562

Spletež, vz Pletež.

Spleti (spleji). — se koho = zbaviti se,
loswerden. Není možná toho člověka se s.
Hý. Cf. Nestejný, a Splésti se koho. Souvisí
s pleji = trávu z obilí trhám, jäten (II.
586.), pak obrazně zbýti se čeho. Hý.

Spletichalý, zusammengeflochten, ver-
worren. Lom.

Spletichati = splésti, zmodrchati, ver-
flechten, verwirren, verwickeln; obmyslem
splésti, verwirren, Intriguen machen. Jg. —
se kde kdy. Co se za kralování krále Vla-
dislava v zemi české i uherské nad to sple-
tichalo, toho všeho pomíjím. Bart.

Spletitý, verflochten, verworren, kom-
plicirt. Dch.

Spletka, y, f., pletka, pleticha, die In-
trigue. Nz., Žer. 1591.

Spletně, é, f., septua, část' domu, zastr.
Rozk.

Spletu, vz Splésti.

Spletý, ausgejätet. Vz Spleti.

Splhati se = lézti, steigen. — se kam.
Myslivec šplhá se na skalí. MM. Vz Šplhati.

Spliha, y, f., skvrna, místo něčím poma-
zané, der Fleck, Mackel. S-hy po třešních
na šatech nerády pouštějí. Us. Č. Cf. Plih,
Plíhati.

Splihatý, fleckig. Dch.

Splihnouti, hl, utí, lappig, weich werden.
Plátno splihne. Us.

Splichtiti, zplichtiti, il, ěn, ění = hru
rovnou učiniti, gleiches Spjel machen. —
co. On splichtil hru. Ros., Šd. Cf. Plichta.

Splískati, vz Spleskati. — co. Nějakou
novou roztržku a nesvornosť splískali. Skl.
I. 326.

Split, vz Splět.

Spln, u, m. Měsíc na spině, der Vollmond.
Koll., Šm.

Splnění, n. S. slibu, die Erfüllung. D.,
J. tr. Yz Splniti.

Splněný; -ěn, a, o, vz Splniti. Kteréžto
summy peněz mně od něho na týž list daných
a splněných kvituji. Fauk. 63.

Splniti, splním, splň, ně (íc), il, ěn, ční;
splnívati, splňovati = za dosti učiniti, er-
füllen, Genüge thun; vyplniti, aus-, erfüllen ;
připiti připíjejícímu, Bescheid thun. Jg. —
abs. Dobrý dí, dobrý splní. Prov. Připo-
věděti a nesplniti. V. Umí hodně splňovati
(připíjeti, píti). Us. — co: slovo, přípověď,
Ros., přirčení, V., sliby, Jel., žádost'. Troj.
Dluh splniti (zaplatiti). NB. Tč. 55., J. tr.

— co komu (z čeho). Co bych se já mohl
ženit, mojí matce vůlu splnit. Sš. P. 113.
Tu jest mi jeden rukojmě svuoj díl s-nil.
Půh. II. 342. (Půh. II. 98., 357.). Žádá, aby
jemu těch 35 zl. s-nil. NB. Tč. 26. On mu
splnil koflík (připíjejícímu připil). V. Jak jí
(sklenici) splnil, padl. V. On mu z koflíku
splnil (připil). V. — co proč. Pro zdraví kní-
žecí velkou sklenici vina splnil. Záv. —jak.
Kúpitel duom kúpil za horských peněz a
na tom první penieze 8 hř. splnil horskými
penězi. NB. Tč. 256. Ze čtyřdesíti hř. mi
splnil jistinu a škod mi nesplnil. Půh. I. 331.

— se. Co jsem předpovídal, to se splnilo.
Br. — se v čem. An se v něm (v Ježíši)
to jediné s-lo. Sš. Sk. 28.

Splnomocnenec, nce, m., der Bevoll-
mächtigte. Dch. Vz Zplnomocněnec.

Splnomocniti, vz Zplnomocniti.

Splodina, vz Zplodina.

Sploditi, vz Zploditi.

Splohnouti říká se o zvířatech, která
mnoho mladých mívají. Ta žena nerodí, ona
plohne. Chrustů se splohlo letos moc. —
co. Kočka splohla 7 mladých. Tč. — se
kde. Veš se splohne pod strupem, entsteht.
V suše se blechy splohly. Na Ostrav. Tč.

Splošení, n., die Ver-, Abflachung. Šp.

Splošený; -šen, a, o, flach gemacht, ver-
flacht. Us.

Splošiti, il, en, ení, abflachen. Šp. — co
kde čím.

Sploštělosť, i, f., die Abplattung. S. země.
Dch., Nz.

Sploštělý, abgeplattet. S. kámen. Us.

Sploštění, n., die Abplattung, sploštěnosť.
Nz.

Sploštěnosť, i, f., die Verflachung, Ab-
plattung. S. země. Vz KP. IL 47., Nz.

