588

Verweser, Regent, Gouverneur, Befehlshaber,
Meister, Beamte, Pfleger, Vogt, Wirthschafter,
Patron, Führer. S. království, nejvyšší a
přední s. a služebník cÍRkve, města, dvoru
knížecího, domu, lodí, veslařův, pohřbu,
školy (školní), hodů. V. S-cem nad něčím
ustanoviti, někoho za s-ce naříditi, za s-ce
přijati. V. S. církevní (farář). Schön. S-ce
ostrova, Har., místa, lesů, hor, nad stavením.
Hospodářství (hospodářský), káznice, pozů-
stalosti duchovní. D. S. lidu. Jel. S. novin,
der Zeitungsverweser, země, der Landvogt,
Landesverwalter, Gouverneur, Dch., J. tr.,
obecní, der Gemeindeverwalter. J. tr. Ta-
kového každý, kdož by s-cím statku byl,
muože samého pohnati. Vc. Str. děd. pr.
23. S. domový, důchodů; s. dočasný ma-
jetku. Sš. L. 87., 157. Ten hodoňský s-ce
pěknú dcerušku má, ona nic nedělá, v oke-
nečku sedá. Sš. P. 12tí. Já i s mými s-cemi.
Půh. I. 185. S-e bez zdravého soudu, sáček
bez peněz, stejné to ceny. Pk. S-ci svými
něco spravovati. Brikc. Zřídka se tu co
šťastně a dobře vede, kdež jest mnoho s-ců.

V. S. čeleď spravuje. Kom. Byl s-cím nad
lidem. Dač. I. 193. Život s-ce není rozkoš,
ale práce; Mnoho na moudrém s-ci záleží;
Takoví bývají měšťané, jací jsou v obci
s-vé;. Rb. — S., kdo se správou zavázal,
der Gewährsmann. S-ce n. soukupa svého
maje nesuď se. Pr. měst. Drž se svého s-ce.

Vl. zř. 439. My rukojmové a s-cové jeho
za již dotčenou summu vyznáváme . . .
Faukn. 25. O kúpené dědiny jmá po žalobě
hned zástupce neb s-ce, ač které má, jme-
novati. O. z D. A zastupte jej s. neb dr-
žitelé dědin správních neb nezastupte, má
on (pohnaný) před se k tomu půhonu stá-
vati. Zř. F. I. C. XXII. — Kn. rož. 292 ,
293. Pakliby š-ím neposlal úmluvy a soudil
by se sám, tehdy s. aneb ti držitelé dědin
správních nebudou mu povinni toho dě-
dictví, by je pak prosoudil. Zř. F. I. C.
XXII. Drží se také za právo, kdož pro ne-
správil na správce chce sáhnouti, že má
najprve na jistce sáhnouti a teprv, cožby
jemu se nedostalo, toho má na spoluspráv-
cích jeho postíhati. Vš. IV. 11.

2. Správce, e, f., die Verwalterin, Vor-
steherin. Maria, s-ce zemí Nyderlanských na
místě bratra svého. V.

Správcová, é, f., dle Nová, paní správ-
cová, die Verwalterin. Us.

Správcovati = správcem, býti, Verwalter
sein, oinovo/teľv. Již nebudeš moci s. Sš. L.
155.

Správcovní, Verwalter-. Jg.

Správcovský, Verwalter-. S. úřad. Zlob.
Správcovství, n., die Verwalterstelle.

Us.

Správcův, -ova, -ovo, dem Verwalter
gehörig.

Správčí, ího. m. = správce. — S., adj.,
Verwalter-.

Spravčice, něm. Sprawtschitz, ves u Kr.
Hradce. PL.

Spravditi, il, ěn, ění, wahr machen. Dch.

— co jak. Čímž i s-dil výrok. Sš. Mt. 197.

— se, kde. Tak se tu s-dilo, co přísloví
praví. Sš. II. 49.

Správec, vce, m., lépe: správce, vz toto.

Správectví, n. = správcovství.

