585

Sporotný = sporotu zachovávající, ho-
spodářský, Ersparniss-, sparsam. S. příroda.
Ráj. — S., skrovný, gering, unausgiebig.
S-tnou prací bídně se živí. Zlob.

Sporování, n. = spor. Pohaněv jejich s.
před pohanskými soudci. Sš. I. 156. Krátké
porovnání lepší než dlouhé s. Č. M. 348.

Sporovati se s kým oč (hádati se).
Měst. bož. I vyšli fariseové a počali se s.
s ním. Sš. Mr. 35. Co pak já se s tebou
o to sporuju? Us. u Kunv. Msk. O záleži-
tosti světské pravotili se a sporovali. Sš. I.
199. — o čem. Nepřijde na to, aby člověk
o pravdách k víře příležitých sporoval se.
Sš. I. 21

Sporozuměti, ěl, ěn, ění = porozuměti,
verstehen, ersehen, inne werden. Mus I. c
75., Ms. 1448.

Sport, u, m., angl, zábava zvl. ta, kterou
se cvičí tělo, ku př. jízda o závod, honba
atd. Vz S. N.

Sportle, športle, i, f., důchody vedlejší, die
Sportein , Nebengebühren , Nebeneinkünfte.

Sporý; spor, a, o: spořičký = hojný,
užitečný, vydajný, ausgiebig, ergiebig. S.
chléb (který sytí), obilí (námelné), mouka,
smetana, déšť, Us., práce (které přibývá),
Plk., cesta (dlouhá). Ros. Med také spořejší
jest do krmí nežli cukr. V. S. tisk, dichter,
kompresser Druck, písmo (kterého se mnoho
vejde). Dch. S. jedle. Hdk. Ten oves je s.
. Us. u Řenčova. S. máslo, ženská (nadělaná).
Us. na Polic. Kšá Chléb chorý do brucha
sporý. Kda. S. člověk (statečný). Km. 1880.
302. To je s. měch. Na Hané. Hz. Cf.: Když
zlých lidí zlosť roste, netoliko nemá kázánie
božieho ubyti, ale má se ho přispořiti (má
se rozmnožiti). Hus II. 121. Válka jest věc
nesporá. V. — S , střídmý, skrovný, spo-
řící, sparsam. Buď mírný a sporý a nebudeš
chorý. Prov. na Ostrav. Tč. Marnotratná a
nesporá mládež. Reš. Vz Nespory. — v čem.
On jest ve všem s. Kor. — na co. Buchty
jsou nesporé na máslo (mnoho ho potřebují).
Ros. — S., způsobilý k čemu. Ač tvé srdce
bude sporo, že snadně tomu uvěříš. Kat.
896.—Pozn. Poněvadž slovo sporý znamená
hojnosť, nemáme ho užívati ve smyslu
něm. spärlich, toto dobře překládáme slovy:
skrovný, malý, mdlý a p. Brs. 2. vyd. 235.,
Brt. v Km. 1877. 189., Bdl.. Fr. Vymazal
v Obzoru 1879. 320. Také u Opavy nezna-
mená s. nikdy něm. spärlich, nýbrž vždy jen
ausgiebig. Klš. Cf. Sporýš, Spoře, Sporo a p.

Sporýš, e. m., tvrdá tráva hustě rostoucí.
Us. u Opavy. Pk. — S., verbena, das Eisen-
kraut, rostl., vz Spoříš. Vz Rstp. 1200,
Schd. II. 291., Kk. 179., Čl. Kv. 251,, Slb.
302., FB. 60.

Sporýšek, ška, m., ein Knirps. Us.

Sporýšovitý. S. rostliny, verbenaceae.
Vz Kk. 179., Slb. 302., Rstp. 1200.

Spósob, vz Způsob.

Spósobiti, vz Způsobiti.

Sposvětiti, sposvěcovati, weihen. Ms.

Spotavice, Spotawitz, ves ve Slez.