Sploštěný; -ěn, a, o, verflacht, abge-
plattet. — kde. Země na obou polech s.
Us. Hý.

Sploštiti, il, ěn, ění, flach machen. —
co. Us.

Splouti, zplouti, spluji, oul, ul, utí; sply-
nouti, ul, utí; splovati, splovám a splovu;
splavati, splavám a splavu; splývati, spla-
vávati = vznášeti se na vodě, plovati, schwim-
men (v tomto smyslu lépe: zplouti, Jg.);
dolů plouti, herabschwimmen o. schiffen;
stéci, odtéci, odplynouti, ab-, wegfliessen;
do hromady plynouti, zusammenfliessen. Jg.,
Ž. wit. 1. 3. — abs. Rozpustí se a splyne.
Záv. Splynula česť a chvála (odtekla). Troj.
Synové cizí zplouli. V. — v čem. V apo-
štolech splývala veškera pravomocnosť
církve. Sš. II. 115. Vše v krvi splývá. Kom.
— odkud kam. Již splouli s jezu. Ros.
Sluší, aby sláva také veškera na Boha a
Krista z nich (divů) splývala; Rozkoš nad
tvé nebe ve hruď splývá s tebe. Sš. Sk.
118., Bs. 11. — kde. Olej na vodě splývá.
Kram. Něco tam na rybníce splývá. Ros.
Duch sv. na vodách zplýval. Br. Na témž
ostrově v studénkách nad vodou prysky-
řice splývá. Boč. Zploulo nad vodou to
dřevo. Lom. Že ve větě verše 16. dvě věci
v jednu splývají. Sš. Sk. 79. Všecky milosti
v jeden celek splynuly u něho; Uštědření
křepelek hebreům na poušti na zlo a zá-
hubu splynulo. Sš. I. 21., Ob. 166. — kam.
Splynuly vše vody do hluboké tůně; A od
té doby splynuli židokřesťané s pohano-
křesťany v jednu církev; Pojem brzkosti
a pojem snadnosti tu v jedno splývají; Maria
celá vzplývala ve chvalopíseň Boha; Výtka
fariseům daná tím důrazněji splývala na
učitele fariseův. Sš. Bs. 4., Sk. 246., II. 9., L.
19., 119. (Hý.). — k čemu. Že oboje k oslavě
splyne Kristově; Zázrakové ti zajisté splý-
vají ke slávě boží. Sš. II. 159., Sk. 25. —
kde s kým. Ale i při posluchačech sply-
nula příčina náboženská se sobětnou. Sš.
Sk. 228. Prameny do potoka splynuly. V čer-
ném moři každý tonuv po pupek čerstvě
nad vodu splývá. Čas. duch. —jak. Byť to



