572

varyši té pře (Streitgenossen, litis consortes)
mojú při vésti bez přikázání. CJB. 381.
Když s jednoho chleba mnoho póvodov na
póhon, komorníci právo jmajú vzieti, jakoby
jeden póvod byl, že jsú s-ci, proto jedno
mýto. Kn. rož. 10. Rovného tovaryše a s-ka
trpěti nemůže. V. S-ci jeden bez druhého
nemá nic zapisovati, prodávati atd. Nález,
pr. S. tajný, tichý, vyloučený atd. Šp. S-ci
všichni spolu poháněni býti mají. Pr. S.
v něčem. J. tr. Cf. Spolek. Než ti s-ci jsou,
kterýmžby z milosti KJM. nebo pánův a
vládyků z plného soudu spolek dán byl. Vz
Spolek. Zř. F I. H. IV. Ktožby všech spo-
lečníků neobsýlal. Kol. 18. Stáváme se dRu-
hové a s-ci strastí a útrap Kristových. Sš.
I. 59. Bajk, s. (Mitspieler) jeho, zachytil pe-
níze a řekl. NB. Tč. 72. S. zatajený (tajný),
der Kommanditär, kdo vložil do obchodu
nějakého kapitál, aby měl podíl v zisku a
v ztrátě nejsa opověden jakožto člen spolku
u obchodního soudu. Skř. S. na zisk a na
ztrátu. Půh. I. 149. Má jí dáti pravý díl toho
spolku a toho jsú tři s-ci. Pňh. II. 325.
Snáze jest o s-ka než o pomocníka. Pk.

Společniti, il, ěn, ění = společným uči-
niti, wechselseitig verbinden. L. — se -----
spolčiti se, sich gesellen. Div. z och.

Společnost, i, f., obecnosť, die Gemein-
schaft. Něčí s-sti se odříci. Kom. J. 989. Od-
stoupivše od s-ti židů Vespasianovi se pod-
dali. Flav. Rovnosť a s. v nákladech sou-
sedským způsobem zachovávati. Boč. ex.
1619. — S. — spolek, tovaryšství, die Ge-
sellschaft, Genossenschaft. S. s někým uči-
niti; To nařídil, aby se lidé spolčovali a
v té s-ti jedni s druhými jednati mohli. V.
S. ku pojištění důchodů na život; přepravná,
dopravná (Transport), pěvecko-herecká, ko-
čovní, cestující, vznešená; hoditi se do ně-
které s-ti; Nerád bych se v té s-ti blýskal.
Dch. S. na vkladní listiny (akcijní), Aktien-G.
Nz. S. stolní, D., pro sebe, lépe: soukromá,
důvěrná (geschlossene Gesellschaft), Us., lid-
ská. Plác, učená, čtenářská. Us. Sprostáci
málo s-ti lidské napomáhají. Kom. S. tajná
(tichá), Šp., železnicka, železničná. Rk. S.
podunajské paroplavby, die Donau Dampf-
schiffahrts-Gesellschaft. S. ku provozování
parní plavby. J. tr. S. se rozešla, zrušila, Šp.,
se rozpadla, se rozpustila. Us. S. zlá, vz
Mlýn. Strany přísloví vz: Baba, Čert, Drevo,
Nadávka, Spolek, Smůla, Zlý. Vz také Rb.
str. 272., S. N.

Společný = spolný, obecný,gemeinschaft-
lich. S. sjití; na s. náklad, s. milování, přá-
telství, byt; promluvení s. spolu míti. V.
S. vlasť, rozkoš, Jel.; s-čné tu vše; s. zpěv
jest mnohých spolu zpívání; s. snášelivost';
výpověď s-ným snesením učinená; s. růz-
nice, nevera (gegenseitige Untreue). Kom.
S. lovení ryb, tovaryš, D., výpad, rado-
vánky. Sych. S-nou rukou a nerozdílně sli-
bovali. Zlob. S. a nerozdílná ruka, die ge-
sammte Hand, namentlich in Bürgschafts-
briefen, wo die Bürgen nicht bloss jeder für
einen bestimmten Theil, sondern alle für die
ganze Schuld bürgen. Gl. 319. Vz S. N. S.
rostliny (ve větším počtu pohromadě ro-
stoucí). Vz Kk. 263., Rst. 494. S., dílům

