586

Spouštěti, vz Spustiti.

Spouštíř, e, m., kdo upouští, der Schmel-
zer. D. exc.

Spoušťka, y, f., spoušť, die Verwüstung,
der Ruin.

Spoutanec, nce, m., der Gefesselte. Šm.

Spoutanosť, i, f., das Gefesseltsein. Aby
člověku jeho pod hříchem s. ozřejměla. Sš.
II. 40.

Spoutati, spoutávati — pouta dáti, svá-
zati, fesseln. — co v co. Černé žehrání
když lásku v porobu spoutá. Gníd. —
koho čím: okovy, kde: v žaláři.

Spoutovati, fesseln. Nej., Mus. II. a. 18.

Spouzeti, vz Spuditi.

Spouzeti se, vz Zpouzeti se.

Spouznouti = spoustnouti. Us. na Plašte.
Prk. Př. 22.

Spověď, vz Zpověď.

Spovídati, vz Zpovídati.
Spovšedněti, ěl, ční, alltäglich werden.
Sm.

Spovšechňování, n., die Verallgemeine-
rung.

Spovšechňovati co, verallgemeinern. Us.

Spovýkaný = rozmazlený, choulostivý,
verwöhnt. Na Mor. KB., Brt. v Km., Dch.

Spovýkati = rozmazliti, verwöhnen. Na
Mor. Brt. — koho: dítě.

Spoza (z -/- po -/- za). s. hori
viskočilo. Na Slov. Pov. 48. Vz Předložka
(II. 928. b.), Mkl. S. 535.

Spozorovati, vz Zpozorovati.

Spožitkovati něco = snísti, aufessen,
verzehren. U Nezamyslic na Mor. Bkř.

Spracovalý, spracovaný, ustalý. —
čím: válkami. Mus. Vz Spracovati.

Spracování, n., die Verarbeitung. Látka
hodila se dost pro s. básnické. Gb. v List.
filol. II. 114. Divadelní hra v novém s. Dch.

Spracovaný, ver-, ausgearbeitet, herge-
stellt. Nábytek důkladně s.; s. řepa. Dch.
Staň Lukáši s-ý (prací unavený). Sš. P. 41.

Spracovatel, e, m., der BearbeiteR. Šm.

Spracovati, prací shromážditi, erarbeiten,
arbeitend verdienen. — S., prací unaviti,
ermüden. — koho. Us. — S., spracováním
spotřebovati, abnützen. — se = pracemi
zemdleti. Člověk spracovaný. V. — se kde.
Kdo se při obci spracuje, hoden almužny
bývá. Kruz. — Jg.

Spřad, u, m., antax, kámen, zastr. Rozk.

Spřádati, vz Spřísti.

Špřáhati, vz Spřáhnouti.

Spřahatel, e, m., der Miteinspanner, Zu-
sammenjocher. Bern.

Spřahatelka, y, spřahatelkyně, ě, f.,
die Mitspannerin.

Sprahlosť, i, f., vz Zprahlosť.

Sprahlý, verdorrt, trocken. Us. Jg. S.
hrdlo. Pcht. Vz Zprahlý.

Sprahnouti, vz Zprahnouti.

Spřáhnouti, hnul, ut, utí; (spříci, spřehu,
zastaralé), spřáhl, spřežen, ení; spřáhati,
spřahovati, spřahávati = koně spolu za-
přáhnouti, zusammenspannen; spojiti, ver-
binden. Jg. U Opav. spříhnouti. Klš. —
koho. Spřáhla (spojila) je ruka kněze. Plk.
Nemožú sa spříhnút (srovnati, snášeti). Us.
Brt. — se, koho s kým. Vozka náručního

koně s podsedlním spřáhá. Kom. Slova . . .
s předešlými se spřáhají. Sš. J. 226. A tak
sú ti vlcie se s nájemníky rozmnožili a
spřiehli, že pastýře věrné i ovce kúsají a
mordují jako kacieře; Duchovnie se spřiehli
s pohany o Ježíše, aby duchovní svědčili
a světští aby lapiece zamordovali. Hus II.
170, 397. — koho čím: jhem. Reš., Troj.
— koho v co: voly v pluh. Troj. V ne-
rovnou spřež se nespřáhejte. Br. - se. Ne-
mohou se s. (nemohou se shodnouti). Us.
Šd. Spřáhati se = půjčovati si dobytek do
zápřahu. Mor. Šd. — se na co jak. S-nou
se čtyři sedláci na cestu po jednom koni.
Vz Spřežník. Us. — se s kým proti komu
(sich verbinden). Br. — Vz Spřehnouti.

Sprahoušle, e, f., lépe: přehrstí, Hand-
voll, n. Kram.

Spřahovatel, e, m. = spřahatel.

Spráchnivělosť, i, f., vz Zpráchnivělosť.

Spráchnivělý, morsch. S. dřevo. Us. Tč.
Vz Zpráchnivělý.

