563

splynulo bez pomsty (odplynulo). Rokyc. To
spojení s Kristem nesmí na jalovo sply-
nouti ; Posvätnosť ta na zmar nesplyne; Což
jim ale na prázdno splynulo; To ale všecko
nyní splynulo nadarmo; Nedopustiv, aby na
marno ti darové jeho splynuli; Bohem po-
hrdati ale žádnému tvoru podlé věčných
zákonů nemůže bez trestu splynouti; Slova
Petrova na nic splynula; Oběti vaše ne-
splynou bez odplaty; Leč vám nekolnosť
vaše splyne na pomstu. Sš. I. 76., 117., II.
19., 32., 104., J. 210., Sk. 145., L. 74., 103.
(Hý.). Narážky celým lijákem na oba sply-
nuly. Brt. Instr. 15. — čím. Splývá dívka
růžemi studu. Č. — kudy. Sivá husa sivá
dolů vodu splývá. Sš. P. 375. Zpod klo-
boučku dral se krásný vrkoč a splýval po
štíhlém tílku skorem až po pás. Us. Tč.

Splovář, e, m., nautila, zastr. Rozk.

Splovati, vz Splouti.

Splozenec, nce, m., der Geborene, das
Kind. Kos. Ol. I. 302. Vz Zplozenec.

Splození, vz Zplození.

Splstiti, il, stěn a štěn, ění; splšťovati =
v plsť obrátiti, filzen. Jg. - se = plstí se
státi, zu Filz werden, shoustnouti, sich ver-
dichten. Jel.

Spluha, y, í.,jm. prosmyku. Pal.II. 2. 51.

Spluhaviti, il, en, ení, verunreinigen. Na
Ostrav. Tč. — co čím.

Spluchov, a, m., Spluchau, ves u Frýdka,
b) u Fryštátu.

Splundrovati, z něm. plündern, vydran-
covati. — co: předměstí. Dač. I. 194.

Spluskati, zusammenplätschern. Na Ostr.
Tč.

Splvěti, ěl, ění = plynutím, roztopením
sceleti, verschmelzen, zugeschmolzen werden.

Splviti, il, en, ení, splvovati = rozto-
pením zceliti, verschmelzen, zusammenschmel-
zen. — co: trubky tlakoměrů. Č.

Splynouti, vz Splouti.

Splynulý, zusammengeflossen. A s tím
u něho v jedno splynulé vyvolení k apo-
štolství. Sš. II. 13.

Splynutí, n., der Zusammen-, der Abfluss.

Splyv, u, m. = splynutí, der Zusammen-
fliiss, die Vereinigung. Sf.

Splývati, vz Splouti.

Splývavý, zusammenfliessend, obenan-
fliessend.

Splz, u, m., oteklé osrdí. Kráva má s.
U Rychn.

Splznouti, ul, utí = sklouznouti, aus-
glitschen. Lex. vet.

Splzov, a, m., něm. Splsow, ves u Něm.
Brodu. PL.

Splž, něm. Spiels, ves v Klatovsku.

Splže, f., pl. = kobyly n. kozy n. srub
před mlýnem proti dřenici ledové, die Eis-
böcke. 1550. Jg. Slovn.

Spnouti, vz Sepnouti.

Spoběhaná, é, f., sháňka, běhání, starost.
Má s-nou. U Žamb. Dbv.

Spoborník, a, m., der Kampf-, Bundes-
genosse. Vký.

Spocení, n. S. syrových kozí, das Ab-
schwitzen frischer Häute. Šp.

Spocený; -en, a, o, ver-, abgeschwitzt.
S. kůže. Us. Šp.

S počátku, lépe: z počátku.

Spočidlo, a, n., der Ruheplatz. Pl.

Spočinek, nku, m., odpočinutí, die Ruhe,
Rastung. Bern.

Spočinouti, ul, utí; spočívati = odpoči-
nouti, ruhen, ausruhen, rasten; nesprávně
spočívati ve smyslu něm. worauf beruhen.

— kde (v čem). Spočívej tiše ve stu-
deném hrobě. Tam. pam. Blažen, kdo v té
bezstinné druhdy vlasti spočine; Osud náš
veškeren, osud jednotlivých člověků i celých
národu v jeho rukou spočívá; V trojici
ctností dotčených, víry, naděje a lásky spo-
čívá svatosť křesťanská; Že idea všechněch
věcí v Kristu spočívá. Sš. Bs. 43., J. 88.,
II. 194., 199. (Hý.). Srdce moje tebou jaté
spočine v tvé lásce. Sš. P. 68. Každý jazyk
vlastního idiomu užívá, ve kterém velký
díl básnické krásy spočívá (Cf. sp. na čem).

