566

dle vyslovování: křechký, Bůch, prozba, plot
m. plod). Kz. — S. syntaktická. 1. 8. pádů
ve starších památkách písemných a v řeči
lidu dosti obyčejná. Genitiv totiž na pádě
předložkovém nebo na instrumentale visící
spodobuje se druhdy těmto pádům. Kázal
se k hrobu sv. Mariji Magdaleně vésti Pass.
547. Vstavše k svatému Pankráci hrobu šli.
Pass. 85. Povinen jest státi ke dni sviečkám
Tov. 52. Tudiež na tej sieni sklepě slunce,
měsíc, při tom hvězdy stviechu. Kat. 984.
Veliké hromady jsem viděl, že by jich na
množství tisíců vozích neodvozil. Kom. L.
72. O sv. kříži nalezení. Pass. 367. Jakožto
jest po smrti její otci na ni spravedlivě
spadlo. Půh. br. I. 2. f. 107. Po hodu jede-
nácte tisíc děviciech. Arch. I. 27. Po matce
božie na nebe vzetie. Chron. 458. Na toho
jsme zaručili obapolně pod toliko penězi
ztracení. Půh. I. 238. Hrom vyskočil vrchem
kostelem. Let. 458. Město bylo ozdobeno
množstvím ulicemi dlouhými. Anth. L 118.
Jsem smlúvu učinil se svými sestrami pod
základem stem hř. Půh. II. 500. Ješto jest
po mém otci smrti na mé spravedlivě spadlo.
Půh. II. 358. Čtvrtý den po pánu Stiboru
smrti. NB. Tč. 263. Pokutou hrdla stracením
ztrestán býti má. Bdž. 187. — V některých
krajinách mor. a čes. mluví lid pravidelně:
Před sluncem východem. Po slunci západu;
Spokojil jsem se kouskem chlebem. Rukou
(m. ruky) dáním. Aby Bůh syna mého osvítil
darem Duchem svatým. Šel po jedné straně
řece. Seděl v hospodě při sklenici vodě.
Leží na hrstce slámě. Před koncem listo-
padem. Pod hrdlem ztracením. Po senách dě-
lání. Jede ke hroznám sbírání. Náš sládek
nerozumí tom' sladom dělání. — 2. Číslovky
základní od pěti počínajíce jsou původem
svým substantiva; skloňovala se tedy podlé
vzoru Kosť a pojila se ve všech pádech
s genitivem: Před šesti dní. Anth. I. 80.
Nabyly-li tudíž číslovky v pádech nepří-
mých z nenáhla platnosti a moci adjektivné,
podrževše při tom tvar substantívný, ne-
můžeme si to jinak vysvětliti nežli zpětnou
assimilací pádův. Říkalo se tedy nejprve
před šesti dněmi, z čehož pak vzniklo naše
před šesti dněmi. Tvar genitívni zavládl ve
všech pádech nepřímých, jako genitivy ko-
lika, mnoha. Přijeli jsou do Paříže s tisícem
pěších (Anth. II. 161.) jest vazba původní.
Spodobu máme ve větách: Za našeho věku
jiný kroj jest než byl před sta lety. Anth.
II. 202. Táhne na pomoc s několikonácti
sty koňmi a některým tisícem pěšími. Anth.
II. 80. — Přesné logické vazby jsou: Koráb
s mnohem lidí n?, moři tápá. Pass. V málu
dní. Št. N. 130. Jel do města s málem lidí.
Výb. I. 143. Kdo slýchal o toliku králův.
Zk. Skl. 140. — Z původních vazeb těchto
vzniká s. činem čtverým, a) Genitiv spodo-
buje se pádu číslovky neurčité tvaru původ-
ního. Ve mnozě jsem zemiech byl. Výb. I.
118. Po několicě letech. Arch. I. 161. — b
Neurčitá číslovka mnoho a koliko zůstává
nesklonnou a genitiv se spodobuje žádanému
pádu číslovky. Po mnoho dnech. Pass. 573.
Po mnoho časích. Půh. I. 285. Po několiko
dnech jeho sv. Basilius navštívil. Pass. 170.

