564

Spočítání, n., die Zusammenzählung, Be-
rechnung.
Spočítaný; -án, a, o, zusammengezählt,

berechnet. Us.

Spočiti se = spáčiti se. Na Ostrav. Tč.

Spočívadlo, a, n., odpočívadlo, das Ruhe-
bett. Johan. 69.

Spočívati, vz Spočinouti.

Spočna, y, f., dracotidius, kámen, zastr.
Rozk. — S., der Succinit, Topazolith, ge-
meiner Granat. Min. 466.

Spočtení, n., das Zusammenrechnen.

Spočtený; -en, a, o, zusammengezählt,
berechnet. S. útraty. Us.

Spočtovaný = spočtený. Slov.

Spočtovati = spočísti. Slov.

Spočtovnosť, i, f., die Zählbarkeit. Slov.

Spočtový == sčítanlivý, zählbar. Slov.

Spočtu, vz Spočísti.

Spod, spod, u, m., dolní strana, dno, der
Boden, Grund, die Basis. Spod úhlu. Sedl.
Spody hor. S. země, der Erdgrund. Dch.
V math. s. = čára základná, základnice, die
Grundlinie a plocha základná, die Grund-
fläche. Nz. — Sukně jest mokrá okolo spodu.
Šd. — S., nepravda, das Unrecht. Inu tak
ty máš svrch (Recht) a já s. U Chlumce. Jg.
— Adv. spodem, od spodu, ve spod, ke spodu,
ve spodu, na spod, na spodu, pod spod, po
spodu, v spod, ze spod, ze spodu n. zpodem,
od zpodu atd.; kompar. spůzeji, spůze, spůz;
superl. nejspůze = dole, unten auf dem Bo-
den. Od spodu podepříti. V. Dělá vrchem
a spodem. Us. Pobral nadbyt i s vrchu i se
spod. Půh. II. 42. Svrchem jest půda sucha,
spodem mokra. Brt. S. 57. Uchyti spod po-
stele haďacú kožú. Na Slov. Pov. I. 58. Vz
Mkl. S. 537. Chalupa spodem (spodkem)
zděná, vrchem roubená. Zlob. Po spod, pod-
spod ležeti. I dostali se spod. Br.

Spodák, u, m., spodní kámen ve mlýně,
der Bodenstein. Prm. IV. 188. — S., kolo
na spodní vodu, hřebenáč, unterschlächtiges
Rad. Šp. — S., mlýn se spodní vodou, un-
terschlächtige Mühle. Šp., Puch.

Spodákový, ku spodáku náležející. S.
miska. Vz Prm. III. c. 20.

Spodál, u, m., spodovodní kolo, unter-
schlächtiges Rad. Vz Spodák. — S., lépe:
s podál, von unten. Lom.

Spodální, unterschlächtig. S. kolo. Techn.
I. 20. Vz Spodál.

Spodbíjati, ze spodu pobíjeti, unterhalb
beschlagen. Na Ostrav. Tč. — co.

Spodček, vz Spodek.

Spodeční, der untere, Grund-, Basis-. S.
úd. Rostl., Slb.

Spodek, zpodek, dku, spodeček, spodček,
ečku, m. = zpod, zpodní částka (n. dolní),
podstavek, der untere Theil, der Boden, die
Basis. S. domu, listu (rub), hory, stolu, lodi,
košile (Untertheil), stromu, sklenice, figury
geometrické (basis). Us. (Jg.). Vrchem
i spodkem tu ven šlo. Zlob. S. střídy, jámy
(dno), die Sohle, Hř., člunu. Dch. Kde "od
spodka do vrchu samučičká přadza naklá-
daná ležala. Er. Čít. sl. 68. To dej na spodek.
Nabral už na spodku, od spodku, ze samého
spodku. Us. Šd. Svršek nepřečkáte a spodek
nezederete (říkají ševci o botách jimi udě-

