559

drť, Šd., na maděru (u Olom.), Sd., na ma-
lát; do němoty. Vz Opilec. Lb. S. jako čep,
ako sysel. Mt. S. — čím: vilnostmi a ví-
nem, Ráj., líbezností. Hdk. C. 14.

Spívati, vz Zpívati. V.

Spívavý = zpívavý.

Spivý, schläfrig. Ach mlč, hlásníčku ne-
spivý (schlaflos), neb mně usnul můj rozmilý
na mých rukách pěkných bílých. Sš. P. 237.

Spíže, vz Špíže.

Spížek, vz Spíšek.

Špižírna, vz Špižírna.

Spižní vůz, der Proviantwagen. Čsk.

Spížovati = spíží, stravou opatřiti. Jir.
— pro koho. Us. Tr.

Spjantati, smjantati, verfitzen. Na Ostrav.
Tč.

Spjáť = spíti, sepnouti. Na Ostrav. Tč.

Spjéše = spíše. Kerý na kerého spjéše
zapomenem. Sš. P. 237.

Splácanina, y, f., das Flickwerk. Jg.

Splácati = sbouchati, slípati, spleskati,
stlouci, zusammenstoppeln. — co: spis, dílo.
D. Ten to splácal.

Splacení, splácení, n., die Rückzahlung.
Splácení záloh peněžitých, záložků, R. von
Vorschüssen. J. tr., Nz. Roční s. úroků, die
Jahresleistung an Zinsen. Dch. S. dluhu.

1. Spláceti, vz Splatiti.

2. Spláceti, el, en, ení = splácati, zu-
sammenflicken, -stückeln, -stoppeln. — co
v co: v hromadu. V. Není možné zase
starých střepóv v hromadu s. Reš. — co
z čeho. Ten z nich nechutnou odránku
splácel. Apol. — Jg.

Splacovací, Tilgungs-. S. základ, der
Tilgungsfond. J. tr. Pokladnice dluhy spla-
covací, die Schuldentilgungskasse.

Splácovati, vz Splatiti.

Splahati = šplhati, klettern. U Místka.
Mtl.

Splahotiti, il, cen, cení = se světa spro-
voditi, umbringen. Kb.

Splach, splak, u, m., spláchnutí, das
Abschwemmen. S. vod. Zlob. Pole to jest
na splachu (tak, že se deštěm splachuje).
Us., Šp. Splachy = pole na úpadě ležící. Us.

Spláchací soustava, das Schwemmsystem.
Dch.

Splacháč, e, m., sud, kterým se splachuje,
das Schwenkfass. Suk.

Spláchnouti, spláknouti, chnul a chl,
kl, ut, utí; splachovati, splakovati = smýti,
ab-, weg-, herunterspülen, wegwaschen, weg-
schwemmen. Jg. — co. Voda pole splákla,
Us. Déšť všecky neřády spláchl. Us. Sv.
Mikuláš splachuje břehy (toho dne taje).
Prov. Tys to spláchl (tys tomu dal)! D. —
co odkud: špínu s hrnce. Us. D. — Br. --
co kam: nečistoty do strouhy s. Har. —
co čím: špínu vodou. Vrat. Mrzutosť tu
spláchl půlkou vína. Us. Šd. — Br., V. —
komu. Spláchlo mu = nepodařilo se, es
schlug ihm fehl. Us. — se. Ten se spláchl
(ošidil). Jg. (Šm.). — koho = vybiti mu.
Slov.

Splachovadlo, a, n., vyplachovadlo zá-
chodní, kloset, das Wasserkloset. Šp.

Splachování, n., spodní kvasnice, die Ge-
lägerhefe. Suk. — S., das Abspülen.

Splak, a, m., anaptes, pták, zastr. Rozk.
Splakati, vz Zplakati.

Splaněti = zplaněti.

Splanchna, pl., n., řec, vnitřnosti, útroby.
S. N.

Splanchnemfraxa, y, f., z řec, zácpa
útrob. S. N.

Splanchneurysm-a, ata, n., chorobné roz-
šíření vnitřností. S. N.

Splanchnologie, e, f., z řec, učení o vnitř-
nostech. S. N.

Splancholysa, y, f., z řec ochrnutí střev.
S. N.

Splaniti, il, ěn, ění, ebnen. — co: dvůr.

— čím: motykou.

Splanouti, zplanouti, ul, ut, utí = sho-
řeti, verbrennen, auflodern, verlodern; po-
jíti, zmizeti, zu Grunde gehen, verschwin-
den. Jg. — abs. To dříví jen splane. Us.

— čím: dříví ohněm splanulo. Us., Troj.
Div hořem nesplanul (nepošel). St. skl. —
odkud. Anděl s jeho očí splanul (zmizel).
Leg. Ručeť ot jich očí zplanú (zmizí). St. skl.

— v čem. Srdce u milosti zplane. Výb. I.
Splantati = splésti, zamotati. — co. Už

to všecko splantal. — se = splésti se, irre
werden. — kde. Už sem se při tom splan-
tal, nevím, jak to bylo. Mor. Šd.

Spláskati, vz Splasknouti. — S. = něco
špatně udělati, verpfuschen. Reš.

Splasklý vdolek, moučné jídlo (nákyp),
flach geworden, abgefallen.

Splasknouti, sknul a skl, utí; spláskati,
splaskovati = ploským, ploským se státi, od-
padnouti, flach werden, abfallen, sich setzen ;
splasklým činiti, machen, dass etwas ab-
falle. Jg — abs. Otok naběhne a splaskne.
Kom. Zastuzený otok nerád splaskne. Sych.

— co. Sléz vysoký splaskuje spuchliny.
V. — komu. Však mu teď břicho zase
splaskne = zhubení. Us. Hý. — komu kde.
Na líci mu opuchlina splaskla. Us. Šd.

Splašenec, nce, m. = člověk splašený,
střeštěnec, pudivítr, der Schuss, Schuss-
bartel. Us. Hý.

Splašený; -en, a, o, scheu gemacht, Běhá,
počíná si jako s-ný. Us. Všk. S. kavalír,
der Schussbartel. Dch.

Splašeti, zplašeti, el, ení, scheu werden.
Ros.

Splašiti, zplašiti (D.), il, en, ení; spla-
šívati, splašovati — přestrašením dolů se-
hnati, herabscheuchen ; plaché učiniti, scheu
machen, scheuchen, verstören; chybiti, an-
stossen, Fehler machen; se, scheu werden.
Jg. — abs. (Dejme pozor), abychom ne-
splašili = nechybili. Solf., Ottersd. — koho:
slepice, ptáky, koně. — čím: křikem. —
se komu. Koně se nám splašili. Us. Če-
chové se zvlašili, peníze se jim splašily.
Prov. D. — se s kým. Kůň se s ním spla-
šil. Ml.

Splašky, ův, m., pl. = pomyje, das Spü-
licht. Us.

Splaštělý = ploský, flach. S. nos. Mor.
Šd.

Splata, y, f. = odplata. Kpr. Gssl.

Splátce, e, m., der Bezahler. D.

Spláti, brennend sich vereinigen. Dch.

Šplatitelný, rückzahlbar. Dch. S. záloha.