Spotiti, il, cen, ení; na Slov. těn, ční;
spotívati, spocovati, abschwitzen, in Schweíss
bringen, —koho: koně. —se čím: během,
in Schweiss kommen.

Spotkati se s kým, begegnen. C.

Spotřeba, y, f., der Bedarf, Konsum, die
Konsumtion, Verzehrung, der Verbrauch.
Dch., Nz. Věci na s-bu, Dch., ku s-bě. Us.
Počítání na s-bu. Sp. Vz S. N.

Spotřebitel, e, m., der Konsument. Nz.

Spotřebník, a, m., spotřebovatel, der
Konsument. Dch.

Spotřebný, verbrauchbar.

Spotřebovací, Konsumtions-. Dch.

Spotřebování, n., die Abnützung, der
Verbrauch. Nz.

Spotřebovatel, e, m., der Konsument. Dch.

Spotřebovatelný, verbrauchbar. S. věci.

Spotřebovati, zpotřebovati, auf-, ver-
brauchen, aufnützen. — co: všecko dříví
s. (vypotřebovati). D. Co hrachu do roka
spotřebujete. V. Polní nářadí s. (potřebo-
váním zhoršiti, abnützen).

Spotvořilý, vz Zpotvořiti. A Antikristus
zase proti nim stane se svým s-lým húfem.
Hus III. 310.

Spotvořiti, vz Zpotvořiti.

Spoucati co: chléb, herabwürgen, zusam-
menpapsen. Rk., Dch.

Spoud, u, m., zastr., jistá míra obilná,
das Scheffel. 1717. Vz Mz. 77.

Spouchlý, vz Zpouchlý.

Spouchnouti, vz Zpouchnouti.

Spouka, y, f., nečistota ve vlně, Knollen
in der Wolle. Vus. Vz Spona (Sponka).

Spoura, vz Zpoura.

Spousta, y, f., co spuštěno jest, etwas
Zusammengeschmolzenes, ein Klumpen, die
Masse. Veliká s. stříbra. Háj. 714. — S.,
vůbec něco velikého, die Masse, der Klumpen,
Wust. Veliká, široká, hrubá s.; s. všeho
světa. V. S. sněhu, D., s. těla. Us. Slon,
pro svou s-tu hrozný. Jel. Neskrovné s-ty
těžším pádem klesají. Velenský. S. skály.
Us. S. hornin, Massengesteine. Vz Bř. N.
235. S. žalob. Dch. Malitko kvasu porušuje
celou s-u. Sš. II. 59. Strany pořekadla vz Vy-
hlížeti. — S. = zkáza. Kram.

Spoustka, y, f. = poustka, die Wüsterei,
der Ruin. V s-tku uvésti, přivésti. Jg.

Spoustný = veliký. S. příval vody. Hdk.
v Lum. V. 242.

Spoušť, i, f., spuštění, zkáza, die Ver-
wüstung, der Ruin. — S. = zač n. čím se
něco spouští, Ros., závaží, der Gewichtstein.
V. S., háčky, s nichž zatažením strže síti
se vysmýkaj í a pružinami zahrnují. Sp. Vz
Spoušťadlo. — S. vody = spuštění vody,
der Ablass. D. — S., prut v hodinách, který
bití zdržuje, die Auslösung. — S. u ruč-
nice, kohoutek, ozubec, jazýček ku spouštění
ručnice, der Drücker, Schneller. S. u ruč-
nice pustiti. - S., naříznutí péra, die Feder-
spalte, rozparek. Pérem, jehož s. řezákem
se dělá. píšeme. Kom. — S., ozubec u ber-
línských želez na lišky, který tlačí na pru-
žinku (die Schnellstange). Šp.

Spoušťadlo, a, n., při stavu tkadlcovském,
die Auslassung; kohoutek na ručnici. Mor.
poh. II. 134. Vz Spoušť.

