591

činíme tímto listem vůbec, komuž ukázán
anebo čten bude, že jsme vypůjčili 28 zl.
uherských červených dobrých a s-vých na
zlatě i na váze od opatrného žida Davida.
NB. Tč. 69. — kde. Zlatý na váze s-vý.
Tov. 100. — čím. Peníze váhú s-vé. Tov.
89., 95. — S., pravdivý, opravdový, sku-
tečný, wahr. Mnoho věcí s-vých, než jsou
se staly, předpovídal jest. Pulk. S. pravda.
U Opav. Klš. Že sem jej o dluh svuoj s-vý
obžaloval před panem rychtářem, který mi
spravedlivě dlužen byl 30 zl. NB. Tč. 37.
Její muži dlužen jest s-vého dluhu 26 kop
gr. Půh. II. 94. Prosím, aby mi ráčili dáti
toho s-vé svědomie, že sem sě k tomu pod-
dával. Hus III. 276.

Spravedlník, a, m. = člověk spravedlivý,
der Gerechte. Abdiáš prorok přijal proná-
sledované s-ky. Sš. Mt. 155. — Sš. Sk. 254.

Spravedlný, vz Spravedlivý.

Spravedně = spravedlivě. Výb. II. 31., 35.

Spravedný = spravedlný. Prk. Př. 32.

Spravelný = spravedlný, zastr. Bž. 46.

Spravení, n., vz Spraviti.

Spravený; spraven, a, o. Hospodářství
pěkně s-né. Loď špatně s-ná (opatřená). Har.
Nemáme nad tu knihu jiné spravenější (do-
konalejší). V. S. děva, žena = sprásknutá.
Mor. Šd. — zač. Chlapci za pastýře s-ní
(přestrojení). Mor. Brt. — Vz Spraviti.

Spravidlo, a, n., čím se něco spravuje,
řídí, die Richtschnur, Regel, der Leitfaden.
Lodie všech spravidl oblúpená. Troj, K s-dlu
jejich to pravím, ne k pohanění, zur Richt-
schnur, Belehrung. Ctib. Jg.

Spravitel, e, m., der Verwalter, Regierer.
Tkadl.

Spraviti, sprav, -vě (íc), il, en, ení (spra-
vati, zastr.), spravovati. — S. = napraviti,
opraviti, richten, ausbessern, herstellen, zu-
recht machen; konati, činiti, působiti, po-
říditi, thun, schaffen, richten, ausrichten,
abthun, bewirken ; v pořádek uvésti, přiho-
toviti, ve způsob dobrý uvésti, richten, zu-
richten, bestellen, zurecht machen, zusam-
menrichten, in Ordnung bringen; ostarati,
opatřiti, an-, verschaffen, besorgen; zapla-
titi, bezahlen, berichtigen, entrichten ; říditi,
vésti, richten, lenken, leiten, regieren, ver-
walten ; dokázati, usvědčiti, beweisen, dar-
thun; ujistiti, versichern ; se = sebrati se,
sesíliti se, sich erholen, sammeln; starati se
o sebe, auf sich Acht haben (sich regieren);
říditi se, sich wornach richten; vymluviti
se, očistiti se, ospravedlniti se, sich recht-
fertigen; na mor. Zlínsku také = obléci se,
sich ankleiden. Jg., Brt. — abs. Všecko
jest spraveno (v pořádek uvedeno). Jsme
spraveni (zaplaceni, vyrovnáni). Us. Spravils,
jako vítr mouku (spořádals to). Prov. —
co: cesty, Flav., šat, obuv (zašiti), hodiny,
živnosť (opraviti), V., zmatky, Jel., zeď atd.
Kdo do cizích věcí nos strká, je slídí a
spravuje. Br. Ty bys to spravil. Poručenou
sobě věc s. (učiniti). V. Dobré slovo mnoho
spraví. D. Nespraví ten nic, kdo nezavře
na čas oko. Reš. Však já to spravím!; S.
prádlo. Us. Dch. Všecky dluhy i s úroky
s. NB. Tč. 217. Dyž viděl, že nic nespraví,
poslal psaní do Moravy; Dyž se polámalo,