Spravedlenství, n. = spravedlnost. Ž.
k. 118. 83.

Spravedlivě = dle spravedlnosti, dle
práva, gerecht, mit Recht, rechtmässig, ge-
hörig, der Gerechtigkeit gemäss. Jg. S. dě-
lati; Nespravedlivě nabytého statku neužive
třetí dědic. V. Grunty, ježto od starodávna
ku právu městskému s. příslušejí pod šos.
Václ. IV. S. souditi. Dch. S. se živí a po-
maličku přikrádá (o člověku, který, jakoby
se nic nedělo, krade). U Žambk. Vz Při-
kradnouti. Dbv. A fojt hotov byl jemu s.
učiniti; Přiď k nám na dědinu, budeš-li
čeho žádati, máť se od toho, kdož bude
v čem povinovat, spravedlivě státi. NB. Tč.
5., 168. Noviny každé, jichž jest Kristus
neučil, s. tupíme. Hus III. 236. Podlé toho
chtí s-vě nalézti. Půh. II. 550. Jsem toho
zbožie blíže a s-věji než on. Půh. II. 398.,
420., 397. — S., v pravdě, opravdu, wahr-
haftig, ernst, in der That. Já již s-vě jdu
domů. Us. Chce naň provésti, že jemu těch
13 zl. dlužen jest s. NB. Tč. 47.

Spravedlivec, vce, m., der Gerechte. Sš.
L. 86.

Spravedlivějí = spravedlivější. Št. N. 71.

Spravedliviti, il, en, ení. — se před
kým: před lidem. ZN. Jir. exc.

Spravedlivost, spravedlnost (zastar.
spravednost), i, f. = náležitost, slušnost, die
Gerechtigkeit, Billigkeit. V. S., shoda jed-
nání s právem. S., soujem všech ctností,
mravná upravenosť na mysli a snaha a píle
všech ctností. Sš. II. 142. S. jest ctnosť. jíž
člověk dá každému, což na koho slušie.
Hus II. 282. S. uděluje jednomu jako dru-
hému ; od s-sti ani za nehet se neuchylo-
vati, neodcházeti, neodstupovati; na s. pa-
třiti, zření míti; pochvalu n. pokutu vedlé
s-ti přijímati; s. jak chudým tak bohatým
udělovati. V. S. každému, co jeho jest, dává.
Kom. Aby s-nosť stranám učinil. Sob. 22.
S. bez premeny (proměny) je všeckym jed-
naka a na jedných vážkách váží pána i se-
dláka. Mor. Tč. Po s-vosti souditi. Dch. S.
při hře svinské chlívky (m.: nebesa) pro-
ráží. U Žirovn. Vlk. S-nosť s bezpravím a
moc se soudem se mísí. Dl. Domnělá ze zá-
kona dostihovaná s-nosť; Prostředek, vý-
minka k uchopení s-sti; S. boží v Bohu
bytující; S. boží na člověka přenesená, člo-
věku udělená; S. soudnou a trestající skut-
kem prokázati; Apoštol s-ti zákona naproti
staví s. z víry; Cesta k dosažení s-sti před
Bohem platné; V té příčině vece Klemens
alexandrijský s. čtverhrannu býti odevšad
rovnou a stejnou v řeči, ve skutku, ve zdr-
žování-se zlého; Pramen, následek s-ti; S.
pokrytecká, licoměrná; S. prázdná, vyšlech-
talá, věčně trvalá, spasivá; Že s-ti jednou
došlé člověk pozbyti nemůže; Lichá s. světa;
S. napohledná, pravá a před Bohem platná;
S. kárná (j. vindicativa). Sš. I. 2. 26., 48.,
107., 108., II. 26., 35., 121., 176., 202., 251.,
252. (Hý.). Ať mne nesúdí po s nosti, ať mně
učiní milosrdenství. Sš. P. 70. I vaší milosti
prosíme, že ráčíte nám naučení dáti, kterak
ty strany předepsané s-stí máme poděliti,