Vz Mnoho, Koliko, Několiko. — c) Neur-
čitá číslovka (mnoho, koliko) objevuje se ve
všech pádech s koncovkou genitivu a genitiv
závislý spodobuje se žádanému pádu číslovky.
Mluvil o tom s mnoha lidmi. Us. S kolika
vozy. Žer. L. I. 104. Vz Mnoho, Kolik. —
d) Číslovky neurčité berou na se tvar ad-
jektivný. Přitáhl s mnohými Němci. Let.
47. Po mnohých časiech. Pass. 375. Po ně-
kterých dnech. Pass. 230. V malých dnech
umřel. Pass. 244. Cf. V drahně letech se
nesběhlo. Žer. Záp. II. 46. — Subst. půl
a čtvrť měla by se dle přesných zákonů
skladby logické ve všech pádech pojiti
s genitivem. Avšak genitiv spodobuje se
v pádech nepřímých žádanému pádu těchto
substantiv, při čemž půl zůstává nesklon-
ným, čtvrť se buď skloňuje buď neskloňuje.
Před půl letem. Vrat. 138. Po čtvrť letě.
Vrat, 96. V tom čtvrti létě. Arch. I. 199.
Ví Čtvrť, Půl. — 3. Komparativní genitiv
z vratného zájmena sebe spodobuje se tím
způsobem pádu svého komparativu, že se
zaměňuje v zájmeno přisvojovací. Protiví
se lidem sobě rovným i svým (— sebe)
starším. Št. N. 161. — Opačná s. demon-
strativa. Rudolf těm zemiem (těch zemí),
kterýmž chce, nikdy jich jest neměl. Výb.
I. 439. — Za s-bu můžeme pokládati genitiv
adjektiva výrokového táhnoucího se k pod-
metu zájmena rodu středního. Vz Co, 6
(Slovn. I. 139. b.). Nic — 4. Sloveso řídící
a infinitiv splývají v jedno, pročež doplněk
závislý na infinitivě nespravuje se tytýž co
do pádu infinitivem, nýbrž slovesem řídícím.
Dáti jim všeho nechtěl. Tov. 90. Styděl se
toho před Bohem i pomysliti. Št. N. 169.
Jechu se všichni pravdy tajiti. St. skl. IV.
359. Naučich sě čísti hodinám sv. Mařie.
Výb. I. 509. Vz Infinitiv (I. 578. a.). Shoda
(III. 329. b.). — 5. Partitivnosť děje attra-
huje k sobě partitivnosť předmětu (gt. parti-
tivus za přesně logický akkus.). Z té pří-
činy vážou se s genitivem některá slovesa
složená s předložkami: na, od, po, pod, při.
Vlasta na kůň sedla a meče sobě podati
kázala. Háj. 8. Potáhneš-li na húslech jed-
něch strunu výše, potáhnútiť i bardunóv.
Št. N. 282. Jiný řetězu sobě potěžkával.
Kom. L. 80. Též toho neštěstí pocítil. Žer.
Záp. II. 20. Syn božie pochválil viery jeho.
Št. N. 326. Vz Postoupiti, Potrpěti, Polep-
šiti, Posilniti, Potvrditi, Povýšiti, Poctiti,
Pozdvihnouti, Nakloniti, Nasaditi, Přičiniti,
Přizdvihnouti, Odložiti. — 6. Plnosť a sy-
tosť děje attrahuje k sobě genitiv předmětu,
podlé analogie slov plnosť a sytosť hmotnou
označujících (pln, syt čeho, naplniti se čeho).
Co jsem se nažala, snopů navázala; Tí sed-
láci ubozí, což se oni navozí kamene. Er. P.
329., 426. Dosti som sa natlačil bláta. Zpěv.
1. 120. To sme se toho žita namlátili! Us.
— Brt. v List. filolog. II. 120.— 126. (Vz
tam více příkladů), v Mtc. 1872., 1873. 66.,
1878. 29., 1879. 147. Cf. článek Attrakce
v S. N.

Spodobati se komu, ähnlich sein; zalí-
biti se komu, gefallen. Keď sa tej (rodině)
s-báš, s-báš sa i mně; Že sa mi ten šuhaj
s. nemôže? Sl. ps. 27., 328.