dej ho spravit. Sš. P. 173., 535. S. koho
(= do šatů obléci; se = obléci se). Sprav
se a poď se mnou. Mor. Brt. Už ji spravil
(spráskl, obtěžkal). Us. Šd. Ale teraz běda
tomu, kdo to spravil (= učinil). Er. Čít.
slov. 67. A ty oba úřady spolu spravoval.
Dač. I. 46. Bez příčiny, nic ještě nespravě,
odjeti měl. Žer. 17. Žádám Boha, aby sám
srdce a mysl vaši s-val. Žer. 350. Nemoc
svou s., die Krankheit (das Nichterscheinen
wegen Krankheit) rechtfertigen. Zř. F. I. C.
XXXV., VI. zř. 408., 295., 91. Oni mají lid
s-vati. Hus I. 471. Sprav své doma. Vz
Vada. Lb. S-viv duši svou skonal; Svou
nevinu spravil. V. S. vlasy, D., loď, Har.,
dobytek a) poklízeti, b) zabiti, D., armádu
(v pořádek uvésti). V. Kočí koně i vůz spra-
vuje (řídí). V. S. dluh, berni (zaplatiti). Zlob.
S. zemi, D., úřad, království, V., obec, Ros.,
obecné věci, Jel., čeleď, Kom., hospodář-
ství, dům, V., statky, Plk., oheň, Vys., soud
= říditi. Zříz. S. své záležitosti, věci, své
pRáce. Bs. — Pozn. Stojí-li bez dalšího do-
kladu, znamená tolik, co přísahu složiti.
Aby to spravil, jak mu pány nalezeno bude.
Index k Tov. 135. — co komu: střevíce,
chalupu, hlavu. S. si potřeby (opatřiti). Us.
Jeden druhému spravuje (ručí). Vš. A v té
smlúvě že by stálo, že jemu to dědictví s.
má (Gewähr leisten für). Vl. zř. 137. Na tom
jim s-vili 100 hř. gr. Půh. II. 121., NB. Tč.
272., 30. Jak mi věci s-vujete. Žer. 1591. —
co čím. Psaním to spravil (učinil). Kom.
Mocí se nic nespraví (neučiní). Kom. Oděv
sobě prací člověk s. musí (opatřiti). Žalanský.
Něco duchem božím s., svou vůlí (říditi).
V., Kom. Koně opratí, otěží s. Šp. Nářkem
ničeho nespravíš. Us. Troufám sobě jedním
slovem více s. než ty desíti. Žer. 328. Ne-
bývá ta horlivosť jejich spravována pravou
Boha známostí. Sš. 1. 108. Lidé nevinu svou
rozpáleným železem aneb studenou vodou
spravovali (dokazovali). V. Přísahou něco
s. Pref. Kdož komu spravuje dědinami svými
(ujišťuje, ručí). Zříz. Ferd. — se kým, čím.
Spravovati se zákonem, Štelc, něčí radou,
V., Kom., něčí odpovědí. V. Králové řádem
a právem se spravují. V. Spravuje se tělo
duší = řídí se. Kom. Nemůže se ničím s.
(ospravedlniti). Akt. m. Ferd. A já sa spra-
vím (= udělám se) malú rybečkú. Ps. sl. 59.
Spravíš (uděláš) se chrobákem. U mor. Bu-
dějovic. Kdoby chtěl strygy viděti, které
se znají nevidomými (unsichtbar) spraviti.
Slov. Němc. A já se spravím (učiním) hvěz-
dou na nebi. Sl. ps. 377. Abychom se tiem
s. mohli. NB. Tč. 284. Filippy se italským
právem s-valy. Sš. Sk. 192. Osoby, které
se s-ly bratřími; Kdo se konsistoří s-je.
Skl. I. 32., 168. Aby věděli, kým se spra-
vovati. Břez. 6. Mohli-liby vyhledati ňáký
příklad, jímžby se s. mohli. Žer. f. 16. b.
Poněvadž se jí (konsistoří) s. žádáte. Jdn.
230. Aby se čím s. věděl. Nar. o h. a k.
A nemaje s počátku psaný N. na statku po
zemském dědictví a nemoha dskami zem-
skými téhož dědictví a za tu summu, jakž
se nadpisuje (a třetinou výš) čím spraviti,
protož já ji tímto listem spravuji. Faukn.
25. Vaší vůlí ve všem se nyní i na potomní