Předchozí (575)  Strana:576  Další (577) |
|
|||
576
|
|||
|
|||
svatých spolkem. Hus I. 284., 330., III. 168.,
293.; Všichni (jich užívají) spolkem. Hus III. 295. Těch všech v spolek věřímy obco- vánie. Hus III. 295. (Tč.) Má to spolkem. Tov. 59. Ve s. se napomínají. Jel. Ze s-ka užívali statku. Plác. Spolkem o něco pra- covati. Troj. Lidé v jedné vsi dvou pánův aby pásli ze s-ku, jedni druhým bez škody. Zř. F. I. — S., ve smyslu špatném, rota, die Bande. S. zlodějský. V. — S. ve vojen- ství = 25 mužův. Pětmecítma mužů to slove spolek, 52 spolků to slove hluk. Háj. Nyní = dva za sebou stojící vojínové (die Rotte); muž, za nímž nikdo nestojí, slove planý spolek (blinde Rotte). Rf. V tělocviku říkají spol (u, m.) m.: spolek. Vz Spolník, Spol. — S., v hud., die Gruppe. Hud. — S., spolé- hání nač, das Sichverlassen. Není na něj velký s. Us. u Třebíče. Flk., Sk. Spolem = spolkem (vz Spolek), spolu, ge-
meinschaftlich. Budem pít s. Us. Rychn. Šli s. Ib., u Opav., Klš., NB. Tč. 135. Ach An- dulko, Andulko, běž ty bílé lože stlat, pů- jdem na ně s. spat; Putovali s.; Jak oni se s. líbali a mě přesmutného neznali; Půjděm s. do kostela; Néni lepši jak v nedélu, kdy se s. chlapci zejdú. Sš. P. 143 , 260., 271., 294. Spolenka, y, f., aplidium, mlž. Krok.
II. 129. Spoleto, a, n., mě. ital. v Perugii. Vz
S. N. Spolí, n., něm. Spolly, ves u Třeboně.
PL., Tk. III. 37. Spoličkovati koho, abohrfeigen. Vz Po-
liček, Spohlavkovati. Spolíhati, vz Spoléhati.
Spolina, y, f., ječmen setý s pohankou.
Na mor. Valaš. Vck., Nl. Spoliti — spolčiti. Zlob. — co kdy. Ne-
múdré jest před poptanú pověstí řeči spo- liti. Br. (Mach. II. 2. 33.). Spolitosť, i, ť. = společnost. Trvali ve
s-ti lámání chleba. Sš. Sk. 31. Spolitý = společný, pospolný. S. lámání
chleba. Sš. Sk. 31. Spolka, y, f., kaše z hrachu a krup,
svatba, Erbsenbrei, m. U Olom. Sd. Spolkem. Pod jménem spravedlnosti mají
s. býti všecky šlechetnosti. Št. N. 206. A všichni s. dajme chválu Bohu otci. Hus II. 85. Vz Spolek. Spolknouti, knul a kl, ut, utí; spoly-
kali, spolykávati, herab-, herunter-, ver- schlucken, -schlingen. — co. Spolkl to = zapomněl, co chtěl říci. Kšá. — co jak: s velikou chutí, s velikým chvatem. Otesá- nek dostal na ně chuť a spolykal je všecky i s pasákem. Erb. Sl. Čít. 23. Spolkobratrský, bundesbrüderlich. Sm.
Spolkování, n. Přehnané s., die Vereins-
meierei. Dch. Spolkovati — ve spolek působiti, theil-
nehmen. NB. Tč. 96. — s kým. Měst. bož., Rk. Spolkovní, associační, Assotiations . S.
právo. Spolkovnictví, n., das Vereins-, Asso-
tiationswesen. Rk. Spolkovnosť, i, f., der Assotiationsgeist.
