Předchozí (563)  Strana:564  Další (565) |
|
|||
564
|
|||
|
|||
Spočítání, n., die Zusammenzählung, Be-
rechnung. Spočítaný; -án, a, o, zusammengezählt, berechnet. Us.
Spočiti se = spáčiti se. Na Ostrav. Tč.
Spočívadlo, a, n., odpočívadlo, das Ruhe-
bett. Johan. 69. Spočívati, vz Spočinouti.
Spočna, y, f., dracotidius, kámen, zastr.
Rozk. — S., der Succinit, Topazolith, ge- meiner Granat. Min. 466. Spočtení, n., das Zusammenrechnen.
Spočtený; -en, a, o, zusammengezählt,
berechnet. S. útraty. Us. Spočtovaný = spočtený. Slov.
Spočtovati = spočísti. Slov.
Spočtovnosť, i, f., die Zählbarkeit. Slov.
Spočtový == sčítanlivý, zählbar. Slov.
Spočtu, vz Spočísti.
Spod, spod, u, m., dolní strana, dno, der
Boden, Grund, die Basis. Spod úhlu. Sedl. Spody hor. S. země, der Erdgrund. Dch. V math. s. = čára základná, základnice, die Grundlinie a plocha základná, die Grund- fläche. Nz. — Sukně jest mokrá okolo spodu. Šd. — S., nepravda, das Unrecht. Inu tak ty máš svrch (Recht) a já s. U Chlumce. Jg. — Adv. spodem, od spodu, ve spod, ke spodu, ve spodu, na spod, na spodu, pod spod, po spodu, v spod, ze spod, ze spodu n. zpodem, od zpodu atd.; kompar. spůzeji, spůze, spůz; superl. nejspůze = dole, unten auf dem Bo- den. Od spodu podepříti. V. Dělá vrchem a spodem. Us. Pobral nadbyt i s vrchu i se spod. Půh. II. 42. Svrchem jest půda sucha, spodem mokra. Brt. S. 57. Uchyti spod po- stele haďacú kožú. Na Slov. Pov. I. 58. Vz Mkl. S. 537. Chalupa spodem (spodkem) zděná, vrchem roubená. Zlob. Po spod, pod- spod ležeti. I dostali se spod. Br. Spodák, u, m., spodní kámen ve mlýně,
der Bodenstein. Prm. IV. 188. — S., kolo na spodní vodu, hřebenáč, unterschlächtiges Rad. Šp. — S., mlýn se spodní vodou, un- terschlächtige Mühle. Šp., Puch. Spodákový, ku spodáku náležející. S.
miska. Vz Prm. III. c. 20. Spodál, u, m., spodovodní kolo, unter-
schlächtiges Rad. Vz Spodák. — S., lépe: s podál, von unten. Lom. Spodální, unterschlächtig. S. kolo. Techn.
I. 20. Vz Spodál. Spodbíjati, ze spodu pobíjeti, unterhalb
beschlagen. Na Ostrav. Tč. — co. Spodček, vz Spodek.
Spodeční, der untere, Grund-, Basis-. S.
