581

Spoluúčastnice, e, f. (lépe: účastnice,
Jg.), die Theilnehmerin. Plk.

Spoluúčastnictví, n. (lépe: učastnosť,
Jg.), die Theilnahme. Plk.

Spoluúčastník, a, m. (lépe: účastník,
Jg.), der Theilnehmer, Mitinteressent. Plk.,
Nz.

Spoluúčastnosť, i, f. (lépe: účastnost),
die Theilnahme.

Spoluúčastný (lépe: účastný, Jg.), thcil-
nehmend, theilhaftig.

Spoluučedlnice, e, f., die Mitschülerin.
Koll.

Spoluučedlník, a, m., der Mitlehrling,
Mitschüler. V., Kom. J. 736.

Spoluučenec, nce, m., der Fachgelehrte.
Šm.

Spoluúčinnosť, i, f., die Mitwirkung.
Šm.

Spoluúd, a, m. (lépe: úd, Jg.), das Mit-
glied. Kom.

Spoluúdka, y, f., melothria. Rostl. I. b.
236., 626.

Spoluúdství, n., die Mitgliedschaft. Šm.

Spolunchazeč, e, m., der Mitbewerber,
Kompetent, Konkurrent. J. tr., Nz.

Spoluumělec, lce, m., der Kunstgenosse.
Srn.

Spoluurčení, n., die Mitbestimmung.
Dch.

Spoluúředník, a, m., der Amtsgenosse,
Kollega.

Spoluutrpenství, n., die Mitleidenheit.
D.

Spoluútrpnosf, i, f., spolu trpení, das
Mitdulden. Leška. — S. (lépe: útrpnost, D.),
utrpení, das Mitleiden. V.

Spoluútrpný = spolu trpící, mitleidend,
mitduldend. Leška. — S. (lépe: útrpný, lí-
tostivý, D.), mitleidig. V.

Spoluvandrovník, a, m., der Reisege-
fährte. V.

Spoluvěčnosť, i, f., die Mitunsterblicli-
keit, Mitewigkeit. Aqu.

Spoluvěčný, mitewig. Plk., Karyon.

Spoluvědomec, mce, m., der Mitwissei.
Dch:

Spoluvěkovník, a, m. = vrstevník, der
Zeitgenosse. Nej.

Spoluvěký, gleichzeitig, der Zeitgenosse.
Kom., Výb. 1. 182. 24. S. dějepisec. Pcht.
— S., téhož věku, von gleichem Alter. Vus.

Spoluvěrec, rce, m., der Glaubensge-
nosse. Nz., D., Sš. I. 126.

Spoluvěřitel, e, m., der Mitgläubige. J. tr.

Spoluvězeň, zně, m., der Mitverhaftete,
Gefängnissgenosse. V., ZN., Vrat., J. tr.
Byl s-zněm apoštolovým. Sš. II. 195.

Spoluvězenství, n., die Miteinkerkerung.
S. to pri Epafrovi a Aristarchovi bylo s-né.
Sš. II. 230.

Spoluvina, y, f, die Mitschuld. Us., J. tr.

Spoluvinník, a, m., der Mitschuldige,
Mitbeschuldigte. J. tr.

Spoluvinný, mitschuldig. Jg.

Spoluvláda, y, f., die Mitregentschaft.
J. tr. S. Páně s otcem. Sš. J. 264.

Spoluvladař, e, m. = spoluvládce.

Spoluvladařství, n., die Mitregentschaft.
J. tr. Vz Spoluvláda.

Spoluvládce, e, m., der Mitregent. J. tr.

Spoluvlasteuec, nce, m., der Landsmann,
Kompatriot. Jg.

Spoluvlastník, a, m., der Miteigentümer.
J. tr.

Spoluvolení, n., die Mitwahl. S. císaře.
Ml.

Spoluvtěliti, il, en, ení, spoluvtělovati.
— s kým. Vy jste s Kristem s-ni. Sš. II. 43.

Spoluvydavatel, e, m., der Mitheraus-
geber. J. tr.

Spoluvýletník, a, m., der Mittourist. Us.
Tč.

Spoluvzdělati, mitbilden. — se kde
v co. V němžto i vy s-láváte se ve pří-
bytek boží v duchu. Sš. II. 97.

Spoluzacházení, n., das Mitumgehen.
J. tr.

Spoluzajatý, mitgefangen, der Mitgefan-
gene. Jg.

Spoluzápasník, a, m., spolubojovník, der
Mitkämpfer, Kampfgenosse. S. evangelický.
Sš. II. 182.

Spoluzápisník, a, m., který účasten jest
zápisu, der in der Verschreibung mitbegriffen
ist. Ros.

Spoluzávěra, y, f., společné zavřetí, die
Mitsperre, Gegensperre. J. tr., Nz.

Spoluzávodník, a, m., der Konkurrent.
Rk.

Spoluzbrojnik, a, m., der Waffengefährte.
Johannit. 49.

Spoluzemec, mce, m., der Landesgenosse.
Dch.

Spoluzeť, č, m., druhé dcery muž, der
Miteidam. V.

Spoluzločinec, nce, m., der Mitverbre-
cher. J. tr.

Spoluzmoeněnec, nce, m., spoluplno-
moenik, der Mitbevollmächtigte. J. tr.

Spoluznak, u, m. = souznak.

Spoluznalec, lce, m., der Fachgenosse.
Dch.

Spoluznějící, zusammenstimmend. Spolu-
znějící struny. Kom.

Spoluznějičnosť, i, f., šp. m.: spolu-
zvučnost, der Zusammenklang. Ros.

Spoluznějičný, šp. m.: spoluznějící, zu-
saminenlautend, harmonisch. Ros.

Spoluznění, n., das Zusammenlauten, die
Harmonie. Libé s. Kom.

Spoluzpívání, n., das Mitsingen. Us.

Spoluzvučící, mittönend, mitlautend.

Spoluzvučka, y, f. = souhláska, der Mit-
laut. Ros.

Spoluzvučnosť, i, f., souzvučnosť, der
Zusammenklang. Ros.

Spoluzvučný, zusammenstimmend, -lau-
tend. Ros.

Spoluzvuk, u, m., der Mit-, Zusammen-
klang. Hud. — S. = spoluzvučka. Beneš,
kníž.

Spolužák, a, na., spoluškolák, der Mit-
schüler. Jg.

Spolužalobce, e, m., der Mitkläger. J. tr.

Spolužel, u, m., das Beileid. Šm.

Spoluženství, n., syngamia. Scip. Kat.
post. 67.

Spolužití, n., das Zusammenleben. Po-
kojné s. Dch.