Šm. |
Spolkový, Vereins-. S. obchod, počet (vz
S. N.), smlouva, Nz., práva, stát (vz S. N.), sněm, sbor, dluhy, vlastenectví, J. tr., střelba, ples, Dch., knížka, náležitosť, pokladnice, papíry, tolar, účet, záležitosť. Šp. S. cukro- var, die Aktien-Zuckerfabrik. Dch. — S. list, der Erbeinigungsbrief. Půh. 1580. Vz Spo- lek (na začátku). Spolkumilovný, Gesellschaft liebend.
Šm. Spolkyně, ě, f., die Genossin. Ráj. 1., 101.
Spolně = společně. Bern.
Spolné, ého, n., das gemeinschaftliche
Mahl in Klöstern u. Kapiteln. Gl. 320. Spolní, -ný = společný, gemeinschaftlich.
Hlas., Mus., Ráj. Spolnú rukú. Arch. VI. 24. Vz Spolný. Spolnice, e, f. — společnice, die Genos-
sin. Bern., Ziak. — S., průvodník, der Leit- fisch. D. Spolník, a, m. = společník, der Genosse,
Gesellschafter. Ráj. S. práce. Krok. S. a druh toho osudu. Ráj. 1. 15. — S-ci = bra- tranci a sestřenci, i další potomci dědovi, kteří pole si rozdělili, ostatně společně žijí. Slov. Dbš. — S., v tělocviku. S-ci jsou cvi- čenci ve dvouřadu za sebou stojící; s. prvý, druhý. Tš. Cf. KP. I. 425. Vz Spolek (na konci). Spolnosť, i, f. = společnost. Šf.
Spolný = společný. Dch. Cf. Spolnosť.
Králové s-nou táhli mocí. Kom. — komu. S-na ta všem žádost. Sš. Hc. 39. Vz Spolní. Spolorukojmě, vz Spolurukojmě. Ros.
Spolozvučka, y, f., vz Spoluzvučka. Ros.
Spolozvučný, vz Spoluzvučný. Knst.
Spolozvuk, vz Spoluzvuk. Berg. exc.
Spolu, adv. = jeden s druhým, dohro-
mady, společně, zároveň, stejně, simul. Z. wit. 13. 3. a j. Mit-, zusammen, gemeinschaft- lich, zugleich. Však si to hned spolu po- víme; Jsou s. jedna ruka; Mají s. škejru (jsou na kordy); Jsou s. na škejře. Dch. Jsou s. na nože. Us. Všk. Zašlé (eingelau- fen) spisy s. s přílohami se vracejí. J. tr. Potom jel z Prahy a Pražané s. hned ku králi Vladislavovi. Let. 295. A ty oba úřady s. spravoval. Dač. I. 46. Jg. Všichni s.; s ně- kým s. smýšleti (stejně); s. mluviti, rozmlou- vati, dýmati, míti. V. Věc spolu s okolič- nostmi v poznamenání uvozuj; manželé s. bydlí. Kom. Bratří dva s. narození. V. Vešli s. v nevoli. Sych. A tys ho propustil bez mé vuole, snad s. jmáte (jste s. spolčeni)? Byli s. rok (žili); A ti s. řadovali (zechten) s Bajkem; Slýchal, že ta dva lány s. byla (k sobě náležely); A na to s. zuostali, jestliže by Kuklík ta sukna mohl prodati, že vuoli svú k tomu dává; Mezi nebožtíkem a jeho manželkou, když jsú se spolu sňali, taková úmluva se stala; Rozmlouvali s. o tom; Když se v Kroměříži s. shledali; Ten zisk s. máte. NB. Tč. 7., 35., 72., 165., 185., 192., 235., 272., 292. Chtěli spolu i nechtěli. Jel. Dva a dva s. Har. S. se držeti, V., se o něco snésti. D. S. řadovati, jísti a píti. V. S. me- zovati. Kom. Půjdeme s. Drží mi muoj od- díl, jakož nám naše máti s. dala; Jsúce s. u jedněch pánóv a z jedné strany. Půh. II. 495., I. 296. Nenašli se s. ti milí na světě; |
||
|
|||
Předchozí (575)  Strana:576  Další (577) |