Předchozí (590)  Strana:591  Další (592) |
|
|||
591
|
|||
|
|||
činíme tímto listem vůbec, komuž ukázán
anebo čten bude, že jsme vypůjčili 28 zl. uherských červených dobrých a s-vých na zlatě i na váze od opatrného žida Davida. NB. Tč. 69. — kde. Zlatý na váze s-vý. Tov. 100. — čím. Peníze váhú s-vé. Tov. 89., 95. — S., pravdivý, opravdový, sku- tečný, wahr. Mnoho věcí s-vých, než jsou se staly, předpovídal jest. Pulk. S. pravda. U Opav. Klš. Že sem jej o dluh svuoj s-vý obžaloval před panem rychtářem, který mi spravedlivě dlužen byl 30 zl. NB. Tč. 37. Její muži dlužen jest s-vého dluhu 26 kop gr. Půh. II. 94. Prosím, aby mi ráčili dáti toho s-vé svědomie, že sem sě k tomu pod- dával. Hus III. 276. Spravedlník, a, m. = člověk spravedlivý,
der Gerechte. Abdiáš prorok přijal proná- sledované s-ky. Sš. Mt. 155. — Sš. Sk. 254. Spravedlný, vz Spravedlivý.
Spravedně = spravedlivě. Výb. II. 31., 35.
Spravedný = spravedlný. Prk. Př. 32.
Spravelný = spravedlný, zastr. Bž. 46.
Spravení, n., vz Spraviti.
Spravený; spraven, a, o. Hospodářství
pěkně s-né. Loď špatně s-ná (opatřená). Har. Nemáme nad tu knihu jiné spravenější (do- konalejší). V. S. děva, žena = sprásknutá. Mor. Šd. — zač. Chlapci za pastýře s-ní (přestrojení). Mor. Brt. — Vz Spraviti. Spravidlo, a, n., čím se něco spravuje,
řídí, die Richtschnur, Regel, der Leitfaden. Lodie všech spravidl oblúpená. Troj, K s-dlu jejich to pravím, ne k pohanění, zur Richt- schnur, Belehrung. Ctib. Jg. Spravitel, e, m., der Verwalter, Regierer.
Tkadl. Spraviti, sprav, -vě (íc), il, en, ení (spra-
vati, zastr.), spravovati. — S. = napraviti, opraviti, richten, ausbessern, herstellen, zu- recht machen; konati, činiti, působiti, po- říditi, thun, schaffen, richten, ausrichten, abthun, bewirken ; v pořádek uvésti, přiho- toviti, ve způsob dobrý uvésti, richten, zu- richten, bestellen, zurecht machen, zusam- menrichten, in Ordnung bringen; ostarati, opatřiti, an-, verschaffen, besorgen; zapla- titi, bezahlen, berichtigen, entrichten ; říditi, vésti, richten, lenken, leiten, regieren, ver- walten ; dokázati, usvědčiti, beweisen, dar- thun; ujistiti, versichern ; se = sebrati se, sesíliti se, sich erholen, sammeln; starati se o sebe, auf sich Acht haben (sich regieren); říditi se, sich wornach richten; vymluviti se, očistiti se, ospravedlniti se, sich recht- fertigen; na mor. Zlínsku také = obléci se, sich ankleiden. Jg., Brt. — abs. Všecko jest spraveno (v pořádek uvedeno). Jsme spraveni (zaplaceni, vyrovnáni). Us. Spravils, jako vítr mouku (spořádals to). Prov. — co: cesty, Flav., šat, obuv (zašiti), hodiny, živnosť (opraviti), V., zmatky, Jel., zeď atd. Kdo do cizích věcí nos strká, je slídí a spravuje. Br. Ty bys to spravil. Poručenou sobě věc s. (učiniti). V. Dobré slovo mnoho spraví. D. Nespraví ten nic, kdo nezavře na čas oko. Reš. Však já to spravím!; S. prádlo. Us. Dch. Všecky dluhy i s úroky s. NB. Tč. 217. Dyž viděl, že nic nespraví, poslal psaní do Moravy; Dyž se polámalo, |
dej ho spravit. Sš. P. 173., 535. S. koho