Spouštění vody, der Ablass, D.; lodi do
vody, der Stapellauf des Schiffes. Dch. S.
v tělocv. = přechod se shybu do svisu. Vz
KP. I. 474.. 478.



	585

	Sporotný = sporotu zachovávající, ho- spodářský, Ersparniss-, sparsam. S. příroda. Ráj. — S., skrovný, gering, unausgiebig. S-tnou prací bídně se živí. Zlob. Sporování, n. = spor. Pohaněv jejich s. před pohanskými soudci. Sš. I. 156. Krátké porovnání lepší než dlouhé s. Č. M. 348. Sporovati se s kým oč (hádati se). Měst. bož. I vyšli fariseové a počali se s. s ním. Sš. Mr. 35. Co pak já se s tebou o to sporuju? Us. u Kunv. Msk. O záleži- tosti světské pravotili se a sporovali. Sš. I. 199. — o čem. Nepřijde na to, aby člověk o pravdách k víře příležitých sporoval se. Sš. I. 21 Sporozuměti, ěl, ěn, ění = porozuměti, verstehen, ersehen, inne werden. Mus I. c 75., Ms. 1448. Sport, u, m., angl, zábava zvl. ta, kterou se cvičí tělo, ku př. jízda o závod, honba atd. Vz S. N. Sportle, športle, i, f., důchody vedlejší, die Sportein , Nebengebühren , Nebeneinkünfte. Sporý; spor, a, o: spořičký = hojný, užitečný, vydajný, ausgiebig, ergiebig. S. chléb (který sytí), obilí (námelné), mouka, smetana, déšť, Us., práce (které přibývá), Plk., cesta (dlouhá). Ros. Med také spořejší jest do krmí nežli cukr. V. S. tisk, dichter, kompresser Druck, písmo (kterého se mnoho vejde). Dch. S. jedle. Hdk. Ten oves je s. . Us. u Řenčova. S. máslo, ženská (nadělaná). Us. na Polic. Kšá Chléb chorý do brucha sporý. Kda. S. člověk (statečný). Km. 1880. 302. To je s. měch. Na Hané. Hz. Cf.: Když zlých lidí zlosť roste, netoliko nemá kázánie božieho ubyti, ale má se ho přispořiti (má se rozmnožiti). Hus II. 121. Válka jest věc nesporá. V. — S , střídmý, skrovný, spo- řící, sparsam. Buď mírný a sporý a nebudeš chorý. Prov. na Ostrav. Tč. Marnotratná a nesporá mládež. Reš. Vz Nespory. — v čem. On jest ve všem s. Kor. — na co. Buchty jsou nesporé na máslo (mnoho ho potřebují). Ros. — S., způsobilý k čemu. Ač tvé srdce bude sporo, že snadně tomu uvěříš. Kat. 896.—Pozn. Poněvadž slovo sporý znamená hojnosť, nemáme ho užívati ve smyslu něm. spärlich, toto dobře překládáme slovy: skrovný, malý, mdlý a p. Brs. 2. vyd. 235., Brt. v Km. 1877. 189., Bdl.. Fr. Vymazal v Obzoru 1879. 320. Také u Opavy nezna- mená s. nikdy něm. spärlich, nýbrž vždy jen ausgiebig. Klš. Cf. Sporýš, Spoře, Sporo a p. Sporýš, e. m., tvrdá tráva hustě rostoucí. Us. u Opavy. Pk. — S., verbena, das Eisen- kraut, rostl., vz Spoříš. Vz Rstp. 1200, Schd. II. 291., Kk. 179., Čl. Kv. 251,, Slb. 302., FB. 60. Sporýšek, ška, m., ein Knirps. Us. Sporýšovitý. S. rostliny, verbenaceae. Vz Kk. 179., Slb. 302., Rstp. 1200. Spósob, vz Způsob. Spósobiti, vz Způsobiti. Sposvětiti, sposvěcovati, weihen. Ms. Spotavice, Spotawitz, ves ve Slez. Spotiti, il, cen, ení; na Slov. těn, ční; spotívati, spocovati, abschwitzen, in Schweíss bringen, —koho: koně. —se čím: během, in Schweiss kommen.	