567

Spodobení, vz Spodoba.

Spodobitelnosť, i, f., die Assimilirbar-
keit. Nz.

Spodobnitelnosť, i, f., die Assimilirungs-
fähigkeit.

Spodobnitelný, assimilirbar, assimili-
rungsfähig.

Spodobniti, zpodobniti, il, ěn, ění, spo-
dobňovati = podobným učiniti, assimiliren,
ähnlich machen. — co čemu. Těla rostoucí
přijímají jisté hmoty, které (sobě) spodob-
ňují. Rostl. I. a. 27. — co s čím. Kdo po-
vahu svou s-li s povahou Krista. Sš. J. 109.

Spodobování, n. S. souhlásek etc. Vz
Spodoba.

Spodoměška, y, f. rhisophysa, živočich
puchýřonosný. Krok. III. 517.

Spodovodní kolo (spodál), unterschläch-
tiges Rad. Sedl.

Spodpírati, spodepříti, el, en, ení, unter-
stützen. — co čím: pavlač pilíři.

Spodrývati, unterwühlen. — co. Prase
stromy spodrývá. Lom.

Spodsívati, zusammensieben. — co kam:
v hromadu. Ros. — čeho. Ten (veliký jedlík)
toho s-vá (sní. Vz Spodoba, 6.). Dch.

Spodumen, u, m., nerost. Vz Bř. N. 175.,
Schd. II. 44., S. N.

Spodvižník, a, m. = soupeř, colluctator.
Vký.

Spodvraceti, el, en, ení; spodvrátiti, il,
cen, cení; spodvracovati, umstürzen. — co
čím. Něčí domy s. Br. S. zeď pakami.
Zemětřesení místy i města zpodvracelo. V.

Spohanělosť, i, f., die Verheidung, das
Heidnischwerden. Jg.

Spohanělý, heidnisch geworden. Jg.

Spohaněti, čl, ění, heidnisch (ein Heide)
werden. Bern.

Spohanilosť, i, f. = spohanělosť. Troj.

Spohanilý, heidnich (gesinnt). Lom. Byl
drobet s. a heretik. Drsk.

Spohlavkovati, abohrfeigen. — koho
jak: až do krve. Ros. — co: práci (leda-
bylo odbyti, abfertigen). Sych.

Spohřebovati něco = zničiti. U Kromřž.
Bkř.

Spochýliti, il, en, ení, spochylovati, nei-
gen. — co kam.

Spochytiti, il, cen, ení; spochycovati,
fangen. — sobě čeho. Jel.

Spoj, e, m., spojení, die Verbindung,
Kommunikation, das Gefüge, Band, der Zu-
sammenschluss. Dch. S. lidské společnosti
působí rozum a řeč. Kmp. Zákony s. (světa)
spravují. Mus. III. a 91.

Spojba, y, f. = spojení, die Verbindung;
kommunikace, die Kommunikation. Rušení,
čára, opatření, poměry, zastavení, zahájení
s-by; s. obchodní; s-bu míti, zaraziti, ob-
noviti, zaříditi. Dch. S-ba s Kristem; Leč
první s. převládá; Poslední s. (slov) zdá
se více příležita býti; V nejužší s-bu s ně-
kým vejíti; Viděli v něm (v Markovi) s-bu
církve židokřesťanské s církví pohanokře-
sťanskou; S. Krista s církví v manželském
snubě se ozračuje; Pro neodlučnou s-bu
nejsvětější trojice úcta ta se na všecky tři
osoby odlívala; Smrť tělesná nemůže té s-y

rušiti. Sš. I. 98., II. 42., 178., 219., Sk. 148.,
J. 4L, 89., 111. (Hý.).

Spojebně, kommunikativně. A tudy s. a
soudružně mluví (s námi). Sš. Sk. 194.

Spojebnictví, n., das Kommunikations-
wesen. Dch.

Spojebný, Kommunikations-. S-né pro-
středky. Dch.

Spoječník, u m , hoblík dlouhý ke spoj-
kám, der Fughobel. Jg.

Spoječnosť, i, f., syndetische Satzver-
bindung. Nz.

Spoječný, syndetisch. S. hrany, Kombi-
nationskanten. Nz.

Spojek, jku, m., spojeni, das Zusammen-
gefügte, der Zusammenhang. Jg.

Spojem, jmu, m., die Hecke. Šm.

Spojene, legato, v hudbě. Dch.

Spojenec, nce, m., der Verbündete, Bun-
desgenosse. Sych.