— kde, na čem. Rk., Č. Ten trám na zdi
spočívá (správně: leží). Us. Naděje naše
spočívá na mládeži, správně: zakládá se,
záleží, založena Jest na mládeži, naší nadějí
jest mládež. Šb., Š. a Ž., Bs. Celá vina spočívá
v tom, správně; zakládá se, založena jest.
Bs. S uvedenými opravami snáší se Brs. 2.
vd. 235. uče, že spočívati neznamená ně-
mecké úsloví worauf beruhen: toto vyjadřuje
se slovesy zakládati se, záležeti. Cf. tato slo-
vesa a: Neb všie země česť leží na tom.
Dal. 31. Zatmělosť textu buďto jest ve slo-
vích, buďto v mluvení. Nz. — Na hlavě kaž-
dého z přítomných takový jakby ohnivý
jazyk spočinul; Klatba boží na něm spo-
činula. Sš. Sk. 18., II. 10. - kde (u koho).
Vím já v horách březinečku, v té březince
studenečku, my si u ní spočineme, když od
tatička půjdeme; Tak si u ní spočívali, ve-
čera se dováhali. Sš. P. 463. — kde kdy.
Uzřel učeníka, jenž také spočinul při ve-
čeři na hrudi jeho. Sš. J. 306. — s kým.
Ať se panna napije a s námi tu spočine. Sš.
P. 22. — si. Plyň, hlavičko, plyň dolů k by-
strému Dunaju, jak k Dunaju doplyneš,
potom sobě spočineš. Sš. P. 128. (531.).
Jednou přec si spočineš. Kká — kde jak
dlouho. Do hrobu mja dajte, do hrobu
tmavého, tam budu spočívat až do dně
súdného. Sš. P. 59.

Spočinulosť, i, f., die Ruhe, Rastung.
Jejich (prvokřesťanů) v Bohu s. Sš. Sk. 34.

Spočísti, spočtu, čti, četl (a čtl), čten,
ení; spočítati, spočítávati, zusammenrechnen,
-zählen, berechnen. Jg. — co: útraty. Spo-
čítej to. Us. Na trávníčku tráva drobná, spo-
čítat ju néni možná. Sš. P. 114. — co kde.
Já ti hříchy neodpustím, až spočítáš v moři
písek, v moři písek, stromě lístek. Sš. Ps.
774. — co komu. Já ti spočítám žebra (na-
tluku ti)! U Litomš. Bda. — se. Počkajte,
pacholci, v dědině na konci, tam se spočí-
táme, sme-li tady všeci. Sš. P. 721. (Tč.).
—- se s kým. J tr. Já bych se s nim spo-
čítal (sepral). U Žamb. Dbv. — jak. Umí
dobře Číst a léta svá spočítá na minutu.
U Domažl. Šd. Spočítati něco na prstech.
D. — co v čem: v penězích, zu Gelde be-
rechnen. J tr., Nz. — na koho: summa na
věřitele spočtená (vyměřená), berechnet. J.
tr., Nz.



