Předchozí (561)  Strana:562  Další (563) |
|
|||
562
|
|||
|
|||
Spletež, vz Pletež.
Spleti (spleji). — se koho = zbaviti se,
loswerden. Není možná toho člověka se s. Hý. Cf. Nestejný, a Splésti se koho. Souvisí s pleji = trávu z obilí trhám, jäten (II. 586.), pak obrazně zbýti se čeho. Hý. Spletichalý, zusammengeflochten, ver-
worren. Lom. Spletichati = splésti, zmodrchati, ver-
flechten, verwirren, verwickeln; obmyslem splésti, verwirren, Intriguen machen. Jg. — se kde kdy. Co se za kralování krále Vla- dislava v zemi české i uherské nad to sple- tichalo, toho všeho pomíjím. Bart. Spletitý, verflochten, verworren, kom-
plicirt. Dch. Spletka, y, f., pletka, pleticha, die In-
trigue. Nz., Žer. 1591. Spletně, é, f., septua, část' domu, zastr.
Rozk. Spletu, vz Splésti.
Spletý, ausgejätet. Vz Spleti.
Splhati se = lézti, steigen. — se kam.
Myslivec šplhá se na skalí. MM. Vz Šplhati. Spliha, y, f., skvrna, místo něčím poma-
zané, der Fleck, Mackel. S-hy po třešních na šatech nerády pouštějí. Us. Č. Cf. Plih, Plíhati. Splihatý, fleckig. Dch.
Splihnouti, hl, utí, lappig, weich werden.
Plátno splihne. Us. Splichtiti, zplichtiti, il, ěn, ění = hru
rovnou učiniti, gleiches Spjel machen. — co. On splichtil hru. Ros., Šd. Cf. Plichta. Splískati, vz Spleskati. — co. Nějakou
novou roztržku a nesvornosť splískali. Skl. I. 326. Split, vz Splět.
Spln, u, m. Měsíc na spině, der Vollmond.
Koll., Šm. Splnění, n. S. slibu, die Erfüllung. D.,
J. tr. Yz Splniti. Splněný; -ěn, a, o, vz Splniti. Kteréžto
summy peněz mně od něho na týž list daných a splněných kvituji. Fauk. 63. Splniti, splním, splň, ně (íc), il, ěn, ční;
splnívati, splňovati = za dosti učiniti, er- füllen, Genüge thun; vyplniti, aus-, erfüllen ; připiti připíjejícímu, Bescheid thun. Jg. — abs. Dobrý dí, dobrý splní. Prov. Připo- věděti a nesplniti. V. Umí hodně splňovati (připíjeti, píti). Us. — co: slovo, přípověď, Ros., přirčení, V., sliby, Jel., žádost'. Troj. Dluh splniti (zaplatiti). NB. Tč. 55., J. tr. — co komu (z čeho). Co bych se já mohl
ženit, mojí matce vůlu splnit. Sš. P. 113. Tu jest mi jeden rukojmě svuoj díl s-nil. Půh. II. 342. (Půh. II. 98., 357.). Žádá, aby jemu těch 35 zl. s-nil. NB. Tč. 26. On mu splnil koflík (připíjejícímu připil). V. Jak jí (sklenici) splnil, padl. V. On mu z koflíku splnil (připil). V. — co proč. Pro zdraví kní- žecí velkou sklenici vina splnil. Záv. —jak. Kúpitel duom kúpil za horských peněz a na tom první penieze 8 hř. splnil horskými penězi. NB. Tč. 256. Ze čtyřdesíti hř. mi splnil jistinu a škod mi nesplnil. Půh. I. 331. — se. Co jsem předpovídal, to se splnilo.
Br. — se v čem. An se v něm (v Ježíši) to jediné s-lo. Sš. Sk. 28. |
Splnomocnenec, nce, m., der Bevoll-
mächtigte. Dch. Vz Zplnomocněnec. Splnomocniti, vz Zplnomocniti.
Splodina, vz Zplodina.
Sploditi, vz Zploditi.
Splohnouti říká se o zvířatech, která
mnoho mladých mívají. Ta žena nerodí, ona plohne. Chrustů se splohlo letos moc. — co. Kočka splohla 7 mladých. Tč. — se kde. Veš se splohne pod strupem, entsteht. V suše se blechy splohly. Na Ostrav. Tč. Splošení, n., die Ver-, Abflachung. Šp.
Splošený; -šen, a, o, flach gemacht, ver-
flacht. Us. Splošiti, il, en, ení, abflachen. Šp. — co
kde čím. Sploštělosť, i, f., die Abplattung. S. země.
Dch., Nz. Sploštělý, abgeplattet. S. kámen. Us.
Sploštění, n., die Abplattung, sploštěnosť.
Nz. Sploštěnosť, i, f., die Verflachung, Ab-
plattung. S. země. Vz KP. IL 47., Nz. Sploštěný; -ěn, a, o, verflacht, abge-
plattet. — kde. Země na obou polech s. Us. Hý. Sploštiti, il, ěn, ění, flach machen. —
co. Us. Splouti, zplouti, spluji, oul, ul, utí; sply-
nouti, ul, utí; splovati, splovám a splovu; splavati, splavám a splavu; splývati, spla- vávati = vznášeti se na vodě, plovati, schwim- men (v tomto smyslu lépe: zplouti, Jg.); dolů plouti, herabschwimmen o. schiffen; stéci, odtéci, odplynouti, ab-, wegfliessen; do hromady plynouti, zusammenfliessen. Jg., Ž. wit. 1. 3. — abs. Rozpustí se a splyne. Záv. Splynula česť a chvála (odtekla). Troj. Synové cizí zplouli. V. — v čem. V apo- štolech splývala veškera pravomocnosť církve. Sš. II. 115. Vše v krvi splývá. Kom. — odkud kam. Již splouli s jezu. Ros. Sluší, aby sláva také veškera na Boha a Krista z nich (divů) splývala; Rozkoš nad tvé nebe ve hruď splývá s tebe. Sš. Sk. 118., Bs. 11. — kde. Olej na vodě splývá. Kram. Něco tam na rybníce splývá. Ros. Duch sv. na vodách zplýval. Br. Na témž ostrově v studénkách nad vodou prysky- řice splývá. Boč. Zploulo nad vodou to dřevo. Lom. Že ve větě verše 16. dvě věci v jednu splývají. Sš. Sk. 79. Všecky milosti v jeden celek splynuly u něho; Uštědření křepelek hebreům na poušti na zlo a zá- hubu splynulo. Sš. I. 21., Ob. 166. — kam. Splynuly vše vody do hluboké tůně; A od té doby splynuli židokřesťané s pohano- křesťany v jednu církev; Pojem brzkosti a pojem snadnosti tu v jedno splývají; Maria celá vzplývala ve chvalopíseň Boha; Výtka fariseům daná tím důrazněji splývala na učitele fariseův. Sš. Bs. 4., Sk. 246., II. 9., L. 19., 119. (Hý.). — k čemu. Že oboje k oslavě splyne Kristově; Zázrakové ti zajisté splý- vají ke slávě boží. Sš. II. 159., Sk. 25. — kde s kým. Ale i při posluchačech sply- nula příčina náboženská se sobětnou. Sš. Sk. 228. Prameny do potoka splynuly. V čer- ném moři každý tonuv po pupek čerstvě nad vodu splývá. Čas. duch. —jak. Byť to |
||
|
|||
Předchozí (561)  Strana:562  Další (563) |