587

Od vypůjčených 10 měřic ovsa od faráře
dáno jeho lokajovi 16 krej. s-ného. 1761.
Gl. 320.

Sprašněti, ěl, ění, stäubig werden. Země
s-la. Vaň. Hosp. 8.

Sprašný = prašný, Staub-. S. země =
spraš.

Spraštěný, vz Spraštiti. Běží jako s. Us.
Vsk.

Spraštiti se = sebrati se, sich aufmachen.
S-il se a odešel. U Žamb., Kunv. Kf., Msk.

— S. — přenáhliti se, sich übereilen. Teď
jsem se spraštil. V již. a vých. Čech. Kal.

Spratati, spretati, spratávati = skliditi,
abräumen; einräumen, einfahren. Bern.

Spratek, zpratek, tku, sprateček, čku,
m. = plod, zvl. tele nedošlé, unzeitige Frucht.
Us. Také dítě nedošlé. Šm. — S., kůže
z nedošlého zvířete, zvláště telete a jehněte.
Jg., Gl. 320., 1543. S. ptačí. KP. I. 34. S.
králičí, tchořový. Kh. První s. knězi pod
kožich. Č. M. 336. — S. Někomu s. prášiti
(bíti). D. — S., spletek, šňůra u biče ne
velmi tenká. U Jižné. Vrů. — S., tka, m. =
malé dítě. Co se ten s. nakřičí. Us. Msk. —
S., osob. jm. Šd.

Spřátelený; spřátelen, a, o, befreundet.

— s kým. Jest s ním spřátelen. V. S Čechy
s-ná Morava. Vinař. — skrze co: s. skrze
manželství. V.

Spřáteliti, il, en, ení, befreunden. — se,
koho s kým. V. Hleď se s ním spřáteliti.
Sych. Příliš s Bakchem se s-il (opil se).
U Jižné. Vrů. — jak proč. Spřátelil se
s ním přes matčinu zápověď z pouhé ná-
klonnosti k němu; aby svého účelu pomocí
jeho dosáhl. Us.

Spráti, vz Seprati.

Spratí, n. = sprání. Slov. Jg.

Spratkový = ze n. od spratků, von jungen
Fellen. S. kožich. Klat. 101.

Spratlivý, spratný = směstný, was sich
einräumen lässt. S. úl. Rozml. o vč. 43.

Spratý = spraný. Slov. Jg.

Správa, y, f. Vz Zpráva. — Správa =
zlepšení, oprava, die Besserung, Ausbesse-
rung, Reparirung. S. domu, střevíců, ka-
bátu. Us. Povinnosť k dávání s-vy. J. tr.
Náklad na správu, s-vu vésti. J. tr. Jaká
tom' s. (= jak to spraviti) ? Na Mor. Brt.
Na všecko je s. (vše lze napraviti). U Opav.
Klš. Uvolil se s-u do 10 zl. sám dávati. Us.
u Rychn. — S., naučení, informace, nave-
dení, pravidlo, die Unterrichtung, Unterwei-
sung, Belehrung, Vorschrift, Instruktion,
Regel, Anleitung, der Unterricht. S-vu dáti.
V. S. života. Jel. Křesťanská s. nebo nave-
dení. Reš. Někomu v učení-se jazykům s-u
dáti. Klat. To budiž ti ke s-č. J. tr. — S.,
řízení, panování, panství, úřad, vladařství,
vedení, vláda, die Verwaltung, Regierung,
Verwesung, das Regiment. Jg. S. úřadu,
domovní, obecní, státní, zemská, duchovní
(cura animarum, die Seelsorge) a světská.
S. N. S. hejtmanská. Zlob. S. obce, města
(městská), krajiny, království. Správa obcí,
obecná, Cyr. zemská, boží, D., vojenská
duchovní s., Čsk., domovní (domu a čeledi,
V.), církevní, Ros., tyranská, vojenská, V.,
válečná, Br., obchodu, závodu, věcí. Šp.