	563

	splynulo bez pomsty (odplynulo). Rokyc. To spojení s Kristem nesmí na jalovo sply- nouti ; Posvätnosť ta na zmar nesplyne; Což jim ale na prázdno splynulo; To ale všecko nyní splynulo nadarmo; Nedopustiv, aby na marno ti darové jeho splynuli; Bohem po- hrdati ale žádnému tvoru podlé věčných zákonů nemůže bez trestu splynouti; Slova Petrova na nic splynula; Oběti vaše ne- splynou bez odplaty; Leč vám nekolnosť vaše splyne na pomstu. Sš. I. 76., 117., II. 19., 32., 104., J. 210., Sk. 145., L. 74., 103. (Hý.). Narážky celým lijákem na oba sply- nuly. Brt. Instr. 15. — čím. Splývá dívka růžemi studu. Č. — kudy. Sivá husa sivá dolů vodu splývá. Sš. P. 375. Zpod klo- boučku dral se krásný vrkoč a splýval po štíhlém tílku skorem až po pás. Us. Tč. Splovář, e, m., nautila, zastr. Rozk. Splovati, vz Splouti. Splozenec, nce, m., der Geborene, das Kind. Kos. Ol. I. 302. Vz Zplozenec. Splození, vz Zplození. Splstiti, il, stěn a štěn, ění; splšťovati = v plsť obrátiti, filzen. Jg. - se = plstí se státi, zu Filz werden, shoustnouti, sich ver- dichten. Jel. Spluha, y, í.,jm. prosmyku. Pal.II. 2. 51. Spluhaviti, il, en, ení, verunreinigen. Na Ostrav. Tč. — co čím. Spluchov, a, m., Spluchau, ves u Frýdka, b) u Fryštátu. Splundrovati, z něm. plündern, vydran- covati. — co: předměstí. Dač. I. 194. Spluskati, zusammenplätschern. Na Ostr. Tč. Splvěti, ěl, ění = plynutím, roztopením sceleti, verschmelzen, zugeschmolzen werden. Splviti, il, en, ení, splvovati = rozto- pením zceliti, verschmelzen, zusammenschmel- zen. — co: trubky tlakoměrů. Č. Splynouti, vz Splouti. Splynulý, zusammengeflossen. A s tím u něho v jedno splynulé vyvolení k apo- štolství. Sš. II. 13. Splynutí, n., der Zusammen-, der Abfluss. Splyv, u, m. = splynutí, der Zusammen- fliiss, die Vereinigung. Sf. Splývati, vz Splouti. Splývavý, zusammenfliessend, obenan- fliessend. Splz, u, m., oteklé osrdí. Kráva má s. U Rychn. Splznouti, ul, utí = sklouznouti, aus- glitschen. Lex. vet. Splzov, a, m., něm. Splsow, ves u Něm. Brodu. PL. Splž, něm. Spiels, ves v Klatovsku. Splže, f., pl. = kobyly n. kozy n. srub před mlýnem proti dřenici ledové, die Eis- böcke. 1550. Jg. Slovn. Spnouti, vz Sepnouti. Spoběhaná, é, f., sháňka, běhání, starost. Má s-nou. U Žamb. Dbv. Spoborník, a, m., der Kampf-, Bundes- genosse. Vký. Spocení, n. S. syrových kozí, das Ab- schwitzen frischer Häute. Šp. Spocený; -en, a, o, ver-, abgeschwitzt. S. kůže. Us. Šp.	S počátku, lépe: z počátku. Spočidlo, a, n., der Ruheplatz. Pl. Spočinek, nku, m., odpočinutí, die Ruhe, Rastung. Bern. Spočinouti, ul, utí; spočívati = odpoči- nouti, ruhen, ausruhen, rasten; nesprávně spočívati ve smyslu něm. worauf beruhen. — kde (v čem). Spočívej tiše ve stu- deném hrobě. Tam. pam. Blažen, kdo v té bezstinné druhdy vlasti spočine; Osud náš veškeren, osud jednotlivých člověků i celých národu v jeho rukou spočívá; V trojici ctností dotčených, víry, naděje a lásky spo- čívá svatosť křesťanská; Že idea všechněch věcí v Kristu spočívá. Sš. Bs. 43., J. 88., II. 194., 199. (Hý.). Srdce moje tebou jaté spočine v tvé lásce. Sš. P. 68. Každý jazyk vlastního idiomu užívá, ve kterém velký díl básnické krásy spočívá (Cf. sp. na čem). — kde, na čem. Rk., Č. Ten trám na zdi spočívá (správně: leží). Us. Naděje naše spočívá na mládeži, správně: zakládá se, záleží, založena Jest na mládeži, naší nadějí jest mládež. Šb., Š. a Ž., Bs. Celá vina spočívá v tom, správně; zakládá se, založena jest. Bs. S uvedenými opravami snáší se Brs. 2. vd. 235. uče, že spočívati neznamená ně- mecké úsloví worauf beruhen: toto vyjadřuje se slovesy zakládati se, záležeti. Cf. tato slo- vesa a: Neb všie země česť leží na tom. Dal. 31. Zatmělosť textu buďto jest ve slo- vích, buďto v mluvení. Nz. — Na hlavě kaž- dého z přítomných takový jakby ohnivý jazyk spočinul; Klatba boží na něm spo- činula. Sš. Sk. 18., II. 10. - kde (u koho). Vím já v horách březinečku, v té březince studenečku, my si u ní spočineme, když od tatička půjdeme; Tak si u ní spočívali, ve- čera se dováhali. Sš. P. 463. — kde kdy. Uzřel učeníka, jenž také spočinul při ve- čeři na hrudi jeho. Sš. J. 306. — s kým. Ať se panna napije a s námi tu spočine. Sš. P. 22. — si. Plyň, hlavičko, plyň dolů k by- strému Dunaju, jak k Dunaju doplyneš, potom sobě spočineš. Sš. P. 128. (531.). Jednou přec si spočineš. Kká — kde jak dlouho. Do hrobu mja dajte, do hrobu tmavého, tam budu spočívat až do dně súdného. Sš. P. 59. Spočinulosť, i, f., die Ruhe, Rastung. Jejich (prvokřesťanů) v Bohu s. Sš. Sk. 34. Spočísti, spočtu, čti, četl (a čtl), čten, ení; spočítati, spočítávati, zusammenrechnen, -zählen, berechnen. Jg. — co: útraty. Spo- čítej to. Us. Na trávníčku tráva drobná, spo- čítat ju néni možná. Sš. P. 114. — co kde. Já ti hříchy neodpustím, až spočítáš v moři písek, v moři písek, stromě lístek. Sš. Ps. 774. — co komu. Já ti spočítám žebra (na- tluku ti)! U Litomš. Bda. — se. Počkajte, pacholci, v dědině na konci, tam se spočí- táme, sme-li tady všeci. Sš. P. 721. (Tč.). —- se s kým. J tr. Já bych se s nim spo- čítal (sepral). U Žamb. Dbv. — jak. Umí dobře Číst a léta svá spočítá na minutu. U Domažl. Šd. Spočítati něco na prstech. D. — co v čem: v penězích, zu Gelde be- rechnen. J tr., Nz. — na koho: summa na věřitele spočtená (vyměřená), berechnet. J. tr., Nz.