584

Sporák, u, m., der Sparherd. Šp Vz
Sporník, Spořiště, Sporokrb.

Sporážeti, el, en, ení, eins nach dem
andern niederwerfen, umhauen, um-, einstür-
zen. — co: všecko stromoví. Br. — co čím.
Smrť svými šípy některé sporáží. Kom. —
co kam. Jupiter na obry vrchy sporážel.
Rkp. — co jak. Vše mentinou s. Dch.

Sporco (it., sporko), váha z hruba, váha
hrubá (váha zboží i s obálkou), unrein,
sporco. Rk., Kh.

Spoře, hojně, na mnoze, aby mnoho vy-
dalo, ergiebig, ausgiebig, reichlich, fruchtbar.
Výb. I. 912. S. (mnoho) zboží rozdal. Leg.
Aby se tvůj zástup denně šířil a s. zmnožil.
Leg. A pak vlož ten prach na šev spoře a
hustie. Sal. Sv. písmu s. se naučil. Pass. 875.
Tvá česť se množí s. Smil v. 630. Na vše
strany ve všem světě jeho chvála slula s;
Krmil Daniele spoře. Kat. 41., 2682. Aby
se k tobě s. vinuli. St. skl. V. 165. — S ,
šetrně, sparsam, so dass es lange dauert. Jg.
Kdež se zvěřina dává, tu opět maso sporej i,
zvláště husy, kačice. V. Velmi nespoře a
zhojna všeho užívají. Cyr. Témě pokryto
šedinami s. Kká. Š. 71. Čeleď svou mírně
a s. spravuje. Jel. — Vz Sporo.

Spořec, řce, m., vz Kolenec.

Sporeček, čku, m., bylina. Us.

Spořečnosť, i, f., die Sparung. Prol. in
Esar. 1. Mm.

Spoření, n. = šetření, das Sparen. S.
obohacuje. Kom. J. 853. S. bohaté koření,
č. — S., množení, die Vermehrung. Jg.

Spoříce, ném. Sporitz, ves u Chomutova.
PL.

Spořič, e, m., spořitel, der Sparer.

Spoříček, vz Spoříš.

Spořička, y, f., spořitelka, die Sparerin.

Spořičký, vz Sporý.

Spoříditi, il, zen, ení, anordnen. V. —
co čím, za co. Penězi, za peníze mnoho
spořídíš. - co kde. Ten pořád spořiedil
ve svém stvoření = učinil, spořádal. Výb.
I. 651.

Spořidlo, a, n., prkénko, na němž zedník
maltu drží jí něco ovrhuje, das Handbrett,
Sparholz, die Tünchscheibe. Us. Jg., Vys.

Spořík, vz Spoříš.

Spoříš, e, spoříšek, šku (vz Sporýš),
na Slov. spořík, u, m., rostlina, verbena,
das Traubenkraut. Reš., Jád. S. pospolitý,
železník, v. officinalis, das Eisen-, Tauben-
kraut. — S., polygonum aviculare, der Wege-
tritt. Jg.

Spoříšovitý. S. rostliny, verbenaceae.
Rostl. b. 245.

Spoříšový, na Slov. spoříkový, Tauben-
kraut-. S. kořen.

Spořiště, ě, n., der Sparherd. Vz Sporník,
Sporokrb.

Spořitel, e, m., der Sparer.

Spořitelka, y, spořitelkyně, ě, f., die
Sparerin. Jg.

Spořitelna, y, spořitelnice, e, f. (nov.).
S. = ústav k tomu účelu zřízený, aby se
povzbuzovala spořivost' v lidu zvl. chudší
třídy a zároveň příležitosť se mu poskyto-
vala bezpečně ukládati svůj úsporek, z čehož
mu povstati může častějšími vklady a při-

rážkou úroků kapital pro případ nemoci,
nouze atd. Die Sparkasse. S. česká, praž-
ská, jičínská, městská, obecná, spolková atd.
Do s-ny vkládati (peníze) na úroky; ve
s-ně peníze míli; ze s-ny peníze vyzdvih-
nouti, vybrati. Vklad ve s-ně.

