Předchozí (579)  Strana:580  Další (581) |
|
|||
580
|
|||
|
|||
Spolurostlý, mitaufgewachsen, gleichen
Alters. Aqu. Spolurotní = jedné roty, Rottgesellen-.
Reš. Spolurotuík, a, m., der Rottgeselle. D.,
Cyr. 114. Spolurovný, seines Gleichen. V.
Spolurozkošník, a, m., der Vergnügungs-
gefährte. Srn. Spolurožka, y, f., dioctria, eine Raub-
fliege. Krok. II. 265. Spolurukojemství, n., společné ruko-
jemství, die Mitbürgschaft. J. tr. Spolurukojmě, ě, m., der Mitbürge. V.
Spolurytíř, e, m., der Streitgenosse. Har.
Spolusebrati, mitsammeln. — co.
Spoluseděti, ěl, ění, mitsitzen, Beisitzer
sein. To Javorníček svědčil dobrým lidem spolusedícím. NB. Tč. 93. Spolusezení, n. Vz Sezení. Vzkříšení
a s. rozumí mravné. Sš. II. 95. Spoluskladatel, e, m., der Mitverfasser.
Podřízený s. listu toho. Sš. II. 152. Spoluslavenec, nce, m., der Mitverherr-
lichte. V nebesích dán mu přítelem a s-cem. Sš. Sk. 92. Spoluslednosť, i, f. Pod podobou chleba
krev také a pod podobou vína tělo Páně podlé s-ti se nalézá. Sš. J. 114. Spoluslibce, e, m., der Mitbürge. 1493.
Spoluslíbený, mitverlobt. Aqu.
1. Spolusiuha, y, spoluslužebník, a,
m., der Mitdiener, Mitknecht. Jg. Musie člo- vek mieti slitovánie nad s-hú, jakož pán nesmierne dóstojenstvie větčieho slitoval se nad ním; Každý k obecnému užitku poží- vati má těch věcí, kteréž má, ne ku škodě s-sluh; Vladař tento obrátil sé jest ku po- moci dobré, že dobře jest učinil s-hám, aby, když by on umřel, oni jsúce na živě, mohli jemu pomoci; A vyšel sluha ten, nalezl jest jednoho z s-sluh těch, jenž dlužen bieše jemu 100 peněz; Všichni jsme s-hy, neb všichni spolu máme slúžiti jednomu pánu; Ten svého s-hu hrdlí, krož ho, an zaplatiti nemóž, vězí n. mučí. Hus I. 141., 177., 301.. 388., 392. (Tč.). 2. Spolusiuha, y, spoluslužebnice, e,
f., die Mitdienerin. Hus. Spolusnažník, a, m., der Strebensge-
nosse. Dch. Spolusoused, a, m., der Mitnachbar.
Schön, exc, BN. Kteřížto poručníci jsú dva s-dé naši, muži viery hodni; Potom když jest domuov přijel, nařkl jest jej s. jeho, že by on ji ukradl. NB. Tč. 11., 115. a j. Spolusouseda, y, f., die Nachbarin, Jed-
noho času prišla jest Machna spolusúseda našie k Kuně a ji chce štrafovati; Žalobu vedl na jednu ženskú osobu, s-du naši. NB. Tč. 11., 184., 214. Spoluspiknutý, der Mitverschworene.
Šm. Spoluspilek, lka, m., der Mittrinker.
Spolusplnomocněný; -en, a. o, der Mit-
bevollmächtigte. D. Spolusprávce, e m., der Mitgewährsmann.
Vš. IV. 11. Spoluspuntovník, a, m. = spoluputov-
ník. V. |
Spolusrovnalosť, i, f., die Zusammen-
stimmung, Harmonie. Nomencl. Spolusrovnalý, zusammenstimmend, har-
monisch. Spolustání, n., das Beisammenstehen.
Hlas. Spolustarší, ího, m., der Mitälteste. Kom.
Spolustatnosť, i, f., die Wesensgleich-
heit. Čímž se jedinosť a tudy s. Krista s otcem vystihuje. Sš. II. 45. Spolustatný, gleichen Wesens, gleich
gross. Moc Kristova s mocí otce s-ná. Sš. J. 8G. — s kým. Pán s otcem s-ten a s ním jedno jest. Sš. J. 209., 156. Spolustojící, mitstehend. Č.
Spolustolení, n., das Mitsammenspeisen.
V. Utrhačóv spolu stolenie jest horšie než psie, hadové a svinie. Hus l. 383. Spolustolící, mitspeisend, der Tischge-
nosse. V. Spolustoličník, a, m., der Gerichtsas-
sessor. Přitom žalobník opět odvolal sě na jednoho s-ka našeho (který na súdní stolici sedí); A za pátého, kterýžto jest s. a to- variš náš, otčim žalobníků prosil jest nás, abychom jeho odpustili z stolic k jeho po- třebě vstáti. NB. Tč. 1 17., 11. Spolustolitel, e, m., der Tischgenosse.
D. Spolustolník, a, m. = spolustolitel. Ros.
Spolustrádání, n., vz Strádati. Oslava
s Kristem dává se pod výminkou s. s ním. Sš. Sk 172. - Sš. J. 189. (Hý.). Spolustrávnice, e, f., die Tischgenossin.
Jg. Spolustrávník, a, m., der Tischgenosse.
Spolusvědek, dka, m, der Mitzeuge.
J. tr. Spolusviti-zitel, e, m., der Mitsieger.
Aqu. Spoluškolák, a, m., spolužák, der Mit-
schüler, Schulfreund. Jg. Spolutělný = soutělný. Sš. II. 104.
Spolutovaryš, e, m., der Mitgeselle. V., Sf., Bart. Přistúpil jest před nás konšel s-řiš náš, i žaloval jest. NB. TČ. 193., 251. Spolutovaryšství, n., die Genossenschaft.
Sm. Spolutrávení, n., das Mitzehren, die
Tischgenossenschaft. V. Spolutrcstanec,uce, m., der Strafgenosse. Šm. Spolutrpení, n., das Mitleiden. V. — S.,
die Gemeinschaft (Duldung) z. B. bei einer Innung. Pacholek pekařský chtivý mistrem býti, ten má sobě dobyti s. šesti groši atd. Boč. exc. Spolutrpěti, ěl, ění, mitleiden, mitdulden.
— s kým. A s Kristem s. se zdráhají; Kdo tak trpí, ten s Kristem s-pí. Sš. II. 180., 176. Spolutrpící. Duchek švec s. náš chtě sě
do cechu řemesla ševcovského vkúpiti . . . NB. Tč. 288., 190. Cf. Spolutrpeni. Spolutrpitel, e, m., der Leidensgenosse. Šm. Spolutvárný = spolupodobný. S-no bude
tělo naše tělu Kristovu. Sš. II. 181. Spol utvor, a, m , das Mitgeschöpf. Šm.
Spoluúčastenství, n., die Theilnahme.
|
||
|
|||
Předchozí (579)  Strana:580  Další (581) |