Spotkati se s kým, begegnen. C. Spotřeba, y, f., der Bedarf, Konsum, die Konsumtion, Verzehrung, der Verbrauch. Dch., Nz. Věci na s-bu, Dch., ku s-bě. Us. Počítání na s-bu. Sp. Vz S. N. Spotřebitel, e, m., der Konsument. Nz. Spotřebník, a, m., spotřebovatel, der Konsument. Dch. Spotřebný, verbrauchbar. Spotřebovací, Konsumtions-. Dch. Spotřebování, n., die Abnützung, der Verbrauch. Nz. Spotřebovatel, e, m., der Konsument. Dch. Spotřebovatelný, verbrauchbar. S. věci. Spotřebovati, zpotřebovati, auf-, ver- brauchen, aufnützen. — co: všecko dříví s. (vypotřebovati). D. Co hrachu do roka spotřebujete. V. Polní nářadí s. (potřebo- váním zhoršiti, abnützen). Spotvořilý, vz Zpotvořiti. A Antikristus zase proti nim stane se svým s-lým húfem. Hus III. 310. Spotvořiti, vz Zpotvořiti. Spoucati co: chléb, herabwürgen, zusam- menpapsen. Rk., Dch. Spoud, u, m., zastr., jistá míra obilná, das Scheffel. 1717. Vz Mz. 77. Spouchlý, vz Zpouchlý. Spouchnouti, vz Zpouchnouti. Spouka, y, f., nečistota ve vlně, Knollen in der Wolle. Vus. Vz Spona (Sponka). Spoura, vz Zpoura. Spousta, y, f., co spuštěno jest, etwas Zusammengeschmolzenes, ein Klumpen, die Masse. Veliká s. stříbra. Háj. 714. — S., vůbec něco velikého, die Masse, der Klumpen, Wust. Veliká, široká, hrubá s.; s. všeho světa. V. S. sněhu, D., s. těla. Us. Slon, pro svou s-tu hrozný. Jel. Neskrovné s-ty těžším pádem klesají. Velenský. S. skály. Us. S. hornin, Massengesteine. Vz Bř. N. 235. S. žalob. Dch. Malitko kvasu porušuje celou s-u. Sš. II. 59. Strany pořekadla vz Vy- hlížeti. — S. = zkáza. Kram. Spoustka, y, f. = poustka, die Wüsterei, der Ruin. V s-tku uvésti, přivésti. Jg. Spoustný = veliký. S. příval vody. Hdk. v Lum. V. 242. Spoušť, i, f., spuštění, zkáza, die Ver- wüstung, der Ruin. — S. = zač n. čím se něco spouští, Ros., závaží, der Gewichtstein. V. S., háčky, s nichž zatažením strže síti se vysmýkaj í a pružinami zahrnují. Sp. Vz Spoušťadlo. — S. vody = spuštění vody, der Ablass. D. — S., prut v hodinách, který bití zdržuje, die Auslösung. — S. u ruč- nice, kohoutek, ozubec, jazýček ku spouštění ručnice, der Drücker, Schneller. S. u ruč- nice pustiti. - S., naříznutí péra, die Feder- spalte, rozparek. Pérem, jehož s. řezákem se dělá. píšeme. Kom. — S., ozubec u ber- línských želez na lišky, který tlačí na pru- žinku (die Schnellstange). Šp. Spoušťadlo, a, n., při stavu tkadlcovském, die Auslassung; kohoutek na ručnici. Mor. poh. II. 134. Vz Spoušť. Spouštění vody, der Ablass, D.; lodi do vody, der Stapellauf des Schiffes. Dch. S. v tělocv. = přechod se shybu do svisu. Vz KP. I. 474.. 478.