stejnojmenným mnohým přináležející na př.
obal společný, s. stopka, s. řapík atd. Rst.
494. S. pěnkava, počínání, kostel, dědictví.
Dch. S. a nerozdílná zástava, die Simultan-
Hypothek. J. tr. S. obchod (o. na podíl),
Participationsgeschäít, n.; Míti něco s-ného
s někým. Nz. S. peníze; Vojáček nechtěl
peněz půjčiti, než aby všichni slíbili s-čnú
rukú. NB. Tč. Ty dělí toliko ku přebývání
s-nému, aby spolu nepřebývali. Hus III. 200.
Aby mi Franěk zaplatil mé škody a ná-
klady s dobrým svědomím a s-nú rukú. Půh.

I. 252. (269., II. 23., 29.). K tomu mi po-
bral bratra mého s-ného pás stříbrný. Půh.

II. 198. S. vklad, jistina, smlouva, Nz., vla-
stenství, věc, jméno, úsudek, závazek, pů-
sobení, J. tr., pokladnice, Šp,, jmění, vý-
dělek, výhra, výlet, pití, oběd, hra, sázka
atd. — V math.: s. udavatel (Exponent, m.),
Činitel (Faktor), jmenovatel (Nenner, m.).
Nz. — komu, čemu. Právo všem národům
společné. Scip. — Kram. — s čím. S-čná
s jinými věc. Kom. Nic nemám, co by tobě
se mnou s-čné bylo. Kron. tur. S-čno jest
synu s otcem dílo, s-čen účel, s-čni pro-
středkové. Sš. J. 264.

Společství, n. = společenství, účastnost.
Žalt. wit. 121. 3.

Spoledniti se, Mittag werden. — abs.
Když se s-lo. Č.

Spoleh, u, m., na Mor. = spolehnutí, bez-
pečení, das Schützen, Bauen. Na děti jest
malý s. Us.

Spolehací, ku spoléhání, Lehn-. S. la-
vice, stolice, lenoška.

Spolehadlo, a, n., postranní dřevo na
voze, die Armlehne. Vký. S. k soustruhu,
eiserne Drehbankauflage. Skv.

Spoléhání, n., das Anlehnen. Vz Spolé-
hati. — S., pouštění se nač, das Bauen
worauf. Též i doufánlivým spoléháním na
něho. Br.

Spoléhati, zpoléhati, spolíhati; spoleh-
nouti, lehl, utí; spoléhávati = podepříti se,
klásti se nač, sich stützen, anlehnen; bezpe-
čiti se nač, na koho, sich worauf verlassen,
sich stützen, sich steilen, worauf bauen ;
se = spoléhati, sich stützen. Jg. — Pozn.
Tohoto časoslova užívejme z pravidla a dle
Brs. 2. vd. 235. správně bes zvratného se,
poněvadž základní slovo jest léhati. — na
co, na koho. Bart. I. 28., Chč. 301., J. tr.
Spolehši na milého svého. Pís. Šal. 8. 5.
Na oba lokty s-hla. Jel. En. mor. 11. K tomu
Černý spolehna na stůl řekl (se opřel). NB.
Tč. 235. Člověk pyšný na svou moudrosť
spoléhá. Reš., Bart. S. na hůl (podpírati se).
Háj. S. na něčí věrnosť, na Boha. Ne vždy
na dobré zdání jiných spoléhal. V. Nespo-
léhej na trošty cizí. Prov. Č. 93. Žádný na
tvé lůze s. nebude (léhati). Jel. S. na hůl
třtiny, Br., na stěnu. Jel. S. na vojska, Kom.,
na svůj statek. Ros., Koc, Plác, J. tr., Br.
Spoléhá se na to (bezpečuje). D. Není se
naň co spolehnouti. D. Ty jsi se s-hla na
své růžičky. Er. P. 305. Na bohactví se ne-
spoléhej. Kmp. Dřív se na se spoléhej, po-
tom Boha přivolej. Prov. Pk. S. se nač.
Bibl., Ros. — kde, na čem, na kom. Do-
leji nízká stolička, na nížby spolehnouti