583

se, rodím se, zdám se, vidím se, ukazuji
se, nacházím se atd. Udělej se nemocen. V.
Před Bohem se spravedliví (-ými) činili.
Br. — γ) Slovesa rodu trpného: nazván,
jmenován, nalezen, shledán, učiněn jsem
nebo: nazývám se, jmenuji se atd. Tělo to
celé nalezeno jest. Pass. Sami moudří vidíni
byli. Št. — Pozn. 1. Jméno podstatné n. pří-
davné klade se do nominativu n. do instru-
mentalu. Vz Instrumental, Přísudek, Zk. S.
22.-26. Vz S. N. VIII. 668., Ht. Sr. ml. 4. —
Pozn. 2. Nezaměňuj spony se spojkou.

Sponač, e, m., quippa, ryba, zastr. Rozk.

Spondej, e, sponde-us, a, m., z řec,
veršová stopa:--- : chválím.

Spondejský verš.

Spondylarthrokace, e, f., hniloba obratlů.
Nz. lk.

Spondylit-is, y, f., zánět obratiu. Nz. lk.

Spondylolysthes-is, y, f., vyvrtnutí
obratie. Nz. lk.

Sponec, nce, m., nestola, oděv, zastr.
Rozk.

Sponkář, e, m., der Spangen-, Haftel-
macher. Šd., Jg.

Sponkářka, y, f., die Spangenmacherin.

Sponkovati, klammern. Šm.

Sponkový, Binde-. Šm.

Sponosnice, e, f. = žalobnice, die Klä-
gerin. Slov.

Sponosník, a, m. = žalobník, der Klä-
ger. Slov.

Sponosnosť, i, f., na Slov. = žaloba, die
Klage.

Sponosovati se — žalovati, stěžovati si,
klagen, sich beklagen. Slov. Bern.

Sponovati, sponou seplti, klammern. D.

Spontanní, spontánní, z lat., dobrovolný,
samovolný, samočinný, z vlastní vůle vychá-
zející, freiwillig, spontan. Rk., S. N.

Spopadati = popadati. — co. Spopadá
tělo mé hrůza. Br.

Spopeleti, el, ení, zu Asche werden. Ta
prsť s-lela. Lom.

Spopeliti, il, en, ení, einäschern. Byl.

Spopod (z -/- po -/- pod). Vyskočil s. mo-
sta. Na Slov. Tov. V. 30. Vz Mkl. S. 538.,
Předložka (II. 928. b).

Spor, zpor, u, m. = rozepře, pře u soudu
i mimo soud. S. od pr (příti). Cf. Gb. Hl.
146. Der Streit, die Streitsache. S. je stav,
ve kterém se něco pře, příčí, protiví; stav,
který sjednocení, sjednání, mír nemožným
činí. Vz S. N. S. mezi stranami nic jiného
není než toliko té věci, o kterouž mezi stra-
nami činiti jest, u práva z obojí strany vy-
pravování. Bdž. 56. Bude mezi nimi o to s.
Žer. Záp. II. 174. Stal se pak i s. mezi nimi;
Aby s. uklizen byl; S. jest o to čteni mezi
kritiky; Dotknouti toho s-ru; O masti té
drahé, kterou pán pomazán byl, otázka na
nejednom s-ru se povahuje. Sš. L. 199., Sk.
146., II. 290., Mt. 269., Mr. 61. (Hý.). Spor
o slovo, o dosazení někoho někam. Apol.
S. písemní (polemika), učený, Hš., o pří-
slušnost S. mezi né uvedli. V. Chtivosť
s-ru, Kom.; s. doktorů. Scip. Kde není ro-
zepře, tu není sporu. Na Slov. Máme o to
s. D. Na s. sobě býti. Ve s-ru s kým býti
Kram. Při tom s. mezi nimi se stal. Žalansk.

