Předchozí (585)  Strana:586  Další (587) |
|
|||
586
|
|||
|
|||
Spouštěti, vz Spustiti.
Spouštíř, e, m., kdo upouští, der Schmel-
zer. D. exc. Spoušťka, y, f., spoušť, die Verwüstung,
der Ruin. Spoutanec, nce, m., der Gefesselte. Šm.
Spoutanosť, i, f., das Gefesseltsein. Aby
člověku jeho pod hříchem s. ozřejměla. Sš. II. 40. Spoutati, spoutávati — pouta dáti, svá-
zati, fesseln. — co v co. Černé žehrání když lásku v porobu spoutá. Gníd. — koho čím: okovy, kde: v žaláři. Spoutovati, fesseln. Nej., Mus. II. a. 18.
Spouzeti, vz Spuditi.
Spouzeti se, vz Zpouzeti se.
Spouznouti = spoustnouti. Us. na Plašte.
Prk. Př. 22. Spověď, vz Zpověď.
Spovídati, vz Zpovídati.
Spovšedněti, ěl, ční, alltäglich werden. Sm. Spovšechňování, n., die Verallgemeine-
rung. Spovšechňovati co, verallgemeinern. Us.
Spovýkaný = rozmazlený, choulostivý,
verwöhnt. Na Mor. KB., Brt. v Km., Dch. Spovýkati = rozmazliti, verwöhnen. Na
Mor. Brt. — koho: dítě. Spoza (z -/- po -/- za). s. hori
viskočilo. Na Slov. Pov. 48. Vz Předložka (II. 928. b.), Mkl. S. 535. Spozorovati, vz Zpozorovati.
Spožitkovati něco = snísti, aufessen,
verzehren. U Nezamyslic na Mor. Bkř. Spracovalý, spracovaný, ustalý. —
čím: válkami. Mus. Vz Spracovati. Spracování, n., die Verarbeitung. Látka
hodila se dost pro s. básnické. Gb. v List. filol. II. 114. Divadelní hra v novém s. Dch. Spracovaný, ver-, ausgearbeitet, herge-
stellt. Nábytek důkladně s.; s. řepa. Dch. Staň Lukáši s-ý (prací unavený). Sš. P. 41. Spracovatel, e, m., der BearbeiteR. Šm.
Spracovati, prací shromážditi, erarbeiten,
arbeitend verdienen. — S., prací unaviti, ermüden. — koho. Us. — S., spracováním spotřebovati, abnützen. — se = pracemi zemdleti. Člověk spracovaný. V. — se kde. Kdo se při obci spracuje, hoden almužny bývá. Kruz. — Jg. Spřad, u, m., antax, kámen, zastr. Rozk.
Spřádati, vz Spřísti.
Špřáhati, vz Spřáhnouti.
Spřahatel, e, m., der Miteinspanner, Zu-
sammenjocher. Bern. Spřahatelka, y, spřahatelkyně, ě, f.,
die Mitspannerin. Sprahlosť, i, f., vz Zprahlosť.
Sprahlý, verdorrt, trocken. Us. Jg. S.
hrdlo. Pcht. Vz Zprahlý. Sprahnouti, vz Zprahnouti.
Spřáhnouti, hnul, ut, utí; (spříci, spřehu,
zastaralé), spřáhl, spřežen, ení; spřáhati, spřahovati, spřahávati = koně spolu za- přáhnouti, zusammenspannen; spojiti, ver- binden. Jg. U Opav. spříhnouti. Klš. — koho. Spřáhla (spojila) je ruka kněze. Plk. Nemožú sa spříhnút (srovnati, snášeti). Us. Brt. — se, koho s kým. Vozka náručního |
koně s podsedlním spřáhá. Kom. Slova . . .
s předešlými se spřáhají. Sš. J. 226. A tak sú ti vlcie se s nájemníky rozmnožili a spřiehli, že pastýře věrné i ovce kúsají a mordují jako kacieře; Duchovnie se spřiehli s pohany o Ježíše, aby duchovní svědčili a světští aby lapiece zamordovali. Hus II. 170, 397. — koho čím: jhem. Reš., Troj. — koho v co: voly v pluh. Troj. V ne- rovnou spřež se nespřáhejte. Br. - se. Ne- mohou se s. (nemohou se shodnouti). Us. Šd. Spřáhati se = půjčovati si dobytek do zápřahu. Mor. Šd. — se na co jak. S-nou se čtyři sedláci na cestu po jednom koni. Vz Spřežník. Us. — se s kým proti komu (sich verbinden). Br. — Vz Spřehnouti. Sprahoušle, e, f., lépe: přehrstí, Hand-
voll, n. Kram. Spřahovatel, e, m. = spřahatel.
Spráchnivělosť, i, f., vz Zpráchnivělosť.
Spráchnivělý, morsch. S. dřevo. Us. Tč.
Vz Zpráchnivělý. Spráchnivěti, vz Zpráchnivěti.
Sprasečiti, il, en, ení = pokaziti, ver-
pfuschen. — co komu. Ten ti to s-čí. Us. Msk. Sprasiti se, il, ení — oprasiti se, Ferkel
werfen, ferkeln. Svině se sprasila. Jg. Též o jiných zvířatech. Ros. 1. Sprask, u, m., der Zusammenbruch. —
S., výprask, die Prügel, Wichse. Dostati 8. D. Vydal se v dešti na cestu, však mu to dá Hodný s., er wird schon den Derber bekommen. Us. u Petrov. Dch. — S., třapeček u šňůry biční, die Schwippe. Us. — S., trhlina, der Riss. Dostati s. 2. Sprask, u, spratek, tku, m., stažená
kůže zvířecí, abgezogene Thierhaut. Us. Šd. Spráskati = zbíti, abprügeln, abpeitschen.
Zlob. — koho čím: bičem. — jak: na zmoch. D. — S., viel zusammenessen. Ten toho spráskal. Us. Sd. Spraskavec, vce, m. = chrustavec. Us.
Sprásknouti, kl, utí, zusammenschlagen.
— co jak: ruce nad hlavou, Us., Dch.,
rukama nad hlavou. Er. Čít. sl. 31. —
koho: dívku = přespati, stíhati, schwängern.
Mor. Šd. Cf. Sprášiti.
Sprásknutý, geschwängert. Už je s-tá.
Šd. Sprasnice, e, f. = sprasná svině, Mutter-
sau, f., Bache, f. Us. Sprasný. S. svině (březí), trächtig. D.
Spraš, i, f. = lehká, kyprá země, die Stauberde. Um. les. Sij žito třeba v s. Č. M. 423. Spraščí = sprasný. Sviňu s. se svinčaty
samu sedmú. Púh. II. 160. Spraší země = spraš. Um. les. Sprášiti, il, en, ení; sprášívati — pra- chem posypati, bestäuben. — co komu čím: popelem hlavu. Leg. — co odkud: spraš ten prach s hodin (práše setři). — S. = snísti, aufessen. Vše sprášil. Us. Šd. - S. = stíhati, schwängern. — koho: dívku. V Kunv. Msk. Cf. Sprásknouti. Sprašné, ého, n. — 1. míra obilí, která
; se mlatcům u zdvíže dává, das Drescher- mass; 2. schodek na obilí povstávající se- schnutím na špejcharu, der Schrumpf. D. |
||
|
|||
Předchozí (585)  Strana:586  Další (587) |