573

mohli. V. Na nich spoléhali; na slibech s.
Br. Nespoléhat na jednom. Troj. A tak sú
lidé na tom spolehli (přestali), že těch oby-
čejóv nikoli nechtí ustúpiti; Zpolehši na
milém svém. Hus I. 439., III. 95. Na tom
osnova pravdy křesťanské víry veškera spo-
léhá; Nejnovější o věci té pochybnosti a
odpory na matných toliko spoléhají důvo-
dech; Na tom výroku spoléhalo umrtvování
těla u světců a světic božích; Křesťanství
na víře a naději spoléhá; Základ, na němž
a v němž požehnání s-há; Všelijaká chlouba
a chvála člověka na vlastní ctnosti spolé-
hati musí co na něčem kladném, ne pak
na cizích nedostatcích; Domněnka ta spo-
léhá docela na důvodech pazderných, ko-
přivných a pavučinných; Na slově tom dů-
raz spoléhá. Sš. J. 13., 279 , I. 87., 92., II.
33., 66., L. 3., 38. (L. 5, 63., Sk. 29., 42.,
47., 224. — (Hý.) — J. tr. — v čem: v ko-
ních. Br., J. tr. V té potřebě na svého zá-
stupce spoléháme. Ml. Zpolehl v lůně (lehl
si). Bib. V naději s. V. Nébrž v tom raději
účel zákona starého spoléhal; Zdroj všeliké
smělosti spoléhá v Bohu; V krvi Kristově
doufanlivost ta s-há; V předvětě důraz spo-
léhá na slově; Ješto ve zkříšení Páně hlavný
důvod a svrchovaný důkaz božského pojití
Páně spoléhá. Sš. II. 40., 144., Ž. 95., L.
117., Sk. 39. (Hý.). — kde jak. Podlé toho,
na čem po výtce důraz s. má. Sš. II. 80. —
kde, pod čím. Pod záslonou písmene vyšší
záměr boží s-hal. Sš. I. 100. — čím na co:
hřbetem na provaz (podpírati se), Har., ru-
kou na stěnu. Koc. — v co. J. tr.

Spoléhavosť, i, f., der Hang sich auf
etwas verlassen. Šm.

Spoléhavý, kdo rád (na jiné) spoléhá,
wer sich gern (auf andere) verlässt.

Spolehlivý, slovo novější = jistý, bez-
pečný, verlässlich. Cf. Povážlivý v Brs. 2.
vyd. 182., kde slovo spolehlivý ex usu se
uvádí a nezavrhuje.

Spolehlý, beruhend. Důraz na slovech
těch s. Sš. I. 120.

Spolehnutí, n. Lůžko s oponami pro po-
lední neb popolední s. (= odpočinutí) jest.
Kom.

Spolek, lku, m. S., sstupek, unio, con-
gressus, die Gütergemeinschaft, die Erb-
einigung, wo der společník o. sstupník als
Erbvereinigter dasselbe Recht an dem Be-
sitze hatte, wie der, welcher ihn in den
Mitbesitz aufnahm; er erbte wie der Bluts-
verwandte. Vz více v Gl. 319. S. jest lidí
od sebe všemi obyčeji dielných, dědinami,
zbožiemi a statky jich též nábytky i svrchky,
klenoty i listy, kteréž mají neb mieti budú,
na plném súdu sestúpenie a shromážděnie;
zpósob spolku; kladenie ve dsky spolku;
s. se promlčie a mijie; propuštěnie ze spol-
kóv. Vz Vš. 569. S. zmrzlý (když ten umřel,
kdo koho na spolky přijal). Tov. Spolek
nemůž býti jinde, než králem s jeho povo-
lením nebo před pány; Žádný poručník ne-
můž sobě spolku s sirotky neb s sirotkem
zapisovati. Vl. zř. 287., 483. S., kterým paní
Alina z Lomnice přijala pana Václava Berku
na statek veselský. Žer. A otec v jiné po-
pravě sedí dvorem a syn u něho na s-ce.