Spojení, n. = svazek, spoj, die Verbin-
dung, Kommunikation, die Fügung, Zusam-
menfügung, Vereinigung, Verknüpfung, Fuge,
das Band. V hromadu s. = trámu s trámem
(ve stavení), prkna s prknem. V. S. kostí,
Ja., svazových žil. D. S. písmen hranaté,
okrouhlé. Nz. Spojeni (v horn.) na čep, die
Zapfenverbindung, kosným řezem, der dia-
gonale Schnitt, muffové či objímkové, die
Muffverb., na plát, die Uiberplattung, Auf-
plattung, na příraz, der stumpfe Anstoss,
na výkruž (výkružové), die Einscharung, na
zub, die Zahnverbindung. Bc. Pevné s., die
Verkettung. Dch. S. not. Hud. Bytelné s.
božství s člověčenstvím; Základ a osnova
s. Sš. J. 62., 242. S. zjevné, skryté; příčinné,
účelné (vět); nauka o spojování vět; s. pro-
povědí, slov. Nz. Spojování nebo splývání
dvou v jednom slově se stýkajících samo-
hlásek v jednu dlouhou k odklizení průzevu
středoslovného slove stahováni. Bž. 26. Buď
mně přitovaryšen s-ním viery. Hus III. 33.
Vz Sbojba, Pospoj. — S., spřátelení, smlouva,
die Vereinigung, Verbindung, das Verhält-
níss. S-ní tajné, skryté, zjevné. Nz. S ním
v bližší s. postaven. Leška. S. manželské
(manželství; 2. spáni, der Beischlaf). V.
Bytné a podstatné Krista s věřícími s. Sych.
S. obchodni, die Geschäftsverbindung. Nz.
S. prostředečné, bezprostředečné. Nz. S-ní
s někým přetrhnouti. Bs. S někým ve s-ni
býti, vejíti; s. s někým udržovati, míti; ve
s. s někým trvati. Dch. Abychom nemyslili,
že Bůh s tvorem v přírodně s. vejíti může;
Ustavičně ve spojení bytném s božstvím
ostávati. Sš. J. 242., L. 48. A toho spojení
božstvie s člověčenstvím není hoden Jan roz-
vázati; Skrze řemen, jímž obuv sě k noze
přivazuje, rozumie se s. člověčenstvie Kri-
stova s božstvím. Hus II. 22. — S. jedněch
planet s druhými. Měsíc jest ve s. se slun-
cem. Us.

Spojenina, y, f., něco spojeného, das
Stätige. Sedl. Geom. 4. Nepochopitelné s-ny
snové mívají ráz fantastický. Kapras: O spaní
a snu.

Spojenolupeny, srostlolupený. S. okvěti,
gamophyllum. Rostl. I. a. 66.

Spojenonitní rostl., gamostemones. Slb.
XLVI., Rostl. I. b. 96.



