578

Spoludržitel, e, m., der Mitbesitzer. J. tr.

Spoluďržuosť, i, f., die Kontinuität, Zu-
sammenhaltung, Stätigkeit, Kohärenz. Vz
Spoludrželivosť. Jg. Slovn.

Spoludržný, stätig, zusammenhaltend.
Ms.

Spoludušně, einmüthig. S. jedno smý-
šlejíce. Sš. II. 163.

Spoludušnosť, i, f., shoda pocitu, soucit,
jednomyslnost, die Einmüthigkeit. Sš. II.
164.

Spolufrejíř, e, m., der Nebenbuhler. V.

Spoluhejtman, a, m., der Mithauptmann.
V.

Spoluhlasitý, mitlautend. Plk.

Spoluhláska, y, f., souhláska, der Mit-
laut, Mitlauter. Jg., Nz.

Spolnhlasný, mitlautend. Zlob., Hud.

Spoluhodovnice, e, f., die Mitschmau-
serin. Jg.

Spoluhodovník, a, m., der Mitgast. V.

Spoluhorlivec, vce, m., der Miteiferer.
Mus. II. a. 109.

Spoluhra, y, f., das Zusammenspiel. Šm.

Spoluchodný, korrelativ. Poněvadž ku-
pování a prodávání jsou věci s-né, aniž
jedno bez druhého můž býti, protož o nich
spolkem vizme. CJB. 363.

Spoluchovanec, nce, m., soudruh s kým
někde vychovaný. Sš. Sk. 150.

Spoluchůdce, e, m., der Mitgeher, Ge-
fährte. Jg.

Spoluchvění, n., die gleichzeitige Schwin-
gung. S. stěn píšťaly. Vz KP. IL 309.

Spolujahen, hna, m. Vz Jahen. Filipp,
s. Štěpánův. Sš. Sk. 95.

Spolujazyčník, a, m., der Sprachgeuosse.
Šm.

Spolujeda, y, f., der Mitesser. Veleš. Vz
Spolujedlík, Spolujídce.

Spolujedlík, a, m. = spolujeda. Dch.

Spolujednobytný, von demselben Wesen,
coëssentialis. Br. Cf. Spolubytný.

Spolujezdec, zdce, m., der Mitfahrer,
Mitreiter. Aqu.

Spolujídce, e, m. = spolujeda. Jg.

Spolujízdný, mitfahrend, mitreitend. Res.

Spolujmenovec, vce, m., der Namens-
bruder. Šm.

Spolukmenovec, vce, m., der Stamm-
genosse. Sf. Víru mezi s-ci hlásati. Sš. I. 13.

Spolukníže, ete, n., der Mitfürst. V.

Spolukojenec, nce, m., bratr od prsu n.
prsní, mlíční, mlíčenec, der Milchbruder.
Šm. Menahen Heroda tetrarchy s. Sš. Sk.
149., 150.

Spolukojenství, n., mlíčenství, die Milch-
bruderschaft. O s. by Lukáš byl sotva se
zmiňoval. Sš. Sk. 150

Spolukonšel, a, m., der Mitrathsmann,
Mitschöffe. Pr. měst. A. XVII. To Jiřík s.
s námi vyznal jest před námi. NB. Tč. 214.

Spolukoupí, der Mitkauf. Ptal se, má-li
s kým s. NB. Tč. 43.

Spolukrajan, a, m. (stačí: krajan), der
Landsmann. Har.

Spolukřesťan, a, m., der Mitchrist. Jg.
Slovn. Vlastní s-né. Sš. Sk. 240.

Spolukrevný, blutsverwandt. Ros.

Spolukupec, pce, m., der Mitkäufer. Jg.

Spolu léhání, n., das Mitschlafen. Ne-
bude-liť plodu mieti, daremné s. Hus III.
269.

Spolulidé, í, m., die Mitmenschen. Kom.

Spolulíhatel, e, m., der Bettkamerad.
Šm.

Spolulítosť, i, f., das Mitleid. Plk.

Spolulosní, -ný, jednoho losu. Kom. S.
tovaryš. Ros.

Spoluloupežník, a, m., der Raubgenosse.
J. tr.

Spoluložný = jedno loze mající, coino-
thalamus, compositiflorus. S. plody, květy,
Rostl., rostliny, compositae, die Korbblütler.
Vz Kk. 160., Slb. XLVI, Rstp. 854.

Spoluložstvo, a, n., syngenesia, třída
obsahující rostliny s květy patrnými oboj-
nakými, spoluložné. Rostl. I. a. 207. S. má
prašníky srostlé. Vz Schd. II. 250., Slb. XLVI.

Spolumajetnosť, i, f., Miteigenthum, n.
Šm.

Spoluman, a, m., der Mitbelehnte. J. tr.

Spolumaterstvo, a, n., die Mitmütter-
schaft.

Spoluměšťan, spoluměštěnín, a, m.,
der Mitbürger. V. Prodal duom svuoj jed-
nomu spoluměštěnínu. NB. Tč. 11., 14., 32.,
39., 102., 107., 143., 175., 216., 221., 228.,
249. Jste s-né svatých. Sš. II. 97.

Spoluměšťanka, y, f. = spoluměšťka.

Spoluměšťanství, n., die Mitbürgerschaft,
V.

Spoluměšťka, y, f., die Mitbürgerin. Ža-
lovala jedna ctná žena, vdova, s. naše na
svého deveře. NB. Tč. 192., 215. - Záp.
měst. 1451. Vz Spoluměšťanka.

Spolumezný, spolumezující, angrän-
zend. V. S. soused, der Anrainer. Ms. pr.
hor. 39., J. tr.

Spolumezování, n., das Angränzen. V.
Spolumistr, a, m., der Mitmeister. Koll.
Čít. 22.

Spolumluva, y, f., die Unterredung. Zkazí
dobré mravy s-vy křivé (corrumpunt bonos
mores colloquia mala). ZN.

Spolumoc, i, f., moc dvěma n. několika
lidem společná. S. páně s otcem. Sš. J. 264.

Spolumodlný, zugleich anbetungswürdig.
Cf. Modlný. — komu. Že syn Bohu otci
s-ným jest. Sš. II. 6. — s kým. Jako od-
věčný Logos Kristus s-ným byl s otcem.
Sš. II. 166.

Spolunákladník, a, m., v horn., der
Mitgewerke. — S., der Mitverleger. S. N.

Spolunálezce, e, m., der Mitfinder. J. tr.

Spolunárodník, a, spolunárodovec,
vce, m., der Nationalgenosse. Šm.

Spolunáš, zároveň s námi (jako my
jsoucí). Též Jan Krajčí zase odpor činí
Máškem spolunašiem přísežným. NB. Tč. 4.

Spoluně, ě, f., trigonia, hmyz. Krok. II.
262.

Spolunejvyšší, ího, m., der Mitfeldherr.

Spolunešťastník, a, m., der Unglücks-
gefährte. Šm.

Spolunevěsta, y, f., druhého syna žena,
die Mitschwiegertochter V.

Spolunoclehář, e, m., der Schlafgeselle.
D. Vz násl.