Kn. rož. 53. — Vz Tov. 19., 20., 57., 58.,
60., 62., 84, 87., 126., Žer. Záp. I. 26., 39.,
103., 104., 114., 162., 195., II. 61., 66., 107.,
174. Pan Dobeš bratra Beneše na spolek
přijal. Bdl. Přijati na s. = ve společné dr-
žení statku. Puh. I. 279., 281., 345. Slíbil
mi s. vyložiti i mé sestře do mé vóle; Taká
úmluva byla mezi ní a mezi mnú, že, cožby
má žena dobyla právem, že mě měla na
spolek přijati; Jemu ten s. byl vymazán
z desk; Žena ho na s. přijala; Slíbil svú
věrú i mně i mému synu ten s. z desk vy-
ložiti ; Tu jeden syn její Artleb přijal jej
na s. toho všeho, což on má; Že jest byla
přijala svých tré dítek na s. dva pacholíky
a děvečku tehdy ještě neoddělenú; Ona má
pravý s. na tom svými dětmi; Podlé jeho
rady vzala jsem Marše z Vydři na s.; Měl
mé na spolku; Sestru vzal na s. na své
zboží; Na to matka má mě s mými dítkami
na pRavý s. přijala. Půh. I. 281., 341., 345.,
391., II. 54., 105., 202., 263., 308., 407. a j.
(Tč.). — S. = spojenost, sloučenost, tova-
ryšství, obecenství, die Gemeinschaft, Ge-
nossenschaft, Gesellschaft, der Bund, das
Bündniss. Jg. V MV. nepravá glossa. Pa.
Úsudek ze spolku, das Gesammturtheil einer
Kommission. J. tr. S. neb tovaryšstvo jest
společné osob snesení k nabytí hojnějšího
zisku n. výdělku. Pr. měst., Rb. S. ve smyslu
širším jest všeliké spojení-se dvou neb více
osob k jistému účelu aneb účastenství v ně-
čem na př. s. obchodní. V užším smyslu
znamená slovo s. tolik co jednota, der Ver-
ein. Vz S. N. S. jest sstúpení lidí a shro-
máždnosť. Vš. O spolcích: na čem se zaklá-
daly; práva a povinnosti společníkův; vz
Rb. str. 203.—204. S. (jednota) obranný
(k obraně) i vzdorný (n. ke vzdoře, Schutz-
und Trutzbündniss), Nz., tajný, tržebni, ob-
chodní, kupecký, výdělkový (k vydělávání),
J. tr., protokolovaný, Řd., pojišťovací, Šp.,
pijácký, veselý, řemeslnický (ševcovský, tru-
hlářský, mlynářský atd.), Us., jmění, na
obranu i útok. Vz S. N. S. zlý, vz Lépe.
S. bruslařský, Eislaufverein, číšníků (sklep-
níků), obrazniků, dosloužilců, Veteranen-,
odborný. Fach-, funeralní n. pohřební, okra-
šlovací, Verschönerungs- (který ku př. stromy
vysazuje, aleje zakládá), veslařský, krajinský,
Gauverband, m., paní a dívek (ku pěstování
tělocviku), hedvábnický, podporný, Unter-
stützungs-, svobodný, der Freibund, cukro-
varnícky, hasický, důvěrný. Dch. S. man-
želský, lodnický, Rhederei-Verein, hospo-
dářský. J. tr. S. německých států (s. ně-
mecký), der deutsche Bund. Nz. S. ještěrčí,
der Eidechsenbund, byl založen v Německu
v 15. stol. od měšťanů a zemanů proti ne-
kázaným křižákům aloupežným rytířům. Pal.
IV. 324. České spolky v Čechách r. 1880.:
Akademický čtenářský s., Akciový pivovár
a sladovna. Akciová společnost velimské
továrny na kávové surogáty a čokoládu,
Akciová společnost' řetězové lávky v Praze,
Akciová společnosť strojírny v Praze, Ak-
ciová společnosť k vyrábění vápna a cementu
v Praze, Akciová společnosť pro raffinování
cukru v Praze, Archaeologický spolek Včela,
Beseda (měšťanská, dělnická, občanská, ře-