S-vu na sobě míti, ve s-vě býti, s-vu držeti
(nad královstvím, nad něčím), ve s-vě a na
úřadě seděti; s. země; s-vu města (obce,
země) držeti; někomu s-vu nad něčím svě-
řiti, poručiti, odevzdati; té s-vě žádným
způsobem poddán býti nemíní a nebude;
s-va všecka toho času na králích záležela;
s-vu země někomu odevzati; s-vy země se
ujati; Komu Bůh dal s-vu země, ten nechť
zemi právem řídí (Rb.); zemi někomu ku s-vě
poručiti. V. Pod s-vou pána lodí plavci po
moři se plaví. Kom. Duchovní s-vy hleděti.
Dch. Životní s. církve křesťanské. Sš. Sk.
32. S. městská cílí k pokoji. Us. Tč. S-va
zemská nezáleží na osobách lidských, než
na dědinách a na gruntiech. Vš. IV. 14.
Složil se sebe úřad s-vy světské; s-vu boží
na světě vésti; býti pod něčí s-vou; v ně-
jaké zemi s-vu držeti. Br. Ten ostrov pod
jejich s-vu náleží. Har. Pod svou správu
něco přijati. Háj. S. nad lidem válečným.
Zlob. S. vládní, dvorní. Šm. S-va obecná,
veřejná, vz Rb. 272. Nová správa nová
práva. Vz Zvyk. Č., Lb. Nová správa rovná
práva. Km. — S., způsob správy, die Regie-
rungsform, Verfassung. Ne vždycky jedno-
stejný způsob s-vy obecné mezi lidmi se
zachoval; Takovou správu někdy Lacedae-
monští ve své obci drželi; Každého času
rozdílné s-vy ve světě se nacházely. V. —
S., řád, pořádek, die Ordnung, Anordnung,
Einrichtung. Jg. S. zlá, dobrá V tom domé
jest dobrá s. D. Obrací, co čte, ke správě
života. Jel. Mlč, chůvěnko, má rozmilá, bude
temu jiná s-va; Tatíčko starý náš šedivú
hlavu máš, dokel (dokud) tvoja hlava, dycky
dobrá s.; Pane rychtář poďte k nám, soďte
(suďte) podli práva, shoďte žida, vlezte sám,
bode dobrá s. Sš. P. 179., 505., 687. Mnoho
řvavy, málo správy. Koll. — S., pořádnost,
die Richtigkeit, Bezahlung. Učiniv správu
křesťanskou zemřel. Mus. S. boží (zpověď).
Us. Odebral se na s-vu boží (umřel). Us.
Všk. Šel ku s-vě boží (ku zpovědi). Hdk.

C. 290. Byl jsem na s-vě boží (na službách
božích). U Chrud. Kd. — S., jednání, ří-
zení, das Geschäft, Werk, die Handlung.
Jdu na kancelář ku s-vě. Us. Písař městský
s-vy (jednání) poznamenává. Kom. Jdu do
města, mám tam s-vu. Us. Klš. — S., uji-
štění, die Gewähr, evictio. Kupce svého
s-vou opatřiti. Pr. mést. S-vou se zavázati.

D. S-vu někomu za něco dáti; s-vou za-
vázaný, povinný. J. tr. — Vš., Zříz. Ferd.
— S., náklad, die Regie. Ve vlastní své
s-vé. J. tr. Náklad na s-vu (správní), der
Regieaufwand. — S., oznámení, návěští, vě-
domost, odpověď, vz Zpráva. — S., nástroj,
stroj, die Vorrichtung. Jest pak hromosvod
taková na domě s., kterou hrom od stavení
odveden bývá. Slov. Tab. lid. 21. — S.,
spravení se čeho, die Rechtfertigung. K s-vě
a k nevině se zdvíhaje. Výb. I. 614. — S.
taká = gerade so, auch so, desgleichen.
Včeraj bylo zimo a dnes taká s. (= taktéž).
U Opav. Klš.

1. Správce, e, m., vok. sg. správce (vz -ce),
lépe než správec, vce, vok. sg. správče.
Mkl., Jg., Bs. Za s-ci (akkus.). Skl. S., kdo
správu vykonává, der Verwalter, Vorsteher,