Spořitelní. S. knížka = spořitelniční.

Spořiteluiční knížka, das Sparkassen-
büchel. J. tr.

Spořitelný, uspořující, Spar-. S. kamna,
der Sparofen. Řád. stav. 9.

Spořiti, il, en, ení; spořívati = množiti,
gedeihen lassen, segnen, mehren; šetřiti,
shrbiti, sparen. Jg. — abs. Kdo chce s.,
od úst musí začíti. Prov. MP., Jg. — co
kde. Ty svatý duše, koho chceš, v duši
sporíš i živíš. Leg. — co: pravdu s. (lháti).
Ros. Což neslušně spoří Stýskal, to utratí
s hanbou Výskal. Reš. — čeho k čemu.
Spořil toho k větší (nuzné) potřebě. V. —
čemu (kdy). Aby se penězům v darování
nespořilo. Eus. Města se zmocnili, ničemu
nespořili. Mus. — Jg. Vz Skrovniti, Šetřiti.

Spořivost, i, f., die Sparsamkeit Učí nás
s-sti. Sš. J. 99. Vz strany přísloví: Šetrnosť.

Spořivý = šetrný, schránlivý, skrovný,
sparsam. D.

Spořízení, n. Božím spořízením. Št. Vz
Spoříditi.

Spořízený; -en, a, o, eingerichtet, dispo-
nirt. Dch. Domácnost' dobře s. Us.

Sporník, u, m., der Sparherd. S. ple-
chový, s kamnovcem, bez kamnovce, s plot-
nami, s troubami. Kh. Vz Sporák. — S., a,
m., protivník, der Streiter, Gegner. L. Po-
sieláme vám pro naučenie těchto dvou spor-
níků. NB. Tč. 289.

Spornosť, i, f., die Streitigkeit. Ta věc
zůstává na s-ti. Ros.

Sporný = soudný, strittig, Streit-. S-ný
spis, hádka, D., věc. Řd. S. živly, otázka,
článek, hádka, rozmluva. Dch. S. věc, pře,
strana, kus, záležitosť, držení, právo; řízení
ve věcech s-ných. J. tr. S. předmět. Nz.

Sporo = užitečno, s užitkem, vortheilhaft.
Není to s. Ros. Přesazovaný štípek neroste
sporo. Č. M 380. Přiňdi ty k nám na přástku
skoro, skoro, ať je nám to na ty cívky s.
(vydatné). Sš. P. 763. — S. = hojně, tuze.
velmi, sehr. Moudrý chybí-li, chybí s. Prov.
Je zimní vítr, tak s. je zima. Ve Slez. Šd.

Sporokrb, u, m. = sporák.

Sporom luv, u, m., vz Perissologie.

Sporoplovoucí =.hojně tekoucí, reichlich
fliessend. S. slzy. Živ. Jež. 14. stol.

Sporosť, i, ť., hojnost, mnohost, die Er-
giebigkeit, Reichlichkeit, glücklicher Fort-
gang, das Wachsthum. Leg., Ros. V tobě
andělé s. své radosti vidí. Pass. 809.

Sporota, y, f., šetření, šetrnost', schrán-
livosť, die Sparsamkeit, Mässigkeit, das Er-
sparniss. S-tu milující (sporý); Na tomť jest
nemalá s., neb což se doma udělá, za to
netřeba platiti; Sádlo velikou s-tu máslu
přináší. V. To není s žádnou s-tou. Drsk.
S. jest veliké mýto. Kom., Č. M. 430., Pk.
— S., sporosť, rozmnožení, hojnost, die Er-
giebigkeit, Ausgiebigkeit. S. letošního obilí
jest ku podivu. Sych. S. stravy (dostatek).
BO.