	567

	Spodobení, vz Spodoba. Spodobitelnosť, i, f., die Assimilirbar- keit. Nz. Spodobnitelnosť, i, f., die Assimilirungs- fähigkeit. Spodobnitelný, assimilirbar, assimili- rungsfähig. Spodobniti, zpodobniti, il, ěn, ění, spo- dobňovati = podobným učiniti, assimiliren, ähnlich machen. — co čemu. Těla rostoucí přijímají jisté hmoty, které (sobě) spodob- ňují. Rostl. I. a. 27. — co s čím. Kdo po- vahu svou s-li s povahou Krista. Sš. J. 109. Spodobování, n. S. souhlásek etc. Vz Spodoba. Spodoměška, y, f. rhisophysa, živočich puchýřonosný. Krok. III. 517. Spodovodní kolo (spodál), unterschläch- tiges Rad. Sedl. Spodpírati, spodepříti, el, en, ení, unter- stützen. — co čím: pavlač pilíři. Spodrývati, unterwühlen. — co. Prase stromy spodrývá. Lom. Spodsívati, zusammensieben. — co kam: v hromadu. Ros. — čeho. Ten (veliký jedlík) toho s-vá (sní. Vz Spodoba, 6.). Dch. Spodumen, u, m., nerost. Vz Bř. N. 175., Schd. II. 44., S. N. Spodvižník, a, m. = soupeř, colluctator. Vký. Spodvraceti, el, en, ení; spodvrátiti, il, cen, cení; spodvracovati, umstürzen. — co čím. Něčí domy s. Br. S. zeď pakami. Zemětřesení místy i města zpodvracelo. V. Spohanělosť, i, f., die Verheidung, das Heidnischwerden. Jg. Spohanělý, heidnisch geworden. Jg. Spohaněti, čl, ění, heidnisch (ein Heide) werden. Bern. Spohanilosť, i, f. = spohanělosť. Troj. Spohanilý, heidnich (gesinnt). Lom. Byl drobet s. a heretik. Drsk. Spohlavkovati, abohrfeigen. — koho jak: až do krve. Ros. — co: práci (leda- bylo odbyti, abfertigen). Sych. Spohřebovati něco = zničiti. U Kromřž. Bkř. Spochýliti, il, en, ení, spochylovati, nei- gen. — co kam. Spochytiti, il, cen, ení; spochycovati, fangen. — sobě čeho. Jel. Spoj, e, m., spojení, die Verbindung, Kommunikation, das Gefüge, Band, der Zu- sammenschluss. Dch. S. lidské společnosti působí rozum a řeč. Kmp. Zákony s. (světa) spravují. Mus. III. a 91. Spojba, y, f. = spojení, die Verbindung; kommunikace, die Kommunikation. Rušení, čára, opatření, poměry, zastavení, zahájení s-by; s. obchodní; s-bu míti, zaraziti, ob- noviti, zaříditi. Dch. S-ba s Kristem; Leč první s. převládá; Poslední s. (slov) zdá se více příležita býti; V nejužší s-bu s ně- kým vejíti; Viděli v něm (v Markovi) s-bu církve židokřesťanské s církví pohanokře- sťanskou; S. Krista s církví v manželském snubě se ozračuje; Pro neodlučnou s-bu nejsvětější trojice úcta ta se na všecky tři osoby odlívala; Smrť tělesná nemůže té s-y	rušiti. Sš. I. 98., II. 42., 178., 219., Sk. 148., J. 4L, 89., 111. (Hý.). Spojebně, kommunikativně. A tudy s. a soudružně mluví (s námi). Sš. Sk. 194. Spojebnictví, n., das Kommunikations- wesen. Dch. Spojebný, Kommunikations-. S-né pro- středky. Dch. Spoječník, u m , hoblík dlouhý ke spoj- kám, der Fughobel. Jg. Spoječnosť, i, f., syndetische Satzver- bindung. Nz. Spoječný, syndetisch. S. hrany, Kombi- nationskanten. Nz. Spojek, jku, m., spojeni, das Zusammen- gefügte, der Zusammenhang. Jg. Spojem, jmu, m., die Hecke. Šm. Spojene, legato, v hudbě. Dch. Spojenec, nce, m., der Verbündete, Bun- desgenosse. Sych. Spojení, n. = svazek, spoj, die Verbin- dung, Kommunikation, die Fügung, Zusam- menfügung, Vereinigung, Verknüpfung, Fuge, das Band. V hromadu s. = trámu s trámem (ve stavení), prkna s prknem. V. S. kostí, Ja., svazových žil. D. S. písmen hranaté, okrouhlé. Nz. Spojeni (v horn.) na čep, die Zapfenverbindung, kosným řezem, der dia- gonale Schnitt, muffové či objímkové, die Muffverb., na plát, die Uiberplattung, Auf- plattung, na příraz, der stumpfe Anstoss, na výkruž (výkružové), die Einscharung, na zub, die Zahnverbindung. Bc. Pevné s., die Verkettung. Dch. S. not. Hud. Bytelné s. božství s člověčenstvím; Základ a osnova s. Sš. J. 62., 242. S. zjevné, skryté; příčinné, účelné (vět); nauka o spojování vět; s. pro- povědí, slov. Nz. Spojování nebo splývání dvou v jednom slově se stýkajících samo- hlásek v jednu dlouhou k odklizení průzevu středoslovného slove stahováni. Bž. 26. Buď mně přitovaryšen s-ním viery. Hus III. 33. Vz Sbojba, Pospoj. — S., spřátelení, smlouva, die Vereinigung, Verbindung, das Verhält- níss. S-ní tajné, skryté, zjevné. Nz. S ním v bližší s. postaven. Leška. S. manželské (manželství; 2. spáni, der Beischlaf). V. Bytné a podstatné Krista s věřícími s. Sych. S. obchodni, die Geschäftsverbindung. Nz. S. prostředečné, bezprostředečné. Nz. S-ní s někým přetrhnouti. Bs. S někým ve s-ni býti, vejíti; s. s někým udržovati, míti; ve s. s někým trvati. Dch. Abychom nemyslili, že Bůh s tvorem v přírodně s. vejíti může; Ustavičně ve spojení bytném s božstvím ostávati. Sš. J. 242., L. 48. A toho spojení božstvie s člověčenstvím není hoden Jan roz- vázati; Skrze řemen, jímž obuv sě k noze přivazuje, rozumie se s. člověčenstvie Kri- stova s božstvím. Hus II. 22. — S. jedněch planet s druhými. Měsíc jest ve s. se slun- cem. Us. Spojenina, y, f., něco spojeného, das Stätige. Sedl. Geom. 4. Nepochopitelné s-ny snové mívají ráz fantastický. Kapras: O spaní a snu. Spojenolupeny, srostlolupený. S. okvěti, gamophyllum. Rostl. I. a. 66. Spojenonitní rostl., gamostemones. Slb. XLVI., Rostl. I. b. 96.