Jest stálý s. mezi nimi. Us. S. o něco s ně-
kým míti. Smrž. Veliký s. vésti. Skl. II. 225.
Po vzešlém sporu původ mezi stranami ne-
může od žaloby upustiti; Prve, než-li by
s. mezi stranami vzešel, svědkové vedeni
býti nemají. Kol. 10., 22. S-rů vyhledávati;
s. nastrojiti (anzetteln), přiostřiti, způsobiti;
marný s.; o to není sporu. Dch. Než ani to
snad na spory nepůjde (s. o to nebude). Kos.
Ol. I. 211., 274. S. mezi stranami vzešel. Pr.
měst., V. S. mezi nimi vyrovnal. 1684. Při-
jíti s někým ve s., do sporu; když o něco
vzejde spor; je-li o něco s.; vzešel s. v pří-
čině toho. J. tr. Byl-liby s. o věc svěřenou.
Er. S. o mezi se zdvihl. Pr. (Bdl.). Bráti
něco ve spor. Šp. V s. někomu něco uvésti.
Th. Ve s. se dáti. Ŕd.

Spora, y, f., spoření, die Vermehrung,
Sparsamkeit. Troj — S. = spor. Stf. — S.,
y, m., osob. jm. Šd.

Spořad, u, m., das Programm (slovo nové).
Šm.

Spořadač, e, m., der Ordner. Jg.

Spořadačka, y, f., die Ordnerin. Jg.

Spořádaně, ordentlich gereiht. V.

Spořádání, n., die Ordnung, Anordnung,
Einrichtung, Anstalt. S. vojska (šik). V.,
hvězd, sebe, Kom., času, D., soudů. J. tr.

Spořádanosť, i, f., gute Ordnung, Ein-
richtung. Ros.

Spořádaný; -án, a, o, geordnet, rangirt.
V. S. rovnice, geordnete Gleichung; mnoho-
člen (Polynom) vzestupně (výstupně) n. se-
stupně s-ný. Nz. — v čem. Ve zdraví ne-
dobře s. Dch. — na čem. Muž na údech
těla pěkně s. Ler.

Spořadatel, e, m., der Ordner, Einrichter,
Besteller. Měst. bož. III. 7. — S. stroje, der
Regulator. Sedl.

Spořádati = v řad uvésti, zusammen-
reihen, rangiren; srovnati, spraviti, in Ord-
nung bringen, organisiren, einrichten, an-
ordnen, zusammenrichten, fügen, reguliren.
V., Jg. — co: vojsko, poslední vůli, Ros.,
školy, Kom., myšlénky své, účty, D., úřad,
lesy, plat, řádné místo, systemisiren, J. tr.,
Nz., mathematický výraz. Sté. Alg. 149. Mám
já drobné děti, chcu jich s-dati. Sš. P. 10. —
co jak: vše krásně s. Us. Vše co nejlépe s.
Dch. S-li se na způsob kola. Hus 130. Podlé
toho zajisté chtěl Pán odpověď svou na
otázku Pilatovu s-ti; A život svůj dokonale
dle předpisů Kristových s-dal. Sš. J. 280.,
II. 206. S. vojsko po praporcích. Kom. S.
vojsko v klín, Kom., v houfy. Cyr. S. dle
abecedy. J. tr. — co kde: ve svém domě,
na vinici, na poli. — se. Pěkně se spořá-
dejte = a) do řadu se postavte, b) srov-
nejte. Us. — se s kým: se sousedem. S. se
s pánem Bohem. Us. Sd.

Sporadický, řecky, porůzný, po různu
jsoucí, zerstreut, sporadisch. S-cké nemoci.
S. N.

Sporady, gt. Sporad, f., pl., ostrovy
v aegaejském moři, různé souostroví, die
Sporaden. Vz S. N.

Sporachovati co, z němec, berechnen.
U Frýdka. Té. — si co. Děvečko, děvečko,
sporachuj to sobě, kela (kolik) já chodníčků
udělal sem k tobě. Sš. P. 226.