Spráchnivěti, vz Zpráchnivěti.

Sprasečiti, il, en, ení = pokaziti, ver-
pfuschen. — co komu. Ten ti to s-čí. Us.
Msk.

Sprasiti se, il, ení — oprasiti se, Ferkel
werfen, ferkeln. Svině se sprasila. Jg. Též
o jiných zvířatech. Ros.

1. Sprask, u, m., der Zusammenbruch. —
S., výprask, die Prügel, Wichse. Dostati 8. D.
Vydal se v dešti na cestu, však mu to dá
Hodný s., er wird schon den Derber bekommen.
Us. u Petrov. Dch. — S., třapeček u šňůry
biční, die Schwippe. Us. — S., trhlina, der
Riss. Dostati s.

2. Sprask, u, spratek, tku, m., stažená
kůže zvířecí, abgezogene Thierhaut. Us. Šd.

Spráskati = zbíti, abprügeln, abpeitschen.
Zlob. — koho čím: bičem. — jak: na
zmoch. D. — S., viel zusammenessen. Ten
toho spráskal. Us. Sd.

Spraskavec, vce, m. = chrustavec. Us.

Sprásknouti, kl, utí, zusammenschlagen.

— co jak: ruce nad hlavou, Us., Dch.,

rukama nad hlavou. Er. Čít. sl. 31. —

koho: dívku = přespati, stíhati, schwängern.

Mor. Šd. Cf. Sprášiti.

Sprásknutý, geschwängert. Už je s-tá.
Šd.

Sprasnice, e, f. = sprasná svině, Mutter-
sau, f., Bache, f. Us.

Sprasný. S. svině (březí), trächtig. D.
Spraš, i, f. = lehká, kyprá země, die
Stauberde. Um. les. Sij žito třeba v s. Č.
M. 423.

Spraščí = sprasný. Sviňu s. se svinčaty
samu sedmú. Púh. II. 160.
Spraší země = spraš. Um. les.
Sprášiti, il, en, ení; sprášívati — pra-
chem posypati, bestäuben. — co komu
čím: popelem hlavu. Leg. — co odkud:
spraš ten prach s hodin (práše setři). —
S. = snísti, aufessen. Vše sprášil. Us. Šd.
- S. = stíhati, schwängern. — koho:
dívku. V Kunv. Msk. Cf. Sprásknouti.

Sprašné, ého, n. — 1. míra obilí, která
; se mlatcům u zdvíže dává, das Drescher-
mass; 2. schodek na obilí povstávající se-
schnutím na špejcharu, der Schrumpf. D.



