná řeč. Jg., jazyk, mluva. — S., písemní, schriftlich. Bern. Spiš, e, m., spišská stolice v Uhřích, das Zipser Komitat, die Zips. Do Spise jíti = spat. Us. na Slov. — Tk. II. 514., IV. 57. — Spišák, a, m. — Spišačka, y, f. — Spišský. Spíše (zastr. spieše), spiš (zastr. spies), na Mor. a ve Slez. místy spěš, vz Spěš; komp. spíšeji, superl. nejspíše, nejspíš. S., potius, jest komparativ vedený príponou -ijъs od spêhъ,. Mkl. B. 235. Cf. Spech. S., bez srovnání — honem, rychle, na spěch, schnell, eilig, eilends. Uzřev hrad pojidu k mostu spieše. Dal. Petr a Jan s niu jidú spieše. St. skl. II. 5. — S., komparativní — raději, dŕívc, eher, lieber. On jde rychleji, bude spíš (dříve) v městě. Šb. Měli ste mu zbraňovat spíš, než k nám počal chodit. Sš. P. 345. Přiňď s. než včera. Ostrav. Tč. Přijď k nám s. v neděli. Us. Dhn. A šak ty ešče s. za mnó přindeš; Muselas se narodiť s. než dennica vyšla; Spíše zapomenu na máti,	na otce, na tebe synečku nemožu dokonce; Spieše sa rozlúči Dunajek s písečkem, než sa já rozlúčim se svojím synečkem. Sš. P. 95., 204., 467., 478. (Tč.). Aby tím spíše chudiny odbyli. Půh. II. 225. K tomu praví Jakub, žeby od nich oheň nevyšel, než žeby spieše mohl od pekaře vyjíti, kdež jest byla pec pekařská. NB. Tč. 87. I pes i vól i kóň k té věci, jemuž jest utěšena, čím blíže bude k ní, tiem spieše poběhne a nedá sebe otehnati, a pacholek k dievce a dievka ku pacholku; Mněli sú pohané, by (tiem) Buoh s. sě hnul k uslyšení; V něm (v ko- stele) mysl s. bude vyprázdněna od tělest- ných věcí a k Bohu lépe obrácena; Spieše chleba dadie psu než chudému; Ti nebo- žátka s. se postí než bohatí břichatí. Hus I. 117., 290., 299., II. 66., 90 atd. Kdo spíš přijde, ten mele. Prov. Nejspíše opilý pravdu poví. Kdo nejvíce řemesel umí, nejspíše ve psí bývá. Prov. Spíše by z tebe jiskry vy- razil, nežli by z tebe smích vyvábil. Spíše se radují než plačí. Br. Čím spíš, tím líp. Us. Tím spíše = tím více. D. Spíše se voda s ohněm shodne (vlk s ovcí ožení, kráva ohřebí), než se to stane. Vz Nikdy. Č. — Pozn. S. u positivu lze i tím spůsobem pře- kládati, že druhá z obou vlastností dříve se klade slovci ne tak, druhá pak se slovcem jako následuje. Václav je spíše výmluvný než moudrý = Václ. není tak moudrý jako výmluvný. Kos. Spišek, na Mor. spížek, žku, m., ku př. soli, Salzküfel. Zlob., Rybay, Boč. exc. S. sýru. Us. Hý. Spiši, vz Sepsati. Spíšiti, il, en, ení, obyč. pospíšiti, eilen. — za kým. L. — S., spěšněji činiti, beschleu- nigen. — co: kroky. Puch. — Jg. Spišová, é, f., Spischow, ves u Sobotky. PL. Spišská stolice v Uhřích sev., das Zipser Komitat. S. N. Vz Spiš. Spitata, y, m., osob. jm. Spitati sa = zeptati se. Er. Čít. sl. 52. 1. Spíti, spiji (n. spím), il, it, ití; spíjeti, el, en, ení = mnoho píti, austrinken. - co. Mnoho vína spili. Ros. — koho, se = opiti, betrinken. Spili ho, spil se. — čím: pivem. — co s kým. Ale to vše kněžie s ženami svými a dětmi sú zjiedali a spíjeli. Hus I. 113. 2. Spíti, vz Sepnouti. 3. Spíti, sezpívati, herabsingen. Jg. Spitibor, a, m., osob. jm. Rkk., Mkl. aL. 124. Spitice, Spititz, ves u Vilimova. PL., Dač. I. 318., II. 109., 210., S. N. Spitihněv, a, m., osob. jm. Cf. Spytihněv. Vz S. N. Spitimír, a, m., osob. jm. Spitinov, a, m., Spittinau, ves u Napa- jedel na Mor. PL. Spítiti se = vzpírati se. U Poč. Kšá. Spitoměti, vz Zpitoměti. Spitovať sa = spíéiti se. Na Slov. Spitovice, Spittwitz, ves u Přelouče. PL. Spitý; spit, a, o, trunken, berauscht. — jak: na mol s., Sych., na žmoch, D., na