561

Splenemfraxa, y, f., z řec. = zácpa sle-
ziny. S. N.

Splenikter-us, u, m., z řec. = žloutenka

slezinná. S. N.

Splenit-is, y, f. = zánet sleziny. S. N.

Splenologie, e, f. = náuka o slezině. S. N.

Splésati, vz Zplésati.

Spleskati, splískati, spleskávati; splesk-
nouti, sknul a skl, ut, utí; spleskovati, spleš-
titi, il, ěu, ění = ploským učiniti, patschen,
patzen, flach schlagen o. drücken; pleskaje
sčiniti, zusammenpatzen. — co čím kde:
těsto rukou na vále. — S., něco špatně
udělati, verpfuschen. — co. Ten to spleskal.
Ros. Vz Splískati. — Jg.

Splesklý, pleskatý, ssedlý, spleštilý, flach.
S. nos. Kom.

Splesknouti, přechodné, vz Spleskati. —
S., nepřechodné = oplasknouti, abfallen. Otok
již spleskl. Lék. kn., Db.

Splesknutí, n., das Flachschlagen; das
Flachwerden. Jg. Krásu dítěte v s. nosu
pokládají. Ler.

Splesknutý, nízký a široký, flach ge-
schlagen, flach, breit. Ros. S. nos (splesklý,
pleskatý). V.

Splesněti, ěl, ění = splesnivěti. — abs.
Chléb splesněl. Na Ostrav. Tč.

Splesnivělý, zplesnivělý, schimmlich.
S. chléb. Hlas.

Splesnivěti, ěl, ění, verschimmeln. — co
komu. Splesnivěly mu šaty. — čím kde:
vlhkostí v komoře. — S. = zšedivěti, grau
werden. — abs. Již tak brzy zšedivěl. —
komu: hlava, vlasy mu s-ly. Us. Hý

Splésti, spletu, spleť, spleta (ouc), tl, ten,
ení; splétati, splítati, splétávati — do hro-
mady plésti, ver-, zusammenflechten; zmásti,
zmotati, verwirren, verwickeln, Intriguen
machen. Jg. — co : věnce. Us. S. niti (zmo-
tati). V. On to spletl (zosnoval). Ros. Něco
zlého tajně splésti. D. Ten to spletl (hat
eine Konfusion gemacht)! Mohl bys zase
něco splést! Us. Všk. Splete koše opálky
dohromady (mluví páté přes deváté). V Po-
licku. Kšá. Já sem nezapletla, ale včil ho
splétám, okolo hlavy dám, ženu ťa udělám;
Jizby něvymete, vrkočka něsplete. Sš. P.
442., 786. Protož provázek o třech pramén-
cích již chci splésti. Hus III. 152. — co
jak. S. vlasy na vrkůčky. Vrat. 87. Nesple-
tajte na tuze, šak nebude na dlúze; sple-
tajte na slabúčko, půjde dolů brzúčko. Sš.
P. 436. Maměnka ju česala, do vrkůčka sple-
tala. Sš. P. 436. — co čím. Ach už mi splí-
tajú pentličkú vlasy. Sš. P. 568. — se koho
= zbaviti se ho, los werden. Mor. Člověk
by se ho rád spletl (i. e. spiel, od spleji).
Sd., Kd. Dle Brt.: spleti. Vz toto. — co
s čím. Své náboženství s pohanským spletl.
Plk. Zhusta obyčej mařenový splítají s krá-
lenským zvykem. Sš. P. 772. — co komu.
S. si vlasy. Lom. Když jí vlasy splétali,
všecky panny plakaly. Sš. P. 107. Spletl si
to. Vz Opilý. Spletl si řeč, zákon (pomátl).
Ros. — se. Spletl se (zmátl se). D. — co
čím k čemu: věnce vlastní rukou k té
slavnosti spletla.

Splešivěti, ěl, ění, oplešivěti, glatzig wer-
den. Bern.

Spleštělý, zpleštělý, spleštilý, zpleš-
tilý = splesklý, flach. S. tělo, zoban, prsty.
Krok.

Spleštěnec, nce, m., planaria, červ. Krok.
II. 242.

Spleštiti, vz Spleskati.

Splešťule, e, f. S. blativá, nepa cinerea,
hmyz. Frč. 139.

Splět, Split, a, m., Spalato, mě. v Dal-
matsku. Rk. Vz S. N.

Spletač, e, m., der Flechter. Jg.

Spletačka, y, f., die Flechterin. — S.,
tkanička na vlasy, das Haarband. — S.,
pletená malá houska. 1693. Cf. Pletenka,
Pletýnka.

Spleták, u, m., Zwiebelbund, m. Šm.

Splétati, vz Splésti.

Spletečný = spletky v sobě mající, sple-
tený, verwirrt, konfus. Děkuji tobě, že k ta-
kové s-né věci přistoupiti nechceš. Arch.
II. 167. S. komedie, das Intriguen-Lustspiel.
Nz. Cf. Spletek.

Spletek, zpletek, tku, m., spletka, y,
f. — něco spleteného, die Flechte. Co jsou
kuřatům zmatkové a zpletkové noh jejich
se přidržející. Br. Tu pak divný s. se stal
pod přikrytím (tajná úmluva). Bart. 219.
22. To by byl s., Unzukömmlichkeit. Žer.
f. 16. — S., zmatek, omyl, chyba, der Ver-
stoss, Wirrwarr. Omylové a spletkové. V.
Kde se dlouho počtu nečiní, rád se nějaký
s. přihází. Mus. Pro uvarování spletkův.
Apol. Aby s-vé nepovstali. Žer. Divný s.
Bart. 219. Aby na Rozličné spletky a zmatky
přišli. Br. Pro spletky při víře. Kom. Pro
vyvarování všelijakých spletků v knihách
(1710.). Er.

Spleteně mluviti, verworren. Str.

Spletenec, nce, m., spletený člověk, der
Schwärmer, Wirrkopf, Konťusionsrath Br.,
Sych., Reš. — S., hyphaene, palma sabalo-
vitá. Rostl. I. b. 266.

Spletení, n., die Zusammenflechtung, das
Gewebe, bal. Cf. Splésti, Pletež. Často více
žilin v hromadu se sbíhá a opět rozbíhá,
činíce s. nervové- Krok. — S., zmatek, die
Verwirrung.

Spletenice, e, f., das Gewirre, Wirrwarr.
Lom.

Spletenina, y, f., das Geflechte. Tys. 33.

Spletenka, y, f., der Zopf. Vlasy v s-cích
visí. Bdl. Cf. Pletenec.

Spletenosť, i, f., des Geflechte. S. člo-
věka, mysli, řeči (zmatenosť, Verwirrung).
Us. Ve filos. zapletenosť, složitosť, die Kom-
plicirtheit. Nz.

Spletený ; spleten, a, o, zusammengefloch-
ten. Vlasy spletené nositi. Us. Něni toho
člověka na světě, co mi můj vineček roz-
pletě; už je s-ny, s milyra stočeny, ach
Bože, rozbože jak mi je! Sš. P. 439. — čím.
Bič zlatem s-ný. Sš. P. 423. — z čeho. Jižť
jest spleten provázek ze tří praménkuov.
Hus III. 164. — S., zmotaný, vorworren. V.
S. příze. Us. — S. člověk, verwirrt, Kom.,
pře. V., řeč. Jel. — Jg.

Spletěti, ěl, ění = pletí se státi, incar-
nari. Tak miluj duše pleť, aby sama ne-
spletěla. Sš. II. 135. Cf. Pleť.