	562

	Spletež, vz Pletež. Spleti (spleji). — se koho = zbaviti se, loswerden. Není možná toho člověka se s. Hý. Cf. Nestejný, a Splésti se koho. Souvisí s pleji = trávu z obilí trhám, jäten (II. 586.), pak obrazně zbýti se čeho. Hý. Spletichalý, zusammengeflochten, ver- worren. Lom. Spletichati = splésti, zmodrchati, ver- flechten, verwirren, verwickeln; obmyslem splésti, verwirren, Intriguen machen. Jg. — se kde kdy. Co se za kralování krále Vla- dislava v zemi české i uherské nad to sple- tichalo, toho všeho pomíjím. Bart. Spletitý, verflochten, verworren, kom- plicirt. Dch. Spletka, y, f., pletka, pleticha, die In- trigue. Nz., Žer. 1591. Spletně, é, f., septua, část' domu, zastr. Rozk. Spletu, vz Splésti. Spletý, ausgejätet. Vz Spleti. Splhati se = lézti, steigen. — se kam. Myslivec šplhá se na skalí. MM. Vz Šplhati. Spliha, y, f., skvrna, místo něčím poma- zané, der Fleck, Mackel. S-hy po třešních na šatech nerády pouštějí. Us. Č. Cf. Plih, Plíhati. Splihatý, fleckig. Dch. Splihnouti, hl, utí, lappig, weich werden. Plátno splihne. Us. Splichtiti, zplichtiti, il, ěn, ění = hru rovnou učiniti, gleiches Spjel machen. — co. On splichtil hru. Ros., Šd. Cf. Plichta. Splískati, vz Spleskati. — co. Nějakou novou roztržku a nesvornosť splískali. Skl. I. 326. Split, vz Splět. Spln, u, m. Měsíc na spině, der Vollmond. Koll., Šm. Splnění, n. S. slibu, die Erfüllung. D., J. tr. Yz Splniti. Splněný; -ěn, a, o, vz Splniti. Kteréžto summy peněz mně od něho na týž list daných a splněných kvituji. Fauk. 63. Splniti, splním, splň, ně (íc), il, ěn, ční; splnívati, splňovati = za dosti učiniti, er- füllen, Genüge thun; vyplniti, aus-, erfüllen ; připiti připíjejícímu, Bescheid thun. Jg. — abs. Dobrý dí, dobrý splní. Prov. Připo- věděti a nesplniti. V. Umí hodně splňovati (připíjeti, píti). Us. — co: slovo, přípověď, Ros., přirčení, V., sliby, Jel., žádost'. Troj. Dluh splniti (zaplatiti). NB. Tč. 55., J. tr. — co komu (z čeho). Co bych se já mohl ženit, mojí matce vůlu splnit. Sš. P. 113. Tu jest mi jeden rukojmě svuoj díl s-nil. Půh. II. 342. (Půh. II. 98., 357.). Žádá, aby jemu těch 35 zl. s-nil. NB. Tč. 26. On mu splnil koflík (připíjejícímu připil). V. Jak jí (sklenici) splnil, padl. V. On mu z koflíku splnil (připil). V. — co proč. Pro zdraví kní- žecí velkou sklenici vina splnil. Záv. —jak. Kúpitel duom kúpil za horských peněz a na tom první penieze 8 hř. splnil horskými penězi. NB. Tč. 256. Ze čtyřdesíti hř. mi splnil jistinu a škod mi nesplnil. Půh. I. 331. — se. Co jsem předpovídal, to se splnilo. Br. — se v čem. An se v něm (v Ježíši) to jediné s-lo. Sš. Sk. 28.	Splnomocnenec, nce, m., der Bevoll- mächtigte. Dch. Vz Zplnomocněnec. Splnomocniti, vz Zplnomocniti. Splodina, vz Zplodina. Sploditi, vz Zploditi. Splohnouti říká se o zvířatech, která mnoho mladých mívají. Ta žena nerodí, ona plohne. Chrustů se splohlo letos moc. — co. Kočka splohla 7 mladých. Tč. — se kde. Veš se splohne pod strupem, entsteht. V suše se blechy splohly. Na Ostrav. Tč. Splošení, n., die Ver-, Abflachung. Šp. Splošený; -šen, a, o, flach gemacht, ver- flacht. Us. Splošiti, il, en, ení, abflachen. Šp. — co kde čím. Sploštělosť, i, f., die Abplattung. S. země. Dch., Nz. Sploštělý, abgeplattet. S. kámen. Us. Sploštění, n., die Abplattung, sploštěnosť. Nz. Sploštěnosť, i, f., die Verflachung, Ab- plattung. S. země. Vz KP. IL 47., Nz. Sploštěný; -ěn, a, o, verflacht, abge- plattet. — kde. Země na obou polech s. Us. Hý. Sploštiti, il, ěn, ění, flach machen. — co. Us. Splouti, zplouti, spluji, oul, ul, utí; sply- nouti, ul, utí; splovati, splovám a splovu; splavati, splavám a splavu; splývati, spla- vávati = vznášeti se na vodě, plovati, schwim- men (v tomto smyslu lépe: zplouti, Jg.); dolů plouti, herabschwimmen o. schiffen; stéci, odtéci, odplynouti, ab-, wegfliessen; do hromady plynouti, zusammenfliessen. Jg., Ž. wit. 1. 3. — abs. Rozpustí se a splyne. Záv. Splynula česť a chvála (odtekla). Troj. Synové cizí zplouli. V. — v čem. V apo- štolech splývala veškera pravomocnosť církve. Sš. II. 115. Vše v krvi splývá. Kom. — odkud kam. Již splouli s jezu. Ros. Sluší, aby sláva také veškera na Boha a Krista z nich (divů) splývala; Rozkoš nad tvé nebe ve hruď splývá s tebe. Sš. Sk. 118., Bs. 11. — kde. Olej na vodě splývá. Kram. Něco tam na rybníce splývá. Ros. Duch sv. na vodách zplýval. Br. Na témž ostrově v studénkách nad vodou prysky- řice splývá. Boč. Zploulo nad vodou to dřevo. Lom. Že ve větě verše 16. dvě věci v jednu splývají. Sš. Sk. 79. Všecky milosti v jeden celek splynuly u něho; Uštědření křepelek hebreům na poušti na zlo a zá- hubu splynulo. Sš. I. 21., Ob. 166. — kam. Splynuly vše vody do hluboké tůně; A od té doby splynuli židokřesťané s pohano- křesťany v jednu církev; Pojem brzkosti a pojem snadnosti tu v jedno splývají; Maria celá vzplývala ve chvalopíseň Boha; Výtka fariseům daná tím důrazněji splývala na učitele fariseův. Sš. Bs. 4., Sk. 246., II. 9., L. 19., 119. (Hý.). — k čemu. Že oboje k oslavě splyne Kristově; Zázrakové ti zajisté splý- vají ke slávě boží. Sš. II. 159., Sk. 25. — kde s kým. Ale i při posluchačech sply- nula příčina náboženská se sobětnou. Sš. Sk. 228. Prameny do potoka splynuly. V čer- ném moři každý tonuv po pupek čerstvě nad vodu splývá. Čas. duch. —jak. Byť to