	586

	Spouštěti, vz Spustiti. Spouštíř, e, m., kdo upouští, der Schmel- zer. D. exc. Spoušťka, y, f., spoušť, die Verwüstung, der Ruin. Spoutanec, nce, m., der Gefesselte. Šm. Spoutanosť, i, f., das Gefesseltsein. Aby člověku jeho pod hříchem s. ozřejměla. Sš. II. 40. Spoutati, spoutávati — pouta dáti, svá- zati, fesseln. — co v co. Černé žehrání když lásku v porobu spoutá. Gníd. — koho čím: okovy, kde: v žaláři. Spoutovati, fesseln. Nej., Mus. II. a. 18. Spouzeti, vz Spuditi. Spouzeti se, vz Zpouzeti se. Spouznouti = spoustnouti. Us. na Plašte. Prk. Př. 22. Spověď, vz Zpověď. Spovídati, vz Zpovídati. Spovšedněti, ěl, ční, alltäglich werden. Sm. Spovšechňování, n., die Verallgemeine- rung. Spovšechňovati co, verallgemeinern. Us. Spovýkaný = rozmazlený, choulostivý, verwöhnt. Na Mor. KB., Brt. v Km., Dch. Spovýkati = rozmazliti, verwöhnen. Na Mor. Brt. — koho: dítě. Spoza (z -/- po -/- za). s. hori viskočilo. Na Slov. Pov. 48. Vz Předložka (II. 928. b.), Mkl. S. 535. Spozorovati, vz Zpozorovati. Spožitkovati něco = snísti, aufessen, verzehren. U Nezamyslic na Mor. Bkř. Spracovalý, spracovaný, ustalý. — čím: válkami. Mus. Vz Spracovati. Spracování, n., die Verarbeitung. Látka hodila se dost pro s. básnické. Gb. v List. filol. II. 114. Divadelní hra v novém s. Dch. Spracovaný, ver-, ausgearbeitet, herge- stellt. Nábytek důkladně s.; s. řepa. Dch. Staň Lukáši s-ý (prací unavený). Sš. P. 41. Spracovatel, e, m., der BearbeiteR. Šm. Spracovati, prací shromážditi, erarbeiten, arbeitend verdienen. — S., prací unaviti, ermüden. — koho. Us. — S., spracováním spotřebovati, abnützen. — se = pracemi zemdleti. Člověk spracovaný. V. — se kde. Kdo se při obci spracuje, hoden almužny bývá. Kruz. — Jg. Spřad, u, m., antax, kámen, zastr. Rozk. Spřádati, vz Spřísti. Špřáhati, vz Spřáhnouti. Spřahatel, e, m., der Miteinspanner, Zu- sammenjocher. Bern. Spřahatelka, y, spřahatelkyně, ě, f., die Mitspannerin. Sprahlosť, i, f., vz Zprahlosť. Sprahlý, verdorrt, trocken. Us. Jg. S. hrdlo. Pcht. Vz Zprahlý. Sprahnouti, vz Zprahnouti. Spřáhnouti, hnul, ut, utí; (spříci, spřehu, zastaralé), spřáhl, spřežen, ení; spřáhati, spřahovati, spřahávati = koně spolu za- přáhnouti, zusammenspannen; spojiti, ver- binden. Jg. U Opav. spříhnouti. Klš. — koho. Spřáhla (spojila) je ruka kněze. Plk. Nemožú sa spříhnút (srovnati, snášeti). Us. Brt. — se, koho s kým. Vozka náručního	koně s podsedlním spřáhá. Kom. Slova . . . s předešlými se spřáhají. Sš. J. 226. A tak sú ti vlcie se s nájemníky rozmnožili a spřiehli, že pastýře věrné i ovce kúsají a mordují jako kacieře; Duchovnie se spřiehli s pohany o Ježíše, aby duchovní svědčili a světští aby lapiece zamordovali. Hus II. 170, 397. — koho čím: jhem. Reš., Troj. — koho v co: voly v pluh. Troj. V ne- rovnou spřež se nespřáhejte. Br. - se. Ne- mohou se s. (nemohou se shodnouti). Us. Šd. Spřáhati se = půjčovati si dobytek do zápřahu. Mor. Šd. — se na co jak. S-nou se čtyři sedláci na cestu po jednom koni. Vz Spřežník. Us. — se s kým proti komu (sich verbinden). Br. — Vz Spřehnouti. Sprahoušle, e, f., lépe: přehrstí, Hand- voll, n. Kram. Spřahovatel, e, m. = spřahatel. Spráchnivělosť, i, f., vz Zpráchnivělosť. Spráchnivělý, morsch. S. dřevo. Us. Tč. Vz Zpráchnivělý. Spráchnivěti, vz Zpráchnivěti. Sprasečiti, il, en, ení = pokaziti, ver- pfuschen. — co komu. Ten ti to s-čí. Us. Msk. Sprasiti se, il, ení — oprasiti se, Ferkel werfen, ferkeln. Svině se sprasila. Jg. Též o jiných zvířatech. Ros. 1. Sprask, u, m., der Zusammenbruch. — S., výprask, die Prügel, Wichse. Dostati 8. D. Vydal se v dešti na cestu, však mu to dá Hodný s., er wird schon den Derber bekommen. Us. u Petrov. Dch. — S., třapeček u šňůry biční, die Schwippe. Us. — S., trhlina, der Riss. Dostati s. 2. Sprask, u, spratek, tku, m., stažená kůže zvířecí, abgezogene Thierhaut. Us. Šd. Spráskati = zbíti, abprügeln, abpeitschen. Zlob. — koho čím: bičem. — jak: na zmoch. D. — S., viel zusammenessen. Ten toho spráskal. Us. Sd. Spraskavec, vce, m. = chrustavec. Us. Sprásknouti, kl, utí, zusammenschlagen. — co jak: ruce nad hlavou, Us., Dch., rukama nad hlavou. Er. Čít. sl. 31. — koho: dívku = přespati, stíhati, schwängern. Mor. Šd. Cf. Sprášiti. Sprásknutý, geschwängert. Už je s-tá. Šd. Sprasnice, e, f. = sprasná svině, Mutter- sau, f., Bache, f. Us. Sprasný. S. svině (březí), trächtig. D. Spraš, i, f. = lehká, kyprá země, die Stauberde. Um. les. Sij žito třeba v s. Č. M. 423. Spraščí = sprasný. Sviňu s. se svinčaty samu sedmú. Púh. II. 160. Spraší země = spraš. Um. les. Sprášiti, il, en, ení; sprášívati — pra- chem posypati, bestäuben. — co komu čím: popelem hlavu. Leg. — co odkud: spraš ten prach s hodin (práše setři). — S. = snísti, aufessen. Vše sprášil. Us. Šd. - S. = stíhati, schwängern. — koho: dívku. V Kunv. Msk. Cf. Sprásknouti. Sprašné, ého, n. — 1. míra obilí, která ; se mlatcům u zdvíže dává, das Drescher- mass; 2. schodek na obilí povstávající se- schnutím na špejcharu, der Schrumpf. D.