úd. Rostl., Slb. Spodek, zpodek, dku, spodeček, spodček,
ečku, m. = zpod, zpodní částka (n. dolní), podstavek, der untere Theil, der Boden, die Basis. S. domu, listu (rub), hory, stolu, lodi, košile (Untertheil), stromu, sklenice, figury geometrické (basis). Us. (Jg.). Vrchem i spodkem tu ven šlo. Zlob. S. střídy, jámy (dno), die Sohle, Hř., člunu. Dch. Kde "od spodka do vrchu samučičká přadza naklá- daná ležala. Er. Čít. sl. 68. To dej na spodek. Nabral už na spodku, od spodku, ze samého spodku. Us. Šd. Svršek nepřečkáte a spodek nezederete (říkají ševci o botách jimi udě- |
laných a když se přece brzo roztrhaly, vy-
mlouvají se řkouce: Mínili jsme, že nebe nepřečkáte a zemi nezederete). U Litomš. Dč. Vršky vtáci na hnízdečka, spodky chlapci na pérečka (vzali). Sš. P. 322. — S., spodní mlýnský kámen (V.), kámen lehlý, pevně za- dělaný, na kterém běhoun obíhá, der Boden- stein. Vys. S. vykroužiti, vysaditi. Vys. — S. na stavu tkadlcovském = spodní částka přirážky čili bidla. Us. u Petrovic. Dch. — Spodky = prázdné vory bez nákladu. Um. les. — S., dka, m., ve hře v kartách, důlek, spodník, der Untermann. Já biji spodkem. D. Přihoď spodka. — Spodky, uv, pl, m. = kalhoty, poctivice, nohavice, die Hose. S. k jízdě, die Reithose. Čsk. Jirchové s., wild- lederne Hosen. Dch. Dát klukovi, až se spodky leknou; Natáhnouti komu spodky (dáti mu výprask). Dch. Vz Výprask. Vy- dělal si na spodky (byl bit). Us. Spodepříti, el, en, ení, unterstützen. —
co čím. Mněli, že všecku církev svýma ra- menoma spodepřeli. Jel. Enc. m. 59. Spodina, y, f., spodek, půda pod ornici
n. mrtvá, surová země, der Untergrund, die Grundfläche. Pta. — S. = pata, der Fuss. S. hory. Sš. Oa. 247. Domy stojí na s-ně srázu západné hory. Sš. L. 63. — S. lbová, basis cranii, der Schädelgrund. Nz. Spodi-um, a, n., z řec, čerň kostní, uhlí
kostní, popel, das Spodium. Rk. Spodkování, n. = brání, přebírání spod-
kového uhlí, das Nachreissen, Rauben der in der Sohle gelassenen Kohle, Sohlenstrassen- bau. Hř. Spodkovice, e, f., das Bodenleder. Šp.
Spodky, vz Spodek (na konci).
Spodláčka, y, f., spodnice, spodní sukně,
der Unterrock. U Rychn. Msk. Spodliť se = podlým se učiniti, sich ge-
mein machen, erniedrigen. Us. na Ostrav. Tč. Spodňáky, pl., m. = spodní nohavice,
podolíkačky, die Unterhose. Slez. Šd. Spodně, zpodně, komp. spodněji; unten.
Kn. lék. Spodní a zpodní, V., komp. spodnější,
superlat. nejspodnější; der untere, Unter-, Boden-. S. peřina, kámen (mlýnský, spodek), břicho (podbřišek), V., pokoje (přízemní), šaty, Har., díl, vrstva, kolo, D., ploska nohy, Kom., strana něčeho, Har., břevno u lodí, plocha, Us., střevo (konečník), kosť, čelisť, Krok., kvasnice, Rk., stavba, der Unterbau, voda, das Grundwasser, půda, der Unter- grund. Dch. S. oddělení silurského útvaru; s. devon, flec uhelná, lias, dogger, malm, čedič. Krč. 388., 481., 535., 661., 662., 673., 679., 711. S. vítr = jižní. Jde s. vítr, bude nám pršeti. U Oloin. Sd. Aby milá věděla, keró cestó půdu. Půdu-li to vrchňéší aneb spod- ňéší, bude plakat, naříkat moja némiléší. Sš. P. 406. Bránice odděluje údy svrchní od spodních. V. S. pohled na lešení, die Unter- sieht des Gerüstes. Dch. Spodnice, e, spodnička, y, f., spodní
a) peřina, das Unterbett: b) sukně, der Unter- rock. Us. S. (spodní sukně) žertovně: dráž- dilka, kopřivka, krandaška. Šp. — S., spodní prkna na vose. Mor. Šd. — S., spodní po- |
||
|
|||
Předchozí (563)  Strana:564  Další (565) |