(= do šatů obléci; se = obléci se). Sprav se a poď se mnou. Mor. Brt. Už ji spravil (spráskl, obtěžkal). Us. Šd. Ale teraz běda tomu, kdo to spravil (= učinil). Er. Čít. slov. 67. A ty oba úřady spolu spravoval. Dač. I. 46. Bez příčiny, nic ještě nespravě, odjeti měl. Žer. 17. Žádám Boha, aby sám srdce a mysl vaši s-val. Žer. 350. Nemoc svou s., die Krankheit (das Nichterscheinen wegen Krankheit) rechtfertigen. Zř. F. I. C. XXXV., VI. zř. 408., 295., 91. Oni mají lid s-vati. Hus I. 471. Sprav své doma. Vz Vada. Lb. S-viv duši svou skonal; Svou nevinu spravil. V. S. vlasy, D., loď, Har., dobytek a) poklízeti, b) zabiti, D., armádu (v pořádek uvésti). V. Kočí koně i vůz spra- vuje (řídí). V. S. dluh, berni (zaplatiti). Zlob. S. zemi, D., úřad, království, V., obec, Ros., obecné věci, Jel., čeleď, Kom., hospodář- ství, dům, V., statky, Plk., oheň, Vys., soud = říditi. Zříz. S. své záležitosti, věci, své pRáce. Bs. — Pozn. Stojí-li bez dalšího do- kladu, znamená tolik, co přísahu složiti. Aby to spravil, jak mu pány nalezeno bude. Index k Tov. 135. — co komu: střevíce, chalupu, hlavu. S. si potřeby (opatřiti). Us. Jeden druhému spravuje (ručí). Vš. A v té smlúvě že by stálo, že jemu to dědictví s. má (Gewähr leisten für). Vl. zř. 137. Na tom jim s-vili 100 hř. gr. Půh. II. 121., NB. Tč. 272., 30. Jak mi věci s-vujete. Žer. 1591. — co čím. Psaním to spravil (učinil). Kom. Mocí se nic nespraví (neučiní). Kom. Oděv sobě prací člověk s. musí (opatřiti). Žalanský. Něco duchem božím s., svou vůlí (říditi). V., Kom. Koně opratí, otěží s. Šp. Nářkem ničeho nespravíš. Us. Troufám sobě jedním slovem více s. než ty desíti. Žer. 328. Ne- bývá ta horlivosť jejich spravována pravou Boha známostí. Sš. 1. 108. Lidé nevinu svou rozpáleným železem aneb studenou vodou spravovali (dokazovali). V. Přísahou něco s. Pref. Kdož komu spravuje dědinami svými (ujišťuje, ručí). Zříz. Ferd. — se kým, čím. Spravovati se zákonem, Štelc, něčí radou, V., Kom., něčí odpovědí. V. Králové řádem a právem se spravují. V. Spravuje se tělo duší = řídí se. Kom. Nemůže se ničím s. (ospravedlniti). Akt. m. Ferd. A já sa spra- vím (= udělám se) malú rybečkú. Ps. sl. 59. Spravíš (uděláš) se chrobákem. U mor. Bu- dějovic. Kdoby chtěl strygy viděti, které se znají nevidomými (unsichtbar) spraviti. Slov. Němc. A já se spravím (učiním) hvěz- dou na nebi. Sl. ps. 377. Abychom se tiem s. mohli. NB. Tč. 284. Filippy se italským právem s-valy. Sš. Sk. 192. Osoby, které se s-ly bratřími; Kdo se konsistoří s-je. Skl. I. 32., 168. Aby věděli, kým se spra- vovati. Břez. 6. Mohli-liby vyhledati ňáký příklad, jímžby se s. mohli. Žer. f. 16. b. Poněvadž se jí (konsistoří) s. žádáte. Jdn. 230. Aby se čím s. věděl. Nar. o h. a k. A nemaje s počátku psaný N. na statku po zemském dědictví a nemoha dskami zem- skými téhož dědictví a za tu summu, jakž se nadpisuje (a třetinou výš) čím spraviti, protož já ji tímto listem spravuji. Faukn. 25. Vaší vůlí ve všem se nyní i na potomní |
||
|
|||
Předchozí (590)  Strana:591  Další (592) |