laných a když se přece brzo roztrhaly, vy-
mlouvají se řkouce: Mínili jsme, že nebe
nepřečkáte a zemi nezederete). U Litomš. Dč.
Vršky vtáci na hnízdečka, spodky chlapci
na pérečka (vzali). Sš. P. 322. — S., spodní
mlýnský kámen (V.), kámen lehlý, pevně za-
dělaný, na kterém běhoun obíhá, der Boden-
stein. Vys. S. vykroužiti, vysaditi. Vys. —
S. na stavu tkadlcovském = spodní částka
přirážky čili bidla. Us. u Petrovic. Dch. —
Spodky = prázdné vory bez nákladu. Um.
les. — S., dka, m., ve hře v kartách, důlek,
spodník, der Untermann. Já biji spodkem.
D. Přihoď spodka. — Spodky, uv, pl, m. =
kalhoty, poctivice, nohavice, die Hose. S.
k jízdě, die Reithose. Čsk. Jirchové s., wild-
lederne Hosen. Dch. Dát klukovi, až se
spodky leknou; Natáhnouti komu spodky
(dáti mu výprask). Dch. Vz Výprask. Vy-
dělal si na spodky (byl bit). Us.

Spodepříti, el, en, ení, unterstützen. —
co čím. Mněli, že všecku církev svýma ra-
menoma spodepřeli. Jel. Enc. m. 59.

Spodina, y, f., spodek, půda pod ornici
n. mrtvá, surová země, der Untergrund, die
Grundfläche. Pta. — S. = pata, der Fuss.
S. hory. Sš. Oa. 247. Domy stojí na s-ně
srázu západné hory. Sš. L. 63. — S. lbová,
basis cranii, der Schädelgrund. Nz.

Spodi-um, a, n., z řec, čerň kostní, uhlí
kostní, popel, das Spodium. Rk.

Spodkování, n. = brání, přebírání spod-
kového uhlí, das Nachreissen, Rauben der in
der Sohle gelassenen Kohle, Sohlenstrassen-
bau. Hř.

Spodkovice, e, f., das Bodenleder. Šp.

Spodky, vz Spodek (na konci).

Spodláčka, y, f., spodnice, spodní sukně,
der Unterrock. U Rychn. Msk.

Spodliť se = podlým se učiniti, sich ge-
mein machen, erniedrigen. Us. na Ostrav.
Tč.

Spodňáky, pl., m. = spodní nohavice,
podolíkačky, die Unterhose. Slez. Šd.

Spodně, zpodně, komp. spodněji; unten.
Kn. lék.

Spodní a zpodní, V., komp. spodnější,
superlat. nejspodnější; der untere, Unter-,
Boden-. S. peřina, kámen (mlýnský, spodek),
břicho (podbřišek), V., pokoje (přízemní),
šaty, Har., díl, vrstva, kolo, D., ploska nohy,
Kom., strana něčeho, Har., břevno u lodí,
plocha, Us., střevo (konečník), kosť, čelisť,
Krok., kvasnice, Rk., stavba, der Unterbau,
voda, das Grundwasser, půda, der Unter-
grund. Dch. S. oddělení silurského útvaru; s.
devon, flec uhelná, lias, dogger, malm, čedič.
Krč. 388., 481., 535., 661., 662., 673., 679.,
711. S. vítr = jižní. Jde s. vítr, bude nám
pršeti. U Oloin. Sd. Aby milá věděla, keró
cestó půdu. Půdu-li to vrchňéší aneb spod-
ňéší, bude plakat, naříkat moja némiléší.
Sš. P. 406. Bránice odděluje údy svrchní od
spodních. V. S. pohled na lešení, die Unter-
sieht des Gerüstes. Dch.

Spodnice, e, spodnička, y, f., spodní
a) peřina, das Unterbett: b) sukně, der Unter-
rock. Us. S. (spodní sukně) žertovně: dráž-
dilka, kopřivka, krandaška. Šp. — S., spodní
prkna na vose. Mor. Šd. — S., spodní po-